“Kdo se stará o to, co není vidět?”

Diskuze o reflexi environmentální krize v umění

Divadlo X10 ve spolupráci s divadelní platformou dok.trin  zve na diskuzi o reflexi environmentální krize v umění. Akce je pokračováním cyklu doprovodných akcí k inscenaci Mezní stav 

Odvážnou dokumentární inscenaci Barbary Herz o vymírání hmyzu, otravě krajiny a řádném hospodáři Mezní stav uvedlo Divadlo X10 v květnu loňského roku, ale plánovaný cyklus doprovodných akcí podněcujících veřejnou diskuzi s názvem Kdo se stará o to, co není vidět? se podařilo zrealizovat až nyní. Zahájení proběhlo 20.1. za přítomnosti básnířky Małgorzaty Lebdy, jejíž verše ze sbírky Matečník jsou poetickým východiskem inscenace. Během večera četla básnířka z nové sbírky Sny uckermärkerů. Nyní vás zveme na diskuzi o reflexi environmentální krize v umění, která je pokračováním cyklu.

Únorové uvedení Mezního stavu 23. 2. doplní diskuze o reflexi environmentální krize v umění s názvem Stará se umění o to, co není vidět? Kulturní publicistka Petra Kultová ji uvede vstupem o roli médií v otázce reflexe klimatické krize. Debatovat bude kurátor a pedagog Ondřej Navrátil, Anežka Bartlová z feministické instituce Umění pro klima a multimediální umělec Vladimír Turner. Dále se zúčastní Ladislav Železný a Miroslav Tóth za tvůrčí tým projektu Koncert pro zvěř, který byl oceněn prestižní cenou Prix Europa 2021. Odpovědí na otázku, jak se uměleckými prostředky dotýkat environmentálních témat, je i výstava sedmi obrazů Adama Kašpara ve foyer divadla. Adam Kašpar zkoumá přírodu jako fenomén neoddělitelně spojený s člověkem a společností technikou hyperrealistické krajinomalby. Malíř bude na diskuzi osobně přítomen. Celým večerem nás opět provede herec Ondřej Jiráček.

Březnový termín věnujeme hledání možných cest, jak z krize ven. 8. 3. budeme diskutovat o praktické rovině našich životů a centrální otázce, jak se na individuální úrovni můžeme přiblížit udržitelnějšímu stavu světa, či zda je tato snaha na rovině jednotlivce ze své podstaty naivní. V této souvislosti se nevyhneme ani tématu environmentálního žalu. Pozvání na diskuzi s názvem A jak se staráte o to, co není vidět, vy? přijali básník a psychoterapeut Adam Borzič a Marika Volfová za organizaci Re-set, platformu pro sociálně-ekologickou transformaci. Také zazní hlas ženy, která má silnou osobní zkušenost s kroky vedoucími k větší udržitelnosti i v rámci života ve městě, stejně jako bude přítomna zástupkyně nejmladší generace studentů, pro kterou je vlastní likvidovat ilegální skládky stejně jako účastnit se demonstrací za klima.

Obě diskuze navazují na představení, ale diváci mohou přijít opakovaně, a to i jen na samotný doprovodný program. „Celý cyklus pracuje zásadním způsobem s úhly pohledu. Kompletní obraz je nabídnut tomu, kdo se odhodlá přijít znovu a vydat se další cestou. Divák je do pomyslného mezního stavu, situace vyhrocené volby stavěn několikrát. Musí se rozhodnout, čemu bude věnovat pozornost, Pokud chceme vidět svět z širší perspektivy, je v tom vždy kus práce,“ doplňuje Barbara Herz. Doprovodnými akcemi provází herec Ondřej Jiráček a akce proběhnou za účasti autorek projektu Barbary Herz a Anny Smékalové.

Environmentální témata se objevují i v dalších inscenacích Divadla X10, ale forma dokumentárního divadla, k níž se autorka Mezního stavu hlásí, je spíše novinkou. Barbara Herz své umělecké vyjádření realizuje prostřednictvím rafinované montáže zdánlivě nesouvisejících textů, teoretických fragmentů a různých forem autentické zkušenosti. Ve scénáři ožívá polyfonie více jak 20 hlasů. Jedná se o kombinaci odborných pohledů entomologů, ekologů a filosofů se sugestivními lidskými příběhy, které zachycují čtyři herci divákům X10 důvěrně známí: Ondřej Jiráček, Jana Kozubková, Magdalena Kuntová a Jan Bárta.

Foto: Petr Chodura

 

 Barbora Koláčková    

pro Taneční magazín

“Kdo se stará o to, co není vidět?”

Divadlo X10 ve spolupráci s divadelní platformou dok.trin uvádí cyklus doprovodných akcí k inscenaci Mezní stav

Odvážnou dokumentární inscenaci Barbary Herz o vymírání hmyzu, otravě krajiny a řádném hospodáři Mezní stav uvedlo Divadlo X10 v květnu loňského roku, ale plánovaný cyklus doprovodných akcí podněcujících veřejnou diskuzi k environmentální problematice musel být kvůli pandemické situaci odložen. Nyní se vracíme k původnímu záměru a v průběhu ledna až března inscenaci doplní autorské čtení a diskuze.

První letošní uvedení Mezního stavu 20. ledna bude výjimečné přítomností básnířky Małgorzaty Lebdy, jejíž básně ze sbírky Matečník jsou poetickým východiskem inscenace. „Přítomnost autorky nebude jen formální, bude se jednat o zcela unikátní uvedení Mezního stavu,“ slibuje režisérka Barbara Herz. Během večera přečte Małgorzata Lebda verše z nové sbírky Sny uckermärkerů, která v prosinci vyšla v českém překladu Bogdana Trojaka. Kniha byla v Polsku oceněna Literární cenou Gdynia. Autorské čtení je realizováno ve spolupráci s Polským institutem.

Únorové uvedení Mezního stavu doplní diskuze o reflexi environmentální krize v umění. Diskuzi zahájí kulturní publicistka Petra Kultová vstupem o roli kulturních médií v otázce reflexe klimatické krize. Debatovat bude umělec Adam Kašpar, jehož podmanivé obrazy krajin budou po celou dobu konání akcí k vidění v prostorách Divadla X10. Svou účast na diskuzi potvrdila také Anežka Bartlová z feministické instituce Umění pro klima a další diskutující oslovujeme.

Březnový termín věnujeme hledání možných cest, jak z krize ven. Diskutovat budeme o praktické rovině našich životů a centrální otázce, jak se na individuální úrovni můžeme přiblížit zpět k udržitelnějšímu stavu světa, či zda je tato snaha na rovině jednotlivce ze své podstaty naivní. V této souvislosti se nevyhneme ani tématu environmentálního žalu. Pozvání přijali básník a psychoterapeut Adam Borzič a zástupce organizace Re-set, platformy pro sociálně-ekologickou transformaci. Zazní hlas ženy, která má silnou osobní zkušenost s kroky vedoucími k větší udržitelnosti i v rámci života ve městě, stejně jako bude přítomen zástupce nejmladší generace studentů participujících v hnutí Fridays for Future.

Autorské čtení i obě diskuze navazují na představení, ale diváci mohou přijít opakovaně, a to i jen na samotný doprovodný program. „Celý cyklus pracuje zásadním způsobem s úhly pohledu. Kompletní obraz je nabídnut tomu, kdo se odhodlá přijít znovu a vydat se další cestou. Divák je do pomyslného mezního stavu, situace vyhrocené volby stavěn několikrát. Musí se rozhodnout, čemu bude věnovat pozornost. Pokud chceme vidět svět z širší perspektivy, je v tom vždy kus práce,“ doplňuje Barbara Herz. Doprovodnými akcemi provází herec Ondřej Jiráček a akce proběhnou za účasti autorek projektu Barbary Herz a Anny Smékalové.

Environmentální témata se objevují i v dalších inscenacích Divadla X10, ale forma dokumentárního divadla, k níž se autorka Mezního stavu hlásí, je spíše novinkou. Barbara Herz své umělecké vyjádření realizuje prostřednictvím rafinované montáže zdánlivě nesouvisejících textů, teoretických fragmentů a různých forem autentické zkušenosti. Ve scénáři ožívá polyfonie více jak 20 hlasů. Jedná se o kombinaci odborných pohledů entomologů, ekologů a filosofů se sugestivními lidskými příběhy. které zachycují čtyři herci, divákům X10 důvěrně známí: Ondřej Jiráček, Jana Kozubková, Magdalena Kuntová a Jan Bárta.

Foto: Petr Chodura  

Barbora Koláčková, Šárka Kiršnerová

pro Taneční magazín 

On-line konference „Střed zájmu – Kultura v nové realitě“

Kudy dál? Jak pracovat s novou realitou? Odpovědi bude hledat právě on-line konference „Střed zájmu: Kultura v nové realitě“. Diskutovat budou i populární tanečník Yemi a známá tanečnice i choreografka Miřenka Čechová.

Na konferenci „Střed zájmu“ budou na téma budoucnosti kultury, v kontextu současných (a možných budoucích) změn, diskutovat osobnosti napříč kulturní sférou i vědeckými obory.

Tuto konferenci pořádá Institut umění – Divadelní ústav (IDU) a Kancelář Kreativní Evropa. Za poskytnutou podporu pořadatelé děkují Galerii Rudolfinum.

Registrovat se můžete zdarma zde.

Pandemie koronaviru, která vypukla na začátku roku, proměnila svět. Všichni jsme se rázem ocitli v neznámé situaci, která prověřuje vlády, instituce, komunity i jednotlivce. Tato globální zkušenost přináší řadu otázek. A stala se i příležitostí k revizi a realizaci změn. Na všech úrovních a ve všech oborech si lidé kladou podobné otázky: kudy dál, jak pracovat s novou realitou, jaký přístup zvolit, jak se připravit a adaptovat na širší a dlouhodobější změny?

Jako zástupci kulturního sektoru, který již prošel – a znovu prochází – velkým otřesem, si klademe stejné otázky a ptáme se, jakou roli bude dále hrát umění a kultura? Právě ve světě, který zažívá tak dynamickou proměnu. Jak se kulturní organizace adaptují na nové okolnosti a potřeby? Jak se promění kulturní obsah a jeho distribuce? Jakým způsobem technologie ovlivní tvorbu, její sdílení i vnímání? Bude kreativita hlavním nástrojem adaptace?

Na mezinárodní konferenci přivítáme sociology, filosofy, kulturní profesionály a umělce, kteří budou na tyto zásadní otázky reagovat. A jistě zformulují a nastíní mnoho dalších problémů. Svět už nebude jako dřív, bereme to jako dobrou zprávu a příležitost.

Registrovat se můžete zdarma zde.

Program:

Keynote speakers

Jan Hollan, fyzik a klimatický vědec

Yvonna Gaillyová, environmentalistka, ředitelka institutu Veronica

Moderuje: Saša Michailidis

Změna společnosti // 1. panel

Ještě vloni jsme se zabývali udržitelností, tím, jak skloubit tržní ekonomiku, s nutností snížit její devastující ekologické dopady. Světem hýbaly iniciativy aktivistů, pravidelné protesty veřejnosti před parlamenty a vládními budovami. Jedna ekologická konference stíhala druhou. Globalizovaný svět si začal připouštět své reálné ohrožení.

Alice Koubová

V jaké situaci jsme dnes, kdy se rozjetý motor světové ekonomiky založené na spotřebě prudce zbrzdil? Je možné ještě hovořit o udržitelnosti? Dokáže se bohatá společnost vzdát svých privilegií a uskromnit se? Je naše realita na prahu globální společenské transformace, nebo míříme k reálné dystopii?

Hosté:
Alice Koubová, filosofka

Julia Sokolovičová, nezávislá expertka na klima a energetiku

Naďa Johanisová, ekologická ekonomka

Audit kultury // 2. panel

Kulturní organizace byly opatřeními v souvislosti s koronavirem zasaženy jako první a v maximálním rozsahu. Mnohé využily digitální prostředí, kam částečně přesunuly svoje aktivity. A často začaly přemýšlet o svém dalším směřování a poslání.

Yemi

Znamená přehřátá ekonomika i přehřátou kulturu? Nebylo kulturních projektů někdy až příliš? A co kvalita? Jak ji měřit, udržovat, zvyšovat? A kterak vnímají současnou situaci kulturní manažeři? Jsou schopni projít auditem, v němž by se prověřila kvalita jejich organizací? A co znamená současná situace pro donory – pro ty, kteří rozhodují o dotacích a grantech? Co by se mělo v kulturní a umělecké oblasti do budoucna podporovat a za jakých podmínek?

Hosté:
Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně

Yemi, choreograf, kreativní producent JAD Production

Ivan Buraj, umělecký šéf HaDivadla

Vít Janeček, dokumentarista, esejista a pedagog

Anežka Bartlová, kritička umění

Perspektiva umělců // 3. panel

Profesionálním umělcům přinesla korona-krize prostor ke koncentraci a zklidnění. Posílila však také nejistoty, které byly běžnou součástí jejich života již před krizí.

Miřenka Čechová

V diskusi se budeme ptát, jak vnímají dynamiku a proměnu paradigmatu dnešního světa? Proměnila korona-krize a klimatická krize jejich témata a inspirace? Co se změnilo, v souvislosti s pandemií, v jejich tvůrčím procesu a provozu? Má role umělců ve společnosti nějaké nové zadání?

Hosté:
Miřenka Čechová, tanečnice

Apolena Rychlíková, režisérka a novinářka

Adam Borzič, básník, překladatel

Noemi Purkrábková, teoretička, redaktorka, členka uměleckého kolektivu BCAAsystem

Speciální vstupy // 7 min.

Philip Gassmann, Green Filming

David Korecký, kurátor, Galerie Rudolfinum

Registrovat se můžete zdarma zde.

Video pozvánka

Bližší podrobnosti na: http://kulturavnoverealite.idu.cz.

Sdílet

Více informací na: www.kreativnievropa.cz

Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU

IDU a Kreativní Evropa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Výzva české kulturní scéně i akademické obci

K podpoření debaty o společenské solidaritě

Tuto výzvu píšu ve chvíli strachu z nadcházejících dnů a týdnů, ve chvíli všeobecné nejistoty a nedůvěry k současné politické garnituře, která nemá za úkol nic menšího než chránit životy nás všech.

Epidemiologická situace v České republice je jedna z nejhorších na světě. Přestože pro mnohé instituce, podniky i jednotlivce hraničí současná protipandemická opatření s likvidací, a ani podpůrné státní programy je neuchrání před výraznými ekonomickými problémy, je v tuto chvíli především třeba zabránit dalšímu růstu počtu nakažených.

V průběhu jara jsme mohli sledovat nebývale silnou vlnu celospolečenské solidarity. Dnes namísto solidarity pozoruji společenskou frustraci, zklamání, velmi vyhrocenou a mnohdy vulgární diskuzi mezi skupinami zastávajícími nošení, či nenošení roušek, závažnost, či marginalitu koronavirové pandemie, potřebnost, nebo škodlivost stávajících opatření. Společnost se drolí pod tíhou dezinformací, ve strachu o své zdraví či ekonomickou soběstačnost. I přestože je aktuální situace výrazně závažnější než na jaře, je cítit velká neochota se vládním doporučením a restrikcím přizpůsobovat. Není se čemu divit. V situaci, kdy lidé zodpovědní za vedení státu a za ochranu našeho zdraví i ekonomiky nejsou schopni na zhoršující se situaci reagovat včas, trpí zásadními komunikačními nedostatky a pozměňují svá vyjádření ze dne na den, má velká část společnosti logickou potřebu důvěřovat neodborným nebo dezinformačním, snáze uchopitelným informačním zdrojům.“

Sára Herrmannová

Celou výzvu, iniciovanou Sárou Herrmannovou a zveřejněnou 30. 10. 2020, najdete na: www.kulturajesolidarni.cz.

Autorka výzvy – Sára Herrmannová (na archivním snímku, společně s Dominikem Straňákem)

Signatáři:

Michael Adamec, koordinátor Novinářské ceny

Petr Babák, grafický designér a pedagog na VŠUP

Miroslav Balaštík, šéfredaktor časopisu Host

Milena Bartlová, historička umění

Adam Borzič, básník a šéfredaktor Tvaru

Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu

Klára Brůhová, historička architektury

Tomáš Feřtek, dramaturg a scenárista

Matouš Hejl, hudební skladatel

Monika Jägerová, zpěvačka a muzikoložka

Jakub Jirásek, režisér a hudebník

Eva Klíčová, literární kritička

Jan Němec, spisovatel

Věra Nováková, výtvarnice

Miroslav Petříček, filosof, pedagog na FF UK

Kateřina Šedá, výtvarnice

Jáchym Topol, spisovatel, programový ředitel Knihovny Václava Havla

Michal Topor, literární historik, ředitel Institutu pro studium literatury, o. p. s.

Sdílet

Foto: archiv TM

IDU a Sára Herrmannová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN