Kdo tančí, nestárne!

Podívejte se na záznam z Mezinárodního den tance 2021, který jsme společně oslavili minulý čtvrtek!

Minulý čtvrtek proběhla oslava Mezinárodního dne tance 2021 a jako každý rok pro vás pořadatelé z Art 4 People připravili celodenní taneční program. Zhlédnout jste mohli vystoupení profesionálních divadelních souborů (Národní divadlo Praha, Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské a další), ukázku tanečního filmu Jiřího Kyliána, společný baletní trénink pod vedením šéfů uměleckých souborů a baletních mistrů. A to včetně Darii Klimentové z The Royal Ballet School of London. Anebo vystoupení a workshopy napříč nejrůznějšími tanečními styly i celorepublikový flashmob, který natočili Taťána G. Brzobohatá, Ondřej G. Brzobohatý, Vlastimil Harapes a Elis Mraz, pod vedením choreografa Marka Zelinky. Záznam z akce je dostupný ke zhlédnutí zdarma na www.mezinarodnidentance.cz.

Program byl rozdělen do dvou bloků:

1.       záznam z první části ke zhlédnutí ZDE

2.       záznam z druhé části ke zhlédnutí ZDE

Baletní trénink pod vedením Stanislava Slavického

Martin Kolda, dramaturg Mezinárodního dne tance a ředitel Art 4 People uvedl: Máme za sebou již sedmý ročník oslav Mezinárodního dne tance, který jsme kvůli omezením museli realizovat v on-line prostoru. Program, který sledovalo tisíce diváků byl pestrý, celkem bylo uvedeno několik desítek vystoupení a workshopy ze 14 tanečních žánrů. Rekordní byl zájem o taneční flashmob, kterým jsme dle statistik oslovili přes 100 tisíc lidí a pouze do závěrečného sestřihu se zapojili přesně 563 tanečníci z celé České republiky i zahraničí.“ Záznam flashmobu můžete zhlédnout ZDE.

Děkujeme všem, kdo se do oslav zapojili. Již teď můžete sledovat novinky ohledně Mezinárodního dne tance 2022 ve facebookové skupině a události.  

Mezinárodní den tance tancem uctili i v olomouckém divadle

Akce s heslem „Kdo tančí, nestárne!“ byla realizována ve spolupráci s Nadací Krása pomoci a vyzývala veřejnost, aby podpořila úsilí nadace o zlepšování života seniorů a přispěla do charitativní kampaně ZDE. On-line sbírka je otevřena až do 16. 5. 2021 a přispět může kdokoliv libovolnou částkou.

Partnery akce byli: Ministerstvo kultury, Státní fond kultury, Nadace Život umělce, Art 4 People, Place 4 People, Nadace Krása pomoci, Kletch CZ s.r.o., Tüchler, Malostranská Beseda a další. Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy a pod záštitou radní hl. m. Prahy MgA Hany Třeštíkové .

Z pražského Národního divadla

Foto: Národní divadlo Praha a Moravské divadlo Olomouc

Polina Sirotina

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Mezinárodní den tance 2021

Čili: „Kdo tančí, nestárne!“

Ve čtvrtek 29. dubna vypukne on-line událost „Mezinárodní den tance 2021“! Pořadatelé z Art 4 People připravili, jako každý rok, celodenní taneční program. V něm nebudou chybět vystoupení profesionálních divadelních souborů (Národní divadlo Praha, Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské a další), ukázka tanečního filmu Jiřího Kyliána, společný baletní trénink pod vedením šéfů uměleckých souborů a baletních mistrů, včetně Darii Klimentové z The Royal Ballet School of London. A ani vystoupení a workshopy, napříč nejrůznějšími tanečními styly a celorepublikový flashmob, který natočili Taťána G. Brzobohatá, Ondřej G. Brzobohatý, Vlastimil Harapes a Elis Mraz pod vedením choreografa Marka Zelinky. Letošní ročník vznikl ve spolupráci Nadace Krása pomoci a je doprovázen heslem „Kdo tančí, nestárne“, které vyzývá veřejnost, aby podpořila úsilí nadace nadále zlepšovat životy seniorů.

Program oslavy bude možné sledovat zdarma ve čtvrtek 29. dubna od 10.30 na facebookové stránce Art 4 People či v události, na www.mezinarodnidentance.cz nebo YouTube Art 4 People. 

Už se blížíme do finále a já věřím, že celodenní taneční program nabídne široké veřejnosti pohyb a kulturu, která nám všem tak schází. Diváky čeká skutečně pestrý program, včetně toho nejlepšího z taneční scény. Děkuji všem partnerům, kteří do toho s námi šli i v on-line prostředí.“ uvedl Martin Kolda, dramaturg Mezinárodního dne tance a ředitel Art 4 People.

Marek Zelinka

Manažerka projektu Alexandra Šebestová doplňuje: „Usilujeme o maximální zapojení veřejnosti do charitativní on-line kampaně Nadace Krása pomoci s heslem ,Kdo tančí nestárne!´. Prozradím, že pouze taneční flashmob oslovil přes 100 000 lidí po celé České republice.“ Pokud chcete pomoci seniorům i Vy, můžete přispět prostřednictvím TÉTO sbírky.

Elis Mraz

Během celodenního programu vystoupí taneční soubory předních českých tanečních institucí, kterými jsou Národní divadlo Praha, Národní divadlo moravskoslezské, Národní divadlo Brno, Jihočeské divadlo, Moravské divadlo Olomouc, Divadlo J.K. Tyla v Plzni, Divadlo F. X. Šaldy Liberec a další profesionální tělesa, poloprofesionální soubory i amatérské skupiny. V programu nebude chybět vysílání tréninku u baletní tyče pod taktovkou uměleckých šéfů a baletních mistrů včetně Darii Klimentové z The Royal Ballet School. Představíme filmovou skeč Jiřího Kyliána, světově uznávaného tanečníka a choreografa, držitele mnoha mezinárodních ocenění, který byl v roce 2019 jmenován rytířem francouzské Akademie krásných umění v Paříži. V rámci programu se nově uskuteční taneční soutěž „Salsa Open“, které se účastníci budou moci zúčastnit ze svých domovů.

Podepisující se Daria Klimentová

Tímto bychom chtěli vyzvat všechny příznivce tance, aby se do oslav zapojili a nezapomněli živé vysílání sdílet i se svými staršími rodiči a prarodiči. Veškeré detaily ohledně programu a příprav Mezinárodního dne tance sledujte na webu www.mezinarodnidentance.cz a ve facebookové skupině.

Partnery akce jsou Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, Nadace Život umělce, Art 4 People, Place 4 People, Nadace Krása pomoci, Kletch CZ s.r.o., Tüchler, Malostranská Beseda, Taneční aktuality a další. Projekt je realizován s finanční podporou hl. města Praha.

Foto: Eva Smolíková a archiv TM

Polina Sirotina

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Hodili PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET přes palubu?

Má složitá situace kolem dotační politiky pro jeden z doma i v zahraničí nejuznávanějších tanečních souborů dneška možnost uspokojivého řešení? Co na to nejen Ministerstvo kultury?

Ten soubor mám asi nadosmrti spojen s tehdy (již nefunkčním) pražským Komorním divadlem, kde dlouho v minulé době zkoušel a piloval svá krásná představení. Pražský komorní balet se mi nadlouho zaryl do paměti jako „dítě Pavla Šmoka“. Ale není to pravda. U jeho zrodu stál ještě legendární choreograf Luboš Ogoun a baletní teoretik, profesor a publicista Vladimír Vašut. Z tohoto triumvirátu nejprve odešel na věčnost Luboš Ogoun. Ne tak dávno zesnul i legendární Pavel Šmok a ke konci loňského roku v mělnické nemocnici dodýchal i Vladimír Vašut. Vypadá to, že je dlouho nepřežije ani samotný soubor – Pražský komorní balet…

Pavel Šmok na archivním snímku mezi svými tanečnicemi

Ač se to zdá neuvěřitelné, tento špičkový soubor, který obdivovali špičkoví tanečníci, ale i milióny televizních diváků, když pohostinsky vystupoval v recitálech Karla Gotta, stojí na prahu zániku!

Pan Luboš Ogoun (vlevo) přebírá státní vyznamenání od prezidenta Václava Havla

Pražský komorní balet (dále jen PKB) je pro českého, ale též zahraničního, diváka již více než čtyři desítky let známým a tradičním českým tanečním souborem. Předchůdce PKB „Studio BALET PRAHA“, založené v roce 1964 právě Lubošem Ogounem, Vladimírem Vašutem a zejména Pavlem Šmokem, mu dalo jisté základy. Zrovna v letošním roce si připomínáme 55. výročí vzniku „Studia Balet Praha”, a také právě v tomto roce eskaluje několikaletý problém systémového financování tohoto jediného českého nezávislého tanečního souboru, který nabízí stálá angažmá profesionálním tanečníkům a absolventům tanečních konzervatoří.

Vladimír Vašut, další z trojice zakladatelů, tatínek Marka Vašuta, se špatných konců svého” souboru krátce nedožil také…

PKB dnes nemá k dispozici vlastní zázemí pro uměleckou činnost a za poslední roky dosahuje jeho veřejná finanční podpora necelých třicet procent ročního rozpočtu. Pro profesionální taneční divadlo s 23 členným cestovním souborem s denním pracovním režimem je stávající celková veřejná podpora ve výši necelých 3,5 mil. Kč ročně naprosto nedostatečná při aktuálním celkovém rozpočtu ve výši 14,9 mil. Kč. PKB má přitom srovnatelné výkonové ukazatele s baletně tanečními soubory kamenných divadel, co se týká návštěvnosti i počtu představení.

Na tiskové konferenci zleva Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia, člen Tanečního sdružení ČR, Mgr. Petr Zuska, choreograf a režisér, Mgr. Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu (Balet Praha o. p. s.), Mgr. Linda Svidró, baletní mistr, pověřený vedením Pražského komorního baletu

PKB v rámci své zájezdové činnosti zajišťuje dostupnost tanečního umění ve všech českých regionech a významná je též prezentace tanečního umění v zahraničí. Jeho představitelé se na tiskové konferenci v Malostranské besedě, konkrétně v jejím Trick Baru, vyjádřili, jak je složité komplexně připravit scénu třeba v sokolovně menšího města anebo naopak v aréně pro tisíce diváků.

Vedoucí souboru Ladislava Jandová situaci zdůvodňuje: „V letošním roce obdržel Pražský komorní balet dotaci ve výši pouhých 2 milionů Kč od MK ČR v rámci Programu profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů. S ohledem na navýšení celkového rozpočtu uvedeného dotačního programu MK ze 160 milionů Kč na 220 milionů Kč v roce 2019 jsme očekávali nárůst dotace i pro PKB s přihlédnutím na četná jednání s MK ČR. Programová rada MK ČR však PKB, jako jedinému subjektu z celkových 41 hodnocených, navrhla dotaci snížit i přes hodnocené ukazatele. PKB je navíc, oproti ostatním hodnoceným subjektům znevýhodněn skutečností, že se jedná o hlavní veřejnou finanční podporu na kontinuální činnost. A nikoli pouze ,doplňkovou´ finanční podporu nad rámec základního příspěvku zřizovatele. Tak jako je tomu zpravidla u ostatních podpořených subjektů v uvedeném dotačním programu.”

Během tiskové konference vystoupila s vehementní podporou PKB také odborná taneční kritička a dlouholetá šéfredaktorka Tanečních listů Jana Hošková. K ní se připojil i baletní mistr Igor Vejsada.

Zleva Petr Zuska ani Ladislava Jandová či Linda Svidró moc optimisticky do budoucnosti nehledí

Vedoucí souboru PKB Ladislava Jandová mimo jiné uvedla: „S vedením Ministerstva kultury (ministrem Antonínem Staňkem) proběhlo od podzimu 2018 několik neúspěšných jednání. Na podporu ,zachování činnosti PKB´ vznikla také petice, kterou podepsalo téměř pět tisíc osob. Současně jsme získali desítky podporujících dopisů od význačných osobností a představitelů české kultury, kteří se jednoznačně vyjádřili pro zachování kontinuální činnosti PKB, např. od Jiřího Kyliána, Ondřeje Kepky, Ilji Racka, Mária Radačovského, Lukáše Slavického, prof. Ivanky Kubicové, prof. Václava Janečka, doc. Igora Františáka, Vlastimila Harapese a mnoha dalších.“

Choreograf a režisér Mgr. Petr Zuska

Choreograf Petr Zuska se, s jistým stínem v hlasu, zmínil, že předcházející ministr kultury Ilja Šmíd slíbil (nejen) pro PKB „taneční dům“. Uvažovalo se o prostoru nevyužité stavby na pražském Klárově blízko Strakovy akademie, dnešního sídla předsednictva vlády. Dříve tam bývaly tělocvičny a bazén. S nástupem nového ministra však tento návrh tak nějak „zmizel v propadlišti“. Já jsem si vzpomněl, že v době takzvané „perestrojky“, konkrétně ve druhé polovině osmdesátých let minulého století, bylo vážně uvažováno o společném sídle Pražského komorního baletu a Černého divadla Jiřího Srnce. Měl jim být věnován celý vnitroblok na pomezí Smíchova a Malé Strany u Plaské ulice. Vzpomínám, jak nadšeně mi na nástěnce v Komorním divadle Pavel Šmok ukazoval již v první fázi rozpracovaný projekt!

Zdá se, že odchod Ilji Šmída nadlouho uzavřel i možnost tanečního domu na Klárově… Snad nikoli opět na třicet let?

Nejzajímavější pasáže diskusních příspěvku Petra Zusky a Antonína Schneidera  zachytila Eva Smolíková i ve videoreportáži:

Otázkou zůstává, jaký osud budou mít tanečníci i další kmenoví spolupracovníci PKB? Sáhne po nich konkurence? Ta ovšem tak zcela identicky vyhraněna není. Nevyjdou z kondice, když vypadnou z pravidelného tréninkového drilu? To vše nám zřejmě napoví blízká budoucnost…

Samotná konference neměla, jako většina dětské literatury, šťastný a úsměvný konec. Tím, že se konala blízko sídla Parlamentu České republiky však možná zasvítilo světélko naděje na konci tunelu?

Situace je vážná. TANEČNÍ MAGAZÍN i jeho mnozí čtenáři ještě pevně doufají, že nedopadne úplně zoufale.

Zeptali jsme se

Mgr. Igora Vejsady

baletního mistra s mezinárodními zkušenostmi i renomé,

který v PKB zastával pozici baletního mistra od roku 2016

Baletní mistr Mgr. Igor Vejsada (vlevo)

Na konferenci jste mluvil o PKB v minulém čase, to již jste nad jeho existencí zlomil hůl? Myslíte, že je situace neřešitelná?

Určitě ne. Myslím, že takové prestižní těleso, které má – nejen pro mne – téměř zásadní význam, musí přežít. Pokud si uvědomíme, co by tím současná česká taneční kultura ztratila, tak je to pro mne naprosto nemyslitelné! Z druhé strany nevím, jaké kroky udělá ministerstvo kultury? A ministr, který jde na nějaký muzikál, místo účasti na udílení významné a prestižní francouzské ceny českému tanečníkovi – Jiřímu Kyliánovi?“

Foto: Eva Smolíková a archiv

Video: Eva Smolíková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

»PINGLS« nadchli i vyvolali sentiment!

Protagonistka za polovinu představení vystřídala osm párů bot! █ Tanečníci „Lindo, hop!“ a „ORIGINÁLNÍ PRAŽSKÝ SYNKOPICKÝ ORCHESTR“ úspěšně odstartovali autorskou hudebně-taneční grotesku „Pingls aneb Hot Café Revue“. █ Volně navazuje na „Veselé skoky”! █

Na chvíli jsme se přenesli do dob Saturnina, vrcholné éry Oldřicha Nového, gentlemanů, kteří v lakýrkách snad chodili i na buřta. Do éry swingových melodií i do časů, kdy se dalo za jízdy mimo stanice skákat z tramvají bez dveří. A to vše díky taneční grotesce „Pingls aneb Hot Café Revue”, která měla světovou premiéru 28. dubna v pražské Malostranské besedě od osmé hodiny večerní. A TANEČNÍ MAGAZÍN byl při tom. Tento žánrově složitěji uchopitelný divadelně zábavný  útvar snoubí neverbální pohybové divadlo „Lindo, hop!“, pod uměleckým vedením Martina Packa, s hudbou „Originálního pražského synkopického orchestru“. Obecenstvo (o účinkujících nemluvě) se ocitá ve stylové kavárně 20. let minulého století, proměněné v tančírnu.

Vedoucí souboru Martin Pacek považuje dvacátá léta za dobu „neuvěřitelně progresivní, objevnou a dodnes inspirující“. Nejen proto přijal nabídku hereček Henriety Hornáčkové a Lucie Pernetové, které stály u zrodu představení, a stal se uměleckým garantem i spolutvůrcem.

Přenesení této hudebně taneční férie do „dobové taneční kavárny, kde hraje živá hudba a hosty obsluhuje podivný personál“ vedlo Packa k výstižnému označení „Pingls“. V místě klidu, kde to, nejen v kuchyni, vře pod pokličkou, se odehrávají tematicky nadčasová humorná minidramata. Způsob vyprávění a výraz je výrazně ovlivněn filmovou němou groteskou.

Inscenační a autorský tým zde nepřímo navazuje na společné aktivity originálního pohybového divadla „Veselé skoky“. Tentokrát si však přizvali i „Originální pražský synkopický orchestr”.

OPSO”, jak má toto hudební těleso vrozenou zkratku již od dob vrcholné éry kapelníka Pavla Klikara a zpěváka a herce Ondřeje Havelky, překvapilo. Nejen obrozenou sestavou, ale i zmenšenou dechovou sekcí a stylem, který směřoval spíše k dixielandu, než k typickému a nezaměnitelnému kavárenskému soundu oné doby.

Podtitul „Hot Café Revue“ však odkazuje na programy klubů newyorského Harlemu před bezmála sto lety. „Starý jazz je dnes to nejoriginálnější, co můžete slyšet,“ vysvětluje současný vedoucí „OPSO” Jan Pospíšil. Toto představení pro něj znamená¨: „Výzvu, inspirativní spojení, oživení zapomenutých hodnot a především zábavu.“

Živá kapela a tancující herci ve vtipných skečích. Tančírna. Diváci, kteří chtějí nejen vidět divadlo, ale užít si večer: hudbu, humor, tanec a sbližování, tak popisuje Henrieta Hornáčková živoucí představu, která jí byla prvotním impulsem. Tancující herci byli skvělí. Rovněž tak herci stepující. Trochu problémem je pantomima. A to navzdory tomu, že účinkující patří ke špičce nastupující herecké generace. Prostě, zřejmě je neučil Ctibor Turba… 

Ale tato malá výtka určitě nepokazí celkový dojem z celého večera.

Autenticitu představení umocňují dobové nástroje muzikantů a stylové kostýmy herců. Těch se zhostila Petra Zídková.

Kostýmy jsou opravdu milé, vkusné a stylové. Výborným nápadem je začlenění i dalších protagonistů, v těchto dobových úborech, mezi obecenstvo. Patrně se jedná o alternující herce a tanečníky?

Mezi osobnostmi  tvůrčího týmu nechybí ani odborníci na dobové tance a step Zdeněk Pilecký, Jan Kabelka a Václav Muška.

Z celého večera je zde patrný nejspíš rukopis Zdeňka Pileckého. Ten má k tanci ve stylu Lindy Hop z uvedeného triumvirátu asi nejblíže. Naopak, jak již bylo napsáno, nejslabším článkem představení je pantomima v podání činoherních herců.

Na závěr nás čeká nefalšovaná šlehačková bitva. Jako z němých grotesek Macka Sennetta! Nic nevadí, že dorty jsou kašírované. Postačí autentická šlehačka na nosech, tvářích i kostýmech účinkujících. Jen mne napadlo, zda by místo dortů, v duchu starého, dobrého českého Saturnina nebyly lepší koblihy???

Vygradovanými tanečně-pohybovými skeči a improvizacemi však večer nekončí. V druhé půli jsou k tanci vyzváni i diváci

Do kavárny, kde se podává pravý raný americký jazz, step i tanec s příchutí jemného drama a řízného humoru, můžete na druhou premiéru zavítat 9. května do pražské Malostranské Besedy, opět od 20.00 hodin, další květnové představení čeká diváky poněkud východněji. Soubor i muzikanti se přesunou na adresu: Hotel Svornost, Praha 9 – Dolní Počernice, kde je čeká představení v neděli 19. května taktéž o osmé večerní, červnové reprízy budou následovat 6., 19. a 23. 6.  – opět v Malostranské besedě.

»Pingls aneb Hot Café Revue«

Režie a choreografie: Martin Pacek

Choreografie stepu: Václav Muška

Konzultace dobových tanců: Zdeněk Pilecký a Jan Kabelka

Kostýmy: Petra Zídková

Ze závěrečné děkovačky po světové premiéře v neděli 28. dubna v Malostranské besedě

Účinkující:

Pohybové divadlo Lindo, hop!: Henrieta Hornáčková, Lucie Pernetová, Veronika Čermák Macková, Veronika Svojtková, Zuzana Vejvodová, Magdaléna Borová, Daniela Šišková, Iva Vejražková, Václav Jílek, Zbyněk Fric, Radim Madeja, Vojtěch Bartoš, Jan Hofman, Jan Meduna, Libor Matouš a Michael Vykus.

ORIGINÁLNÍ PRAŽSKÝ SYNKOPICKÝ ORCHESTR: Jan Pospíšil/Vojtěch Pospíšil – saxofony, klarinety; Michael Chomiszak – trumpeta; Matěj Šmíd – trombón, zpěv; Jan Brabec a Antonín Dlapa – banjo/kytara; Pavel Jurečka – kontrabas, suzafon; Jiří Gilík – piano.

Délka představení: 50 minut + koncert/tančírna

Premiéry: 28. 4. a 9. 5. 2019 od 20 hodin, Malostranská beseda (Malostranské nám. 35/21, Praha 1)

Reprízy: 19. 5. Hotel Svornost, Praha 9 – Dolní Počernice; 6., 19. a 23. 6. Malostranská beseda

Foto: Norbert Tappert  a Lucie Maxová

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN