ZUŠ OPEN popáté

Celostátní festival základních uměleckých škol  ZUŠ Open proběhne i letos ve volném termínu. Startuje již zítra!

Letošní, v pořadí pátý, ročník celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open více než kdy jindy upozorňuje na přínos a význam uměleckého vzdělávání. Déle než rok trvající pandemie koronaviru citelně zasáhla i do oblasti základního uměleckého vzdělávání. Oproti loňskému roku, kdy se ZUŠ potýkaly se zaváděním distanční výuky a snažily se děti zapojit do nejrůznějších online projektů, čelí nyní mnohem závažnějšímu problému. A to udržení motivace svých žáku a zamezit jejich případnému odhlašování ze studia. Podporujme v dětech kreativitu a nadání, podporujme základní umělecké vzdělávání. Omezovat se jen na digitální technologie v umění dlouhodobě nelze, osobní kontakt žáků a pedagogů je nenahraditelný,“ vyzývá patronka ZUŠ Open pěvkyně Magdalena Kožená. Některé obory jako taneční, dramatický či sborový zpěv nebo orchestry ZUŠ je takřka nemožné vyučovat online. „Umění spojuje, boří hranice, pomáhá, je jazykem našich emocí, učí nás vnímat a rozvíjet smysl pro krásu. Umění a výchova k němu vedle mnoha nenahraditelných kompetencí především kultivuje mladou generaci, jejímž prostřednictvím je nositelem naděje. Naděje, kterou potřebujeme nejen v čase koronavirové pandemie,“ dodává hlavní koordinátorka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová.

Velkou část stávajícího školního roku byly základní umělecké školy zavřené. Proto letošní ročník ZUŠ Open, který pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené, ve spolupráci se základními uměleckými školami a dalšími institucemi, proběhne opět ve volném termínu od jara do konce roku. Stejně jako v minulém roce festival přináší sdílenou radost z umění, ale řídí se také mottem „ZUŠ Open pomáhá“. Ve spolupráci se školami vzniká řada projektů ve prospěch potřebných. Mnoho škol například průběžně aktivně pomáhá seniorům, kteří trpí izolací prostřednictvím online představení přenášených přímo do jejich domovů, na mnoha místech vznikají happeningy jako poděkování zdravotníkům za jejich obětavou službu.

Aktuální ročník ZUŠ Open 4. května symbolicky odstartuje online premiérou „Ódy na radost“ v provedení 130 žáků a 15 ředitelů ze 48 základních uměleckých škol z ČR i ze Slovenska. Autorské úpravy ikonicky známé Beethovenovy „Ódy na radost“ v čase pandemie se zhostila skladatelka, hudebnice a textařka Marie Sommerová. Skladba, jejíž nahrávka vznikla díky projektu „Hudební Všeználek“ a ZUŠ Open, je k dispozici na: www.zusopen.cz nebo na: https://youtu.be/Q3UgRTOctTM.  

6. května bude zahájena výstava výtvarných prací žáků pražských ZUŠ, která zaplní prostory pražské Novoměstské radnice. Ve spolupráci s Charitou ČR proběhne v ambitech františkánského kláštera na Jungmannově náměstí prodejní výstava výtvarných děl, která bude zahájena slavnostním streamovaným koncertem duchovní hudby 18. května v kostele Panny Marie Sněžné. Spolu s žáky a pedagogy dvou pražských ZUŠ vystoupí také Irena Pohl Houkalová. 25. května bude ZUŠ Open opět hostem programu festivalu Pražské jaro. V rámci koncertu s názvem Salon ZUŠ” se představí žáci ZUŠ a zároveň letošní absolventi Stipendijní Akademie MenART. Žáci vybraných škol a stipendisté MenART vystoupí díky ZUŠ Open například také na festivalu Americké jaro”, Smetanově Litomyšli a plánují společnou výstavu v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle.

