Ve STUDIU ALTA festival RespondART

Ve Studiu ALTA můžete oslavit výročí revoluce jinak – tancem

Studio ALTA pořádá ke třicetiletému výročí revoluce od 10. 16. listopadu mezinárodní taneční festival RespondART. V dramaturgii nechybí představení zkoumající různé podoby svobody, tolerance a rovnosti, a také doprovodný program v podobě diskuzí či workshopu.

Festival představí pražským divákům celkem sedm středoevropských tanečních představení a zasáhne i do veřejného prostoru – 10., 11. a 12. listopadu se bude odehrávat v ulicích Prahy 7 celodenní taneční maraton turecké choreografky působící v Mnichově Ceren Oran s názvem „Who is Frau Troffea?“. Projekt, premiérově uvedený na prestižním mnichovském festivalu Dance! po dobu 11 dní, se volně inspiruje „Frau Troffeou“, která před 500 lety vyšla do ulic a svým tancem strhla desítky dalších k události, která vešla ve známost jako „Taneční mor ve Štrasburku“.

Maďarský soubor The Symptoms uvede svou inscenaci „Head First“, která otevřeně mluví o porodu jako o mezní události a snaží se ho detabuizovat. Německý soubor Hauptaktion představí své ironizující dílo „Situace s dvojníkem“, které staví na hlavu naši představu o tom, co je autenticita, tradiční kultura a naše vlastní identita. V divadle NoD bude uvedeno představení „Words of Apology“ českého souboru Ufftenživot o online nenávisti.

Identitou v podobě divokého exkurzu do historie se zaobírá i polský soubor Pink Mama Theatre, který si ve svém představení „Jungle“ bere na mušku historický i novodobý kolonialismus. Dvojité sólo v podání slovenského tanečníka Michala Heribana a v choreografii Michy Purucker s názvem „Dark angels“ kombinuje mluvené slovo, video a pohyb. Volně proplouvá mezi konkrétním slovem a abstraktním pohybem ve snaze nalézt harmonickou komunikaci mezi daným a tušeným, jazykem a tělem, performerem a divákem.

Pro děti připravuje program Lenka Tretiagová a Taneční studio Light. Jejich inscenace „Republika nás čeká, aneb Kde domov můj“ ukazuje dlouhou a náročnou cestu Československa k demokracii.

Výčet uvedených představení uzavírá česko-slovenská dvojice Peter Šavel a Tereza Ondrová a jejich legendární genderově nekorektní duet „Boys Who Like To Play With Dolls“, který se po dlouhé době vrací na jeviště Studia ALTA.

Společným tématem festivalu RespondART je otázka, zda tanec může a má být společensky angažovaný. Vybraní čeští, němečtí, polští a maďarští tvůrci přinášejí specifické pohledy a přístupy, ale jejich spojujícím prvkem je, že jejich díla jsou svébytnými komentáři ke světu kolem nás. Nejsou lhostejní a jejich často velmi osobní díla jsou zároveň svého druhu společenským manifestem,“ říká o festivalovém programu dramaturgyně Karolína Hejnová.

Součástí programu je i přednáška a diskuze na téma společensky angažovaného tance v České republice a v Německu, ale i workshop tvořivé metody „Soundpainting“, která se snaží pomocí jednoduchých improvizací o nalezení jednotného jazyka všech lidí bez ohledu na národnost či případné hendikepy.

PROGRAM FESTIVALU RESPONDART 2019:

Ceren Oran (TR, DE): Who Is Frau Troffea?
10.11. | 10.30 – 17.30 | Veletržní palác

11.11. | 12.30 – 19.30 | Studio ALTA

12.11. | 10:30 – 17:30 | před Výstavištěm Holešovice

11.11. | 19.30 | Tereza Ondrová a Peter Šavel (CZ/SK): Boys Who Like To Play With Dolls

13.11. | 17.30 | Diskuze „Je současný tanec angažovaný?“

13.11. | 19.30 | The Symptoms (HU): Head First, aneb Kontrakce expandujícího času

14.11. | 17.30 | Přednáška „Angažovaný tanec v ČR a v Německu“

14.11. | 19.30 | Micha Purucker (DE): Dark angels

14.11. | 19.30 | Ufftenživot (CZ): Words of Apology (uvádíme v divadle NoD)

15.11 – 16.11. | Workshop Soundpainting

15.11. | 19.30 | Julian Warner & 0liver Zahn / Hauptaktion (DE):

Situace s dvojníkem

16.11. | 18.00 | L. Tretiagová a TS Light (CZ): Republika nás čeká, aneb Kde domov můj

16.11. | 19.30 | Pink Mama Theatre (PL): Jungle

Festival finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Institut umění – Divadelní ústav.

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

NERATOV tančil i žil divadlem – MENTEATRÁL 2019

Ve stínu rekonstruovaného chrámu █ Tančily i servírky během obsluhy v místní restauraci █ Celý festival MENTEATRÁL obdivuhodný █ Déšť nebyl překážkou █ Tančírna pod širým nebem. █

Šestým rokem přivítal během dovolených a prázdnin Neratov v Orlických horách MENTEATRÁL – festival divadel pracujících s lidmi s mentálním postižením. Ten letošní ročník obětaví organizátoři  divákům připravili v první prodloužený srpnový víkend – od pátku 2. do neděle 4. srpna. Na všechny zájemce čekala téměř desítka divadelních a tanečních představení. Ale rovněž koncerty, letní kino, tančírna pod širým nebem, tematické diskuse i workshopy.

Necelých sto metrů od nádherně rekonstruovaného chrámu Nanebevzetí Panny Marie se odehrávala všechna představení. A také ostatní festivalové dění. A naopak, na vyvýšené plošině nad tím chrámem, kde můžete vyjít (a zdarma) i na varhanní kúr a věž,  bylo příjemné tábořiště pro všechny kempující hosty festivalu.

MENTEATRÁL  je divadelním festivalem i třídenním setkáním divadelních souborů, které pracují s herci s mentálním hendikepem a jsou (nebo mají ambici stát se) součástí české profesionální scény. Tyto soubory vznikly převážně z bytostné potřeby profesionálních umělců, kteří se z různých důvodů potkali ve svém životě a tvorbě s herci s mentálním postižením a rozhodli se tomuto oboru věnovat intenzivně a kontinuálně.

Já osobně vidím hodnotu festivalu právě v možnosti pro všechny zúčastněné soubory i diváky a zahraniční hosty být intenzivně společně na jednom místě s unikátní, intimní atmosférou,” popisuje Honza Čtvrtník, ředitel festivalu a zároveň předseda spolku „Jiné jeviště“, hlavního organizátora festivalu.

Co se skrývá pod názvem „Jiné jeviště“? Jde o spolek, tvořený minulými i současnými studenty DAMU a dalších uměleckých škol, kteří poprvé přijeli do Neratova v roce 2011. Proč? Aby s tamními klienty chráněného bydlení, čili „kamarády“, nazkoušeli divadelní představení. Činnost spolku nakonec vyústila v průběhu roku 2014  v uspořádání prvního ročníku festivalu MENTEATRÁL .

Šapitó, ve kterém bylo stále nabito

Co se týče budoucnosti festivalu, Honza Čtvrtník věří, že i díky MENTEATRÁLU  si divadlo s lidmi s postižením dokáže najít na kulturní scéně pevné místo a nebude muset živořit. A tak se potkáme každý rok v Neratově a budeme moci navzájem vidět tvorbu, diskutovat o našich inscenacích, pokusech, zkušenostech. To všechno samozřejmě s diváky, kterých je, k naší radosti, čím dál tím víc. Hodláme vozit hosty ze zahraničí, kteří mohou být další inspirací. Ta myšlenka není nijak komplikovaná. Komplikovaná a důležitá jsou ale témata, která z festivalu vycházejí, jako začlenění, rovnost, jinakost, tolerance. A to všechno dokážeme prožívat v Neratově tak nějak v radosti s hudbou až do rána.

Letošní ročník speciálně mapoval nejnovější počiny českých profesionálních divadel, pracujících s lidmi s mentálním postižením. Společné debaty a workshopy pak dávaly prostor pro debatu o nejnovějších tendencích, progresi a experimentech specifického divadla.

Neratovský chrám Nanebevzetí Panny Marie je citlivě a úchvatně zrekonstruován. Vévodí mu skleněná koruna střechy. Škoda, že podobně nebyl obnoven kostel v nedalekých Bartošovicích v Orlických horách…

Festival v pátek  2. 8. odpoledne zahájila mše v neratovském kostele. Později své premiérové představení uvedl „domácí” neratovský soubor Jiné jeviště. Pražské Taneční Studio Light mimo své pěvecké pásmo uvedlo také projekt ve spolupráci s pražským divadlem UJETO inscenaci inspirovanou kamarádstvím dětí s herci s lehkým mentálním postižením, tedy kamarádstvím budovaným právě na dřívějších ročnících festivalu. Páteční večer poté vygradoval hudebním duem zpívajících violoncellistek Tara Fuki. Ty své texty zpívají česky, polsky i francouzsky. Jejich písně se pohybují na pomezí klasické hudby, jazzu či folku. Atraktivní vystoupení zaplnilo jedinečný prostor kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Od desáté večerní hodiny pak prostranství MENTEATRÁLU  před červeným šapitó  patřilo obří diskotéce.

Program MENTEATRÁLU byl bohatý a pestrý

V sobotu na MENTEATRÁLU  byla k vidění inscenace Dramatického spolku Jindřich z Janských Lázní a pražských Dr.amAS, divadelního souboru založeného při Národním ústavu pro autismus. Diváci mohli také navštívit inscenaci Divadla Vzhůru nohama z Kladna, divadla UJETO a Divadla Aldente z Brna s hudebně – pohybovým projektem herců, z nichž někteří mají Downův syndrom.

I takto se letos v Neratově zvalo na představení

Déšť pak poněkud narušil brzy po poledni produkci Rozsvícení Neratova h(a)lasem. Ale halasu zde bylo, i přes nepřízeň počasí, dost a dost.

V devět večer potom na všechny čekala Tančírna pod širým nebem. Ta měla opět nebývalý úspěch.

V letním kině se později promítal chorvatsko-slovinský film s případným názvem Dny šílenství.

Noc posléze byla ve znamení světelné instalace Kostel vzhůru. Ta byla zahájena o půl jedenácté večer a pokračovala každých patnáct minut až do půl jedné.

Na festival lákalo v Neratově  doslova každé volné místo

Neděle byla v rytmu workshopů, organizovaných i neformálních diskusí a hlavně patřila vzájemným setkáváním se. Tady se jednalo i o to, aby bylo navázáno pevnější pouto mezi postiženými a těmi, kteří za nimi, jako kamarádi, přijeli.

Diskuse se věnovaly vývoji specifického divadla a jeho aspektům. Workshop naopak řešil využití výtvarných technik v divadelní tvorbě.

Festival zakončila repríza v pátek zde odpremiérovaného představení Ondřeje Matěje – Matisse. Jak již jeho jednoslovný název napovídá, bylo věnováno známému francouzskému malíři. Šlo o multižánrovou inscenaci s prvky činohry, loutkoherectví i tance. A úplnou tečkou byla, opět v kostele, závěrečná festivalová mše.

Vstupné na všechna představení i koncerty bylo již tradičně dobrovolné a festival byl, jako vždy, koncipován bezbariérově. Zájemci, kteří chtěli podpořit dobrou věc, si mohli koupit akreditaci na celý MENTEATRÁL. Anebo se stát festivalovými donátory. Různé podrobnosti o historii festivalu a další zajímavosti naleznete na webu: www.menteatral.cz. 

Nedílnou součástí festivalového programu byly také diskuse a workshopy, jejichž náplň rozhodně nesměřovala jen k odborné veřejnosti. Jednu z předností festivalu vidím v tom, že svou pestrostí a tematickou různorodostí přibližuje divadlo, pracující s lidmi s mentálním postižením, širokému publiku. Díky propojení několika generací, laiků i odborníků, ,kamarádů´ a diváků vznikají nečekaná setkání“, doplňuje žena s tak trochu indiánským křestním jménem Šošana Dědochová, produkční MENTEATRÁLU . 

Improvizovanému stanovému tábořišti vévodilo nefalšované indiánské tee-pee

Mimo představení, probíhající souběžně ve dvou divadelních šapitó, si jedinečná  atmosféra festivalu získávala všechny příchozí doslova na každém kroku. Neratov ožil výtvarnými instalacemi, scénografickými projekty, či již zmíněným letním kinem. Nikomu nevadilo, že se v sobotu po poledni přehnala Orlickými horami doslova dešťová smršť!

Mohu potvrdit osobně, že MENTEATRÁLEM  žil bezezbytku celý Neratov! I nový místní minipivovar Neratov s výtečným pivem Prorok. A přímo při obsluze hostů dokonce tančily servírky (rekrutující se z místní chráněné dílny) v neratovské hospodě!

Trochu jako v Hollywoodu

Festival vznikl za podpory: Ministerstva kultury ČR, Královéhradeckého kraje, Akademie múzických umění v Praze, Sdružení Neratov, Pivovaru Neratov, Divadla DISK a veškerých přátel festivalu.

A po roce na shledání na sedmém ročníku festivalu

Foto a text: Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN