Král Šumavy

Taneční večer v Jihočeském divadle

 

O víkendu si přijdou na své milovníci dobrodružství a pohybu. Divadlo představuje dvě premiéry mladých autorů plné tvořivé energie.

Návrat Krále Šumavy / David Jan Žák, Lukáš Brutovský

Premiéra 29. 10. v 19:00 v Jihočeském divadle

Činohra pokračuje ve své jihočeské trilogii. Do repertoáru si kromě Café Groll a Selskýho baroka přidá letos ještě jednoho knižního autora z jižních Čech – Davida Jana Žáka. Už 29. října poprvé uvede na divadelní scénu legendu šumavského pohraničí. Osudem zkoušený, odvážný a nepolapitelný – takový byl Josef Hasil. Sama StB ho označila jako Krále Šumavy. Jak se vlastně pohraničník stane převaděčem? Činoherní novinka na motivy knižního bestselleru vychází z archivních dokumentů, svědectví pamětníků i vlastních vzpomínek Josefa Hasila. Neskutečný příběh, který vzbuzuje zvědavost i po tolika letech, převedl do divadelní podoby slovenský režisér Lukáš Brutovský. Hlavní roli šumavského hrdiny si zahraje Tomáš Drápela.

3+1 / Sebastiano Mazzia, Béla Kéri Nagy, Zdeněk Mládek, Viktor Konvalinka

Premiéra 30. 10. v 19:30 Na Půdě

Roztančená, energická, nabitá! V sobotu nás čeká další odložená premiéra.

Během baletního večera představíme 4 nové autorské choreografie, které rozproudí vás i vaše emoce. Tři z nich si pro diváky připravili tanečníci jihočeského baletu Sebastiano Mazzia, Béla Kéri Nagy a Zdeněk Mládek. Čtvrtou s názvem Vzpomínky staré paruky roztančí balet pod choreografickým vedením Viktora Konvalinky, bývalý sólista Národního divadla a člen uměleckého uskupení Dekkadancers.

Návrat Krále Šumavy, foto Alexandr Hudeček
3+1 ,foto Petr Zikmund

Gabriela Veselá

pro Taneční magazín

V září v Jihočeském divadle nabito!

Nevěsta se již pro(v)dala. █ Co očekávat od „Zabijáka“? █ Předávání Thálií završí balet. █ Co na to Andres, soudružka Pilná a pan Vajíčko? █

Prodáme nevěstu do Chřešťovic

Léto s Jihočeským divadlem vyvrcholí pravou českou veselkou. V rámci projektu Jihočeské divadlo venkovu pro(v)dáme v jihočeské vesničce Chřešťovice „Prodanou nevěstu“ Bedřicha Smetany. Už 19. září budeme na magickém místě u kostela svatého Jana Křtitele v režii Tomáše Ondřeje Pilaře celé odpoledne hrát, zpívat i tančit pod širým nebem.

Odbitím 14. hodiny rozezvučí dirigent Mario De Rose mávnutím své taktovky orchestr Jihočeského divadla. K libým tónům orchestru se přidají sólisté Jana Šrejma Kačírková v roli Mařenky, Amir Khan v roli Jeníka nebo David Nykl v roli nezapomenutelného Kecala a další skvělí sólisté včetně sboru Jihočeského divadla. To vše v tradičních kostýmech a v kulisách malebného venkova.

Ve spolupráci s obcí Albrechtice nad Vltavou tak Jihočeské divadlo pro své diváky přichystá skutečně lidovou operu. Protože proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá?

Jedna z nominantek Jihočeské Thálie Kamila Janovičová se Zdeňkem Velenem v inscenaci „Zabiják“

Zabiják“ na scéně

V sobotu budeme bavit naše diváky i v Českých Budějovicích. Novinky sezóny 2020/2021 odstartujeme gangsterskou komedií „Zabiják Anders“. Premiéru činoherní inscenace na motivy knihy Jonase Jonassona uvádíme v divadelní adaptaci Olgy Šubrtové. Režie se ujal Mikoláš Tyc, který se do Jihočeského divadla rád vrací (inscenace „Škola základ života“, „Soudné sestry“, „Pohani“). Scénograf Kamil Bělohlávek připravil pro inscenaci minimalistickou, téměř skandinávskou scénu s kontrastem „mikro“ a „makro“ světa. Scénický prostor také dotváří projekce a skvělá hudba Jiřího Hájka.

Jako napravený zabiják se představí hostující Zdeněk Velen, který spolu s Kamilou Janovičovou, Danem Kranichem a dalšími herci Jihočeského divadla rozehraje na jevišti komedii plnou přestřelek, nevyřízených účtů a černého humoru. A čím je právě humor Jonase Jonassona režiséru Mikoláši Tycovi tak blízký? „Právě tím, jak Jonas vnímá své postavy jako skutečné chybující lidi. Jeho humor odpovídá běžným lidským nedorozuměním a přešlapům. Akorát si umí k tomu všemu vybrat úžasné situace. Zabiják, který se chce napravit a páchat pouze dobro, zvěstovat pravdu o Ježíšovi… To je perfektní zápletka.” Když se společně spřáhnou polepšený zabiják, ateistická farářka a bezprizorní recepční, jak to může dopadnout? To se dozvíte už 19. září v 19.00 na jevišti Jihočeského divadla.

„Zabiják“ se odehrává i v posteli

Vyhlášení Jihočeské Thálie

Kvůli výjimečné situaci s koronavirem se na jaře spolu s ostatními akcemi zrušil i slavnostní večer Jihočeské Thálie. Nechtěli jsme však naše diváky o tradiční předávání cen za nejlepší výkony roku v Jihočeském divadle ochudit. A tak letos na podzim ocení divadelní soubory v rámci svých představení ty nejlepší ženské a mužské role v roce 2019.

Ceremoniál bude tentokrát navázán na 4 večery. První předávání cen Jihočeské Thálie si přichystá činohra. Už tuto sobotu se při premiéře inscenace „Zabiják Anders“ dozvíte, kdo se stal nejlepším hercem a herečkou za rok 2019 i jaká činoherní inscenace sklidila mezi diváky největší ohlas. V rámci večera se bude předávat také cena Českého rozhlasu za rozhlasové herectví. Nejlepší operní výkony oceníme 26. září na představení inscenace „Tajemství“. Ve stejný den nás čeká vyhlášení cen pro Malé divadlo před začátkem premiéry netradiční pohádky „Karkulka vrací úder“.

A předávání Jihočeských Thálií 2019 završí baletní soubor v rámci tanečního večera „3+1“ 13. listopadu.

Nominace Jihočeská Thálie 2019

Činohra – ženy:

Natália Drabiščáková / za roli Ernesta Romy – „Zadržitelný vzestup Artura Uie“

Helena Dvořáková / za roli Emmi Rothnerové – „Dobrý proti severáku“

Kamila Janovičová / za roli Hany – „Rybí krev“

Činohra – muži:

Tomáš Kobr / za roli Artura Uie – „Zadržitelný vzestup Artura Uie“

Dan Kranich / za role Průvodce a Mladého Dogsborougha – „Zadržitelný vzestup Artura Uie“

Pavel Oubram / za roli Lea Leikeho – „Dobrý proti severáku“

Malé divadlo – ženy:

Eliška Boušková / „Útěk do Egypta přes Království české“ a „Nuda“

Denisa Posekaná / „Útěk do Egypta přes Království české“ a „Návod k přežití zombie apokalypsy“

Lucie Valenová / „Dělej sdílej“

Malé divadlo – muži:

František Hnilička / „Nuda“ a „CampQ“

Martin Holzknecht / „Útěk do Egypta přes Království české“ a „CampQ“

Vít Piskala / Nuda a Útěk do Egypta přes Království české

Opera – ženy:

Michaela Gemrotová / za titulní roli Evity – „Evita“

Lucie Kašpárková / za roli Milady – „Dalibor“

Lenka Pavlovič / za roli Jitky – „Dalibor“

Opera – muži:

Aleš Briscein / za titulní roli Dalibora – „Dalibor“

Josef Moravec / za titulní roli Dalibora – „Dalibor“

Lukáš Randák / za roli Che – „Evita“

Balet – ženy:

Petronela Bogdan / za roli soudružky Pilné – „Inscenační porada“

Rosa Maria Pace / za roli Růženky (Aurory) – „Šípková Růženka“

Eleonora Romano / za roli Cituplné robotky – „Inscenační porada“

Balet – muži:

Béla Kéri Nagy / za role Hraběte, režiséra a pana Vajíčka – „Inscenační porada“

Sebastiano Mazzia / za role prince Desiré a Modrého ptáka – „Šípková Růženka“

Zdeněk Mládek / za roli Carrabosse – „Šípková Růženka“

Zdeněk Velen v titulní roli „Zabijáka Andrese“

Foto: archiv Jihočeského divadla a Alexandr Hudeček

Gabriela Veselá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„KLÍČE ODNIKUD“

Nepříliš veselé téma, krásně a vkusně zpracované – takové je nejnovější dílo Petra Zusky

V pondělí 11. března patřilo pražské Fórum Karlín Jihočeskému divadlu. Konkrétně dílu choreografa Petra Zusky „Klíče odnikud“. Petra Zusku našim čtenářům jistě nemusíme představovat. Pouze krátce připomeňme, že během své taneční kariéry vystoupil v baletech klasického repertoáru a především v dílech renomovaných současných tvůrců – Jiřího Kyliána, Pavla Šmoka, Libora Vaculíka, Alvina Aileyho, Gerharda Bohnera, Roberta Northa, Matse Eka, Hanse van Manena, Christophera Bruce, Ohada Naharina, Nacho Duata, Itzika Gallili… Vystupoval v mnoha zemích po celém světě, od roku 2002 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Jako tvůrce má na kontě více než padesát inscenací. Za svou interpretační práci a choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění.

