Rozhovor se zpěvačkou JANOU „Leeloo“ KOPTOVOU

„Zpívá se mi lépe, když je v písni i kus mne“

Vše začalo tancem a to jí byly tři roky… Vyzkoušela všechny možné styly a jednu dobou dokonce závodně tančila Rock&Roll. Pak přišel zpěv, zkusila si i herectví a láska k hudbě dovedla Janu Koptovou ke studiu populárního zpěvu na konzervatoři a letos pod pseudonymem Leeloo vydala svůj první singl Botticelli Girl“, ke kterému také natočila videoklip a právě pracuje na svém debutovém albu. Zájem o tanec ji zůstal, a když to čas a koronavirus dovolí, ráda si zatančí v tanečním studiu.

Pocházíte z umělecké rodiny, pradědeček spisovatel, dědeček textař, tatínek herec, textař a pianista, maminka herečka. Jaké bylo, vyrůstat v rodině plné umělců? Jak vás to ovlivnilo?

Rozhodně mě to přivedlo k hudbě a umění celkově. Odmalička jsme chodily se ,ségrou‘ do divadel za rodiči. Nejvíce času jsme strávily v divadle Semafor, takže hudba, tanec a herectví bylo všude kolem mě. Nedokážu si to představit jinak. Když jsme nebyly v divadle, tak jsme šly na koncert  táty a tak podobně.“

Od dětství ráda zpíváte. A podle všeho, jste vždycky chtěla být zpěvačkou, ale vaši rodiče si to nepřáli. V páté třídě na ZŠ jste se v Semaforu objevila v představení Opera Betlém“, kde hrál váš táta a pak jste zpívala v Dětské opeře Praha. Bavilo vás to?

Milovala jsem to! Našla jsem si tam spoustu přátel a hlavně jsem se konečně začala učit zpívat. V naší rodině se opera neposlouchá, jen u venkovního posezení na zahradě hraje klasika. Rozhodně mi to rozšířilo obzory a stát ve svých asi 14 letech na prknech Národního divadla s tím, že jsem tam něco přednášela, byla úžasná zkušenost!!!“

V jednom rozhovoru jste řekla, že jste nikdy nepřemýšlela nad jinou než uměleckou kariérou, a tak jste se rozhodla pro studium populárního zpěvu na pražské konzervatoři. Proč jste si vybrala právě populární zpěv? Neuvažovala jste o opeře?

Hodně lidí mě do toho nutilo, ale já si nikdy nedokázala samu sebe představit jako operní divu. Plánovala jsem i muzikál, ale nakonec jsem šla na Pražskou konzervatoř k paní profesorce Janě Balašové a vůbec bych to neměnila!“

Nedávno jste vydala svůj první videoklip k písni Botticelli Girl pod pseudonymem Leeloo. Proč právě Leeloo? Někde jste řekla, že je podle hrdinky z vašeho oblíbeného filmu Pátý element…

Ano. Na filmu ,Pátý element´ jsem vyrostla. S kamarádkou jsme si říkaly zkráceně ,Lilu´ . Vždycky jsem věděla, že mé umělecké jméno nebude mé vlastní. Před pár lety jsem se na sociálních sítích Instagram přejmenovala na ,Leeloo´. Když jsme s mým producentem Sebastianem Hádlem a mou sestrou Františkou vymýšleli, jak bych si mohla říkat, tak to Sebastian navrhl. Hned jsem souhlasila!“

V současnosti pracujete na svém debutovém albu a pod pěti skladbami je autorsky podepsaná vaše sestra Františka. Neuvažovala jste o tom, napsat si také sama text?

Texty si píši! Třeba právě můj debutový single ,Botticelli girl´ jsem napsala já – hudbu i text. Se sestrou jsem spolupracovala na třech z těchto pěti zmíněných písních, a pak na všech ostatních sama. Zpívá se mi mnohem lépe, když je v písni i kus mě.“

S rodinou

Spolu se sestrou Františkou jste se objevily v malých rolích ve filmové hudební komedii Jiřího Menzla Donšajni“ (2013), v níž si zahrál také váš tatínek Václav Kopta. Jaká to byla zkušenost? Přijala byste i dnes roli před kamerou?

To už je velice dávno a jednalo se o opravdu malinké role. Nakonec jsem pouze dostala pohlavek před kamerou, ale strašně mě to bavilo. Pamatuji si úplně vše! Konkurz v Malostranské besedě, kostýmní zkouška na hřbitově, zkoušení scén, ostatní děti, co tam s námi byly a samozřejmě velkou premiéru. Jiří Menzel řešil každičký detail. Moc si vážím toho, že jsem ho mohla vidět během jeho práce, kterou dělal dokonale. Vyrostla jsem v divadle a vždycky si všichni kolem mě mysleli, že budu herečka. Rozhodně bych se nějaké té roli nebránila – uvidíme, co přinese čas.“

Zpívání vás podle všeho velice baví a naplňuje. Vyzkoušela jste si také herectví. A co tanec, neláká vás?

Upřímně, vše začalo tancem. Byla jsem velice extrovertní a hyperaktivní dítě, takže jsem začala tančit ve svých 3 letech. Vyzkoušela jsem všechny možné styly a jednu dobou jsem dokonce závodně tančila Rock&Roll. Byl i rok, kdy jsem chodila tančit čtyřikrát týdně (více stylů) a k tomu jsem ještě zvládala akrobacii, výtvarku a dřevěnou dílnu – rodiče se mě prostě snažili unavit. 🙂 Tím jsem si nakonec zničila kolena a po krátké pauze jsem se k tancování vrátila jen částečně. Covid mi brání chodit do mého oblíbeného tanečního studia, ale jednou za čas si něco zatančím.“

Letos vás čeká maturita a co dál? Budete pokračovat ve studiu?

Plánuji zůstat na škole ještě dva roky, abych udělala absolutorium. Nad vysokou školou se ještě rozhoduji. Láká mě zahraničí, ale v poslední době si nejsem úplně jistá…“

Jak ráda trávíte chvíle volna?

Posloucháním hudby, posezením v kavárnách nebo koukáním na něco zajímavého. Záleží na tom, kolik mám energie.“

Jana „Leeloo“ Koptová:

Narodila se 4. 7. 2001 v Praze jako mladší dcera herců Václava Kopty a Simony Vrbické (dvorní dabérky Nicole Kidman). Strýc Jan Kopta je výtvarník. Dědeček Pavel Kopta byl textař, hlavně písní pro Hanu Hegerovou, například „Lásko prokletá“. Prastrýc Petr Kopta byl básníkem, překladatelem, textařem a  podepsal Chartu 77. Pradědeček Josef Kopta byl spisovatel a jeho nejslavnější román „Hlídač č. 47“, který vyšel v roce 1926, byl 3x zfilmovaný. Starší sestra Františka studuje Arts management a s Janou napsala několik písní.

Jana studuje pražskou konzervatoř. Objevila se v malé roli ve filmu Donšajni“.

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Yvetta Blanarovičová přináší dětem novou budoucnost

„Pomáhat je povinnost“, říká režisér a člen poroty StarDance Radek Balaš

Herečka Yvetta Blanarovičová je ředitelkou a zakladatelkou společnosti La Sophia  o.p.s., která se na různých úrovních věnuje již jedenáct let charitativním aktivitám, zaměřeným na pomoc dětem z dětských domovů a sociálně znevýhodněných rodin z celé České a Slovenské republiky. Velký důraz klade La Sophia na studijní výsledky dětí, hlavním cílem tohoto projektu je rozvoj hudebního a sportovního nadání a vzdělávání dětí.

Po výběrových kolech v České republice vybrané děti pro oblast hudby i sportu absolvovaly v červenci letní akademii v Benešově, kde se pod vedením profesionálních umělců a sportovců připravovaly na svou velkou soutěž – Galakoncert La Sophia.

Patronkou Galakoncertu je Jiřina Bohdalová.

Samotný Galakoncert proběhl 29. září v divadle Broadway. Finálový večer byl komponován formou  koncertu všech hudebních finalistů za doprovodu profesionálních muzikantů a vystoupení samotných členů poroty. Večerem provázela Yvetta Blanarovičová.

Výkony hudebně talentovaných dětí posoudila porota, ve které zasedl Michal David, Josef Vojtek, Michaela Gemrotová, Jan Kopečný, Jana Balašová a další.  Galakoncertu se také účastnili ambasadoři za  fotbal – Tomáš Ujfaluši a Marek Jankulovský.

V každé kategorii porota vybrala tři nejlepší děti (hodnotila se oblast hudby, zpěvu a hry na hudební nástroj, tanec). Uděleny byly ceny poroty, Ceny sympatie, Ceny módní značky FaF. A také  cena hejtmanky středočeského kraje, kterou předala osobně hejtmanka paní Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová.

V rámci Galakoncertu byli také vyhlášeni ti nejlepší ze soutěžících a získali tak finanční prostředky na sportovní potřeby, mohou se účastnit fotbalových zápasů, dále je jim nabídnuta možnost úhrady finančního příspěvku na ZUŠ, konzervatořích, internátech, příspěvek na hudební nástroj, na teoretickou  přípravu na konzervatoř, ale také se mohou účastnit koncertů s VIP osobnostmi a spolupracovat s profesionálními  hudebníky a pedagogy či sportovními trenéry a profesionálními sportovci.

Je třeba zdůraznit, že Yvetta přinesla radost a štěstí do duší dětí, které mnohdy ani nepoznaly své rodiče. Kromě vzdělání dává Yvetta dětem také tolik potřebnou lásku, je jako jejich maminka, dojatá výsledky a úspěchy každého ze svých svěřenců.  Říká: „Jsem jako slípka, která má kolem sebe mnoho malých kuřátek. Dokonce ani odrostlé děti nechtějí ode mě odejít“

Výsledky dětí  jsou opravdu na profesionální úrovni, možná, že se jim otevírá zcela nový život, nová budoucnost, snad  i sláva. A to všechno  díky Ivettě a jejímu projektu. Ivetta dodává: „Výsledkem našeho snažení jsou diamanty v lidské podobě.“

A režisér Radek Balaš, o kterém milovníci tance dobře ví, že zasedá v porotě pořadu StarDance, doplňuje: „Pomáhat je povinnost. Už se těším, až se s některými setkám na jevišti.“

 

A my přejeme všem hodně štěstí

Eva Smolíková, La Sophia

Foto: Eva Smolíková

 

Taneční magazín