Tanec nezůstává Popelkou…

Školy na závěr obtížného školního roku plánují komorní zahradní slavnosti a umělecká setkání v parcích, která mají být nositeli naděje a sdílení radosti prostřednictvím umění nejmladší generace a jejích pedagogů. 25. června chystají školy pardubického kraje společný happening na náměstí, který vyvrcholí koncertem komorní hudby absolventů, profesionálních umělců a hostů. Společné projekty ve veřejném prostoru, které mají sociální přesah podpory potřebných, připravují na poslední červnový týden školy na zámku v Nových hradech či v Hradci Králové. Pražské školy plánují společné vystoupení v parku Kajetánka.

V létě se po loňském úspěchu žáci ZUŠ vrátí na i na srpnový Maraton hudby Brno”, kde se mimo jiné zapojí do oblíbené piano štafety. S ohledem na současnou situaci se většina společných projektů ZUŠ v jednotlivých krajích uskuteční s velkou převahou až v druhé polovině roku.  V plánu jsou společná vystoupení a benefiční projekty na poutním místě Neratov, v Litni, na Vyšehradě, v Kroměříži, ve Zlíně a na mnoha dalších místech.

Již nyní ZUŠ Open prezentuje inspirativní ukázky z distanční výuky, online koncerty, výstavy či představení. Součástí letošního festivalu je mj. distanční interpretační soutěž pro žáky ZUŠ ve spolupráci s Pardubickou komorní filharmonií „Hraj on-line“. Finále soutěže a slavnostní koncert je plánován na druhou polovinu června v návaznosti na aktuální epidemiologickou situaci. Další soutěží, do které se zapojilo ZUŠ Open, je varhanní soutěžní přehlídka žáků ZUŠ „Organum Regium”, která v letošním roce probíhá mimořádně online a její výsledky budou oznámeny 6. května. 

Program jednotlivých škol je průběžně aktualizován na webových stránkách www.zusopen.cz.

Odkazy

Web: www.zusopen.cz

Facebook: www.facebook.com/zusopen

Youtube: www.youtube.com/channel/UC7PYdF5bSnh7nUh5qe6wzwA/featured

Instagram: https://www.instagram.com/zus_open

Tito dechaři jistě nejsou u konce s dechem… Naopak!

Význam uměleckého vzdělávání

Současný svět vyžaduje po dětech jiné dovednosti, než jaké potřebovaly dříve: umět vědomosti používat v praxi a vytvářet výsledky, které jsou inovativní a originální. V online světě, který je rychlý a stále aktuální, dobře vynikají „Soft Skills“ (měkké dovednosti), které základní umělecké školy bezpochyby nabízejí a které děti zúročí v dospělosti. Ať už se jedná o kreativitu, týmovou spolupráci, samostatnost a další sociální schopnosti a dovednosti i společenskou odpovědnost.Digitální a automatizovaná doba neoceňuje studenty za to, co vědí, ale za to, co mohou dělat s tím, co vědí,“ říká uznávaný britský pedagog Andreas Schleicher.

Řada výzkumů již prokázala, že hudební výuka je nepostradatelná pro správný rozvoj řeči a sluchu, hudební vzdělávání usnadňuje výuku cizích jazyků, pomáhá naučit se myslet dopředu i pěstovat představivost, dramatické umění zlepšuje verbální dovednosti, rozvíjí čtenářství a práci s textem, výuka tance rozvíjí vedle pohybových dovedností též prostorové vnímání. Umělecké vzdělávání, je pilířem sociálních dovedností, schopnosti empatie, sebepojetí a sebevyjádření. Posiluje schopnost lépe pochopit i jiné předměty, jako jsou například čtení nebo matematika. Nedílnou součástí uměleckých oborů a výchovy k umění je též psychohygiena, ale i rozvoj osobní disciplíny, vytrvalosti a hlubokého zájmu.

Kvalita, rozsáhlá síť i finanční dostupnost základních uměleckých škol v Česku je v porovnání se zahraničím mimořádná. Čechům sice přijdou jako samozřejmost, ale v řadě zemí je umělecké vzdělání mimo školní osnovy luxusní záležitostí. ZUŠ však potřebují zvýšit prestiž mezi širokou veřejností, aby byla obecně plně uznána a ohodnocena jejich svrchovaná důležitost pro správný vývoj dětí, fungování společnosti, spokojený a sebevědomý národ,“ říká patronka ZUŠ Open a zakladatelka nadačního fondu podporující ZUŠ Magdalena Kožená.

Foto: ZUŠ Open

Silvie Marková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Hvězdy soutěže StarDance i porotce fotosoutěže TANEČNÍHO MAGAZÍNU se utkají v Roztančeném divadle

Jubilejní V. ročník Roztančeného divadla Mladá Boleslav

Tisková konference v příjemné kavárně „Studia Dva“ oficiálně, ve čtvrtek 1. října, odstartovala jubilejní V. ročník autorského projektu Martina Šimka & Terezy Řípové Roztančené divadlo Mladá Boleslav.

Martin Šimek, autor projektu, tentokrát sám, bez Terezy Řípové

Vítěz posledního ročníku, herec Václav Jílek, reprezentoval právě divadlo Studio DVA. Díky tomu se tisková konference uskutečnila v prostorách jeho domovské scény, kde je také zatím putovní skleněná trofej od VR Glass Design. Kam poputuje tento rok?

Exkluzivní finálový večer, který bývá vyvrcholením celého ročníku se uskuteční v sobotu 28. listopadu 2020 od 19.00 hodin v Městském divadle Mladá Boleslav.

Ředitelka Mladoboleslavského divadla, Mgr. Janeta Benešová, se přijela podívat na nové soutěžící

Slavnostním večerem budou provázet Světlana Witowská a Petr Mikeska.

Michal Slaný, bývalý člen poroty fotosoutěže TANEČNÍHO MAGAZÍNU, kterého si mnozí čtenáři zřejmě dobře pamatují

Na tiskové konferenci představil jeden z autorů projektu, Martin Šimek, letošní soutěžící páry, kterými jsou zástupci jednotlivých divadel:

Lenka Vlasáková (Divadlo Palace),

Monika Sommerová (GOJA Music Hall),

Veronika Bajerová (Městské divadlo Mladá Boleslav),

Michal Slaný (divadlo Studio DVA),

Filip Březina (Městská divadla pražská)

Matěj Vejdělek (Městské divadlo Mladá Boleslav).

Míša Nováková a Tomáš Vořechovský, hvězdy StarDance, jsou také hvězdami Roztančeného divadla

V letošní porotě zasedne například jedna z účastnic prvního ročníku Roztančeného divadla Mladá Boleslav a vítězka 10. řady StarDance  Veronika Khek Kubařová nebo zpěvačka a členka oblíbeného uskupení 3v1 Martina Pártlová.

SOUTĚŽÍCÍ:

Lenka Vlasáková (Divadlo Palace) a její spolutanečník
Monika Sommerová (GOJA Music Hall) se svým tanečníkem
Domácí Veronika Bajerová z Městského divadla Mladá Boleslav a Tomáš Vořechovský
Rovněž místní Matěj Vejdělek (Městské divadlo Mladá Boleslav) s půvabnou Míšou Novákovou
Filip Březina (Městská divadla pražská) a jeho tanečnice
Michal Slaný se sympatickou tanečnicí

Video:

 V letošním ročníku máme, ačkoli je to jubilejní ročník Roztančeného divadla Mladá Boleslav, mezi soutěžícími čtyři zástupce pražské divadelní scény. Každý z páru si vylosoval, stejně tak, jak každý rok, jeden standardní a jeden latinskoamerický tanec. Na oba tance nacvičí do konce listopadu různé taneční show,“ říká Martin Šimek, zakladatel projektu Roztančené divadlo. „Na galavečeru se diváci mohou těšit také na úvodní společnou choreografii,“ dodává Martin Šimek.

Martin Šimek v akci

Hlavního vítěze galavečera, který si kromě dalších hodnotných cen, odnese také putovní skleněnou trofej, zvolí odborná porota.

Podtitulem letošního ročníku je heslo „V rytmu české energie“. Celý večer budou Městským divadlem v Mladé Boleslavi znít české hudební hity v podání živé kapely „Gin in jam“ Jakuba Žítka.

Během tiskové konference

Svého vítěze (druhý vítězný pár) si mohou zvolit také diváci prostřednictvím on-line tipovací soutěže na stránkách www.roztancenedivadlo.cz.

Všichni za jednoho?

Aktuální informace o projektu je možné sledovat na internetových stránkách projektu, Instagramu, Facebooku a také na Youtube.  Zde  budou zveřejňovány příspěvky ze zákulisí a příprav projektu.

Vstupenky na slavnostní galavečer jsou v prodeji na internetovém portálu www.mdmb.cz nebo přímo na pokladně divadla.

Anebo jeden za všechny?

V sobotu 28. listopadu opět „Roztančíme Divadlo v Mladé Boleslavi“.

Generálním partnerem projektu je ŠKO-ENERGO a.s. a spolupořadatelem je již tradičně Městské divadlo Mladá Boleslav. Autorem a organizátorem projektu jsou Taneční kurzy Martina Šimka & Terezy Řípové s.r.o. 

Foto, video: Eva Smolíková

Text: Petr Mráček, Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s  tanečníky TEREZOU ŘÍPOVOU a MARTINEM ŠIMKEM

„Tanec byl vždy hlavně dřina a zájem”

Vedete své taneční kurzy. Kde vlastně učíte a jak dlouho?  

Tereza: „Já učím 6 let, začala jsem s přípravkou dětí v Bakově nad Jizerou, poté jsem dostala nabídku učit klasické taneční pro mládež v  Mnichově Hradišti. V tu dobu jsem oslovila Martina a tím naše spolupráce začala.”

Martin: „Já jsem učil více v Praze, s Terezkou jsme ale začali učit  na mladoboleslavsku,  zejména  Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav a městečka kolem. V Praze jsme rozšířili výuku.”

Které typy tanců  se dají nalézt ve Vašich kurzech?

Martin: „Razíme motto „Staré tradice v novém kabátě”,  snažíme se tedy, aby tradiční standardní a latinsko-americké tance zůstaly, ale pokoušíme se je nějak tematicky  rozšířit. Lidé si mohou vyzkoušet třeba tango  argentino,  každý člověk si poté snadněji přijde na to,  zda ho více  baví latina, standard nebo třeba ještě  něco jiného. V Mladoboleslavském divadle pořádáme pravidelně jednou  měsíčně taneční večery na divadelních prknech,   udělali jsme například muzikálový večer a vyučovali  jsme muzikálový tanec (Chicago).”

Oba máte také bohatou taneční kariéru. Co Vás přitáhlo k tanci?

Martin: „Mě vlastně přitáhla Terezka, byla to  náhoda, nebo osud. Měl  jsem totiž závodně  plavat, ale onemocněl jsem. Když   jsem se po nemoci vrátil,  bylo mi doporučeno nemít žádnou extrémní fyzickou zátěž. Terezka s mým bratrem byli  o rok mladší, osudem či náhodou jsme se dostali  k sobě, co je ještě  zvláštnější, nikdy jsme spolu  závodně netančili, já s Terezkou, ani s mým bratrem žádnou společnou závodní kariéru  nemáme. Terezka znala dobře mého bratra, ale oslovila mě…Nekonkuroval jsem  bratrovi, opravdu. On  byl v mladší kategorii.

Tereza: „Já jsem  v 8 letech z aerobiku přešla na tancování, bavilo mě to, se Šimkovými jsme se sešli v klubu v Bakově nad Jizerou. Bratr Martina  se mnou chodil do třídy.”

dsc_0892

Zavzpomínejte na Vaše sportovní úspěchy…

Tereza: „Začali jsme úspěšně. S mým tanečním partnerem jsme vždycky končili na stupních vítězů, později samozřejmě přišla různá  změna tanečních  partnerů, ale vždy jsme se drželi ve finále či v semifinále. Později jsem  přešla k standardním tancům,  byla jsem v reprezentaci,  poslední rok a půl či dva jsem  reprezentovala Polsko.”

Čemu vděčíte za to,  že jste vždy končili na stupních vítězů?

Tereza: „Určitě dřina a zájem. Bez toho, aniž by nás to bavilo a byl to celý náš život, by to opravdu nešlo. Celý život byl  skutečně jenom takový: ze školy a na trénink,   nic jiného. Škola, trénink.”

Neměla jste pocit, že přicházíte o veškerý  život kolem?

Tereza: „Ne, vůbec ne,  mě to tak strašně bavilo,  neměla jsem vůbec pocit, že o něco přicházím, naopak.  Taneční svět je jiný. Lidé mi připadají  vyspělejší, chovají se k sobě hezky.”

Martin: „Podobně. Vystřídal jsem asi tři taneční partnerky, poté jsem trénoval v Praze, takže od té doby jsem měl individuální studijní plán. Vůbec jsem nebyl ve škole,   trénovali jsme i v zahraničí. Bez ind. výuky  by to nešlo. Tanec  mě nabíjí úplně jinou energií. Láska k tanci, pohybu, hudbě, to všechno patří  k mému životu. Nikdy mi nevadilo, že přicházím o zbytek zážitků,  nechodil jsem nikam “pařit”  každý pátek. Vidím své úspěchy,  reprezentoval jsem Českou republiku.  Přikládám  svůj úspěch i tomu, že jsem měl  výborné trenéry a zázemí. Rodina je  určitě důležitá. Opravdu hodně  jsme  procestovali, Evropu téměř celou, také jsme měli letět do Spojených států, ale bohužel to nevyšlo, na poslední chvíli jsme letěli do Moskvy. Většinou se opravdu cestuje po Evropě, centrum latinsko-amerických tanců a standardních je totiž  Evropa.”

dsc_0908

Pokud jste byli v zahraničí, měli jste čas  prohlédnout si příslušné místo?

Martin: „Ne, čas jsme si  museli udělat. Zašli jsme k moři, ale až navečer. Známe  vlastně halu a hotel.

Všechno se odehrává v hale, vybavuji si moc hezký kemp ve Slovinsku, kde se dá jít k moři. Ovšem…  tak na půl hodiny, spíše zajdeme na jídlo. Musíme  odpočívat, nemůžeme se vystavit  sluníčku a být unavení,  druhý den je soutěž.”

Dovolená to tedy není…

Tereza: „To ne, ale  poznáte  tanečníky,  jdete   s nimi  na večeři, vnímáte,  jakým způsobem se  jaká země připravuje  na soutěž, zda dodržují časový plán, nebo má  soutěž hrozivý  skluz…. Třeba Itálie – ráno  přijdete v devět hodin, to už  má být otevřeno, ale v deset tam ještě nikdo není. Všichni čekají a  organizátoři se objeví až o půl  jedenácté.”

Našli jste si přátele v zahraničí?

Tereza: „Určitě ano.”

Stále si dopisujete?

Tereza: „Už ne. Jsem s nimi spíše v kontaktu kvůli soutěžím,  v  této oblasti komunikujeme stále. Také  v okamžiku, kdy  přijedou do České republiky. Je na tom krásné, že poznáte různé národnosti a  lidi  s různým zázemím, ale láska k tanci nás všechny spojuje.”

dsc_1014

Která evropská země Vás natolik nadchla, až jste ji chtěli napodobit ve svých aktivitách? 

Tereza: „Jde tu spíše o  styl, který se vyučuje v dané zemi. Já jsem jezdila do zahraničí zejména kvůli  standardním tancům,  jiný styl je v Itálii, tam je živější,  rychlejší,  velkolepější, v Londýně je naopak tanec ve znamení techniky, ale dnes doba celkově přinesla všechno největší, nejrychlejší,  všechno se  posunulo někam jinam.  Velice mi vyhovovalo  Polsko. Ve své době byli na vrcholu umění, umísťovali se pravidelně  na nejlepších místech ve finále,  skoro všechna místa byla  obsazena  polskými páry. Jejich styl byl někde mezi Anglií a Itálií,  to mi opravdu vyhovovalo. Zůstala jsem v jejich klubu, trénovala jsem s nimi, neměla jsem partnera z Čech,  ale z Polska.”

dsc_0949

Slýcháme o vedoucím postavení polských tanečníků. Proč? 

Martin: „Na východě lidé  tvrdě  dřou, když se dostanou k tanci, mají určitý  plán,  podle kterého postupují a oddají tomu celý život. Na západě je více možností, děti se mohu věnovat čemukoliv. Na východě ne.  Cítíte, že musíte pracovat, protože je sto  jiných, kteří čekají na příležitost, aby mohli trénovat. Lidé doslova čekají na to, až někdo odpadne, aby  mohli nastoupit na jeho  místo. Na západě záleží na finančních prostředcích. Pokud člověk zaplatí, může cokoliv. Česká republika se podobá západu.”

Tereza: „Tento přístup je vidět zejména u malých dětí. Maminky obvykle nechtějí, aby jejich  dítě chodilo  třikrát týdně na trénink,  platilo se a muselo se tvrdě pracovat.  Jednou či dvakrát týdně stačí, dále mají  flétnu, mimo to   ještě aerobik,  tenis. Nechtějí dělat nic  jako hlavní věc. Spíše si něco zkusit, opravdový zájem, kdy se člověk něčemu hluboce oddá a dře, chce vítězit, to tady už moc není vidět.”

 Jak vidíte současnou situaci z Vašeho úhlu pohledu?  Je to správné nebo ne?  Pokud budou všichni dřít a budou chtít být první, také to nepůjde…  

Tereza: „To je pravda, ale já mám pocit, že by  děti nejraději nedělaly vůbec nic. Rodiče jim zařídí  spousty kroužků, chápu i to, protože jsou sami  zaměstnaní, vytížení a jsou  rádi, že se jejich dítě nikde nepoflakuje a nesedí v partě. V kroužcích je tedy o děti postaráno. Vidím problém v přístupu rodičů. Dříve by řekli – Běž a uč se!  Dnes řeknou – Nechce se Ti, chudáčku?   Tak ne, zkusíme raději dvacet koužků za rok, ono tě třeba něco trkne.  Přístup rodičů je příliš liberální a je to na škodu věci.

I dnes jsou  děti, které jsou zapálené a ty vyhrávají. Ani já nejsem  úplně soutěživý typ, ale snažila jsem se. V současné době mi připadá, že děti chtějí sice  vyhrávat, ale neudělají proto nic. Kdyby to  tak šlo samo…..” To nás trenéry trošku trápí.

Některé děti i dnes soutěží, ale tak dva páry ze skupiny, dříve by soutěžily všechny.

Martin: „To samé vidíte i v klasických tanečních. Zavolá nám  maminka a ptá se na všechny podrobnosti. Děti vůbec nejsou aktivní.

Jsme šťastní v tanečních pro  dospělé, tam jsou lidé, kteří opravdu chtějí tančit.

Také je důležitá regionální základna nebo tradice a  na mladoboleslavsku se stále drží. V deváté  třídě se mladí přihlásí do tanečních  a učí se. Čím menší město, tím více se tradice drží. Dá se říci, že je všechno opravdu trošku přesycené, lidé mají  hodně možností, co dělat a času moc není.”

dsc_0953

Pro tento podzim máte připraveny dva projekty. Představme první z nich, Roztančené divadlo, což  je určitá  obdoba Stardance. Jak jste přišli na  tuto myšlenku, přitahovalo Vás samotné  jít soutěžit do Stardance?

Martin: „Říkáme tomu takové divadelní Stardance, aby lidé snáze pochopili smysl soutěže,  ale nemá to se Stardance nic společného, vlastně jsme se  ani touto soutěží moc neinspirovali. Říkali jsme si s Terezkou,  že by možná zajímalo ty, kteří chodí na naše divadelní taneční, jak herci tančí.    Samozřejmě jsou tu podobné prvky jako ve Stardance, my také musíme obléknout herce do krásných šatů…”

Bude příští rok opět taková  soutěž?

Martin: „To nevíme. Nejdříve musíme zjistit, jaký bude o tuto soutěž zájem. Choreografii sestavíme,  natrénujeme s herci, časově to není  vůbec jednoduché,   tréninky  musí být nejméně čtyři, aby to trošku vypadalo, takže závěry zatím neděláme.”

Co budete dělat, když herec přijde jen 2x a nebude  umět?

Martin: „To ne, to už víme teď. Herci se  snaží, nechtějí se ztrapnit a vyhledávají tréninky. Vznikla tu určitá soutěživost mezi účastníky, chtějí vyhrát, snaží se  vložit  do choreografie něco, aby byli zajímaví a jiní než ostatní. Je tu taková zdravá soutěžní rivalita, vtipná a příjemná.”

Někteří soutěžící vypadali, jako by neměli  o tanci ani ponětí. Nemáte strach, že jim to nepůjde?

Martin: „Určitě ne, je pravda, že někdo se setkal s pohybem a někdo ne,  ale naučit se může každý, jen musí  chtít. V naší soutěži je to jednodušší v tom, že se  tančí jen jeden tanec, vždycky se choreografie dá sestavit tak, aby to šlo.  Nedáme tam prvky, které dotyčnému nesedí.”

dsc_1013

Je v soutěži nějaký supervizor?

Martin: „Ne, kontrolujeme si vše sami spolu se šéfem Mladoboleslavského divadla.”

Očekáváte hodně velký zájem?

Tereza: „Ano, zatím zájem je. Je to nové, je to něco jiného a lidi to zajímá. Ti,  kteří pravidelně chodí do divadla, se určitě přijdou podívat. Tady se setkává sport s uměním.”

Vybrali jste opravdu ten správný čas, když ve stejnou dobu diváci sledují i televizní Stardance? 

Martin: „To bylo trošku cílené.  Chtěli jsme, aby lidé, kteří se zajímají o Stardance, mohli současně sledovat i naši soutěž.  Vědí, o co jde, nemusí k nám chodit pravidelně, soutěž  není v sobotu, mohou  si tipovat a sledovat vše on-line. A konečně 4. prosince se přijdou podívat na závěrečný výsledek.”

bez-nazvu

Na co se diváci ještě mohou těšit během závěrečného večera?

Martin: „Vystoupení břišních tanečnic, jsou to  velmi úspěšné,  mladé slečny,  dále je tu pěvecké  vystoupení Adama Koubka,   máme připravenu  jednu scénu z nového představení Kabaret z MD a další dvě skvělé show, na které se těšíme a herci také, úvodní choreografii na živou hudbu a před slavnostním vyhlášením  ještě  jednu společnou choreografii.”

Zatančíte něco i Vy? 

Tereza: „My budeme tančit jen s herci a herečkami, samostatně ne.”

Vy ale připravujete ještě jeden podzimní projekt, o co jde?

Martin: „Jedná se o Benefiční taneční večer pro Elinku, při kterém se budeme snažit právě tancem podpořit tuto dívku, aby si mohla koupit  přídavný motorek k invalidnímu vozíku. Elinka je  14-tiletá  dívka, která má od narození rozštěp páteře, takže je odkázaná na invalidní vozík.  Je to velmi šikovná studentka, ale zdravotní podmínky ji nutí k tomu, aby měla čtyři ošetřovatele a asistentky, ve škole musí mít  pomocníky atd. Současně se ale  moc snaží a my jí opravdu chceme pomoci alespoň tím, aby se mohla do  školy dostat sama, nebo jít s kamarádkou ven.  Maminka by na ni mohla jen dohlédnout z okna a ona by byla samostatná. Bez motorku vozík  sama neutáhne.

Pojištovna uhradí jen část vozíku, motorek stojí Kč 80 000,-. Budeme  se tedy snažit vytěžit i z jiných projektů a doufáme, že se vše podaří.”

Jak jste se seznámili s Elinkou?

Tereza: „Chodila jsem s  její sestrou do třídy.  Máme tedy osobní  vazbu na tuto rodinu, proto jsme jim  chtěli pomoci.”

Kde se bude tento večer konat?

Tereza: „Ve vzdělávacím centru Škoda  auto, přijdou zajímaví hosté. Hlavním patronem je známý mladoboleslavský herec Matouš Ruml a zavítá k nám i Emma Smetana, o pěvecké vystoupení se postará  Monika Somerová (Fantom opery), uvidíme klasické pole dance, malé děti, připraveny jsou soutěže, módní přehlídka,  my dva budeme moderovat  a učit takové minikurzy,  aby si lidé mohli zatančit. Hrát nám  bude kapela Piknik.

Plánujete nějaký další projekt po novém roce?

Martin: „Ano, ale zatím bychom většinu  nechali ještě v tajnosti.”

 

Děkujeme a držíme palce

Eva Smolíková

Více na stránkách

www.tanecnimt.cz

 Foto: Eva Smolíková