Dílo „Klíče odnikud“ vychází ze Zuskovy osobní zkušenosti. Petr Zuska navštívil jednoho dne prázdný dům svých prarodičů. Ten byl obýván několik posledních desetiletí Zuskovou opuštěnou, schizofrenní tetou, která v něm i v naprosté samotě zemřela. Tato žena byla uzavřena do svého vlastního světa strachu a hrůzy ze všeho okolo, obklopena rejem svých neuspořádaných démonů. A současně kolem ležely svazky pedantně a přesně nadepsaných klíčů. Ale odkud vlastně byly? Celý příběh, který trvá přibližně hodinu a půl, vychází ze vzpomínek a klíčových životních okamžiků této nešťastné ženy.

Tanec, který představuje konec života, skon a určitý přechod mezi jednou dimenzí a druhou, není rozhodně žádné radostné téma. Přesto se Petru Zuskovi podařilo vytvořit dílo, které diváka strhne. Bez hlesu sledujeme příběh, který dotváří bezpochyby dokonale vybraná hudba.

Příběh začíná. Vidíme ženu v černobílých šatech, barvách většinou symbolizujících smrt. Zoufale vybíhá vpřed, ale pak zůstává bezvládně sedět na židli, hlavu sklopenou k jedné straně… Pomalu se otevírají jedny, druhé, třetí dveře… A nakonec vyskočí na scénu, z osmi jasně nasvícených dveří, tanečníci – čtyři muži a čtyři ženy. Otevřou-li se dveře, proud světla proniká na jeviště. Je to snad už světlo z té „druhé strany“?

Tanečníci představují vzpomínky dotyčné ženy, jsou oděni do černých obleků. Také se říká, že po smrti člověk vidí před očima odvíjet se celý svůj životní příběh. Všechno dobré i zlé, co ho potkalo a co udělal. Je snad toto takový příběh? Možná ano…

Na scéně se také objevuje druhá žena (nazvaná jen ONA), rovněž oblečena do černobílých šatů. Představuje patrně matku zesnulé ženy. Možná ji ale můžeme chápat i jako zesnulou samotnou, tedy přesněji její vlastní nesmrtelné „Já“. Ale současně je to také pianistka (Božena Steinerová), interpretující první část klavírního cyklu „Po zarostlém chodníčku“ Leoše Janáčka. Tato skladba vyvěrá z jednoho z nejzoufalejších období skladatelova života, kdy mu vedle profesních „proher“, které prožíval, zemřela jeho jednadvacetiletá dcera Olga. Janáčkova skladba kontrastuje s „Reguiem“ Antonína Dvořáka, které se inscenací také prolíná. Toto dílo pak bylo naopak vytvořeno v době, kdy byl skladatel na vrcholu svých tvůrčích sil a jeho „Requiem“ je spíše velkolepou oslavou Boha. Petr Zuska pečlivě zvažoval, které skladby svým obsahem a náladou odpovídají tématu inscenace. A jejich dramaturgie se povedla. Spojení obou z uvedených hudebních děl je emotivně velmi působivé.

Sledujeme pak dále, jak ONA (tanečnice Julie De Meulemeester) vzpomíná na matku a otce, na své dětství, ale i konflikty s otcem, partnerské konflikty. Až nakonec, kdy se postavy mění ve zlé, zlověstné přízraky bez tváří (tanečníci mají hlavy zahalené do černé) a nebohou ženu ničí. Interpreti vskutku přesvědčivě a mistrně představují vtíravé, děsivé, chmurné myšlenky hlavní postavy.

Julie De Meulemeester podává vynikající výkon, divák s napětím sleduje její taneční pojetí role po celé představení.

Božena Steinerová se stává součástí hlavního děje, možná ztělesňuje pocity zesnulé, možná její příbuzné či její vlastní „Já“. Na konci pak zůstávají obě ženy na pódiu bez známek života.

Velkým kladem inscenace „Klíče odnikud“ je její  přínos nejen pohledem na útrapy a konec jednoho lidského života, ale také na opravdovou krásu a důstojnost. Nic není povrchní, divák je hluboce dojatý. „Klíče odnikud“ bych bez nadsázky označila za mistrovské dílo Petra Zusky.

KLÍČE ODNIKUD

Scénář, režie, choreografie: Petr Zuska

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Petr Zuska, Petr Baštýř

Zvukový design: Zbyněk Perla

 Asistenti choreografa: Béla Kéri Nagy, Zdeněk Mládek

Tančí:  Julie De Meulemeester (ONA), Božena Steinerová (ONA), – Petronela Bogdan, Sebastiano Mazzia, Tereza Szentpéteryová, Ayano Nagamori, Aleš Hanzlík, István Varga, Rosa Maria Pace, Magnum Phillipy (ONI)

Foto: archiv Jihočeského divadla

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN