BLATNÝ ve Werichově vile

Kromě něj i další umělci, jako básník Vladimír Holan, samozřejmě Voskovec i Werich, ale též Kateřina Macháčková anebo Rostislav Novák starší (na titulním snímku), o jehož synovi píše TANEČNÍ MAGAZÍN velice často

Milí přátelé, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

počasí k nám není v posledních dnech úplně přívětivé, nám to však ve vile vadí pramálo. Především nás těší, že jsme mohli opět po dlouhé době o víkendech otevřít dveře návštěvníkům a vypadá to, že se budeme moci potkávat zase pravidelně.

A protože i pan Werich měl návštěvy a společnost velmi rád, srdečně Vás všechny zveme nejen na prohlídku expozice, ale také na program, který jsme pro Vás v minulých měsících pečlivě připravovali.

V červnu se zdi vily rozezní hudbou. Na začátku měsíce nás čeká koncert My Fair Lady z Kampy, na kterém uslyšíte muzikálové i filmové melodie v podání Karolíny Cingrošové Žmolíkové.

Karolína Cingrošová Žmolíková

Na hudebních notách se ponese i další akce A pořád je nám do zpěvu.

Šansoniérka Bára Grafnetrová a zpívající nakladatel Pavel Mészáros s novým pořadem „A pořád je nám do zpěvu…“

V druhé polovině měsíce se zahrada Werichovy vily stane jedním ze stanovišť multižánrového hudebního festivalu jednoho umělce Cool v plotě. O skvělý „coolturní“ zážitek jistě nouze nebude.

Také konec června bude pro milovníky hudby svátkem. Pod širým nebem na břehu Čertovky nás čeká první z pěti slavností „Klasika u Wericha“. Pět letních večerů s klasickou hudbou v podání výjimečných a talentovaných umělců odstartuje houslový koncert Jana Mráčka.

Jan Mráček (s houslemi) a klavírista Lukáš Klánský (bez klavíru)

A samozřejmě jsme nezapomněli ani na divadlo, to totiž k Werichově vile neodmyslitelně patří. Oblíbenou stálicí našeho podkroví je představení Chopin_Sandová: Milostné preludium. Poctu Ivanu Blatnému vzdá divadelní spolek ProArt v inscenaci Blatný.

Kateřina Macháčková (vpravo) a Martin Dvořák

Premiéra absolutně nového a neotřelého multižánrového scénického projektu Holan_Vanutí věnovaná významnému českému básníkovi a zároveň i obyvateli Werichovy vily se odehraje 28.6. A na Vladimíra Holana vzpomeneme také on-line pořadem Jsem smrtelnější než mé tělo, který v rámci cyklu Atonální harmonie připravila Asociace spisovatelů.

Někdejší obyvatel Werichovy vily – básník Vladimír Holan

V neposlední řadě Vás zveme na další přednášku ve spolupráci s Národním muzeem Voscovek a Wherrick: Calling Radio Prague.


A na co se můžete těšit v létě? Rozhodně se nemusíte bát, že si vila vezme prázdniny. Čeká Vás spousta divadelních představení a koncertů, ale o tom zase příště.

Moc se na Vás těšíme!

                                       

Tým Werichovy vily

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

MONIKA NAČEVA živě zahájí „live“ festival »ART PARKING«

Od závěru dubna do konce června. Drive-in festival Art Parking nabídne divákům v Praze 3 a v Praze 7 bezpečné divadlo, koncerty i kino.

Na parkovištích Pražské tržnice a Nákladového nádraží Žižkov začne multižánrový festival Art Parking“, který dá prostor živému umění. Na principu drive-in nabídne divákům v automobilech od 24. 4. do konce června desítky divadelních představení, koncertů i filmových projekcí.

Živé umění potřebuje sdílený okamžik „tady a teď“

Cílem festivalu Art Parking“ je umožnit bezpečné setkání člověka s živým uměním. Proto se záměrně neomezuje na streamování on-line vysílání, ať už divadelních inscenací popřípadě koncertů. Anebo na virtuální společné sledování filmů. „Nechceme se ustreamovat k smrti, živé umění potřebuje živého diváka a naopak,“ vysvětluje dramaturg festivalu Karel Kratochvíl, který chce nabídnout prostor co nejširší škále performerů napříč žánry, jež jsou současnou situací postiženy.

Monika Načeva na archivním snímku na střeše Paláce Lucerna z projektu „Zdivočelí koně“

Hudební dramaturgie festivalu Art Parking“ je široce rozkročena. Od křtu nového alba Moniky Načeva, která celý festival zahájí, přes koncerty klasické hudby až po produkci pro děti nebo hiphop.

Bratři v tricku

Divadelní linka sleduje tvorbu nezávislých divadel, akcentuje přitom pohybové a taneční inscenace. Diváci tak uvidí „1000 věcí, co mě serou“ s Bárou Kubátovou, Jakubem Albrechtem a Tomášem Dianiškou, ale vystoupí také tanečnice z Holektivu, zažonglují Bratři v tricku, zapojí se i soubor Geisslers Hofcomoedianten a mnoho dalších.

Živě zazpívá i Ester Kočičková (vlastním jménem Renáta Pařezová)

Filmová dramaturgie vzniká ve spolupráci se společností Aerofilms. Chce v čase omezeného cestování nabídnout divákům, alespoň prostřednictvím filmového plátna, možnost vyrazit do zajímavých destinací.

Počet parkovacích míst je z důvodů bezpečnosti omezený

Art Parking“ zaručuje kulturní zážitek bez nutnosti vystoupit z vozu a jakéhokoli fyzického kontaktu. Bezpečnost je zaručena. Rozestupy mezi vozidly jsou větší než u parkovišť při nákupních centrech.

Celý proces objednávky vstupenek, samotná kulturní produkce, včetně distribuce občerstvení, proběhne bezpečně a bezkontaktně z prostředí domova nebo z osobního automobilu.

Producentem festivalu Art Parking“ je agentura Art Prometheus, která má mnohaleté zkušenosti s pořádáním venkovních kulturních akcí a festivalů. Autorem i dramaturgem festivalu je již v úvodu citovaný Karel Kratochvíl.

Záštitu nad akcí převzala pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková.

Festivalová závora holešovického parkoviště se divadlům a koncertům otevře v pátek 24. 4. Drive-in kino v prostorách Nákladového nádraží Žižkov zahájí promítání v pondělí 27. 4. Prodej vstupenek probíhá přes službu GoOut.

K programové struktuře festivalu: program@artparking.cz

Web: www.artparking.cz

Facebook: www.facebook.com/artparking

 

Dominika Antonie Pfister

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nejen taneční workshopy

Kde? V Praze na Smíchově, ve Švandově divadle. A navíc za přijatelnou cenu!

Právě vrcholí podzim a dny se krátí, ale workshopy jsou stále v plném proudu a vy máte možnost trávit dlouhé zimní večery u nás ve Švandově divadle.

Ať jste již zběhlí a pravidelní návštěvníci našich kurzů nebo jste noví a nesmělí, ráda bych vás povzbudila, abyste se nestyděli, nechali doma strachy a study a přišli k nám popustit uzdu své fantazii a hravosti.
Po mnoha poptávkách po hereckém workshopu pro mladší věkové kategorie jsme se rozhodli otevřít hereckou dílnu pro mladé divadelníky od 11 do 16 let věku. Taneční speciál jsme přesunuli na mikulášský víkend a dvě výživná odpoledne strávíte s multižánrovou tanečnicí a choreografkou. V prosinci u nás začíná taky úplně nový formát, při kterém si vylepšíte herecké dovednosti před kamerou s ostříleným barrandovským bardem! 🙂 Ještě váháte?

Těší se na vás Olívia Fantúrová


HERECKÝ WORKSHOP PRO MLÁDEŽ

27. 11. 2019 od 16.00 do 19.00

4. a 11. a 18. 12. 2019 vždy od 16.00 do 18.00

Cena: 1 080 Kč

Člen či členka hereckého souboru Švandova divadla Vás seznámí se základními hereckými cvičeními a etudami a elementární hlasovou průpravou. Společně budeme hledat a objevovat principy herecké práce, a to hravě a zábavně! Dílna je nejprve zaměřena na jednoduchá herecká cvičení a etudy. Postupně zvyšujeme náročnost cvičení i improvizací a dochází i k několika konečným „tvarům“.

TANEČNÍ WORKSHOP

7. 12. 2019 od 14.30 do 19.00

8. 12. 2019 od 15.00 do 19.30

Cena: 1 080 Kč

Víkendový workshop je zaměřen na experimentování a zkoumání vlastního těla vycházející z techniky současného tance. Nejdřív se sladíme na společnou energickou vlnu a vyčistíme si mysl. Pomoci různých cvičení a her budeme objevovat nové možnosti vedení pohybu, improvizace i uvědomování si těla při běžném každodenním pohybu.

Tanečnice Zuzana Hladká

Vede Zuzana Hladká – absolventka taneční pedagogiky a choreografie na VŠMU a lektorka současného tance působící v Praze.

WORKSHOP HERECKÉ PRÁCE PŘED KAMEROU

13. 12. 2019, 10. a 17. 1. 2020 vždy v pátek od 17.00 do 20.00


Cena: 1 080 Kč

Cílem kurzu je naučit adepty hereckého oboru, ať už amatéry nebo budoucí profesionály, základním a dle zájmu i pokročilejším řemeslným dovednostem v práci před kamerou v oblasti hraného nebo TV filmu a TV seriálů. Primárně je seznámit se základy filmové řeči, ozřejmit druhy záběrů, jejich význam pro filmové vyprávění a samozřejmě také, jaké možnosti nabízejí pro hereckou práci. Na konkrétních příkladech, těch nejlepších i těch méně povedených, si ukážeme výrazové možnosti filmového a televizního herectví.
Osobní zájem a zainteresovanost členů kurzu bude při tom vodítkem. Také těm, kteří nebudou v budoucnu pracovat jako profesionálové také v oblasti filmového a televizního herectví, absolvování kurzu umožní zcela jistě nahlížet na filmovou a televizní tvorbu zasvěceněji a více do hloubky.

Vede MgA. Ivo Popek, kameraman a režisér, pracující nejen v oblasti TV tvorby.

Kameraman Ivo Popek


V případě jakýchkoli dotazů neváhejte kontaktovat Olívii Fantúrovou.


Kontakty:

Telefon – stabil: 234 651 259

Telefon – mobil: 724 840 442

E-mail: fanturova@svandovodivadlo.cz

Olívia Fantúrová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PALM OFF FEST začal estonským tancem a polskými fotografiemi

Za účasti estonské velvyslankyně v České republice, šéfa Polského kulturního střediska, ředitele Divadla pod Palmovkou a dalších vzácných hostů byl zahájen již 3. ročník multižánrového Palm Off Festu. A to hned „Revolucí“!

Třetí rok setkání divadel střední Evropy zahájila v pátek devatenáctého října 2018 o šesté hodině večerní vernisáž. A to výstavy fotografií „Polská divadelní avantgarda“. Následně na ni přímo navazovala pražská i česká premiéra estonského dramatu „Revoluce“ v podání Teatru NO99 z Tallinnu.

Závislost na nezávislém divadle

Výstava polských divadelních fotografií mapovala detailně převážně polskou divadelní avantgardu počátků dvacátého století. Od ní se – přes meziválečné období – přenesla k současnějšímu divadlu.

Krátký pohled na výstavní expozici

Expozice sama byla historicky perfektně připravena na bannerech. Již tímto svým technickým způsobem působila poněkud konjunkturálně. I když zcela chápu nutnost častého transportu této (zjevně putovní) expozice. Škoda, že některé z historických dokumentů trpěly ne kvalitně a nejvhodněji zvolenou reprodukční technikou… Další (již větší) chybkou byla absence českých překladů. Ty ovšem suplovala černobílá česko-polská publikace „Divadla nezávislosti“, která byla zdarma k dispozici. Otázkou je, zda v dostatečném počtu? Návštěvníky vernisáže samotné totiž několikrát znásobila již zmíněná následující premiéra divadelní.

Na fotkách nedutá ani Reduta

Vlastní výstavní instalace ve foyeru Divadla pod Palmovkou působí svěže, světle a diváka nenásilně provází polským fotografickým divadelním světem. Mohla by být inspirací českým divadelním fotografům a dokumentaristům.

Prostě, sama o sobě je tato polská výstava zajímavá. Český divadelník si uvědomil, že divadlo Reduta není pouze v Praze či Bratislavě, ale také ve Varšavě. Zajímavostí byly i dokumenty o inscenování světové premiéry významného polského futuristy Bruna Jaśienského „Ples manekýnů“  v pražském D34 Emila Františka Buriana. Ta proběhla roku 1930.

Ředitel Divadla pod Palmovkou a úspěšný režisér MICHAL LANG zakončuje výstavu a zahajuje třetí ročník festivalu PALM OFF FEST

Na vernisáži byla k dispozici – nejen k prohlédnutí – antologie polské divadelní fotografie. Výpravná kniha, sice evidentně bez tuhé knižní vazby, byla k mání za vpravdě lidových 280,- Kč.

Po výstavě ředitel Divadla pod Palmovkou Michal Lang zahájil i festival Palm Off Fest 2018 jako celek.

Když se to Tallinnské divadlo nahání

Již nástup diváků do sálu byl extravagantní. Nejdříve byla vpuštěna levá část hlediště. A teprve později publikum jdoucí na svá sedadla ze strany pravé. Působilo to zajímavě. Netradičně. Ale u toho zůstalo. V průběhu večera na to již nic nenavázalo. Evidentně se tím bavil pouze autor a režisér. Ale, alespoň měli diváci o čem přemýšlet…

Samotné představení „Revoluce“ režijního dua Ene-Liss Semper a Tiit Ojasco již mnoho důvodů k zamyšlení nepřinášelo. Nejsilněji, zvláště pro nás jako odborný TANEČNÍ MAGAZÍN, působila úvodní – téměř půlhodinová – taneční kreace. V oranžově „východních“ hábitech tančila celým jevištěm skupina herců pod taktovkou – Lenina! Toho představoval dokonale v obličeji namaskovaný sólista s pleší a plnovousem. Vše umocňovala hra na bicí. Respektive důrazné údery paliček do plechových plástů.

Další sekvence vedla od bojovné revoluce k pracovnímu procesu. Revolucionáři se zbavili hábitů a jali se – již v pracovních overalech – stavět dřevěnou konstrukci. Ta jim jednou, již téměř postavená, spadla. Šlo o kouzlo nechtěného? Zde bych akcentoval již výrazněji modernější choreografii. Herci se projevovali složitými pohyby připomínajícími abstraktní animované filmy a místy i projevy Michaela Jacksona.

Následoval zřejmě nejsilnější moment představení. S velkým nadhledem začaly být původní symboly revoluce i část jejich představitelů přebarvovány – do rudé barvy.

Zajímavá, leč krátká, fantaskní pasáž představení „Revoluce“

Po nevýrazných pasážích se pozvolna jeviště převléklo do fantaskních kostýmů ve stylu Hieronyma Bosche. V další výrazném momentu „Revoluce“ se – konečně začalo z pódia mluvit. Do toho zněl, v podkresu, monotónní zvuk úderů na konce trubek. Herečky na ně jako na na didgeridoo mlátily divnými plochými přezůvkami. Připomínaly vietnamky. Ty přezůvky, nikoli herečky.

Ztraceno v překladu?

Texty z úst herců i jejich kolegyň kolísaly mezi nabubřelým patetismem a banalitami. Zřejmě bylo scenáristovým přáním pracovat s tímto kontrastem? Česky byly texty překládány sice na třech médiích – na dvou obřích digitálních obrazovkách po obou stranách jeviště a na on-line digitálním zařízením nad pódiem. Katastrofou však byla kvalita překladu samotného. Některé pasáže nebyly do domácího jazyka – převážně z angličtiny – přeloženy vůbec! Nezapomněl někdo, že i když má Palm Off Fest anglický název, tak probíhá v Praze?

V průvodním programu představení se píše, že je „…situace nesnesitelná“. Pokud se tvůrci snažili apelovat doslovně tímto směrem, tak se to zcela vydařilo.

Závěr představení provázel již hodně a nelogicky natahovaný konec. Nastaly tak nejméně tři pasáže, které si přímo žádaly závěr neúměrně natahovaného dramatu. Přání publika však nebylo vyslyšeno. Diváci houfně odcházeli, na jevišti se hrálo dál…

Před vlastním závěrem ještě následovala žonglérská ekvilibristika s dlouhými zářivkově svítícími tyčemi. A ještě k tomu zadní projekce tonoucích v moři. A opět moře patosu…

Závěrečná děkovačka souboru NO99, představitel Lenina úplně vpravo

„Revoluce“ v podání tallinnského NO99 byla jistě zajímavým i propracovaným představením, nicméně bych v tomto případě poukázal na staré dobré české přísloví, že méně znamená více. Ani tolik nezčeřila vody… I když na festivalu třeba vedle extravagantního Olivera Frljiće je to, věru, těžké!

Foto: Palm Off Fest

 Michal Stein

 TANEČNÍ MAGAZÍN