»Balet o kávě« to je bomba!

Letní slavnosti staré hudby již ani ne za měsíc oslaví dvacáté narozeniny. Těšte se na pestrý program. Čekají vás i vícesborové unikátní skvosty!

Už jen necelý měsíc zbývá do doby, kdy Letní slavnosti staré hudby zažehnou dvacet svíček na pomyslném narozeninovém dortu. Od 11. července do 6. srpna divákům nabídnou osm exkluzivních večerů, jimiž oslaví nejen dvě desetiletí své existence, ale také šest staletí bohaté hudební historie, s níž dlouhodobě seznamují české publikum.

Tématem letošního jubilejního ročníku festivalu jsou samotné oslavy. „Na samém sklonku minulého století jsme rozjímali nad tím, jak oživit letní Prahu a naplnit její skvostné památky kvalitními koncerty. Nikdo z nás tehdy netušil, že z doprovodné akce k výstavě Sláva barokní Čechie se stane světový festival,“ říká k jubileu dramaturgyně festivalu a jedna z jeho zakladatelek Jana Semerádová. A dodává: „Letní slavnosti staré hudby jsou fenoménem, o kterém se mluví. Výjimečnost, daná výběrem míst, ale také pestrostí repertoáru, činí z každého ročníku svátek.“ Na narozeninové oslavě této jedinečné hudební přehlídky nebude chybět díkůvzdání za všechny předešlé ročníky, veselí a humor s příchutí kávy, blahopřání přímo „od srdce“, modlitba k patronce pořadatele Panně Marii, vzývání múz, přání, aby byl festival i nadále virtuózní, zahradní slavnost a jako třešnička na vrcholu roztančená královská oslava.

Program slavnostně zahájí ve čtvrtek 11. 7. v kostele sv. Šimona a Judy koncert s názvem Jubilate Deo. Musica Instrumenta z Drážďan a pražský vokální ansámbl Cappella Mariana, představí barokní vícesborové skvosty z prostředí benátských a saských chrámů v programu, který byl vytvořen na míru právě pro zahájení 20. ročníku Letních slavností staré hudby. Hudebníci využijí také kostelních empor, kde vyniknou jedinečné akustické možnosti prostoru.

Velkolepým závěrem festivalových oslav pak bude 6. 8. v Rudolfinu Večer pro krále, který navodí atmosféru okázalých slavností a zábav ve Versailles 17. století. Komponované hudebně-taneční představení láká na árie a taneční části z francouzských barokních oper, z nichž mnohé měl v oblibě hudbymilovný král Ludvík XV. V podání pěvců Katherine Watson a Reinouda Van Mechelena a dvojice tanečníků z francouzského souboru Les Cavatines, se za doprovodu orchestru Collegium Marianum rozvine příběh osudové lásky, podpořený stylizovanými barokními kostýmy i světelným designem.

Večer pro krále – Artur Zarkirov

Benoît Dratwicki, ředitel prestižního Centra barokní hudby ve Versailles, které letos spolu s Francouzským institutem pokračuje v intenzivní spolupráci s Letními slavnostmi staré hudby, zdůrazňuje kulturní význam Versailles pro hudební vývoj nejen ve Francii, ale v tehdejší Evropě: „Vášeň pro hudbu sdílela u francouzského dvora celá řada osobností od krále přes následníky trůnu až po jejich favoritky. Vznikl zde bohatý a pestrý repertoár, jemuž se hudební produkce u žádného jiného evropského dvora v 17. a 18. století nemohla rovnat. Závěrečné představení 20. ročníku Letních slavností staré hudby vzdává hold originalitě, již tenkrát Francii záviděl celý svět.“

Anna Reinhold

K dalším festivalovým lahůdkám patří bezesporu Balet o kávě, rozverné představení pro velké i malé, v němž doslova ožije kompletní kávový servis. V úchvatných kostýmech ve stylu míšeňského porcelánu se představí polský baletní soubor Cracovia Danza za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové. Pěveckých partů se ujmou Patricia Janečková a Jaromír Nosek. Představení bude předcházet přednáška s ukázkami artefaktů spjatých s kávovou kulturou od PhDr. Kateřiny Ebelové, Ph.D. Vstup na přednášku, která se bude konat 17. července od 17:30 na Malé scéně Divadla ABC, je zdarma na základě předložení vstupenky na Balet o kávě a povinné registrace.

Festival dále láká na vystoupení dvou fenomenálních instrumentalistů, gambisty Vittoria Ghilemiho a loutnisty Lucy Piancy v programu s případným názvem Due Virtuosi, které se uskuteční v Břevnovském klášteře, nebo na večer s názvem V zahradách múz v nádherném prostředí Zámku Troja, v jehož průběhu budeme mít možnost okusit atmosféru proslulých pařížských salonů 18. století.

PROGRAM:

Čtvrtek 11. 7. 2019, 19.30
kostel sv. Šimona a Judy, Dušní, Praha 1

Jubilate Deo
Vícesborová díla benátských a saských chrámů

G. Gabrieli, H. Schütz, M. Praetorius, O. di Lasso, A. Trombetti

CAPPELLA MARIANA

Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí

INSTRUMENTA MUSICA (Německo)

Ercole Nisini – trombón, umělecký vedoucí

Vojtěch Semerád – hudební nastudování

Středa 17. 7. 2019, 19.00

Divadlo ABC, Vodičkova 28, pasáž U Nováků, Praha 1

Balet o kávě

Humorné taneční představení s hudbou J. S. Bacha

Patricia Janečková – soprán

Jaromír Nosek – bas

CRACOVIA DANZA (Polsko) – taneční soubor

Romana Agnel – umělecká vedoucí

Romana Agnel, Dariusz Brojek – choreografie

Monika Polak-Luścińska – stage design, kostýmy

COLLEGIUM MARIANUM

Jana Semerádová – umělecká vedoucí

Balet o kávě – Cracovia Danza, Ilja Van de Pavert

Pondělí 22. 7. 2019, 20.00

Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7

Corazón español

Španělský hudební temperament napříč staletími

G. Sanz, J. Hidalgo, F. G. Lorca, M. de Falla

Anna Reinhold – mezzosoprán

Quito Gato – kytara, hudební nastudování

EXCLAMATIO STRING QUARTET (Španělsko)

Čtvrtek 25. 7. 2018, 20.00
Klášter sv. Anežky České, kostel sv. Salvátora, Anežská 12,

Praha 1

Rosa mystica

Mariánské nešpory mistrů renesanční polyfonie

G. P. da Palestrina, G. Gastoldi, J. Desprez, F. Guerrero

UTOPIA (Belgie)

Pondělí 29. 7. 2019, 20.00

Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7

V zahradách múz

Hudba pařížských salónů 18. století

J.-Ph. Rameau, A. D. Philidor, J.-M. Leclair, J. Schobert

Chantal Santon-Jeffery – soprán

Jana Semerádová – flauto traverso

Stéphanie Pfister – barokní housle

Bruno Cocset – barokní violoncello

Béatrice Martin – cembalo

Béatrice Martin

Středa 31. 7. 2019, 19.30

Břevnovský klášter, Tereziánský sál, Markétská 1, Praha 6

Due virtuosi

Mistrovské kusy pro loutnu a violu da gamba

M. Marais, A. Forqueray, R. de Visée, C. Zuccari

Vittorio Ghielmi – viola da gamba

Luca Pianca – loutna

Úterý 6. 8. 2019, 19.30

Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha 1

Večer pro krále

Příběh osudové lásky na motivy francouzských barokních oper

Hudebně-taneční představení

J.-Ph. Rameau, J.-J. Cassanéa de Mondonville, J.-M. Leclair

Katherine Watson soprán

Reinoud Van Mechelen – tenor
Anna Chirescu & Artur Zakirov
– barokní tanec
COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová
– flauto traverso, umělecká vedoucí

Natalie van Parys – choreografie, umělecká vedoucí Les Cavatines

Alain Blanchot – kostýmy

Vladimír Malý – light design

Doprovodná akce festivalu

Sobota 27. 7. 2019, 16.00 – 17.30 – 19.00

Valdštejnská zahrada, Praha 1

Commedia dell’arte

Divadelní a taneční podívaná pod širým nebem

Enrico Bonavera – herec

Chorea Historica – taneční soubor

U příležitosti 100. výročí Italského velvyslanectví v Praze a 20. výročí MHF Letní slavnosti staré hudby.

Více informací na www.letnislavnosti.cz.

Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit online přímo na www.letnislavnosti.cz. Rezervované vstupenky je možné vyzvednout a zaplatit ve Festivalovém centru, nebo zaplatit kartou online. Seznam dalších předprodejních míst na www.colosseumticket.cz.

Festivalové centrum na adrese GALERIE 1 ve Štěpánské 47, Praha 1 je otevřeno každou středu (do 26. 6. 2019) od 10.00 do 18.00 hodin.

Od 2. 7. do 6. 8. 2019 je otevřeno každé úterý a středu od 10.00 do 18.00.

17. 7., 31. 7. a 6. 8. je otevřeno do 17.00.

Již tradičně pořadatel nabízí množstevní slevu 4+: při zakoupení stejného počtu vstupenek na 4 a více akcí bude poskytnuta 20% sleva z ceny každé vstupenky.

V rámci věrnostního programu je možné získat slevu 200 Kč za každých 2000 Kč vynaložených na online nákup vstupenek na koncerty Letní slavnosti staré hudby 2019 (tento program vyžaduje registraci). U vybraných koncertů festival nabízí speciální studentský program: 100 Kč / 1 vstupenka bez určení konkrétního místa (držitelé těchto vstupenek budou uvedeni na volná místa v sále těsně před začátkem koncertu). Více informací na www.letnislavnosti.cz.

Systém slev a bonusů výrazně rozšiřuje program pro členy klubu Collegium! (podrobnosti na www.letnislavnosti.cz).

Senioři a studenti mají vstupné levnější o 10 %.

Nově pořadatel nabízí 20% slevu pro děti do 15 let.

Držitelé průkazu ZTP (1 osoba) a ZTP-P (1 osoba s doprovodem) mají slevu 50 %.

Pořadatel: Collegium Marianum – Týnská škola

Spolupořadatel: Nadace Collegium Marianum

Festival je členem European Early Music Network (REMA) a je hrdým držitelem prestižního EFFE Label 2019–2020 a označení „výjimečný festival”.

Festival se koná pod záštitou:

Ministra kultury Antonína Staňka,

primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba,

starosty Městské části Praha 1 Pavla Čižinského

a České komise pro UNESCO

Za laskavé podpory:

Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu České republiky a Městské části Praha 1
a dále: Česko-německého fondu budoucnosti, Polského institutu v Praze, Velvyslanectví Španělska, Institutu Cervantes v Praze, Zastoupení vlámské vlády v České republice, Italského kulturního institutu v Praze, Nadace Collegium Marianum

Ve spolupráci s:

Centre de musique baroque de Versailles a Francouzským institutem v Praze

Lucie Čunderlíková

Pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Hodili PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET přes palubu?

Má složitá situace kolem dotační politiky pro jeden z doma i v zahraničí nejuznávanějších tanečních souborů dneška možnost uspokojivého řešení? Co na to nejen Ministerstvo kultury?

Ten soubor mám asi nadosmrti spojen s tehdy (již nefunkčním) pražským Komorním divadlem, kde dlouho v minulé době zkoušel a piloval svá krásná představení. Pražský komorní balet se mi nadlouho zaryl do paměti jako „dítě Pavla Šmoka“. Ale není to pravda. U jeho zrodu stál ještě legendární choreograf Luboš Ogoun a baletní teoretik, profesor a publicista Vladimír Vašut. Z tohoto triumvirátu nejprve odešel na věčnost Luboš Ogoun. Ne tak dávno zesnul i legendární Pavel Šmok a ke konci loňského roku v mělnické nemocnici dodýchal i Vladimír Vašut. Vypadá to, že je dlouho nepřežije ani samotný soubor – Pražský komorní balet…

Pavel Šmok na archivním snímku mezi svými tanečnicemi

Ač se to zdá neuvěřitelné, tento špičkový soubor, který obdivovali špičkoví tanečníci, ale i milióny televizních diváků, když pohostinsky vystupoval v recitálech Karla Gotta, stojí na prahu zániku!

Pan Luboš Ogoun (vlevo) přebírá státní vyznamenání od prezidenta Václava Havla

Pražský komorní balet (dále jen PKB) je pro českého, ale též zahraničního, diváka již více než čtyři desítky let známým a tradičním českým tanečním souborem. Předchůdce PKB „Studio BALET PRAHA“, založené v roce 1964 právě Lubošem Ogounem, Vladimírem Vašutem a zejména Pavlem Šmokem, mu dalo jisté základy. Zrovna v letošním roce si připomínáme 55. výročí vzniku „Studia Balet Praha”, a také právě v tomto roce eskaluje několikaletý problém systémového financování tohoto jediného českého nezávislého tanečního souboru, který nabízí stálá angažmá profesionálním tanečníkům a absolventům tanečních konzervatoří.

Vladimír Vašut, další z trojice zakladatelů, tatínek Marka Vašuta, se špatných konců svého” souboru krátce nedožil také…

PKB dnes nemá k dispozici vlastní zázemí pro uměleckou činnost a za poslední roky dosahuje jeho veřejná finanční podpora necelých třicet procent ročního rozpočtu. Pro profesionální taneční divadlo s 23 členným cestovním souborem s denním pracovním režimem je stávající celková veřejná podpora ve výši necelých 3,5 mil. Kč ročně naprosto nedostatečná při aktuálním celkovém rozpočtu ve výši 14,9 mil. Kč. PKB má přitom srovnatelné výkonové ukazatele s baletně tanečními soubory kamenných divadel, co se týká návštěvnosti i počtu představení.

Na tiskové konferenci zleva Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia, člen Tanečního sdružení ČR, Mgr. Petr Zuska, choreograf a režisér, Mgr. Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu (Balet Praha o. p. s.), Mgr. Linda Svidró, baletní mistr, pověřený vedením Pražského komorního baletu

PKB v rámci své zájezdové činnosti zajišťuje dostupnost tanečního umění ve všech českých regionech a významná je též prezentace tanečního umění v zahraničí. Jeho představitelé se na tiskové konferenci v Malostranské besedě, konkrétně v jejím Trick Baru, vyjádřili, jak je složité komplexně připravit scénu třeba v sokolovně menšího města anebo naopak v aréně pro tisíce diváků.

Vedoucí souboru Ladislava Jandová situaci zdůvodňuje: „V letošním roce obdržel Pražský komorní balet dotaci ve výši pouhých 2 milionů Kč od MK ČR v rámci Programu profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů. S ohledem na navýšení celkového rozpočtu uvedeného dotačního programu MK ze 160 milionů Kč na 220 milionů Kč v roce 2019 jsme očekávali nárůst dotace i pro PKB s přihlédnutím na četná jednání s MK ČR. Programová rada MK ČR však PKB, jako jedinému subjektu z celkových 41 hodnocených, navrhla dotaci snížit i přes hodnocené ukazatele. PKB je navíc, oproti ostatním hodnoceným subjektům znevýhodněn skutečností, že se jedná o hlavní veřejnou finanční podporu na kontinuální činnost. A nikoli pouze ,doplňkovou´ finanční podporu nad rámec základního příspěvku zřizovatele. Tak jako je tomu zpravidla u ostatních podpořených subjektů v uvedeném dotačním programu.”

Během tiskové konference vystoupila s vehementní podporou PKB také odborná taneční kritička a dlouholetá šéfredaktorka Tanečních listů Jana Hošková. K ní se připojil i baletní mistr Igor Vejsada.

Zleva Petr Zuska ani Ladislava Jandová či Linda Svidró moc optimisticky do budoucnosti nehledí

Vedoucí souboru PKB Ladislava Jandová mimo jiné uvedla: „S vedením Ministerstva kultury (ministrem Antonínem Staňkem) proběhlo od podzimu 2018 několik neúspěšných jednání. Na podporu ,zachování činnosti PKB´ vznikla také petice, kterou podepsalo téměř pět tisíc osob. Současně jsme získali desítky podporujících dopisů od význačných osobností a představitelů české kultury, kteří se jednoznačně vyjádřili pro zachování kontinuální činnosti PKB, např. od Jiřího Kyliána, Ondřeje Kepky, Ilji Racka, Mária Radačovského, Lukáše Slavického, prof. Ivanky Kubicové, prof. Václava Janečka, doc. Igora Františáka, Vlastimila Harapese a mnoha dalších.“

Choreograf a režisér Mgr. Petr Zuska

Choreograf Petr Zuska se, s jistým stínem v hlasu, zmínil, že předcházející ministr kultury Ilja Šmíd slíbil (nejen) pro PKB „taneční dům“. Uvažovalo se o prostoru nevyužité stavby na pražském Klárově blízko Strakovy akademie, dnešního sídla předsednictva vlády. Dříve tam bývaly tělocvičny a bazén. S nástupem nového ministra však tento návrh tak nějak „zmizel v propadlišti“. Já jsem si vzpomněl, že v době takzvané „perestrojky“, konkrétně ve druhé polovině osmdesátých let minulého století, bylo vážně uvažováno o společném sídle Pražského komorního baletu a Černého divadla Jiřího Srnce. Měl jim být věnován celý vnitroblok na pomezí Smíchova a Malé Strany u Plaské ulice. Vzpomínám, jak nadšeně mi na nástěnce v Komorním divadle Pavel Šmok ukazoval již v první fázi rozpracovaný projekt!

Zdá se, že odchod Ilji Šmída nadlouho uzavřel i možnost tanečního domu na Klárově… Snad nikoli opět na třicet let?

Nejzajímavější pasáže diskusních příspěvku Petra Zusky a Antonína Schneidera  zachytila Eva Smolíková i ve videoreportáži:

Otázkou zůstává, jaký osud budou mít tanečníci i další kmenoví spolupracovníci PKB? Sáhne po nich konkurence? Ta ovšem tak zcela identicky vyhraněna není. Nevyjdou z kondice, když vypadnou z pravidelného tréninkového drilu? To vše nám zřejmě napoví blízká budoucnost…

Samotná konference neměla, jako většina dětské literatury, šťastný a úsměvný konec. Tím, že se konala blízko sídla Parlamentu České republiky však možná zasvítilo světélko naděje na konci tunelu?

Situace je vážná. TANEČNÍ MAGAZÍN i jeho mnozí čtenáři ještě pevně doufají, že nedopadne úplně zoufale.

Zeptali jsme se

Mgr. Igora Vejsady

baletního mistra s mezinárodními zkušenostmi i renomé,

který v PKB zastával pozici baletního mistra od roku 2016

Baletní mistr Mgr. Igor Vejsada (vlevo)

Na konferenci jste mluvil o PKB v minulém čase, to již jste nad jeho existencí zlomil hůl? Myslíte, že je situace neřešitelná?

Určitě ne. Myslím, že takové prestižní těleso, které má – nejen pro mne – téměř zásadní význam, musí přežít. Pokud si uvědomíme, co by tím současná česká taneční kultura ztratila, tak je to pro mne naprosto nemyslitelné! Z druhé strany nevím, jaké kroky udělá ministerstvo kultury? A ministr, který jde na nějaký muzikál, místo účasti na udílení významné a prestižní francouzské ceny českému tanečníkovi – Jiřímu Kyliánovi?“

Foto: Eva Smolíková a archiv

Video: Eva Smolíková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Ministr ANTONÍN STANĚK: „Více než 100 miliónů do živé kultury!”

Ministr kultury Antonín Staněk představil nové finanční injekce do živé kultury. Kam budou směřovat milióny?

Celkem 114,15 miliónů Kč si nově rozdělí programy na podporu živé kultury. Celkový schválený rozpočet se tak navýší o 15 % a na celkovou částku ze 743 miliónů. Kč na 857 miliónů Kč. Rozpočtové navýšení představil 6. 2. 2019 ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

Největší část, 60 miliónů Kč, půjde do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Jsem rád, že můžeme alespoň částečně uspokojit požadavky obcí a měst na zvýšení prostředků na platy pro zaměstnance v oblasti kultury, například členy orchestrů nebo sborů, které vychází z rozhodnutí vlády o zvýšení platů. V současné době fond disponuje částkou ve výši 160 miliónů korun, nově to bude 220 miliónů,komentuje rozpočtové změny ministr kultury Antonín Staněk. Na navýšení se podílí Ministerstvo kultury 9 milióny Kč, 51 miliónů Kč jde z rozpočtu Ministerstva financí.

Zbylých 54 miliónů Kč bude rozděleno do programů na podporu velkých festivalů (Program státní podpory festivalů profesionálního umění – 40 miliónů Kč), 14,1 miliónů Kč půjde do programů kulturních aktivit, kde největší část je určena na Program na podporu vydávání české literatury v překladu – 8,5 miliónů Kč. Chci, aby finance byly rozděleny systémově a transparentně, proto jsem zvolil formu programů, ve kterých je jasné komu a na jaké účely peníze směřují, říká ministr Staněk.

Navýšení rozpočtů pro tyto programy je v souladu s naplňováním strategického cíle postupného navyšování rozpočtu rezortu tak, aby v roce 2021 odpovídal 1% podílu na celkových výdajích státního rozpočtu. 

Ministr kultury Antonín Staněk (sedící vpravo) s hercem a moderátorem Vladimírem Hrabalem (představitelem prezidenta republiky Ludvíka Svobody v filmu DUBČEK) na besedě v Olomouci

I přesto, že jsem do vyjednávání o státním rozpočtu, respektive rozpočtu pro rezort kultury, vstoupil již v době, kdy byla navržena jeho podoba, podařilo se nám vyjednat navýšení rozpočtu na rok 2019 o 13,5 %. Pro příští rok budeme usilovat o další navýšení o 16 % oproti letošku,“ představil své cíle Antonín Staněk.

V roce 2019 se podařilo prosadit schválení výdajů kapitoly Ministerstva kultury ve výši 14,783 miliard Kč. Ve srovnání se schváleným rozpočtem roku 2019 bude Ministerstvo kultury požadovat pro rok 2020 navýšení rozpočtu o 2,376 miliard Kč na celkovou částku 17,160 miliard Kč. 

Rezort kultury vyžaduje řadu systémových změn, které stabilizují jeho financování. Jedná se nejen o platy a systém odměňování, ale také například o Státní fond kultury, který potřebuje transformaci. Můžeme se podívat například k našim sousedům na Slovensko, jak tam financování funguje. Čeká nás kolem toho ještě hodně debat, ale plán je, že ještě v letošním roce by měl vzniknout věcný záměr, v příštím roce by zákon mohla schválit sněmovna a v roce 2021 by vešel v platnost, přibližuje záměry ministr Staněk.

Cílem zákona o Státním fondu kultury je zabezpečit dlouhodobé financování živé kultury. Fond by měl pod sebou celou dotační a grantovou politiku a fungoval by nezávisle na ministerstvu, stejně tak jako je to dnes v případě Státního fondu kinematografie. 

V letošním roce ministerstvo také připravuje nový investiční program na výstavbu nové kulturní infrastruktury. Program bude připraven do června tohoto roku a předpokládám, že jej do konce roku schválí také vláda. Rozjet by se pak měl tedy od roku 2020. Bude založen na vícezdrojovém financování a bude určen na výstavbu koncertních sálů, divadel, knihoven, muzeí atd. Věřím, že se nám díky tomuto programu podaří obnovit kulturní služby tam, kde například v minulosti zanikly anebo stále chybí tak, aby k nim mělo přístup co nejvíce lidí, uzavírá ministr Staněk.

Věřme, že dost financí bude zbývat i na taneční projekty. 

TANEČNÍ MAGAZÍN