Kroky a skoky české animace

Mimořádně úspěšná disciplína českého filmu

Kroky a skoky české animace: Nový dokumentární cyklus České televize odhalí fantastický svět mimořádně úspěšné disciplíny českého filmu

Dokumentární cyklus o české animované tvorbě zmapuje její bohatou historii, poodhalí vznik oblíbených filmů a seriálů a nahlédne do ateliérů současných animátorů. První ze šesti dílů série Kroky a skoky české animace s průvodcem Sašou Michailidisem uvede ČT art ve čtvrtek 21. 3. od 20:15 hodin.

„Kulturní kanál České televize za deset let své existence prozkoumal a nahlédl do historie mnoha oborů a žánrů. Logicky musela přijít chvíle, kdy podobným způsobem uchopí fenomén, který má u nás nejen obrovskou tradici, ale i světovou proslulost, říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl a dodává: „Jsem rád, že nový cyklus lidem ukáže, kolik rozmanitých podob tento obor má, a hlavně – že velikáni typu Jiřího Trnky, Hermíny Týrlové či Břetislava Pojara mají i dnes velmi zdatné pokračovatele.“

Český animovaný film je tu bezmála 100 let. Jeho historie se začala psát ve 20. letech minulého století, kdy se první animace začaly využívat převážně v zakázkových reklamách. V jedné z nich si zahrál i tehdy ještě kreslený Hurvínek. Prvním českým animovaným počinem světové úrovně, který nastartoval éru české animace, pak byla Svatba v korálovém moři z roku 1944.

Nový cyklus Kroky a skoky české animace má celkem šest dílů. V prvním z nich, nazvaném Poetika animace, představí tvůrci nejtradičnější formu: techniku klasické animace. Společně s průvodcem Sašou Michailidisem diváci prozkoumají proces vzniku animovaných snímků od prvotního nápadu po hotový film. Druhý díl V zajetí plošky se věnuje pohádkám, večerníčkům a fantazijním příběhům.

Naším cílem je ukázat, že česká animace nejsou právě jen večerníčky a pohádky. Plošková animace patří k nejstarším technikám a nejvíce pracuje s výtvarnem konkrétního výtvarníka. Navíc si Saša Michailidis v tomto díle vyzkouší, jaké to je, animovat, což je pro něj zcela nová zkušenost,“ vysvětluje režisér Michael Kaboš.

Třetí díl Ze života loutek se vrací do zlaté éry loutkového filmu a k legendárním tvůrcům, jako byli Jiří Trnka, Hermína Týrlová, Břetislav Pojar či Jiří Brdečka. Ukáže ale i mladé tvůrce, kteří se nebojí experimentovat a nahlížejí na loutky trochu jinak. Další díl Třetí rozměr rozebere animované snímky, které se nebojí vážných témat a reflektují současnost podobně jako hrané nebo dokumentární filmy.

Předposlední díl nazvaný Svět fantazie ukáže české tvůrce, kteří kombinují techniky a propojují různá média, a stírají tak hranice mezi tradičním animovaným, hraným i dokumentárním filmem. Poslední díl – Světy současnosti – se podívá na animaci ve videohrách. Ty už dávno nejsou pouhou zábavou pro děti, ale často uměleckým dílem, který používá filmový jazyk a postupy.

moderátor: Saša Michailidis // režisér: Michael Kaboš // kreativní producent: Lenka Poláková // vedoucí produkce: Jana Urbášková // dramaturg: Josef Albrecht

Foto: Mikuláš Křepelka

Vendula Krejčová                                     

pro Taneční magazín 

On-line konference „Střed zájmu – Kultura v nové realitě“

Kudy dál? Jak pracovat s novou realitou? Odpovědi bude hledat právě on-line konference „Střed zájmu: Kultura v nové realitě“. Diskutovat budou i populární tanečník Yemi a známá tanečnice i choreografka Miřenka Čechová.

Na konferenci „Střed zájmu“ budou na téma budoucnosti kultury, v kontextu současných (a možných budoucích) změn, diskutovat osobnosti napříč kulturní sférou i vědeckými obory.

Tuto konferenci pořádá Institut umění – Divadelní ústav (IDU) a Kancelář Kreativní Evropa. Za poskytnutou podporu pořadatelé děkují Galerii Rudolfinum.

Registrovat se můžete zdarma zde.

Pandemie koronaviru, která vypukla na začátku roku, proměnila svět. Všichni jsme se rázem ocitli v neznámé situaci, která prověřuje vlády, instituce, komunity i jednotlivce. Tato globální zkušenost přináší řadu otázek. A stala se i příležitostí k revizi a realizaci změn. Na všech úrovních a ve všech oborech si lidé kladou podobné otázky: kudy dál, jak pracovat s novou realitou, jaký přístup zvolit, jak se připravit a adaptovat na širší a dlouhodobější změny?

Jako zástupci kulturního sektoru, který již prošel – a znovu prochází – velkým otřesem, si klademe stejné otázky a ptáme se, jakou roli bude dále hrát umění a kultura? Právě ve světě, který zažívá tak dynamickou proměnu. Jak se kulturní organizace adaptují na nové okolnosti a potřeby? Jak se promění kulturní obsah a jeho distribuce? Jakým způsobem technologie ovlivní tvorbu, její sdílení i vnímání? Bude kreativita hlavním nástrojem adaptace?

Na mezinárodní konferenci přivítáme sociology, filosofy, kulturní profesionály a umělce, kteří budou na tyto zásadní otázky reagovat. A jistě zformulují a nastíní mnoho dalších problémů. Svět už nebude jako dřív, bereme to jako dobrou zprávu a příležitost.

Registrovat se můžete zdarma zde.

Program:

Keynote speakers

Jan Hollan, fyzik a klimatický vědec

Yvonna Gaillyová, environmentalistka, ředitelka institutu Veronica

Moderuje: Saša Michailidis

Změna společnosti // 1. panel

Ještě vloni jsme se zabývali udržitelností, tím, jak skloubit tržní ekonomiku, s nutností snížit její devastující ekologické dopady. Světem hýbaly iniciativy aktivistů, pravidelné protesty veřejnosti před parlamenty a vládními budovami. Jedna ekologická konference stíhala druhou. Globalizovaný svět si začal připouštět své reálné ohrožení.

Alice Koubová

V jaké situaci jsme dnes, kdy se rozjetý motor světové ekonomiky založené na spotřebě prudce zbrzdil? Je možné ještě hovořit o udržitelnosti? Dokáže se bohatá společnost vzdát svých privilegií a uskromnit se? Je naše realita na prahu globální společenské transformace, nebo míříme k reálné dystopii?

Hosté:
Alice Koubová, filosofka

Julia Sokolovičová, nezávislá expertka na klima a energetiku

Naďa Johanisová, ekologická ekonomka

Audit kultury // 2. panel

Kulturní organizace byly opatřeními v souvislosti s koronavirem zasaženy jako první a v maximálním rozsahu. Mnohé využily digitální prostředí, kam částečně přesunuly svoje aktivity. A často začaly přemýšlet o svém dalším směřování a poslání.

Yemi

Znamená přehřátá ekonomika i přehřátou kulturu? Nebylo kulturních projektů někdy až příliš? A co kvalita? Jak ji měřit, udržovat, zvyšovat? A kterak vnímají současnou situaci kulturní manažeři? Jsou schopni projít auditem, v němž by se prověřila kvalita jejich organizací? A co znamená současná situace pro donory – pro ty, kteří rozhodují o dotacích a grantech? Co by se mělo v kulturní a umělecké oblasti do budoucna podporovat a za jakých podmínek?

Hosté:
Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně

Yemi, choreograf, kreativní producent JAD Production

Ivan Buraj, umělecký šéf HaDivadla

Vít Janeček, dokumentarista, esejista a pedagog

Anežka Bartlová, kritička umění

Perspektiva umělců // 3. panel

Profesionálním umělcům přinesla korona-krize prostor ke koncentraci a zklidnění. Posílila však také nejistoty, které byly běžnou součástí jejich života již před krizí.

Miřenka Čechová

V diskusi se budeme ptát, jak vnímají dynamiku a proměnu paradigmatu dnešního světa? Proměnila korona-krize a klimatická krize jejich témata a inspirace? Co se změnilo, v souvislosti s pandemií, v jejich tvůrčím procesu a provozu? Má role umělců ve společnosti nějaké nové zadání?

Hosté:
Miřenka Čechová, tanečnice

Apolena Rychlíková, režisérka a novinářka

Adam Borzič, básník, překladatel

Noemi Purkrábková, teoretička, redaktorka, členka uměleckého kolektivu BCAAsystem

Speciální vstupy // 7 min.

Philip Gassmann, Green Filming

David Korecký, kurátor, Galerie Rudolfinum

Registrovat se můžete zdarma zde.

Video pozvánka

Bližší podrobnosti na: http://kulturavnoverealite.idu.cz.

Sdílet

Více informací na: www.kreativnievropa.cz

Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU

IDU a Kreativní Evropa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN