Nejen „Po zarostlém chodníčku“

Pražský komorní balet poprvé v Rudolfinu: Janáček – Martinů – Dvořák, ve spolupráci s orchestrem Filarmonietta Praga a Pavlem Šporclem

V závěru srpna vystoupí Pražský komorní balet na dvou výjimečných koncertech 7. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu „Praha, Klasika“ v programu nazvaném „ATLANTIS & MU / TOKIO & PRAHA, A. D. 2020“. Hudba českých velikánů Janáčka, Martinů a Dvořáka zazní v pražském Rudolfinu a v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory 21. a 22. srpna vždy od 19.30. Soubor zatančí dvě choreografie legendárního Pavla Šmoka: symfonickou báseň „Holoubek“ Antonína Dvořáka a úpravu klavírního cyklu pro smyčcový orchestr „Po zarostlém chodníčku“ Leoše Janáčka.

Pavel Šporcl

Letní koncertní cyklus „Praha, Klasika“ bude v Praze a dalších městech probíhat již po sedmé. Letošní festival vyvrcholí srpnovými koncerty na počest stého výročí oficiálního navázání vztahů mezi Českou republikou a Japonskem. Toto výročí je vynikající příležitostí také ke shrnutí dosavadní mnohaleté plodné spolupráce festivalu s japonskými partnery.

Pod vedením dirigenta Jiřího Havlíka a za doprovodu Symfonického orchestru orchestrální akademie Filarmonietta Praga vystoupí v koncertu pro flétnu, housle a orchestr Bohuslava Martinů dva jedineční sólisté: za českou stranu fenomenální houslista Pavel Šporcl a za japonskou sólo flétnista České filharmonie, Japonec Naoki Sato. Pražský komorní balet pak bude na koncertním pódiu Rudolfina tančit vůbec poprvé.

Pražský komorní balet – „Po zarostlém chodníčku“

Našeho partnerství s Mezinárodním hudebním festivalem ,Praha, Klasika´ si velmi vážíme a na letní představení pod jeho hlavičkou se moc těšíme,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Festival si za dobu svého trvání již vydobyl velmi dobré renomé. Podporují jej a zaštiťují nejrůznější význačné osobnosti českého kulturního života. Výjimečným orchestrálním uvedením představení ,Holoubek´ a ,Po zarostlém chodníčku´ v rámci letošního festivalu Pražský komorní balet velmi důstojně připomene odkaz svého zakladatele profesora Pavla Šmoka.“

Vstupenky na představení je možné zakoupit na: www.prague-classics.cz / www.goout.net


Slavnostní závěrečný koncert

7. mezinárodního hudebního festivalu

PRAHA, KLASIKA“ v Praze

JANÁČEK – MARTINŮ – DVOŘÁK

Pátek 21. srpna v 19:30, Rudolfinum, Dvořákova síň

Leoš Janáček – Po zarostlém chodníčku
Bohuslav Martinů – Koncert pro flétnu, housle a orchestr
Antonín Dvořák – Symfonická báseň Holoubek, op. 110

Pražský komorní balet
Naoki Sato – flétna (Japonsko)
Pavel Šporcl – housle (Česká republika)
Symfonický orchestr Filarmonietta Praga
Dirigent: Jiří Havlík

Slavnostní závěrečný koncert

7. mezinárodního hudebního festivalu

PRAHA, KLASIKA“

v Sedlci u Kutné Hory

JANÁČEK – MARTINŮ – DVOŘÁK
Sobota 22. srpna v 19:30
Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, Kutná Hora – Sedlec 

Leoš Janáček – Po zarostlém chodníčku
Bohuslav Martinů – Koncert pro flétnu, housle a orchestr
Antonín Dvořák – Symfonická báseň Holoubek, op. 110

Pražský komorní balet
Naoki Sato – flétna (Japonsko)
Pavel Šporcl – housle (Česká republika)
Symfonický orchestr Filarmonietta Praga
Dirigent: Jiří Havlík

Foto: archiv PKB

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

NERATOV tančil i žil divadlem – MENTEATRÁL 2019

Ve stínu rekonstruovaného chrámu █ Tančily i servírky během obsluhy v místní restauraci █ Celý festival MENTEATRÁL obdivuhodný █ Déšť nebyl překážkou █ Tančírna pod širým nebem. █

Šestým rokem přivítal během dovolených a prázdnin Neratov v Orlických horách MENTEATRÁL – festival divadel pracujících s lidmi s mentálním postižením. Ten letošní ročník obětaví organizátoři  divákům připravili v první prodloužený srpnový víkend – od pátku 2. do neděle 4. srpna. Na všechny zájemce čekala téměř desítka divadelních a tanečních představení. Ale rovněž koncerty, letní kino, tančírna pod širým nebem, tematické diskuse i workshopy.

Necelých sto metrů od nádherně rekonstruovaného chrámu Nanebevzetí Panny Marie se odehrávala všechna představení. A také ostatní festivalové dění. A naopak, na vyvýšené plošině nad tím chrámem, kde můžete vyjít (a zdarma) i na varhanní kúr a věž,  bylo příjemné tábořiště pro všechny kempující hosty festivalu.

MENTEATRÁL  je divadelním festivalem i třídenním setkáním divadelních souborů, které pracují s herci s mentálním hendikepem a jsou (nebo mají ambici stát se) součástí české profesionální scény. Tyto soubory vznikly převážně z bytostné potřeby profesionálních umělců, kteří se z různých důvodů potkali ve svém životě a tvorbě s herci s mentálním postižením a rozhodli se tomuto oboru věnovat intenzivně a kontinuálně.

Já osobně vidím hodnotu festivalu právě v možnosti pro všechny zúčastněné soubory i diváky a zahraniční hosty být intenzivně společně na jednom místě s unikátní, intimní atmosférou,” popisuje Honza Čtvrtník, ředitel festivalu a zároveň předseda spolku „Jiné jeviště“, hlavního organizátora festivalu.

Co se skrývá pod názvem „Jiné jeviště“? Jde o spolek, tvořený minulými i současnými studenty DAMU a dalších uměleckých škol, kteří poprvé přijeli do Neratova v roce 2011. Proč? Aby s tamními klienty chráněného bydlení, čili „kamarády“, nazkoušeli divadelní představení. Činnost spolku nakonec vyústila v průběhu roku 2014  v uspořádání prvního ročníku festivalu MENTEATRÁL .

Šapitó, ve kterém bylo stále nabito

Co se týče budoucnosti festivalu, Honza Čtvrtník věří, že i díky MENTEATRÁLU  si divadlo s lidmi s postižením dokáže najít na kulturní scéně pevné místo a nebude muset živořit. A tak se potkáme každý rok v Neratově a budeme moci navzájem vidět tvorbu, diskutovat o našich inscenacích, pokusech, zkušenostech. To všechno samozřejmě s diváky, kterých je, k naší radosti, čím dál tím víc. Hodláme vozit hosty ze zahraničí, kteří mohou být další inspirací. Ta myšlenka není nijak komplikovaná. Komplikovaná a důležitá jsou ale témata, která z festivalu vycházejí, jako začlenění, rovnost, jinakost, tolerance. A to všechno dokážeme prožívat v Neratově tak nějak v radosti s hudbou až do rána.

Letošní ročník speciálně mapoval nejnovější počiny českých profesionálních divadel, pracujících s lidmi s mentálním postižením. Společné debaty a workshopy pak dávaly prostor pro debatu o nejnovějších tendencích, progresi a experimentech specifického divadla.

Neratovský chrám Nanebevzetí Panny Marie je citlivě a úchvatně zrekonstruován. Vévodí mu skleněná koruna střechy. Škoda, že podobně nebyl obnoven kostel v nedalekých Bartošovicích v Orlických horách…

Festival v pátek  2. 8. odpoledne zahájila mše v neratovském kostele. Později své premiérové představení uvedl „domácí” neratovský soubor Jiné jeviště. Pražské Taneční Studio Light mimo své pěvecké pásmo uvedlo také projekt ve spolupráci s pražským divadlem UJETO inscenaci inspirovanou kamarádstvím dětí s herci s lehkým mentálním postižením, tedy kamarádstvím budovaným právě na dřívějších ročnících festivalu. Páteční večer poté vygradoval hudebním duem zpívajících violoncellistek Tara Fuki. Ty své texty zpívají česky, polsky i francouzsky. Jejich písně se pohybují na pomezí klasické hudby, jazzu či folku. Atraktivní vystoupení zaplnilo jedinečný prostor kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Od desáté večerní hodiny pak prostranství MENTEATRÁLU  před červeným šapitó  patřilo obří diskotéce.

Program MENTEATRÁLU byl bohatý a pestrý

V sobotu na MENTEATRÁLU  byla k vidění inscenace Dramatického spolku Jindřich z Janských Lázní a pražských Dr.amAS, divadelního souboru založeného při Národním ústavu pro autismus. Diváci mohli také navštívit inscenaci Divadla Vzhůru nohama z Kladna, divadla UJETO a Divadla Aldente z Brna s hudebně – pohybovým projektem herců, z nichž někteří mají Downův syndrom.

I takto se letos v Neratově zvalo na představení

Déšť pak poněkud narušil brzy po poledni produkci Rozsvícení Neratova h(a)lasem. Ale halasu zde bylo, i přes nepřízeň počasí, dost a dost.

V devět večer potom na všechny čekala Tančírna pod širým nebem. Ta měla opět nebývalý úspěch.

V letním kině se později promítal chorvatsko-slovinský film s případným názvem Dny šílenství.

Noc posléze byla ve znamení světelné instalace Kostel vzhůru. Ta byla zahájena o půl jedenácté večer a pokračovala každých patnáct minut až do půl jedné.

Na festival lákalo v Neratově  doslova každé volné místo

Neděle byla v rytmu workshopů, organizovaných i neformálních diskusí a hlavně patřila vzájemným setkáváním se. Tady se jednalo i o to, aby bylo navázáno pevnější pouto mezi postiženými a těmi, kteří za nimi, jako kamarádi, přijeli.

Diskuse se věnovaly vývoji specifického divadla a jeho aspektům. Workshop naopak řešil využití výtvarných technik v divadelní tvorbě.

Festival zakončila repríza v pátek zde odpremiérovaného představení Ondřeje Matěje – Matisse. Jak již jeho jednoslovný název napovídá, bylo věnováno známému francouzskému malíři. Šlo o multižánrovou inscenaci s prvky činohry, loutkoherectví i tance. A úplnou tečkou byla, opět v kostele, závěrečná festivalová mše.

Vstupné na všechna představení i koncerty bylo již tradičně dobrovolné a festival byl, jako vždy, koncipován bezbariérově. Zájemci, kteří chtěli podpořit dobrou věc, si mohli koupit akreditaci na celý MENTEATRÁL. Anebo se stát festivalovými donátory. Různé podrobnosti o historii festivalu a další zajímavosti naleznete na webu: www.menteatral.cz. 

Nedílnou součástí festivalového programu byly také diskuse a workshopy, jejichž náplň rozhodně nesměřovala jen k odborné veřejnosti. Jednu z předností festivalu vidím v tom, že svou pestrostí a tematickou různorodostí přibližuje divadlo, pracující s lidmi s mentálním postižením, širokému publiku. Díky propojení několika generací, laiků i odborníků, ,kamarádů´ a diváků vznikají nečekaná setkání“, doplňuje žena s tak trochu indiánským křestním jménem Šošana Dědochová, produkční MENTEATRÁLU . 

Improvizovanému stanovému tábořišti vévodilo nefalšované indiánské tee-pee

Mimo představení, probíhající souběžně ve dvou divadelních šapitó, si jedinečná  atmosféra festivalu získávala všechny příchozí doslova na každém kroku. Neratov ožil výtvarnými instalacemi, scénografickými projekty, či již zmíněným letním kinem. Nikomu nevadilo, že se v sobotu po poledni přehnala Orlickými horami doslova dešťová smršť!

Mohu potvrdit osobně, že MENTEATRÁLEM  žil bezezbytku celý Neratov! I nový místní minipivovar Neratov s výtečným pivem Prorok. A přímo při obsluze hostů dokonce tančily servírky (rekrutující se z místní chráněné dílny) v neratovské hospodě!

Trochu jako v Hollywoodu

Festival vznikl za podpory: Ministerstva kultury ČR, Královéhradeckého kraje, Akademie múzických umění v Praze, Sdružení Neratov, Pivovaru Neratov, Divadla DISK a veškerých přátel festivalu.

A po roce na shledání na sedmém ročníku festivalu

Foto a text: Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN