Šípková Růženka – spící krasavice premiérově v Jihočeském divadle

Poslední premiéra sezóny v jihočeské metropoli – 3. 5. 2019 v DK Metropol. Na scéně i čerství držitelé jihočeské Thálie. Další premiéra v Českém Krumlově!

Sezónu 2018/2019 zakončí Jihočeské divadlo baletní pohádkou Šípková Růženka v choreografii a režii Jaroslava Slavického podle předlohy Maria Petipy na hudbu Petra I. Čajkovského. Tento klenot zlatého fondu klasického baletního odkazu 19. století uvádíme ve spolupráci s Taneční konzervatoří hl. m. Prahy a Bohemia Baletem. Ředitel konzervatoře a umělecký ředitel Bohemia Baletu Jaroslav Slavický doplňuje: „Jsem velmi rád, že se tento klasický balet par excellence vrátil na scénu Jihočeského divadla po třiapadesáti letech a že se tak podařilo splnit přání diváků, kteří po uvedení klasického baletu volali. Je mi velkou ctí a velmi se těším ze spolupráce s výjimečným českým divadelním výtvarníkem Josefem Jelínkem (nositelem Ceny Thálie za Celoživotní mistrovství), který se ujal kostýmní i scénické výpravy představení, a také ze spolupráce s orchestrem Jihočeského divadla, který představení doprovází.“   

Díky této významné spolupráci uvidí diváci na jevišti přes čtyřicet tanečníků. „Pevně věřím, že to jen umocní krásný umělecký zážitek. Domnívám se, že tento balet je ´prubířským´ kamenem pro všechny tanečníky a interprety. V každém případě vždy posouvá soubor kupředu,“ dodává umělecký šéf baletu Jihočeského divadla Lukáš Slavický.                                       

Kostýmy a scénu navrhl renomovaný český divadelní výtvarník Josef Jelínek, který si v mnohobarevném spektru současného divadla stále drží svou osobitou pozici. Je tvůrcem divadelní iluze a vytváří pro diváky obrazy v pravém slova smyslu – prostory pro emoce, údiv, krásu a fantazii. V našem i světovém kontextu je jedinečný. O svém výtvarném pojetí prozradil: „Čajkovskij napsal Šípkovou Růženku (Spíci krasavici) jako grand-balet. Pohádka plná nadpřirozených bytostí se zasazuje do baroka. Výprava by měla být opulentní až pompézní. Zadní prospekty jsou namalované podle principů barokního divadla, už na nich je namalovaná architektura, a aby to nebylo jen přetavením Galli-Bibieny, vnesl jsem do malby trochu snový, surreální charakter.”

Na páteční premiéře a podzimních reprízách se v rolích Růženky a prince Désiré představí hvězdy z Bavorského státního baletu v Mnichově Katherina Markowskaja a Maxim Chaschegorov. Dále se diváci mohou těšit na celý mezinárodní soubor baletu Jihočeského divadla a představí se i žáci baletní školy Jihočeského divadla. Nebudou chybět ani čerství držitelé Jihočeské Thálie za rok 2018 v oboru balet Petronela Bogdan a Magnum Phillipy.

Šípková Růženka se v létě objeví také před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.

 »Šípková Růženka« / Petr Iljič Čajkovskij

baletní pohádka na špičkách

Choreografie, režie a dramaturgie / Jaroslav Slavický

Původní choreografie / Marius Petipa

Asistenti choreografa / Kateřina Slavická, Lukáš Slavický

Hudební nastudování a dirigent / Martin Peschík

Scéna a kostýmy / Josef Jelínek

Světelný design / Jaroslav Slavický / Petr Baštýř

Multimediální vizualizace/ Zdeňka Čechová
Technická spolupráce na multimediální vizualizaci / Filip Chalupa / Lukáš Chalupa
Představení řídí / Michaela Freudenschussová

Orchestr opery Jihočeského divadla

Koncertní mistři / Martin Červinka (housle) / Václav Žák (violoncello)

Premiérové uvedení 3. května 2019 v DK Metropol a 24. července 2019 před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.

Délka představení 2 hodiny 20 minut včetně přestávky.

Obsazení:

Růženka / Alkisti Angelatou/ Katherina Markowskaja / Rosa Maria Pace

Princ Désiré / Maxim Chaschegorov / Magnum Phillipy / István Varga

Carabosse / Zdeněk Mládek / Diego Urdangarian Ferreira

Král / Béla Kéri Nagy

Královna / Petronela Bogdan

Catalabutte / Sotirios Panagoulias

Šeříková víla / Rosa Maria Pace / Jana Pelcová / Eleonora Romano

1. víla / Alkisti Angelatou / Jana Pelcová

2. víla / Ayano Nagamori / Tereza Szentpéteryová

3. víla / Shino Fujii / Mai Iwamoto

4. víla / Alkisti Angelatou / Shino Fujii

5. víla / Ayano Nagamori / Jana Pelcová

Víly (prolog), Přítelkyně (1. jednání), víly (2. jednání) / Jana Černá / Anna Herrmannová  / Aurora Kubelíková / Barbora Lahučká / Alžběta Mayerová / Marie – Anna Pavlíčková / Natálie Trešlová / Maria Vorochobina / Jana Zenkerová

Drahokamy / Aurora Kubelíková / Barbora Lahučká / Alžběta Mayerová / Marie – Anna Pavlíčková

Dvorní dámy – prolog / Maria Katalníková / Lucie Matějová

Valčíkdívky / Lucie Görnerová / Tereza Janečková / Maria Katalníková / Lucie Matějová / Markéta Vomáčková / Emma Zikmundová

Valčík chlapci / Ota Frühauf / Xavier Grevin / František Rezek / Radek Smieško / Richard Svoboda / František Vlček

Netopýři / Ota Frühauf / Xavier Grevin / Radek Smieško / Richard Svoboda

Dvorská a lovecká společnost – dívky / Laura Jiříková / Sandra Jiříková / Valentýna Mandíková / Lucie Matějová / Adriana Štefaňáková

Dvorská a lovecká společnost – chlapci / Matouš Bjolek / Michal Dembický / David Lampart/ Lorenzo Rufo / Samuel Štulpa

Lovčí / František Rezek / Richard Svoboda

Kavalíři / Aleš Hanzlík / Sebastiano Mazzia / Magnum Phillipy / Lorenzo Rufo / Diego Urdangarian Ferreira / István Varga

Dáma v lese / Jana Pelcová

Princezna Florina / Alkisti Angelatou / Shino Fujii / Mai Iwamoto

Modrý pták / Sebastiano Mazzia / Magnum Phillipy / István Varga

Kočka / Ayano Nagamori / Eleonora Romano / Tereza Szentpéteryová

Kocour / Aleš Hanzlík / Magnum Phillipy / István Varga

Karkulka / Alkisti Angelatou / Shino Fujii

Vlk / Lorenzo Rufo / Diego Urdangarian Ferreira

Chůva / Jana Prašničková

Žáci baletní školy Jihočeského divadla

Foto: Michal Hančovský

TANEČNÍ MAGAZÍN

„KLÍČE ODNIKUD“

Nepříliš veselé téma, krásně a vkusně zpracované – takové je nejnovější dílo Petra Zusky

V pondělí 11. března patřilo pražské Fórum Karlín Jihočeskému divadlu. Konkrétně dílu choreografa Petra Zusky „Klíče odnikud“. Petra Zusku našim čtenářům jistě nemusíme představovat. Pouze krátce připomeňme, že během své taneční kariéry vystoupil v baletech klasického repertoáru a především v dílech renomovaných současných tvůrců – Jiřího Kyliána, Pavla Šmoka, Libora Vaculíka, Alvina Aileyho, Gerharda Bohnera, Roberta Northa, Matse Eka, Hanse van Manena, Christophera Bruce, Ohada Naharina, Nacho Duata, Itzika Gallili… Vystupoval v mnoha zemích po celém světě, od roku 2002 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Jako tvůrce má na kontě více než padesát inscenací. Za svou interpretační práci a choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění.

Dílo „Klíče odnikud“ vychází ze Zuskovy osobní zkušenosti. Petr Zuska navštívil jednoho dne prázdný dům svých prarodičů. Ten byl obýván několik posledních desetiletí Zuskovou opuštěnou, schizofrenní tetou, která v něm i v naprosté samotě zemřela. Tato žena byla uzavřena do svého vlastního světa strachu a hrůzy ze všeho okolo, obklopena rejem svých neuspořádaných démonů. A současně kolem ležely svazky pedantně a přesně nadepsaných klíčů. Ale odkud vlastně byly? Celý příběh, který trvá přibližně hodinu a půl, vychází ze vzpomínek a klíčových životních okamžiků této nešťastné ženy.

Tanec, který představuje konec života, skon a určitý přechod mezi jednou dimenzí a druhou, není rozhodně žádné radostné téma. Přesto se Petru Zuskovi podařilo vytvořit dílo, které diváka strhne. Bez hlesu sledujeme příběh, který dotváří bezpochyby dokonale vybraná hudba.

Příběh začíná. Vidíme ženu v černobílých šatech, barvách většinou symbolizujících smrt. Zoufale vybíhá vpřed, ale pak zůstává bezvládně sedět na židli, hlavu sklopenou k jedné straně… Pomalu se otevírají jedny, druhé, třetí dveře… A nakonec vyskočí na scénu, z osmi jasně nasvícených dveří, tanečníci – čtyři muži a čtyři ženy. Otevřou-li se dveře, proud světla proniká na jeviště. Je to snad už světlo z té „druhé strany“?

Tanečníci představují vzpomínky dotyčné ženy, jsou oděni do černých obleků. Také se říká, že po smrti člověk vidí před očima odvíjet se celý svůj životní příběh. Všechno dobré i zlé, co ho potkalo a co udělal. Je snad toto takový příběh? Možná ano…

Na scéně se také objevuje druhá žena (nazvaná jen ONA), rovněž oblečena do černobílých šatů. Představuje patrně matku zesnulé ženy. Možná ji ale můžeme chápat i jako zesnulou samotnou, tedy přesněji její vlastní nesmrtelné „Já“. Ale současně je to také pianistka (Božena Steinerová), interpretující první část klavírního cyklu „Po zarostlém chodníčku“ Leoše Janáčka. Tato skladba vyvěrá z jednoho z nejzoufalejších období skladatelova života, kdy mu vedle profesních „proher“, které prožíval, zemřela jeho jednadvacetiletá dcera Olga. Janáčkova skladba kontrastuje s „Reguiem“ Antonína Dvořáka, které se inscenací také prolíná. Toto dílo pak bylo naopak vytvořeno v době, kdy byl skladatel na vrcholu svých tvůrčích sil a jeho „Requiem“ je spíše velkolepou oslavou Boha. Petr Zuska pečlivě zvažoval, které skladby svým obsahem a náladou odpovídají tématu inscenace. A jejich dramaturgie se povedla. Spojení obou z uvedených hudebních děl je emotivně velmi působivé.

Sledujeme pak dále, jak ONA (tanečnice Julie De Meulemeester) vzpomíná na matku a otce, na své dětství, ale i konflikty s otcem, partnerské konflikty. Až nakonec, kdy se postavy mění ve zlé, zlověstné přízraky bez tváří (tanečníci mají hlavy zahalené do černé) a nebohou ženu ničí. Interpreti vskutku přesvědčivě a mistrně představují vtíravé, děsivé, chmurné myšlenky hlavní postavy.

Julie De Meulemeester podává vynikající výkon, divák s napětím sleduje její taneční pojetí role po celé představení.

Božena Steinerová se stává součástí hlavního děje, možná ztělesňuje pocity zesnulé, možná její příbuzné či její vlastní „Já“. Na konci pak zůstávají obě ženy na pódiu bez známek života.

Velkým kladem inscenace „Klíče odnikud“ je její  přínos nejen pohledem na útrapy a konec jednoho lidského života, ale také na opravdovou krásu a důstojnost. Nic není povrchní, divák je hluboce dojatý. „Klíče odnikud“ bych bez nadsázky označila za mistrovské dílo Petra Zusky.

KLÍČE ODNIKUD

Scénář, režie, choreografie: Petr Zuska

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Petr Zuska, Petr Baštýř

Zvukový design: Zbyněk Perla

 Asistenti choreografa: Béla Kéri Nagy, Zdeněk Mládek

Tančí:  Julie De Meulemeester (ONA), Božena Steinerová (ONA), – Petronela Bogdan, Sebastiano Mazzia, Tereza Szentpéteryová, Ayano Nagamori, Aleš Hanzlík, István Varga, Rosa Maria Pace, Magnum Phillipy (ONI)

Foto: archiv Jihočeského divadla

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN