Nomi

Studio Hrdinů uvede monodrama s Terezou Hofovou

 Na závěr roku uvede Studio Hrdinů premiéru inscenace Nomi režisérky Báry Viceníkové. V monodramatu inspirovaném německým hercem a zpěvákem Klausem Nomim září Tereza Hofová. Nomi není biografickou inscenací, je příběhem o tom, jaké to je být buď moc, nebo málo, ale nikdy akorát. Premiéra se bude konat 12. prosince ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci.

Režisérka Bára Viceníková přináší do Studia Hrdinů téma, kterým se tato pražská scéna zaobírá od svého počátku – hledání míry mezi civilním a uměleckým životem. Její text je monodramatem o rozpolcenosti, o neslučitelnosti dvou stejně důležitých tužeb – po pochopení a po sebeurčující umělecké expresi. Bára Viceníková se zajímá o divadelní experiment, extrémní performativní energii a kombinování uměleckých oborů. Tematicky se soustřeďuje na odchylky v nejrůznějších kontextech, cílí na autenticitu umělecké výpovědi, které dosahuje osobní necenzurovanou reflexí okolní reality.

„Bára mě oslovila se silným textem pro jednoho herce. Vzhledem k tomu, že Studio Hrdinů opakovaně dává prostor osobnostem debutujícím nebo ukotveným pevněji v jiné umělecké formě, než jsou tvary performativní, byl jsem rád, že jsme mohli dát sice omezené, ale profesionální podmínky jejímu tvůrčímu týmu,” říká ke spolupráci se začínající režisérkou umělecký šéf Studia Hrdinů Jan Horák. „Důležité pro mě bylo, že Bára byla otevřená práci s lidmi, o kterých v jistém kontextu můžeme říci, že jsou „naši” tedy s herečkou Terezou Hofovou a hudební skladatelkou Natálií Plevákovou,” dodává Jan Horák. V minulosti podobně jako Nomi vznikly ve Studiu Hrdinů inscenace Hučící třpyt (režie Petr Krušelnický) nebo Bolest (režie Ladislav Babuščák).

Klaus Nomi (1944 – 1983) se narodil v Německu na bavorském venkově a od malička byl přitahován k divadlu a umění. S německým rázovitě sekaným přízvukem zpíval o nukleárních mutantech. Jeho vystoupení zahrnovala prvky New Wave, Kabuki a Bauhausu. Umělecká kariéra Nomiho trvala poměrně krátce, přesto zanechal na pop-rockové scéně výrazný otisk díky nápaditým jevištním kreacím a velkému hlasovému rozsahu. Kabaretní styl, který vytvořil, je dodnes napodobován. Jeho stylizace do mimozemského „elementu“ je všeobecně známá.

 

ra Viceníková

Svá studia začala na FFUK (Divadelní věda), v současné době je studentkou oboru dramaturgie na JAMU v ateliéru Petra Oslzlého a Ivo Krobota. Během studia působila jako asistentka dramaturgie v Divadle Husa na provázku (Čerwuiš v režii Davida Jařaba) a jako asistentka režie ve Studiu Hrdinů (Poslední kapitola dějin světa v režii Kathariny Schmitt). Mimo studium se věnuje inscenování vlastních autorských textů (Sloní Muž, Obraz Doriana Graye, Malomocný), které příležitostně také režíruje.

Nomi

autor a režie: ra Viceníková

scéna a kostýmy: Ester Hradilová

hudba: Natálie Pleváková

světelný design: Štěpán Kuba

projekce: Bohdan Chrastil

 

hraje: Tereza Hofová

 

premiéra: 12.12. 2023 od 20.00

reprízy: 14.12. 2023, 25. a 26.1. 2024

 

Příští premiérou Studia Hrdinů bude:

Vojtěch Mašek: Küchot; hrají: Tereza Marečková a Petr Jeništa

ezen 2024

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Zvěřinec

Studio Hrdinů a spolek Mezery uvedou novou divadelní hru Miroslava Bambuška

V koprodukci Studia Hrdinů a spolku Mezery vzniká nové představení režiséra a scénáristy Miroslava Bambuška Zvěřinec. Představení, které se uvedlo v zimě roku 2022 v podobě work-in-progress v divadle X10, bude od února na repertoáru pražského Studia Hrdinů. Premiéra se koná 10. února 2023.

Zvěřinec, tak si říkala skupina lidí, která se sdružovala okolo duchovního Josefa Zvěřiny a čerpala sílu z jeho kázání. Stejný název zvolil pro své představení režisér a autor textu Miroslav Bambušek, pro svou novou premiéru ve Studiu Hrdinů. Uzavírá se jí volná trilogie věnovaná významným osobnostem období komunistické totality, po básníku Pavlu Zajíčkovi, filosofovi Janu Patočkovi, přichází duchovní Josef Zvěřina. Proč si Bambušek vybral právě osobnost Josefa Zvěřiny a jeho osud se pro něj stal natolik inspirativní? “Nejprve přišla práce na scénickém dokumentu Duchovní a totalita, ale Zvěřina není “jen” kněz, jako kunsthistorik má přesah k umění. Svou teologii dovede transponovat do světa, který je netknutý náboženskými institucemi. Do světa umění. Já vnímám umění jako službu, proto Zvěřinu přivádíme jako světlonoše, jako světlý obraz v době, kdy nám některá média zanášejí duši temnými obrazy,” říká k volbě Miroslav Bambušek. Jeho příběh ale nevyprávíme jako exkurz do minulosti, naopak naším cílem je zasadit ho do současnosti, jako silnou mravní inspiraci pro současné problémy.

Bambuškův text buduje totalitu méně zjevnou té komunistické, přesto principy zůstávají stejné. Hlavní postavou hry je Rút (Gabriela Pyšná), mladá dívka žijící na okraji společnosti, mladá dívka opuštěná svou matkou, mladá dívka vykořeněná a zmítající se v psychických problémech a v závislosti na drogách. Rút je v tomto smyslu symbolem té země, ve které žije. Rút i země strádá, chřadne a zmítá se v nesmyslnosti, ve strachu.

Inscenace Zvěřinec má být příběhem o útlaku, kterého se nemáme děsit, ale vnímat ho jako dar, jako příležitost osvědčit se, i když třeba za cenu nejvyšších obětí.

autor: Josef ZvěřinaMiroslav Bambušek

režie: Miroslav Bambušek

dramaturgie: Jan Horák

scéna a kostýmy: Jana Preková

hudba: Vladimír FranzTomáš Vtípil

světelný design: Pavel Havrda

filmy: Bohdan Holomíček, Jan Daňhel, Jakub Halousek, Jaroslav Svoboda, Pavel Havrda, Aleš Šulc

 

hrají: Gabriela PyšnáDaniela VoráčkováOndřej DavidJakub GottwaldMark Kristián HochmanPetr KrušelnickýMiloslav Mejzlík

premiéra: 10. 2. – vyprodáno

reprízy: 13. 2., 27. 3., 24. a 25.4.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín