PKB tančí v Muzeu hudby

Pražský komorní balet & Zemlinského kvarteto: Suk – Janáček – Smetana. V choreografii legendárního Pavla Šmoka.

Pražský komorní balet uvede v úterý 8. a ve středu 9. září od 19.30 v Českém muzeu hudby dva netradiční večery. Za doprovodu Zemlinského kvarteta sólisté souboru zatančí nestárnoucí choreografii Pavla Šmoka a Kateřiny Dedkové-Frankové „Po zarostlém chodníčku“, pro níž se autoři volně inspirovali Janáčkovou operou „Její pastorkyňa“. Jako speciální host večera se představí přední český klarinetista Igor Františák.

Sám Šmok k premiéře v roce 1998 uvedl: „Jednotlivé skladby cyklu nemají vzájemně žádnou výraznější dramaturgickou souvislost. Až na to, že jde o niterné výpovědi autora. Scéna je však přece jen něco jiného, než koncertní síň a Janáček by nám snad odpustil, že jsme do díla vložili malý příběh, který je ostatně volně přejat z jiné jeho skladby.” Dramatický příběh mladé dívky, ženy a lehkomyslného chasníka, postupně gradující v mrazivou tragédii, přesně vystihuje melancholickou náladu nádherné Janáčkovy hudby, jež čerpá z melodiky moravských lidových písní.

Program obou večerů doplní tóny Sukovy Meditace na Staročeský chorál „Svatý Václave“ a Smetanův Kvartet e-moll „Z mého života“.

Se Zemlinského kvartetem spolupracujeme na netradičních projektech již celou řadu let, jsou to vynikající umělci, skvěle sehraní instrumentalisté,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. A doplňuje: „Komorní hudba jako taková je velmi niterná a smyčcové kvarteto je její nejintimnější variantou. Provedení vyžaduje naprostou preciznost a také dokonalé souznění s tanečním pohybem. To se nám, troufám si říci, daří naplňovat a zprostředkovávat tak divákům emoce a krásné umělecké prožitky.“

Premiéru původně klavírní skladby Leoše Janáčka ,Po zarostlém chodníčku´ v transkripci pro klarinet a smyčcové trio jsem uvedl zhruba před třemi lety právě se členy Zemlinského kvarteta,“ přibližuje Igor Františák, který je speciálním hostem koncertu. „Před dvěma roky jsme společně s Pražským komorním baletem uvedli tuto nesmírně působivou verzi na ,Svatováclavském hudebním festivalu´ v Ostravě, kdy provedení zaznamenala Česká televize. Byl to pro mě skutečný zážitek, neboť se propojila geniální Janáčkova hudba společně s dramatickým tancem Pražského komorního baletu a působivou choreografií Pavla Šmoka. Jsem si jist, že se návštěvníkům tohoto představení bude tento netradiční projekt líbit stejně jako nám interpretům,“ doplňuje klarinetista.

Program:

·         Josef Suk: Meditace na Staročeský chorál „Svatý Václave“

·         Leoš Janáček: „Po zarostlém chodníčku“

·         Bedřich Smetana: Kvartet e-moll „Z mého života“

České muzeum hudby, Karmelitská 2/4,

Praha 1 – Mala Strana

 

Foto: archiv PKB

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nejen „Po zarostlém chodníčku“

Pražský komorní balet poprvé v Rudolfinu: Janáček – Martinů – Dvořák, ve spolupráci s orchestrem Filarmonietta Praga a Pavlem Šporclem

V závěru srpna vystoupí Pražský komorní balet na dvou výjimečných koncertech 7. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu „Praha, Klasika“ v programu nazvaném „ATLANTIS & MU / TOKIO & PRAHA, A. D. 2020“. Hudba českých velikánů Janáčka, Martinů a Dvořáka zazní v pražském Rudolfinu a v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory 21. a 22. srpna vždy od 19.30. Soubor zatančí dvě choreografie legendárního Pavla Šmoka: symfonickou báseň „Holoubek“ Antonína Dvořáka a úpravu klavírního cyklu pro smyčcový orchestr „Po zarostlém chodníčku“ Leoše Janáčka.

Pavel Šporcl

Letní koncertní cyklus „Praha, Klasika“ bude v Praze a dalších městech probíhat již po sedmé. Letošní festival vyvrcholí srpnovými koncerty na počest stého výročí oficiálního navázání vztahů mezi Českou republikou a Japonskem. Toto výročí je vynikající příležitostí také ke shrnutí dosavadní mnohaleté plodné spolupráce festivalu s japonskými partnery.

Pod vedením dirigenta Jiřího Havlíka a za doprovodu Symfonického orchestru orchestrální akademie Filarmonietta Praga vystoupí v koncertu pro flétnu, housle a orchestr Bohuslava Martinů dva jedineční sólisté: za českou stranu fenomenální houslista Pavel Šporcl a za japonskou sólo flétnista České filharmonie, Japonec Naoki Sato. Pražský komorní balet pak bude na koncertním pódiu Rudolfina tančit vůbec poprvé.

Pražský komorní balet – „Po zarostlém chodníčku“

Našeho partnerství s Mezinárodním hudebním festivalem ,Praha, Klasika´ si velmi vážíme a na letní představení pod jeho hlavičkou se moc těšíme,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Festival si za dobu svého trvání již vydobyl velmi dobré renomé. Podporují jej a zaštiťují nejrůznější význačné osobnosti českého kulturního života. Výjimečným orchestrálním uvedením představení ,Holoubek´ a ,Po zarostlém chodníčku´ v rámci letošního festivalu Pražský komorní balet velmi důstojně připomene odkaz svého zakladatele profesora Pavla Šmoka.“

Vstupenky na představení je možné zakoupit na: www.prague-classics.cz / www.goout.net


Slavnostní závěrečný koncert

7. mezinárodního hudebního festivalu

PRAHA, KLASIKA“ v Praze

JANÁČEK – MARTINŮ – DVOŘÁK

Pátek 21. srpna v 19:30, Rudolfinum, Dvořákova síň

Leoš Janáček – Po zarostlém chodníčku
Bohuslav Martinů – Koncert pro flétnu, housle a orchestr
Antonín Dvořák – Symfonická báseň Holoubek, op. 110

Pražský komorní balet
Naoki Sato – flétna (Japonsko)
Pavel Šporcl – housle (Česká republika)
Symfonický orchestr Filarmonietta Praga
Dirigent: Jiří Havlík

Slavnostní závěrečný koncert

7. mezinárodního hudebního festivalu

PRAHA, KLASIKA“

v Sedlci u Kutné Hory

JANÁČEK – MARTINŮ – DVOŘÁK
Sobota 22. srpna v 19:30
Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, Kutná Hora – Sedlec 

Leoš Janáček – Po zarostlém chodníčku
Bohuslav Martinů – Koncert pro flétnu, housle a orchestr
Antonín Dvořák – Symfonická báseň Holoubek, op. 110

Pražský komorní balet
Naoki Sato – flétna (Japonsko)
Pavel Šporcl – housle (Česká republika)
Symfonický orchestr Filarmonietta Praga
Dirigent: Jiří Havlík

Foto: archiv PKB

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET pořádá konkurz

Na doplnění míst sólistů. Pouze v interním pracovním poměru!

PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET

umělecký šéf Linda Svidró

vyhlašuje

KONKURZ na doplnění míst sólistů

Hledáme profesionální tanečníky – muže a ženy s jevištní praxí. Požadujeme vzdělání v klasickém i moderním tanci.

Nabízíme pouze interní pracovní pozice.

Konkurz je pouze pro zvané a uskuteční se v termínu 12. června 2020

(od 9.30 registrace, od 10.00 konkurz).

Uchazeči budou pozváni na základě zaslaných podkladů:

–       životopis s portrétní fotografií

–       taneční fotografie

–       video link

Nezapomeňte uvést věk, výšku (cm), váhu (kg), národnost, předchozí zkušenosti a vzdělání.

 Repertoár souboru:

Kytice (režie a choreografie Petr Zuska)

Carmina Vetera (Ej lásko, Lyrická, Fo(u)r One, Růže – choreografie Petr Zuska)

Holoubek, Po zarostlém chodníčku, Musica Slovaca (choreografie Pavel Šmok)

Prolínání (choreografie Lukáš Timulák)

Svět Sedmikrásek (choreografie Jiří Pokorný)

Chvilka POEzie (choreografie Marek Svobodník)

Rekviem za nekonečno (choreografie Tom Rychetský)

Premiéra v sezoně 2020/2021: Petr Zuska, Marek Svobodník

Veškeré podklady zašlete na emailovou adresu:

 linda.svidro@balet-praha.cz  

Pražský komorní balet

Mgr. Linda Svidró
Národní dům na Vinohradech

náměstí Míru 9, Praha 2

Tel.: +420 608 060 282
www.prazskykomornibalet.cz

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Malá vzpomínka JANY ERIKSSON TOMANOVÉ: S Jiřím Kyliánem, českým choreografem světového jména

Doba, kdy ubývá živých vystoupení a jsme více či méně vázáni doma, přímo vybízí k zajímavým reminiscencím a vzpomínkám. S velmi zajímavými nás oslovila paní Jana Eriksson Tomanová. Tu druhou, o našem choreografovi světového jména, uveřejňujeme nyní. A nezapomene se v ní ani na Gustava Voborníka.

Jeho úžasnou kariéru jsem sledovala již od září 1969, kdy jsem jako studentka AMU v Praze odjela do Stuttgartu na festival choreografií Johna Cranka. Tam jsem se s Jiřím Kyliánem, tenkrát dvaadvacetiletým, poprvé setkala. Uvedl mě na festival a byl mi tam také rádcem. Ve Stuttgartu byl až do roku 1975.

Již v roce 1978 odchází Kylián do Haagu, do Holandska, kde se stává uměleckým šéfem a choreografem nově vzniklého tanečního souboru. Angažuje ty nejlepší tanečníky z celého světa. Jeho práce choreografa je vysoce hodnocena předními světovými kritiky. Jen český „dvoreček” příznačně mlčí. Až v osmdesátých letech minulého století konečně „soudruzi dovolili“ Jiřímu Kyliánovi a jeho souboru představit se v Praze.

Byl to svátek baletu – vzpomínám na Stravinského „Svěcení jara” a na Janáčkův klavírní cyklus „Po zarostlém chodníčku” v interpretaci klavíristy Josefa Páleníčka, který hrál přímo na jevišti. A tanečníci Holandského baletu tančili. Tak nadšené ovace publika jsem už více nezažila.

Další setkání s Jiřím Kyliánem nadešlo brzy po revoluci, v devadesátých letech. Spolu s Gustavem Voborníkem, který byl v tu dobu čestným předsedou Společnosti tanečních pedagogů (STAP – nezávislá profesní organizace, vzniklá v roce 1990), jsme napsali Jiřímu Kyliánovi do Haagu zdvořilý dopis. Zda nás – pedagogy a studenty českých tanečních škol může přijmout v jeho světoznámém divadle. Jeho milá odpověď, že nás přijme, nám doslova vyrazila dech. Ve velmi krátké době jsme cestu do Holandska se studenty a několika pedagogy uskutečnili.

Setkání s Jiřím Kyliánem, v divadle v Haagu, bylo velmi srdečné. Pozval nás na baletní sály, kde již v tu dobu pracoval se třemi soubory. V tom prvním byli tanečníci do dvaceti let. Druhou skupinu tvořili tanečníci mezi dvaceti až čtyřiceti lety. A ve třetí skupině byli tanečníci od čtyřiceti let výše. Byl to pro všechny úžasný zážitek, obzvláště po pětačtyřiceti letech komunismu. Večer jsme byli všichni pozváni na představení Kyliánových baletů. Jeho osobité pojetí, modernost, ale současně úcta ke všemu, co bylo, co je a co může být, nás nemohlo nechat lhostejnými. Už nevím, kterak bych to nejlépe definovala. Bylo to ohromení? Srdeční zážitek?

Ale to nebylo vše. Jiří Kylián pro nás dojednal návštěvu na Taneční konzervatoři v Rotterdamu. A tam navíc uspořádání workshopu pro naše studenty, pod vedením holandské modernistky.

Domnívám se, že tato cesta do Holandska byla pro všechny členy STAP a jejich studenty velkým životním zážitkem. Všichni jsme měli možnost osobně se potkat s Jiřím Kyliánem. A to nejen jako umělcem – choreografem, ale i člověkem.

Jiří Kylián byl slavnostně inaugurován v Paříži 13. 03. 2019 „Řádem čestné legie“ a byl uveden do křesla Akademie krásných umění (do osmi sekcí umění byla přidána choreografie).

Jiří Kylián s trofejí, kterou mu v Paříži předala monacká princezna Caroline

V roce 1835 byl takto v Paříži vyznamenán skladatel Antonín Rejcha, roku 1896 se této pocty dostalo malíři Václavu Brožíkovi.

My Češi můžeme a jsme hrdi na tak výjimečného umělce, jako je Jiří Kylián. Nechť je mu Bůh milostiv a dopřeje mu nadále mnoho a mnoho energie a tvůrčího nadšení.

Foto: archiv Taneční školy Jany Tomanové

Jana Eriksson Tomanová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN