»SMALL TALK« opět v Paměti (s letadýlkem i růžovou kytarou)

Zveme vás na reprízu představení, jemuž se již TANEČNÍ MAGAZÍN věnoval ve velké recenzi na sklonku minulého roku: https://www.tanecnimagazin.cz/2019/11/29/small-talk-letad…o-bez-turbulenci/

Divadlo Anička a letadýlko zve na první reprízy:


»SMALL TALK«

23. a 24.1. 2020 od 19.30

Studio Paměť, Soukenická 29, Praha 1

Small Talk, takzvaná řeč, která neurazí a nevadí, byla patrně vynalezena proto, aby zbavila lidské bytosti tíhy mlčení. Vystoupí mrtvá dvojice populárních herců a živý Měsíc.

Small talk se většinou týká počasí, mrmlání na společného nepřítele (politiku nebo šéfa), pochvaly zevnějšku a nového oblečení nebo prostě proč zrušili autobusovou linku. Například já jsem ve svém prostředí často nucena čelit konverzacím na večírcích, účastnit se popremiérových hloučků nebo s jinou herečkou proklábosit sedm zastávek během společné cesty tramvají. A protože jsem to já, často mám chuť odpovídat na otázky nečekaně, provokativně a rebelsky. Mám chuť ničit tyto drobné společenské řeči hrubostí, hned na začátku jim zakroutit hlavičky jako malým hádkům a čekat, co se stane potom…Nastane nečekaná propast blízkosti oscilující na škále totálního splynutí a smrtícího konfliktu. Asi proto se lidé raději uchylují k těm drobným bezvýznamným řečem, aby takzvaně měli klid.”

Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Petr Pola, Václav Zimmermann


Scénář, písně, kostýmy: Anna Duchaňová


Scénografická spolupráce: Martina Zwyrtek


Hudební spolupráce: Michal Němec

Hrají: Anna Duchaňová a Václav Zimmermann


Vznik podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. města Prahy, Studio Paměť

Divadlo ANIČKA A LETADÝLKO již patnáct let proplouvá žánry činoherního, loutkového, předmětového a hudebního divadla. Vyniká rozpoznatelnou autorskou poetikou, která balancuje na hraně mezi scénickou provokací, trapností a smrtelnou vážností příběhu i postav.

Vstupenky 23.1. 2020: GOOUT


Vstupenky 24.1. 2020: GOOUT

TANEČNÍ MAGAZÍN

»SMALL TALK« – letadýlko bez turbulencí!

Anička s růžovou kytarou za růžovými sny ▐ Jako na houpačce ▐ Trefná vzpomínka na Mistra i Mistrál ▐ Moravský bard z „Kabinetu“ Národního divadla do „Paměti“ ▐ Duchaňová mentálně i multiinstrumentálně ▐ Dámské kalhotky v růži ▐ Bude ze Zimmermanna Jára Cimrman? ▐

V pátek 22. a v sobotu 23. listopadu jste měli mít na paměti jít do Studia Paměť. Přesněji do jeho nonkonformního, poněkud v retro duchu vybaveného, sálku. Ano, totiž právě tam, blízko obchodního domu Bílá labuť a ještě blíže věži Petrského kostela i stejnojmenného náměstí, se odehrávala (po dva dny) premiéra. Koho? No přece, jak již TANEČNÍ MAGAZÍN s dostatečným předstihem avizoval, populárního divadýlka „ANIČKA A LETADÝLKO“!

Jaká bude zbrusu nová hra, v programu deklarovaná jako „modlitba za ticho“? Hned úvodem musím předeslat, že v následující prodloužené hodině jsme si toho ticha – spolu s nabitým sálkem – mnoho neužili. Spíše jsme tleskali na otevřené scéně, smáli se a popadali za břicho.

I toto ryze české (či českomoravské?) divadélko už jde s dobou. Po „hezky českých“ titulech „Jana je panna“, „Sólo pro Bedřicha“, „Království“, „Automat slast“, „Ocasem tygra“ či progresívního „Píčus není kretén“, jsme se tentokrát (s ostatními diváky) dočkali světového názvu – „Small talk“. Tak, prostě tak…

Kdo se to zde obnažuje?

Proč vůbec uvažuji o kategorizaci Aničky a jejího letadýlka jako divadla českomoravského? Určitě nikoli proto, že se na Moravě letadla konstruují a vyrábějí v Kunovicích. Ale sama Anna Duchaňová, ač původně s prvními divadelními zkušenostmi z Prahy, dlouho na Moravě vystupovala. Dokonce i ve slavné Huse na provázku. (A ani to, kupodivu, na ni nezanechalo trvalé následky!!!) To naopak, Aniččin protihráč (či spoluhráč?) z této nové inscenace, Václav Zimmermann je přímým moravským rodákem. Detailně z Provodova.

Shoda náhod způsobila, že Zimmermann se v této premiéře ve Studiu Paměť představil zrovna v době, kdy na prknech pražského Národního divadla vdechnul život postavě studentského vůdce z listopadu roku 1989 Martina Mejstříka. Tuto roli obdržel ve zbrusu novém titulu „Sametová revoluce: Kabinet“. I ve „Small talk“ zaujal. Nejen tím, že zde měl rolí hned devatero. Je všeobecně známo, že divadlo Járy Cimrmana – navzdory svým letitým tradicím – hledá nově profesionální herce. Objeví se, po výkonu ve „Small talk“, po již angažovaném Ondřeji Vetchém, v hledáčku Zdeňka Svěráka i Zimmermann? Myslím, že nejen jméno jej k tomu přímo předurčuje…

Že by Apači?

A co žena z názvu divadélka – Anička Duchaňová? Ta z větší části nesla na svých bedrech to, co je tomuto souboru vlastní – aby bylo zbrusu nové představení dostatečně ulítlé. A to se zdařilo na více než sto procent.

Small Talk“, mimo světového názvu, zaujal, jak již tomu u „letadýlkového“ divadla Duchaňové Aničky bývá, nejen jeho běžným standardem – gejzírem nápadů. A tradičně rovněž hudebně dramatickým, až muzikálovým, jevištním ztvárněním. Tentokrát však frontmanka „divadýlka-letadýlka“ Duchaňová překvapila navíc také svým multiinstrumentálním muzikantským rozpětím. Mimo vlastní (již kultovní) růžové kytary se zhostila hned několika dechových nástrojů (že by trochu po vzoru Jitky Molavcové?). A obzvláště její „rusalkovské“ sólo, s jazzovými rify, na saxofon doslova zvedlo diváky ze sedadel. Laici žasli a odborníci se divili. Dlužno podotknout, že Václav Zimmermann Aničce zdatně přitruboval na trubku. A za tím vším stál v pozadí hudební supervizor – Michal Němec, duše známé kapely Jablkoň.

Anička a její růžová kytara

Pokud jsme u hudby, musím pochválit i nápadité písně. Opět si nezadaly jejich velmi originální skutečně napadnuté texty. Z hudebního světa byly v představení i mírné narážky na Karla Gotta. Pár taktů z některých hitů. Odkazy na jeho dávné eskapády. Nevím a nemohu posoudit, zda tak byly již předem napsány v původním scénáři? Anebo šlo o aktuální reakci na Mistrův nedávný skon? Každopádně, do této inscenace sedly. Nepůsobily v ní nikterak pracně naroubovaně nebo nepatřičně drze, upoceně či dokonce samoúčelně.

Růžové brýle nemusí být vždy růžové

Ke Gottovu životu se tak trochu vážou v inscenaci samotné i jevištně převlékací prvky. Kreativní byla, na první pohled poněkud minimalistická, scéna Martiny Zwyrtek. Hravě a rošťácky na ní spíše působí nápadité a nečekané rekvizity. Různé čelenky, nerůžové růžové brýle, dámské kalhotky „zakuklené“ v růži i mikrofon a popelník zároveň z kuchyňského cedníku, respektive napařovacího zařízení. Působivá je i závěrečná scéna s loutkovými plyšáky u hrubé cihlové zdi. Ta silně evokuje tu zeď, od níž odlézali ve válce z Londýna naši exiloví výsadkáři k atentátu na Reinharda Heydricha. Jak již tento krátký výčet naznačuje, představení „Small Talk“ je plné kontrastů, proměn, zvratů, black-outů, nonverbálních souvislostí i nečekaných point. Cítíte se jako na houpačce. Tím však nechci vůbec říci, že by se někdy, za tu více než hodinu letu, letadýlko dostalo do nebezpečných turbulencí!

Duchaňová i Zimmermann tentokrát nesli tíhu celé inscenace sami. Pouze v duu. A dokázali si poradit i s náročnou dramaturgií Petra Poly. Ten se zároveň objevil i v „zapultové“ roli Mistra zvuku. Ale odtud vlastně i trochu nenápadně celé představení řídil. Jako sportovní trenér při utkání. Myslím si, že mohl být se svými „svěřenci“ spokojen. Nakonec, to potvrdil i dlouhý, táhlý potlesk (obvykle spíše zdrženlivějšího) premiérového publika.

Václav Zimmermann začínal v moravské vísce u Zlína hrát v souboru se sympatickým názvem ProLiDi. Je vidět, že divadlo pro lidi skutečně zvládá s bravurou. Ale nikdy při tom neklesne pod hladinu dobrého vkusu i elegantního nadhledu. Určitě také proto byly protentokrát lehce stravitelné i narážky na Karla Gotta. Speciálně navíc v této, pro jeho stoupence a fanoušky, smutné době. O Anně Duchaňové je už dávno známo, že stále hledá nové cesty a letové trasy svého letadýlka. Nemusí to být vždy a za každou cenu let nadzvukovou stíhačkou. Ale taky nikdy nesklouzne do útrob takových nespolehlivých létajících strojů, jakými nedávno byly Boeningy 737. Tak jaké a do které destinace nám – s Petrem Polou – přichystá letenky příště? Po „Small talk“ se nezbývá než těšit.

»Small Talk«

devítidílná modlitba za ticho

Small Talk“, takzvaná řeč, která neurazí a nevadí, byla patrně vynalezena proto, aby zbavila lidské bytosti tíhy mlčení. Vystupuje mrtvá dvojice populárních herců a živá Rusalka.

Hrají: Anna Duchaňová, Václav Zimmerman

Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Petr Pola, Václav Zimmerman

Scénografická spolupráce: Martina Zwyrtek

Hudební spolupráce: Michal Němec

Produkce: Anička a letadýlko

Čas: 78 minut (i s potleskem)

Psáno z první premiéry v pátek 22. listopadu.

Foto: Mar Ben

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rusalka a mrtví herci v LETADÝLKU (o ANIČCE nemluvě)

Jedinečná podívaná. Premiérově 22. a 23. 11. ve studiu Paměť.

Divadlo Anička a letadýlko

zve na premiéru

»SMALL TALK«


devítidílné modlitby za ticho

22. a 23.11. 2019 od 19.30


Studio Paměť, Soukenická 29, Praha 1

Small Talk, takzvaná řeč, která neurazí a nevadí, byla patrně vynalezena proto, aby zbavila lidské bytosti tíhy mlčení. Vystoupí mrtvá dvojice populárních herců a živá Rusalka.

Hrají: Anna Duchaňová, Václav Zimmerman


Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Petr Pola, Václav Zimmerman, Martina Zwyrtek


Produkce: Anička a letadýlko

Délka: 70 min.


Za podpory: Ministerstva kultury ČR, Hl. města Praha, Studia Paměť

Petr Pola

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zakroutí tygrovi ocasem?

TANEČNÍ MAGAZÍN zve na reprízu veleúspěšného titulu oblíbeného souboru ANIČKA A LETADÝLKO. Kam? Do VENUŠE VE ŠVEHLOVCE!

»OCASEM TYGRA«
sobota 19. 10. 2019 od 20 hodin Venuše ve Švehlovce,

Slavíkova 22, Praha 3, Vinohrady


Tygřím ocasem tygřím. Šílím. Čekám. Smekám. (Laura)


Slavný příběh Williama Saroyana vyprávěný z opačného konce. Od ocasu.


Stačí zaměnit dvě slova a nastražit past na tygra.

Kde je muž? Kdo je žena?
Tygr na svém trvá.

Hraje: Anna Duchaňová a kapela Ocasi
Tvůrčí tým:
Anna Duchaňová, Martina Zwyrtek a Petr Pola
Supervize:
William Saroyan v hrobě
Vznik finančně podpořili:
Hlavní město Praha, Státní fond kultury

 

Petr Pola 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN