Rozhovor se zpěvačkou JANOU „Leeloo“ KOPTOVOU

„Zpívá se mi lépe, když je v písni i kus mne“

Vše začalo tancem a to jí byly tři roky… Vyzkoušela všechny možné styly a jednu dobou dokonce závodně tančila Rock&Roll. Pak přišel zpěv, zkusila si i herectví a láska k hudbě dovedla Janu Koptovou ke studiu populárního zpěvu na konzervatoři a letos pod pseudonymem Leeloo vydala svůj první singl Botticelli Girl“, ke kterému také natočila videoklip a právě pracuje na svém debutovém albu. Zájem o tanec ji zůstal, a když to čas a koronavirus dovolí, ráda si zatančí v tanečním studiu.

Pocházíte z umělecké rodiny, pradědeček spisovatel, dědeček textař, tatínek herec, textař a pianista, maminka herečka. Jaké bylo, vyrůstat v rodině plné umělců? Jak vás to ovlivnilo?

Rozhodně mě to přivedlo k hudbě a umění celkově. Odmalička jsme chodily se ,ségrou‘ do divadel za rodiči. Nejvíce času jsme strávily v divadle Semafor, takže hudba, tanec a herectví bylo všude kolem mě. Nedokážu si to představit jinak. Když jsme nebyly v divadle, tak jsme šly na koncert  táty a tak podobně.“

Od dětství ráda zpíváte. A podle všeho, jste vždycky chtěla být zpěvačkou, ale vaši rodiče si to nepřáli. V páté třídě na ZŠ jste se v Semaforu objevila v představení Opera Betlém“, kde hrál váš táta a pak jste zpívala v Dětské opeře Praha. Bavilo vás to?

Milovala jsem to! Našla jsem si tam spoustu přátel a hlavně jsem se konečně začala učit zpívat. V naší rodině se opera neposlouchá, jen u venkovního posezení na zahradě hraje klasika. Rozhodně mi to rozšířilo obzory a stát ve svých asi 14 letech na prknech Národního divadla s tím, že jsem tam něco přednášela, byla úžasná zkušenost!!!“

V jednom rozhovoru jste řekla, že jste nikdy nepřemýšlela nad jinou než uměleckou kariérou, a tak jste se rozhodla pro studium populárního zpěvu na pražské konzervatoři. Proč jste si vybrala právě populární zpěv? Neuvažovala jste o opeře?

Hodně lidí mě do toho nutilo, ale já si nikdy nedokázala samu sebe představit jako operní divu. Plánovala jsem i muzikál, ale nakonec jsem šla na Pražskou konzervatoř k paní profesorce Janě Balašové a vůbec bych to neměnila!“

Nedávno jste vydala svůj první videoklip k písni Botticelli Girl pod pseudonymem Leeloo. Proč právě Leeloo? Někde jste řekla, že je podle hrdinky z vašeho oblíbeného filmu Pátý element…

Ano. Na filmu ,Pátý element´ jsem vyrostla. S kamarádkou jsme si říkaly zkráceně ,Lilu´ . Vždycky jsem věděla, že mé umělecké jméno nebude mé vlastní. Před pár lety jsem se na sociálních sítích Instagram přejmenovala na ,Leeloo´. Když jsme s mým producentem Sebastianem Hádlem a mou sestrou Františkou vymýšleli, jak bych si mohla říkat, tak to Sebastian navrhl. Hned jsem souhlasila!“

V současnosti pracujete na svém debutovém albu a pod pěti skladbami je autorsky podepsaná vaše sestra Františka. Neuvažovala jste o tom, napsat si také sama text?

Texty si píši! Třeba právě můj debutový single ,Botticelli girl´ jsem napsala já – hudbu i text. Se sestrou jsem spolupracovala na třech z těchto pěti zmíněných písních, a pak na všech ostatních sama. Zpívá se mi mnohem lépe, když je v písni i kus mě.“

S rodinou

Spolu se sestrou Františkou jste se objevily v malých rolích ve filmové hudební komedii Jiřího Menzla Donšajni“ (2013), v níž si zahrál také váš tatínek Václav Kopta. Jaká to byla zkušenost? Přijala byste i dnes roli před kamerou?

To už je velice dávno a jednalo se o opravdu malinké role. Nakonec jsem pouze dostala pohlavek před kamerou, ale strašně mě to bavilo. Pamatuji si úplně vše! Konkurz v Malostranské besedě, kostýmní zkouška na hřbitově, zkoušení scén, ostatní děti, co tam s námi byly a samozřejmě velkou premiéru. Jiří Menzel řešil každičký detail. Moc si vážím toho, že jsem ho mohla vidět během jeho práce, kterou dělal dokonale. Vyrostla jsem v divadle a vždycky si všichni kolem mě mysleli, že budu herečka. Rozhodně bych se nějaké té roli nebránila – uvidíme, co přinese čas.“

Zpívání vás podle všeho velice baví a naplňuje. Vyzkoušela jste si také herectví. A co tanec, neláká vás?

Upřímně, vše začalo tancem. Byla jsem velice extrovertní a hyperaktivní dítě, takže jsem začala tančit ve svých 3 letech. Vyzkoušela jsem všechny možné styly a jednu dobou jsem dokonce závodně tančila Rock&Roll. Byl i rok, kdy jsem chodila tančit čtyřikrát týdně (více stylů) a k tomu jsem ještě zvládala akrobacii, výtvarku a dřevěnou dílnu – rodiče se mě prostě snažili unavit. 🙂 Tím jsem si nakonec zničila kolena a po krátké pauze jsem se k tancování vrátila jen částečně. Covid mi brání chodit do mého oblíbeného tanečního studia, ale jednou za čas si něco zatančím.“

Letos vás čeká maturita a co dál? Budete pokračovat ve studiu?

Plánuji zůstat na škole ještě dva roky, abych udělala absolutorium. Nad vysokou školou se ještě rozhoduji. Láká mě zahraničí, ale v poslední době si nejsem úplně jistá…“

Jak ráda trávíte chvíle volna?

Posloucháním hudby, posezením v kavárnách nebo koukáním na něco zajímavého. Záleží na tom, kolik mám energie.“

Jana „Leeloo“ Koptová:

Narodila se 4. 7. 2001 v Praze jako mladší dcera herců Václava Kopty a Simony Vrbické (dvorní dabérky Nicole Kidman). Strýc Jan Kopta je výtvarník. Dědeček Pavel Kopta byl textař, hlavně písní pro Hanu Hegerovou, například „Lásko prokletá“. Prastrýc Petr Kopta byl básníkem, překladatelem, textařem a  podepsal Chartu 77. Pradědeček Josef Kopta byl spisovatel a jeho nejslavnější román „Hlídač č. 47“, který vyšel v roce 1926, byl 3x zfilmovaný. Starší sestra Františka studuje Arts management a s Janou napsala několik písní.

Jana studuje pražskou konzervatoř. Objevila se v malé roli ve filmu Donšajni“.

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nepříliš optimistická zpráva

Praha příští rok kvůli dopadu pandemie koronaviru sníží své granty v kultuře. Převážně se to týká víceletých grantů.

Pražský magistrát sníží pro rok 2021 meziročně výdaje na granty v kultuře o 8,3 procenta na celkem 330 milionů Kč. Důvodem jsou dopady pandemie nemoci Covid-19.

Z celkové částky tvoří většinu víceleté granty, schválené v uplynulých letech. Návrh rozdělení grantů dnes schválil magistrátní výbor pro kulturu a cestovní ruch. Projekty, které město podpoří, vybrala magistrátní grantová komise, jejímiž členy jsou převážně odborníci z kultury. Návrh musí ještě projednat pražští zastupitelé.

Z celkové částky činí podpora víceletých grantů 228 milionů, což je méně, než bylo původně zamýšleno. Město a grantová komise se rozhodly příspěvky plošně snížit o deset procent. Jinak by Praha neměla dost peněz na jednoleté projekty. „Tím vznikla možnost rozdělit zmíněných přibližně 102 milióny korun. Bylo to velmi složité a dlouhé jednání,“ řekl na jednání výboru ředitel magistrátního odboru kultury Jiří Sulženko.

Jiří Sulženko

Město letos posunulo kvůli pandemii koronaviru termín, dokdy mohly kulturní subjekty žádosti o granty posílat. A to z poloviny června na konec září. Do grantového řízení bylo zasláno 787 žádostí v celkové výši 1,5 miliardy korun. Z celkového počtu zaslaných žádostí jich bylo 60 o víceletý a 727 o jednoletý grant. Letos se přihlásila také řada soukromých divadel, klubů či galerií a další kulturní zařízení, která granty obvykle nedostávají a ani o ně nežádají. O jejich podpoře bude město ještě jednat.

Granty město přiděluje pouze těm žadatelům, jejichž projekty získají od grantové komise při hodnocení alespoň minimální počet bodů. U žádosti o jednoletý garant je to 65 bodů a u víceletých 75. Grantová komise je 15členná a je volena vždy na tři roky. A pouze její předseda je vybírán z řad politiků.

Ke grantové politice se satiricky vyjádřil i legendární autor Jiří Suchý, na prknech divadla Semafor v dramatu s titulem na obrázku

Do budoucna chce vedení města inovovat strategií podpory umění a kulturních a kreativních průmyslů. Magistrát nyní připravuje aktualizovanou verzi grantového systému pro roky 2022 až 2026.

 

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Podzim na pražské Kampě

Kde? Ve Werichově vile!

Milí přátelé Werichovy vily, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,
pomalu se loučíme s létem, ale ve Werichově vile jsme tu pro vás stále. Babí léto a podzim přivítáme programem, který vás jistě potěší a my vás na něj srdečně zveme.

Začátkem září odstartujeme ve spolupráci s Národním muzeem cyklus přednášek Voscovek a Wherrick: CallingRadio Prague, jejichž součástí jsou i ukázky autentických scénářů a nahrávek dvojice V+W. Přijďte si poslechnout, jak Werich s Voskovcem pomocí rozhlasových pořadů z Ameriky bojovali proti nacismu.
Do písní Osvobozeného divadla, divadla Semafor a mnoha dalších v podání zpěváka Davida Kříže se můžete zaposlouchat na koncertě Ticho hvězd.

Že se vám zdá rok 2020 trochu zvláštní? Potom vás rádi přivítáme na stand-up comedy show Miloše Čermáka a Luďka Staňka Divnej rok 2020 – Nanečisto, kde o zábavu nebude nouze. 
K vile také neodmyslitelně patří divadlo, proto i v podzimních měsících bude na programu několik inscenací. Ke stálicím patří představení Margaritě s Ljubou Krbovou, dojemné monodrama španělského dramatika Carlose Be. Nebude chybět ani repríza dramatu Chopin_Sandová: milostné preludium, divadelně-tanečního rozhovoru motivovaného dopisy George Sandové a Fryderyka Chopina. O dospívání v 60. letech se rozpovídají pamětníci dokumentárního divadelního představení Tanky na plovárně.

Slovo a humor vile vládne. Proto se zastavte na podzimní Bizár slam poetry, nudit se rozhodně nebudete. Dávka humoru nebude chybět ani na pravidelném Werichovském potkávání, tentokrát s podtitulem Sranda není sprosté slovo.

Jan Kačer

A u povídání zůstaneme i další říjnový večer při setkání s panem Janem Kačerem, legendou českého divadla a filmu.

Abychom zpříjemnili vstup do nového školního roku i těm nejmenším, připravili jsme program také pro ně. Hned na začátku září proběhne ve vile slavnostní zahájení festivalu Děti, čtete? Čeká vás odpoledne plné milé zábavy. A i nadále pokračujeme v nedělních pohádkových představeních, tentokrát přijde děti potěšit Princezna Čokoláda.

Pokud se při podzimních procházkách po Praze zatouláte na Kampu, zastavte se i v Museu Kampa, kde stále pokračuje výstava světoznámého secesního malíře Alfonse Muchy a jednoho z nejúspěšnějších současných českých umělců Pasty Onera.
Těšíme se na vaši návštěvu!

Tým WV

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

ZDENĚK CHLOPČÍK v nové televizní roli

Taneční novinka nového programu České televize ČT3 pro seniory „Taneční pro starší a pokročilé“ se vysílá o víkendech, má 22 krátké díly. Připravilo ji ostravské studio.

Obávaný porotce StarDance, taneční mistr Zdeněk Chlopčík chce roztančit seniory v jejich domovech. V roušce proto připravil v ostravském studiu České televize nový pořad „Taneční pro starší a pokročilé“. Vysílá se od soboty 18. 4. na programu ČT3. Mluvčí studia Ostrava Jana Fabiánová to charakterizuje: „Zkušený taneční mistr a porotce ze StarDance vybí české seniory, aby se s ním doma dali do tance“. Česká televize připravila 22 pětiminutové díly, které postupně odvysílá každou sobotu i neděli odpoledne. A v nich bude vždy krátká choreografie, která se dá tančit bez partnera i v páru.

Producentka programu Kateřina Ondřejková

Postupně zde dojde na všechny známé standardní a latinskoamerické tance v rytmu populárních melodií. „Hudbu jsem vybíral dlouho, aby měla švih. Vrátil jsem se do vzpomínek z dětství, třeba písničky Semaforu jsme s tatínkem zpívali při umývání nádobí. Budu rád, když ti, co jsou sami doma, ucítí, že na ně ostatní myslí. A budou se na svět dívat pozitivně a s úsměvem. A pokud si s námi pět minut zatančí, budou se cítit fantasticky,“ vysvětluje Chlopčík. Jednoduchou choreografii představí spolu s tanečním mistrem vždy jeden seniorský pár.

Tak tato mladá dáma měla, nejen Zdeňka Chlopčíka, na povel – režisérka Petra Všelichová

Režisérka pořadu Petra Všelichová řekla, že ambicí jejího týmu není, aby diváci pilovali choreografii. „Chceme, aby se pobavili, potěšili, když už teď musíme všichni sedět doma. A aby se trošku pohybovali, protože se Zdeňkem to jde samo. Doufáme, že se k divákům Zdeňkův úsměv i přes roušku dostane, že bude cítit jeho energie,“ doplnila režisérka. Taneční lekce doplňuje vysílací schéma nového programu pro seniory ČT3, který jinak nabízí pořady z archivu a živě vysílaný denní magazín.

Zdeněk Chlopčík na archivním snímku Evy Smolíkové

Pořad s Chlopčíkem vznikl ve tvůrčí skupině producentky Kateřiny Ondřejkové. První taneční lekci nabídl program ČT3 v sobotu 18. dubna ve 14.55.

Foto: archiv a Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN