Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Pojďme si zahrát „NINCS“

Taneční interaktivní videohru z dílny Dana Pala Creativity!

MOTTO: „Jsme figurkami společenské, zábavné videohry našeho života, kde hranice mezi realitou a virtuálním světem, je tenká a není jasné, kde se vlastně nacházíme. Občas nás čeká výhra, někdy také souhra a jindy možná prohra. Na cestě za vysněným cílem neustále překonáváme sami sebe. Někdy musíme porazit soupeře, jindy podpořit spoluhráče. Důležité je, že i cesta je cíl.“

Tanečně filmová videohra „NINCS“ je inspirovaná stejnojmenným projektem, uvedeným na jevišti v roce 2019. Tento projekt vychází z herních principů a originálních výtvarných plánků deskových her a herních objektů.

Autorkou scénáře, režie a choreografie je česká choreografka a tanečnice Dana Pala. Filmovou verzi tanečního představení „NINCS videohra“ vytvořila ve spolupráci s kameramanem Efimem Groutskij a dalšími umělci. Pro komplexní uchopení konceptu hry je choreografie doplněna hudebními motivy, jejichž autorem je Martin Vít s bohatými zkušenostmi z tvorby hudebních doprovodů k mobilním hrám a tvůrce animací Petr Raist Šťastný.

Tanečníci svým pohybem neztvárňují pouze bezduché a lehkovážné figurky, ale vytváří  paralelu na současnou problematiku společnosti a jedince v ní. Jaké je to být sólový hráč a nebo součást  týmu? Co všechno jsme nebo nejsme schopni udělat, abychom se dostali dál? Kolik máme životů? Co je  dál? Jaké je být první nebo poslední? Jaké je ocitnout se zničehonic ve videohře?

ce o premiéře na: www.danapalacreativity.com

Link na fb událost: https://fb.me/e/RQ7bYJvZ

Více na webu:

http://danapalacreativity.com/project/pripravujeme/

»NINCS«

Autorský tým:

Choreografie, koncept, režie: Dana Pala

Kamera, střih: Efim Groutskij

Hudba: Martin Vít

Pohybová spolupráce, účinkující: Jana Maroušková, Don Mulefu, Dana Pala

Výtvarná spolupráce, scénografie: Jan Kopřiva

Animace, grafika: Petr Raist Šťastný

Light design: Isrohan Alvarez, Filip Obermajer

Kostýmy: Tereza Havránková – atelier SHIU

Produkce: Dana Pala Creativity

Projekt vznikl: za podpory Magistrátu hlavního města Prahy

Premiéra: 27.5. 2021, on-line

Natočeno: divadlo Venuše ve Švehlovce, Praha

Délka: 30 – 40 min

Věnováno nastupující generaci počítačových hráčů a bratru Dominikovi.

Dana Pala

Vystudovala Taneční konzervatoř hlavního města Prahy obor moderní tanec a pedagogika. Absolvovala v oboru Choreografie na pražské HAMU v magisterském programu. Absolvovala roční stáž v Institut del Teatre Barcelona. Choreografickou praxi získala v Teatre SANS na Mallorce. V autorské tvorbě často pracuje v netradičních prostorách, ve kterých hledá možnosti provázání choreografie s architekturou. V Praze vytvořila projekt „Materia” pro věž a kryptu Plečnikova kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. V roce 2014 získala ocenění ACDIB za nejlepší choreografický taneční projekt roku. Vytvořila choreografii „PULS” v pražské La Fabrice. Taneční film „Materia touch“ uvedla na New York Bronx Film a v sezóně 2015/2016 byla autorkou choreografie k opeře „Slavík/ Jolanta” v Národním divadle v Praze. V roce 2018 choreograficky spolupracovala s dirigentem Varhanem Orchestrovičem Bauerem a pohybově ztvárnila díla: „Antikody“, „Goyovy přízraky“ a „Česká hymna“. V září 2018 byla její autorská inscenace „La Mar“ oceněna a pozvána do Shanghaje na čínský festival současného tance Dance Stages. Je zakladatelkou kreativní školy pro moderní tanec Dana Pala Creativity, která pracuje od roku 2018 ve středočeském Mělníku.

O taneční company Dana Pala Creativity:

Dana Pala Creativity je uskupení tanečníků a umělců, založené  českou choreografkou Danou Pala v roce 2013. Hlavní myšlenkou je tvorba nových tanečních projektů, vzdělávání v současném tanci a propojení různých uměleckých disciplín oblasti tance, hudby, scénografie,  architektury i multimediálních technik. Dana Pala Creativity spolupracuje také s umělci odlišných národností  a své projekty prezentuje v České Republice a v zahraničí. Taneční škola Dana Pala Creativity je provozována od  roku 2018 v Mělníku u Prahy.

Foto: Michal Hančovský a archiv

Slávka Pivovarová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

JATKA78 v Praze na Výstavišti

Divadelní stan „Azyl78“ by měl zahájit sezónu v květnu

Šapitó s názvem „Azyl78“ poskytne zázemí Cirku La Putyka, Dekkadancers a Amerikánce režiséra Viktora Tauše. Během léta si v něm zahrají také hostující soubory Městských divadel pražských, Divadla pod Palmovkou, Divadla Na zábradlí, Studia Ypsilon, Minoru a VOSTO5. V programu se objeví i filmové projekce, koncerty a další živá kultura. Jatka78 plánují novou letní scénu provozovat od druhé poloviny května do konce září, a vynahradit tak umělcům i divákům čas, který nemohli trávit spolu. Vše bude záviset na vývoji pandemie koronaviru a aktuálních vládních opatřeních, nicméně přípravy jsou v plném proudu. Stan, který zvenku pomaluje výtvarník Lukáš Musil alias Musa, bude stát v zadní, parkové části Výstaviště Praha v Holešovicích.

Své nové letní působiště jsme nazvali ,Azyl78´ proto, že chceme na konci tohoto složitého období poskytnout uprostřed parkustřechu nad hlavou nejen svým domácím souborům, ale i celé řadě dalších spřátelených divadel a kulturních projektů. Těšíme se na diváky a chceme je přivítat venku, ale přesto v důstojném divadelním prostředí, které je navíc s ohledem na hygienu bezpečnější. Po roce omezování kontaktů mezi lidmi se chceme potkávat s diváky i kolegy. Chceme je vidět před i po představeních a neznáme lepší místo než na trávě a ve stínu stromů na kraji Stromovky,” říká ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta.

„Amerikánka“

Azyl78“ se letos stane útočištěm mnoha divadel a živé kultury, jeho zhotovení však iniciovala Jatka78 i z důvodu plánované rekonstrukce svého stálého prostoru, hal 7 a 8 v areálu Pražské tržnice. Šapitó s kapacitou 500-800 diváků tedy znamená od domovské scény přesun jen o pár zastávek tramvají dále na Výstaviště Praha.

Jatka78 jsou neodmyslitelně spjata s novocirkusovým souborem Cirk La Putyka, který divadlo v roce 2014 založil. Celý rok jsme se nezastavili ani na chvíli, ale vidina léta v ,Azylu78´ nás pohání dopředu. Sezónu plánujeme otevřít kabaretem ,Pot a lesk´, který se bude současně vysílat i na platformě ,Film Naživo´. Zkombinuje filmový a divadelní zážitek a bude plynulým přechodem mezi karanténním on-line obdobím a návratem k živému divákovi,“ uvedl principál Cirku La Putyka Rosťa Novák mladší, který kabaret „Pot a lesk“ režíruje. Naváže tím také na zahájení letní scény v loňském roce, kdy jej sledovalo vzhledem k trvajícím opatřením malé množství diváků v divadle, ale na sociálních sítích si stream nenechalo ujít 140 000 fanoušků. Soubor Cirk La Putyka uvede v „Azylu78“ také několik dalších inscenací včetně premiéry představení „Runners“ v režii Víta Neznala.

„Kostky jsou vrženy„

Šapitó vyrobené na zakázku v Itálii dorazilo do Prahy již nyní v březnu. Zkušební stavby na Výstavišti se zúčastnili i italští odborníci, kteří je rok vyráběli. Stan má černý interiér, který umožní hrát i za denního světla. Zvenku bude bílý s originální velkoplošnou malbou od výtvarníka Lukáše Musila alias Musy, jehož rukopis najdeme i v interiérech Jatek78. Šapitó se tak samo o sobě stane obrovským uměleckým objektem se šířkou 30 metrů a výškou 15 metrů.

Takto se stan stavěl

Diváci se kromě divadelního a kulturního programu mohou těšit na filmové premiéry, divadelní běžecký závod „Velká holešovická“ či na rodinnou akci „Ukončete nástup, dveře se otvírají“. Součástí letní scény bude i hudební doprovodný program a divadelní bar otevřený po celý den.

„Zá-topek“

Termín zahájení provozu „Azylu78“ se může měnit v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními, ale #kulturunezastavis, takže se bude v novém šapitó hrát, jakmile to půjde. Přesný program „Azylu78“ bude zveřejněn v průběhu dubna na: www.jatka78.cz.


Foto: Barbora Žentelová a Herbert Slavík

Jiří Sedlák a Magdaléna Novotná

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

MEZINÁRODNÍ TÝDNY TANCE

Pětatřicátý ročník festivalu proběhne on-line

Pětatřicátý ročník Mezinárodních týdnů tance, nejstaršího festivalu současného tance ve střední Evropě, proběhne pouze ve virtuálním prostředí.

Pořadatel festivalu, konzervatoř Taneční centrum Praha, rozhodl, že budou všechny umělecké akce streamovány na webu. V programu se objeví vystoupení souborů Balet Praha Junior, Baby Balet Praha či Pražský komorní balet, řada tanečních seminářů i choreografických workshopů.

Letošní program Mezinárodních týdnů tance se pokouší respektovat původní smysl akce – prezentovat vybraná díla tanečního divadla současnosti, která reprezentují představy organizátorů o budoucnosti našeho žánru, o významu kultivované a stylizované řeči těla,“ vysvětluje dramaturg festivalu Antonín Schneider. „Tělesná kultura v této vrcholné podobě – i obecně – je dnes velmi významným fenoménem, na který nesmíme ani v tomto společenském půstu zapomenout.“

Jsme rádi, že můžeme v rámci festivalu po delší době kulturní veřejnosti představit výběr z díla Pavla Šmoka, génia české choreografie a zakladatele našeho souboru,“ doplňuje Linda Svidró, umělecká vedoucí Pražského komorního baletu. „Diváci se mohou těšit hned na dvě choreografie – Po zarostlém chodníčku a Musicu Slovacu.“

Každý streamovaný program bude otevřen na Youtube v určené dny vždy v 17.00 hodin a bude možné ho sledovat vždy týden.

V den zahájení bude přístup na stream zveřejněn na webových stránkách pořadatele – konzervatoře Taneční centrum Praha (www.tanecnicentrum.cz).

PROGRAM:

6. – 23. 4. Semináře současného tance

natáčení metodiky současných tanečních technik virtuální program tradiční výukové části festivalu pro taneční pedagogy

sobota 24. 4. Happening choreografická dílna

výběr choreografií studentů a absolventů konzervatoře Taneční centrum Praha vytvořených v letech 2011 – 2020

středa 28. 4. Gala Mezinárodních týdnů tance

prezentace slavnostního Gala k 25. výročí založení konzervatoře Taneční centrum Praha ze dne 8. června 2019 ve Stavovském divadle

čtvrtek 29. 4. Předpremiéry Baletu Praha Junior (natočeny v tanečním studiu):

Painted Rainbow – choreografie Attila Egerházi, hudba Maurice Ravel, Jean Sibelius

Vzpomínky – choreografie Vlasta Schneidrová, hudba: Georg Friedrich Händel, Matteo Bocelli, budhistická mantra, verše: Ivan Slavík, přednes: Jaromír Meduna

Malé pošetilosti – choreografie Tereza Hloušková, hudba: Claudio Monteverdi, Philip Glass, Antonio Vivaldi (úprava Armand Amar)

Host: Pražský komorní balet:

Po zarostlém chodníčku – choreografie Pavel Šmok a Kateřina Dedková– Franková, hudba Leoš Janáček

Musica Slovaca – choreografie Pavel Šmok, hudba Ilja Zeljenka

pátek 30. 4. Sami a přeci spolu – taneční klip Baby Baletu Praha, choreografie Pavla Königsmarková, Tereza Hloušková, Eliška Vodičková, hudba Jaromír Nohavica, natočeno individuálně studenty – členy souboru, střih a úprava Vladimír Sojka.

Text a foto: TANEČNÍ CENTRUM PRAHA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN