Kdo má rád, tak dorazí určitě první sobotu v září do Nových Hradů
V sobotu 2. září 2023 se v Novohradských horách v obci Nové Hrady uskuteční 13. ročník benefičního koncertu „Kdo má rád…“.
Již tradičně od 11.00 hodin proběhne pro všechny děti zdarma Dětský den s různými atrakcemi a plněním úkolů na jednotlivých stanovištích.
A následně od 18.00 za poplatek 200,- Kč proběhne už již také tradiční benefiční koncert, který se přesune do vnitřních prostor Kulturního centra Máj. A letos až téměř na česko-rakouské hranice přijedou diváky pobavit například šansonová zpěvačka a hodinová Nymfa z muzikálu Dracula Renata Drossler, jeden z nejvyšších českých operních a muzikálových zpěváků Radim Schwab, nepřekonatelná česká interpretka francouzské zpěvačky Edith Piaf s velkým hlasovým fondem Radka Fišarová, bývalá členka skupiny Holki a v současné době sólová zpěvačka a i mimořádná maminka Klára Kolomazníková nebo zpěvačka Jarmila Zedníková, která dorazí na celodenní akci se svými dvěma malými dcerami, které se určitě opět objeví na pódiu se zpěvákem a producentem tohoto koncertu Martinem France.
Tento charitativní projekt, jehož výtěžek je opět určen pro Dětské a novorozenecké oddělení nemocnice Prachatice odmoderuje zkušená Michaela Doležalová.
V sobotu 19. 8. 2023 se od 18.00 hodin v jihomoravských Dolních Dunajovicích uskuteční pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha, primátorky města Brna Markéty Vaňkové a starosty Dolních Dunajovic Josefa Hasníka 9. ročník benefičního koncertu Na křídle motýla. Tato benefiční akce se svým 1. ročníkem startovala právě v Dunajovicích a pak díky změně ve vedení obce byla přesunuta do Horních Věstonic se letos opět vrací na své původní místo.
A tak se v tento čas na dunajovické návsi setkají interpreti, kteří přijdou podpořit Nadační fond Kryštůfek, pro který je koncert uspořádán – www.krystufek.cz .
A kdo, že to tedy letos bude? Například zpěvačka a muzikálová zpěvačka a herečka Radka Fišarová, která kromě jiného vyniká neskutečným podáním francouzské šansoniérky Edith Piaf, mladá rocková dračice Leona Šenková, která si troufne i na takovou pecku, jakou je třeba Jednoho dne se vrátíš, kterou u nás mega proslavila Věra Špinarová. Z Královohradecka dorazí akci svým zpěvem podpořit i mladý zpěvák Milan Devinne, který je známý svými vystoupeními i v zahraničí a čeká ho například velký podzimní koncert ve Švýcarsku ve městě Montreux. Dorazí i vítěz tehdejší třetí řady Superstar Zbyněk Drda, který už ovšem dávno brouzdá v rámci pěveckých vystoupení po českých městech se svými sólovými písničkami. A s kytarou dorazí i herec, který když má čas, tak i velmi rád zpívá a v nedalekém Mikulově má svůj penzion Archa. Tím mužem mnoha tváří je herec, zpěvák a básník Petr Batěk, který se těší na setkání se svým kamarádem zpěvákem a producentem tohoto koncertu Martinem France, který je zároveň ambasadorem Nadačního fondu Kryštůfek a na akci se objeví už podeváté. Celým večerem bude po několikáté provázet moderátorka Michaela Doležalová.
Pro diváky je připraven nejen velkokapacitní stan pro případ deště, ale také stánky s moravským občerstvením a samozřejmě nesmí chybět ani dolnodunajovické víno.
Někdy nemile došlo k nedopatření, že zde vyšly fotografie herců bez hlav. Tentokrát uveřejňujeme snímek záměrně. V žádném případě to však neznamená, že by představení nemělo hlavu! Ani patu.
Všimli jste si, že se množí originální tituly představení: v Dlouhé ulici v NoDu se „čeká na Kokota“. A pouhého půl kilometru od experimentální scény NoD nás v sobotu 23. března čekal pro změnu „Pičus“!!! V podání souboru ANIČKA A LETADÝLKO. Toto nesporně zajímavé divadlo nemá svou stálou, takříkajíc domovskou, scénu. Tentokrát se hrálo ve STUDIU PAMĚŤ. A bylo tam plno! TANEČNÍ MAGAZÍN tady tedy navštívil poněkud starší inscenaci „Pičus není kretén“ Aničky Duchaňové.
Jedná se o trochu černou grotesku pro jednu houpačku a tři herečky. Ve Studiu PAMĚŤ v pražské Soukenické ulici měli nahoře v baru skvělou výstavu grafik a koláží scénografa Divadla na Zábradlí Martina Kaisera. V baru tu čepovali výborné pivo z Rychnova nad Kněžnou. Dole, kde se hrálo představení, nebyla – i přes snahu dramaturga i zvukaře představení Petra Poly – akustika (slušně řečeno) nic moc. Navíc i sloupy uvnitř hlediště tedy nebyly zrovna tím, co by speciálně divadelní divák hledal…
Martina Krátka (vlevo) a Anička Duchaňová vyzývají Pičuse
Autorka, scenáristka, režisérka i textařka písní v jedné osobě Anna Duchaňová ztvárnila postavu Jaruš. V roli druhé, „staré krávy“ Maruš, jí více než doplňuje Martina Krátká. A s postavou zahradní trpaslicese zpodobnila Štěpánka Pencová.
Po bezmála hodinový čas představeníMaruš s Jaruš téměř neopustí červenou houpací lavičku. Na ní se pošťuchují, debatují, hořekují. Ale takyse dohadují, hádají, respektive vzpomínají. Anebo také pokřikují vzájemně na sebe i na trpaslici. Ta však ani nehne brvou. Natož, aby se aktivněji zapojila…
Zleva: Martina Krátká, Štěpánka Pencová a Anna Duchaňová
Vlastní dialogy nenesou pražádný dějotvorný význam. V podstatě se v neustálých elipsoidně se opakujících sekvencích divák dozvídá, že všichni chlapi jsou „pičusové“.
Nosným prvkem představení jsou tradičně písničky s texty Aničky Duchaňové. Milým zpestřením je, pro Aničku (a letadýlko), typická loutkohra. A zejména zapojená parafráze na megahit nesmrtelné Edith Piaf „Non, je ne regrette rien“. Ten dodává závěru představení bizární nádech a rovněž potřebnou gradaci.
Závěrečná pointa nepostrádá kontrast, vtip, nadhled, ale zejména černý humor.
Tím, že jsem viděl již důsledně zažitou reprízu, po čtyřech a půl letech od premiéry, jednalo se vpravdě o herecký koncert. Škoda, že mu kvalitu ubíraly horší akustické podmínky sálu STUDIA PAMĚŤ…
Někdejší tanečnice Anna Carrere přijela do Prahy a do Brna v roli Edith Piaf. A TANEČNÍ MAGAZÍN byl zásluhou agentury Brnokoncert při tom!
Agentura Brnokoncert po loňském show „Paris!“ přivezla do Prahy a Brna velkolepý muzikálově sevřeněji laděný projekt „Piaf! The Show“. Jak již název napovídá, jednalo se o velkolepou podívanou na počest legendární francouzské šansoniérky Edith Piaf. Na rozdíl od loňského představení šlo tentokrát o komorněji komponovaný večer.
TANEČNÍ MAGAZÍN ocenil ohromné zázemí brněnského Sono Centra. Sál v prostorách obří koule tak trochu v menším připomíná švédskou sportovní a multikulturní halu Globen ve Stockholmu. V díle brněnského architekta Šmédy se pořádají koncerty hvězd i velké taneční večery.
Francouzská skupina manažéra a promotéra Gilla Marsalla se obdobně jako v loňském roce představila v tom nejlepším světle. Velice kvalitní světelný park. Výborné ozvučení a skvělí interpreti.
Hlavní a jedinou hvězdou večera byla původně tanečnice a později komplexní muzikálová hvězda Anna Carrere. Svým celkovým image byla laděna do Edith Piaf. Doprovázela ji pouze základní rytmika – akustický klavír, kytara, kontrabas a bicí. Scénu doplňovaly žánrové i reportážně laděné filmové projekce.
Samotné představení se skládalo ze dvou poněkud ambivalentních polovin. V té první jsme mohli sledovat začátky Edith Piaf na ulici i v těch nejzapadlejších putykách a kabaretech. Druhá část večera již evokovala hvězdnou dráhu zpěvačky zvané „vrabčák“.
V první části se zpěvačka ani kapela neprojevovala příliš zemitě. Ačkoli byli hudebníci kostýmováni přesně v patřičném duchu, hráli příliš akademicky. Chyběl tu onen nádech pouličního šramlu. Rovněž precizní zpěv Anny Carrere postrádal onu potřebnou zemitost i pravdivost. Nezachránily to ani až naturalistické scénické dekorace – lavička, lampa… Ani skvělé filmové projekce na zadním plátně. Jak by řekla legendární česká zpěvačka Eva Olmerová, která měla obdobnou životní dráhu jako Piaf: „Chyběly tomu koule!“
Ve druhé části večera se však již Anna Carrere cítila jak rybka ve vodě. A totéž lze říci o hudebním doprovodu. Prostě – koncertní program je jejich parketa! Pouze opak lze konstatovat o filmových dotáčkách. V první půlce dokreslovaly atmosféru a měly perfektní návaznost. Ve druhé části naopak tápaly mezi reportážními fotografiemi ze života slavné šansoniérky a ilustracemi k písním. Kupříkladu mezi záběry mužských přátel při jedné písni mohl méně znalý divák autora další Jaquese Brela považovat rovněž spíše za fotografii z galerie soukromých přátel Piaf. Večer obzvláštnila „karaoke“ pro diváky při jednom z nejznámějších hitů Piaf o růži.
Opět (jako loni) trochu dost chyběl tištěný program. Divák by poznal sled písní, autory, hudební interprety a mladší generace by se mohla dozvědět i více o životě Edith Piaf… Myslím, že za předpokládaného doplnění reklamami by jeho vznik a následný prodej nebyl snad tak nákladný?
TANEČNÍ MAGAZÍN musí poděkovat Brnokoncertu (konkrétně Kateřině Červinkové) za perfektní místo v hledišti. Umožňovalo velký přehled, vlastní autonomii a navíc bylo hned vedle prostor V. I. P.
„Piaf! The Show.“ bylo v mnohém přínosné a poučné. Mladší generaci ukázalo legendární francouzskou šansoniérku v širokém rozsahu a těm starším připomenulo hity jejich mládí.
