Někdy nemile došlo k nedopatření, že zde vyšly fotografie herců bez hlav. Tentokrát uveřejňujeme snímek záměrně. V žádném případě to však neznamená, že by představení nemělo hlavu! Ani patu.
Všimli jste si, že se množí originální tituly představení: v Dlouhé ulici v NoDu se „čeká na Kokota“. A pouhého půl kilometru od experimentální scény NoD nás v sobotu 23. března čekal pro změnu „Pičus“!!! V podání souboru ANIČKA A LETADÝLKO. Toto nesporně zajímavé divadlo nemá svou stálou, takříkajíc domovskou, scénu. Tentokrát se hrálo ve STUDIU PAMĚŤ. A bylo tam plno! TANEČNÍ MAGAZÍN tady tedy navštívil poněkud starší inscenaci „Pičus není kretén“ Aničky Duchaňové.
Jedná se o trochu černou grotesku pro jednu houpačku a tři herečky. Ve Studiu PAMĚŤ v pražské Soukenické ulici měli nahoře v baru skvělou výstavu grafik a koláží scénografa Divadla na Zábradlí Martina Kaisera. V baru tu čepovali výborné pivo z Rychnova nad Kněžnou. Dole, kde se hrálo představení, nebyla – i přes snahu dramaturga i zvukaře představení Petra Poly – akustika (slušně řečeno) nic moc. Navíc i sloupy uvnitř hlediště tedy nebyly zrovna tím, co by speciálně divadelní divák hledal…
Martina Krátka (vlevo) a Anička Duchaňová vyzývají Pičuse
Autorka, scenáristka, režisérka i textařka písní v jedné osobě Anna Duchaňová ztvárnila postavu Jaruš. V roli druhé, „staré krávy“ Maruš, jí více než doplňuje Martina Krátká. A s postavou zahradní trpaslicese zpodobnila Štěpánka Pencová.
Po bezmála hodinový čas představeníMaruš s Jaruš téměř neopustí červenou houpací lavičku. Na ní se pošťuchují, debatují, hořekují. Ale takyse dohadují, hádají, respektive vzpomínají. Anebo také pokřikují vzájemně na sebe i na trpaslici. Ta však ani nehne brvou. Natož, aby se aktivněji zapojila…
Zleva: Martina Krátká, Štěpánka Pencová a Anna Duchaňová
Vlastní dialogy nenesou pražádný dějotvorný význam. V podstatě se v neustálých elipsoidně se opakujících sekvencích divák dozvídá, že všichni chlapi jsou „pičusové“.
Nosným prvkem představení jsou tradičně písničky s texty Aničky Duchaňové. Milým zpestřením je, pro Aničku (a letadýlko), typická loutkohra. A zejména zapojená parafráze na megahit nesmrtelné Edith Piaf „Non, je ne regrette rien“. Ten dodává závěru představení bizární nádech a rovněž potřebnou gradaci.
Závěrečná pointa nepostrádá kontrast, vtip, nadhled, ale zejména černý humor.
Tím, že jsem viděl již důsledně zažitou reprízu, po čtyřech a půl letech od premiéry, jednalo se vpravdě o herecký koncert. Škoda, že mu kvalitu ubíraly horší akustické podmínky sálu STUDIA PAMĚŤ…
Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů 20. století ve Švandově divadle
Scény z manželského života, divadelní hru podle slavného filmu režiséra Ingmara Bergmana, uvádí s Michalem Dlouhým a Michaelou Badinkovou v pražské premiéře Švandovo divadlo. „Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů 20. století“, jak zní podtitul inscenace, se zde v režii Vladimíra Strniska poprvé představí 12. března, nejbližší reprízy jsou na programu 30. března a 30. dubna.
Univerzitní vědec Johan (Michal Dlouhý) se svou ženou, právničkou Marianne (Michaela Badinková), tvoří dokonalý pár s nadějnou budoucností.Prvotní okouzlení však pomalu semílá každodennost a tenká skořápka po letech soužití puká. Zprvu drobné neshody a sílící vzájemná nevraživost směřují k divokému střetu…
„Hra je skvěle napsaná a představa, že se režie tohoto skvostného textu chopí Vladimír Strnisko, mou partnerku bude hrát Míša Badinková a doprovodí nás jedineční kolegové – Bára Lukešová, Kamil Halbich a Vasil Fridrich – byla natolik lákavá, že by účast odmítl jen blázen,“ říká Michal Dlouhý, který ve strhujícím dramatu o proměnách jednoho manželství vystoupí v roli něžného i krutého Johana. A dodává, že díky domluvě s Danielem Hrbkem, ředitelem Švandova divadla, se budou Scény z manželského života v Praze pravidelně uvádět právě u Švandů, kde je coby stálý host „doma“.
Právě na výkony známých hereckých osobností sází i zkušená režie Vladimíra Strniska: v úloze Johanovy ženy Marianne uvidíme Michaelu Badinkovou, jako Peter se představí Kamil Halbich (alternovaný Vasilem Fridrichem), Katarinu a Paní Jacobsovou hraje Barbara Lukešová. Podmanivý hlas novinářky Palmové, jenž v inscenaci promlouvá ze záznamu, patří Simoně Stašové: právě ona Mic hala Dlouhého na výtečný text vhodný pro divadelní ztvárnění upozornila. Autorem hudby k představení je Ota Balage.
O své roli Michal Dlouhý říká: „Hraji manžela, který má milenku a zjistí – jako to ve většině podobných případů bývá – že jeho první žena, je ta, kterou opravdu miluje a od které se nedokáže ve svém životě odpojit. Já měl zatím to štěstí, že takhle vypjaté scény ve svém životě opravdu neprožívám. V této hře je ale spousta situací, které zažíváme dnes a denně všichni, a to je myslím i největší devíza tohoto představení.“
A jestli on sám vezme na představení i svou ženu? „Má žena samozřejmě přijde hned na premiéru! Je vždy přítomna u všech mých premiér. Nebýt jí, tak ani žádné premiéry nejsou! ONA je pilířem všech mých rolí,“ zdůrazňuje Michal Dlouhý.
Víte, že…?
Scény z manželského života známé především jako celovečerní film napsal Ingmar Bergman původně jako šestidílný televizní seriál. Ten měl obrovský divácký úspěch, jeho následkem však ve švédské populaci citelně stoupla rozvodovost. I ti, kdo dlouho čekali a váhali, se po jeho shlédnutí konečně „rozhoupali“ a rozhodli se svou situaci řešit. Režiséra, který je k tomu inspiroval, si ovšem mnozí diváci pletli s manželskou poradnou: volali mu a chtěli se s ním o svých soukromých problémech radit, takže mu nakonec nezbylo, než si nechat změnit telefonní číslo.
Mnohé filmy Ingmara Bergmana lákaly k jevištnímu zpracování a do svého repertoáru je zařadila divadla na celém světě. Kromě Scén z manželského života (v české premiéře uvedených v roce 1998 v Divadle na Vinohradech) se tak i u nás hrály či se stále hrají například Šepoty a výkřiky, Po zkoušce, Nevěra, Soukromé rozhovory, Fanny a Alexandr či Sarabanda. V posledně jmenovaném titulu se Bergman k postavám Johana a Mariany vrátil, aby se znovu setkali a ohlédli se za vším, čím spolu i bez sebe prošli. Hru inspirovanou Bergmanovými filmy uvedlo nedávno například i Divadlo Na zábradlí pod názvem Persony.
Ingmar Bergman: Scény z manželského života
Osoby a obsazení:
Marianna Michaela Badinková
Johan Michal Dlouhý
Peter Kamil Halbich / Vasil Fridrich
Katarina a paní Jacobsová Barbara Lukešová Paní Palmová, novinářka (hlas ze záznamu) Simona Stašová
Režie Vladimír Strnisko
Překlad Zbyněk Černík
Úprava Vladimír Strnisko
Kostýmy Michaela Červenková
Scéna Adam Pitra Hudba Ota Balage
Druhý ročník úspěšné a hojně sledované soutěže už klepe na dveře!
Rok utekl jako voda a je tu opět„Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha“. V březnu 2018 v prvním finále vyhrál David Gránský. Letos se uskuteční v Praze již druhý ročník, jehož finále proběhne 15. 3. 2019. Veřejná generálka proběhne 14. 3. 2019.
Vysmátý vítěz prvního ročníku soutěže David Gránský
Autorský projekt Tanečních kurzů Martina Šimka & Terezy Řípové byl odstartován v roce 2016 v Městském divadle Mladá Boleslav, kde proběhl první ročník projektu „Roztančené divadlo aneb když herci tančí“. Po tamním úspěchu proběhl na sklonku minulého roku třetí ročník v Mladé Boleslavi. V loňském roce se dvojice tanečníků rozhodla připravit podobný koncept i pro Prahu.
Adéla Gondíková si jistě měla co vysvětlovat s loňským šampiónem Davidem Gránským, uprostřed pak jeden ze dvou hlavních organizátorů soutěže Martin Šimek. Pozor, nepleťte si Martina s tanečním šampiónem a pedagogem tanců salsa a bachata stejného jména, s nímž TANEČNÍ MAGAZÍN uveřejnil nedávno rozhovor.
V pražském klání se do projektu zapojí osm pražských scén. Mezi zúčastněná divadla patří: Divadlo Palace, Studio DVA divadlo, Činoherní klub, divadlo Na Fidlovačce, divadlo Radka Brzobohatého, divadlo V Rytířské, Dejvické divadlo, divadlo Na Zábradlí. Každé z výše jmenovaných divadel vysílá do tanečního souboje jednoho herce či herečku. Projekt je pořádán ve spolupráci se Švandovým divadlem na Smíchově, kde také proběhne v sobotu 15. března 2019 finálový večer. Generálka pro veřejnost proběhne o den dříve, tedy 14. března 2019.
Na snímku vpravo, při rozhovoru, Tereza Řípová, hlavní organizační duše celé akce
Každý ze soutěžících herců a hereček ve finále předvede jeden standardní a jeden latinskoamerický tanec, které pak po boku profesionálních tanečníků natrénují.
Porota v projektu „Roztančeného divadla“ je „pseudoodborná“, jelikož se z větší části skládá z osobností různých oblastí (divadlo, různé druhy tance, zpěv, film, sport, žurnalistika, a dalších). Porota má sice za úkol kriticky zhlédnout jednotlivé taneční show a zhodnotit je, avšak přednější je pro projekt, aby porota diváky bavila a nastínila jim pohled lidí z různých oborů (či případně propojení se zážitky z vlastního působení například v televizním pořadu ČT 1 StarDance). Mezi porotce druhého pražského ročníku zasedne například Marta Kubišová. Moderátory finálového večera jsou i letos Tereza Kostková a Libor Bouček.
Na závěr večera jsou pak vyhlášena tři místa: třetí místo – vítěz tipovací soutěže, druhé místo – divácký vítěz (na základě hlasování během finálového večera) a první místo – hlavní vítěz/vítěz poroty.
V druhém ročníku „Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha“ budou soutěžit tyto páry:
Adéla Gondíková + Martin Šimek
Berenika Kohoutová + Jakub Necpál
Ivana Chýlková + František Kopecký
Sara Sandeva + Adam Havel
bude upřesněn + Tereza Řípová
Josef Polášek + Petra Stehnová
Miroslav Hrabě + Zuzana Šťastná
Vladimír Polívka + Dita Tuháčková
Zeptali jsme se:
Ivany Chýlkové
Ivana Chýlková a její taneční partner František Kopecký
Jak se cítíte v tanci, bojíte se něčeho?
„No, bojím se toho tance jako takového. Myslela jsem si, že mám pro tanec nadání, ale po pár trénincích jsem zjistila, že nemám. A to je velká výzva poprat se s tím.“
V čem je Vaše největší slabost?
„Já ještě vůbec nevím, jsem teprve na začátku. To zjistím po předvedení.“
A Vaše nejsilnější stránka?
„Hlavně chuť!! Baví mě to.“
Děkujeme
Ivana Chýlková na snímku Evy Smolíkové
A co si myslí další celebrity?
Adéla Gondíková se přiznala, že ji tanec baví od malička, jako spoustu žen, které také rády „trdlují“.
Adéla Gondíková s Martinem Šimkem
Herec Miroslav Hraběsi moc těžkou hlavu nedělá, pro něho prý bude finálový večer zábava a legrace a už se těší.
Hrdina seriálu „Gympl“ Miroslav Hrabě se na soutěž už dost těší
Vladimír Polívka prozradil důvody, proč do projektu šel: „Byl jsem osloven pořadateli a přijal jsem tak novou zkušenost. Možná to pomůže i k tomu, že pár lidí zvedneme a naučí se tancovat,..“
Syn Bolka Polívky Vladimír byl na otázku TANEČNÍHO MAGAZÍNU otevřený a upřímnýJedna z hrdinek nekonečného seriálu TV Nova „Ulice“ Sára Sandeva zdobí říjnovou stránku kalendáře
„Tancem se dá vyjádřit spoustu věcí, emoce, vytančit se z něčeho a je to nová zkušenost, myslím tím styl tance. Dříve jsem tancovala street dance. Latina je velká dřina, ale je to krásné, když se to pak povede,“ prozradila Sára Sandeva.
Tereza Kostková byla i středem zájmu médií, tentokrát konkrétně BLESK TV
Tereza Kostková, která neodmyslitelně patří k pořadu StarDance České televize říká: „Na tomto projektu se mi moc líbí to, že se tu pojí dvě nádherné věci. Za těch dvanáct let, co sledujeme StarDance v televizi, jsme si zvykli, že lidé, kteří jsou velmi dobří ve své profesi, se setkávají s lidmi, kteří jsou velmi dobří v tanci, ve standardu a latině. A pokouší se za velmi krátký čas, mnohem kratší než měli profesionální tanečníci, dobrat se krásného tanečního výsledku pod jejich vedením. To je skvělá kombinace, která přinese spoustu nečekaného pro všechny účastníky a myslím, že si za tu dobu dvojice něco předají. Nenucenost, kterou přináší „profík“, se trošku přenese na jeho partnera a dotyčný zjistí, že vlastně umí krásně tančit. To všechno známe z televize. A právě toto všechno se přenáší na něco tak výjimečného jako je jeviště. Kdo na jevišti stává, tak ví, že atmosféra je tam jedinečná.“
Rozesmátá Tereza Kostková společné s Adélou Gondíkovou
Martin Šimek k projektu říká: „Tento ročník se nese v rytmu svobody, vzpomínáme na rok 1989. Tanec je určitá svoboda. Zejména naše úvodní společná choreografie se ponese v tomto duchu.“
Ivana Chýlková se nezdržela komentáře: „Než jsem začala tančit, tak jsem se cítila velmi svobodně!“
Ivana Chýlková představuje „svou“ stránku v kalendářiA zde již Ivana Chýlková detailně, jako hvězda měsíce dubna
Součástí tiskové konference byl také křest kalendáře pod názvem „Síla ženské křehkosti“, výtěžek poputuje organizaci, která se zabývá tematikou domácího násilí. Prodej kalendáře na pokladně Švandova divadla (více na www. roztančenedivadlo.cz).
Došlo i na trénink a předvedení tanečních schopností v baletním sálePředvedla se i Adéla Gondíková se svým tanečním partnerem
David Gránskýpředá cenu letošnímu vítězi. O svém loňském vítězství říká: „Měl jsem ambice trošku tančit během roku, když už to jednou nadřete, tak máte na jevišti premiéru a derniéru zároveň! Cenu jsem viděl jen během večera, vzala si ji ihned má taneční partnerka!“
Projekt je možné sledovat na sociálních sítích Instagram (@roztancenedivadlo), Facebook (Roztančené divadlo aneb Když herci tančí), webové stránky (www.roztancenedivadlo.cz), kde všude bude spuštěna tipovací soutěž a Youtube kanál (Roztančené divadlo aneb Když herci tančí), kam jsou umisťována videa související s projektem. Ze všech sečtených hlasů vzejde právě vítěz tipovací soutěže.
Finální snímek účastníků tiskové konference před bannerem soutěže
Vstupenky na finálový večer můžete zakoupit v pokladně Švandova divadla Praha.
