ŠKRABAL hned ve dvou rolích

Právě vychází kniha »My jsme tři« německého dramatika Wolframa Hölla. Byla scénickým čtením pokřtěna a poctěna, letos jako druhá, hned po knize od Klause!

Studio Rote uvedlo ve čtvrtek 21. 11. ve 20.00 v Divadle Na zábradlí (Eliadově knihovně) scénické čtení Wolframa Hölla: „My jsme tři“. A to u příležitosti křtu stejnojmenné publikace v překladu Zuzany Augustové. Jedná se o první knižní překlad oceňovaného německého dramatika, básníka a rozhlasového autora. Studio Rote ji vydává ve spolupráci s platformou pro současnou poezii Psí víno. V jejím scénickém čtení se, v režii Ondřeje Škrabala, představili Ivana Uhlířová, Jiří Černý a Vojtěch Bartoš. Akce proběhla v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Vstup na tuto akci byl zdarma.

Poetický text Wolframa Hölla, připomínající rozhlasové hry Ernsta Jandla, opisuje pomocí rytmizovaných veršů vývoj novorozence, který trpí trisomií. Lékaři mu dávají pouze rok života, ale rodiče přesto chtějí všechno zvládnout. Liduprázdný kanadský ostrov, kam se odstěhují, ovšem donutí mladý pár přehodnotit vlastní život a vyrovnat se s realitou, kterou doposud přehlížel. Text „My jsme tři“ do češtiny přeložila držitelka Ceny Josefa Jungmanna Zuzana Augustová, která již pro české čtenáře objevila autory jako Thomas Bernhard nebo Elfriede Jelinek. „Wolfram Höll je ze současných německy píšících dramatiků zřejmě formálně nejradikálnější – nejvíce se přibližuje experimentální poezii,” doplňuje překladatelka.

Text byl slavnostně uveden scénickým čtením 21. listopadu ve 20.00 v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí. Jako ústřední dvojice se představili dvojnásobná držitelka Ceny Alfréda Radoka Ivana Uhlířová a člen zdejšího souboru Jiří Černý. Všechny ostatní postavy textu ztvárnil Vojtěch Bartoš (BodyVoiceBand, Divadlo na Vinohradech). O původní hudbu se postarala Eliška Míkovcová (pale&coy).

 Pro Studio Rote je to letos už druhá scénická skica, kterou do českého kontextu uvádí nově přeložený text. Tím prvním byla hra rakouského dramatika Händla Klause Toužím po Alpách / Tak vznikají jezera, kterou platforma prezentovala na nedávno skončeném Palm Off Festu. „Höllův ani Händlův text není možné jednoznačně zařadit jako divadelní, poetický nebo prozaický. V Česku je sice takové psaní stále vnímáno jako experiment, ale podobné texty se, myslím, daleko přesněji vztahují k současnému světu. U Wolframa Hölla je to velmi minimalistická forma na hranici živé rozhlasové hry. Tímto formátem jsme se také inspirovali při inscenování obou textů, řekl režisér a redaktor knihy Ondřej Škrabal.

Wolfram Höll: „My jsme tři“ | Studio Rote

Scénické čtení proběhlo v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka 21. listopadu 2019 ve 20 hodin v Divadle Na zábradlí, v Praze 1.


Hrají: Vojtěch Bartoš, Jiří Černý a Ivana Uhlířová
Hudba: Eliška Míkovcová
Režie: Ondřej Škrabal

Délka: 40 minut

Po scénickém čtení následoval křest knihy, kterou vydává Studio Rote ve spolupráci s Psí víno.

 Wolfram Höll: „My jsme tři“ – publikace

Z němčiny přeložila a doslovem opatřila: Zuzana Augustová

Překlad francouzských pasáží: Ondrej Majer ml.

Editor: Olga Pek

Grafické zpracování a sazba: Anastasia Vrublevská (ATYP)

Korektury: Jiří Suchomel

Odpovědný redaktor: Ondřej Škrabal

Rozsah: 86 stran

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»PINGLS« nadchli i vyvolali sentiment!

Protagonistka za polovinu představení vystřídala osm párů bot! █ Tanečníci „Lindo, hop!“ a „ORIGINÁLNÍ PRAŽSKÝ SYNKOPICKÝ ORCHESTR“ úspěšně odstartovali autorskou hudebně-taneční grotesku „Pingls aneb Hot Café Revue“. █ Volně navazuje na „Veselé skoky”! █

Na chvíli jsme se přenesli do dob Saturnina, vrcholné éry Oldřicha Nového, gentlemanů, kteří v lakýrkách snad chodili i na buřta. Do éry swingových melodií i do časů, kdy se dalo za jízdy mimo stanice skákat z tramvají bez dveří. A to vše díky taneční grotesce „Pingls aneb Hot Café Revue”, která měla světovou premiéru 28. dubna v pražské Malostranské besedě od osmé hodiny večerní. A TANEČNÍ MAGAZÍN byl při tom. Tento žánrově složitěji uchopitelný divadelně zábavný  útvar snoubí neverbální pohybové divadlo „Lindo, hop!“, pod uměleckým vedením Martina Packa, s hudbou „Originálního pražského synkopického orchestru“. Obecenstvo (o účinkujících nemluvě) se ocitá ve stylové kavárně 20. let minulého století, proměněné v tančírnu.

Vedoucí souboru Martin Pacek považuje dvacátá léta za dobu „neuvěřitelně progresivní, objevnou a dodnes inspirující“. Nejen proto přijal nabídku hereček Henriety Hornáčkové a Lucie Pernetové, které stály u zrodu představení, a stal se uměleckým garantem i spolutvůrcem.

Přenesení této hudebně taneční férie do „dobové taneční kavárny, kde hraje živá hudba a hosty obsluhuje podivný personál“ vedlo Packa k výstižnému označení „Pingls“. V místě klidu, kde to, nejen v kuchyni, vře pod pokličkou, se odehrávají tematicky nadčasová humorná minidramata. Způsob vyprávění a výraz je výrazně ovlivněn filmovou němou groteskou.

Inscenační a autorský tým zde nepřímo navazuje na společné aktivity originálního pohybového divadla „Veselé skoky“. Tentokrát si však přizvali i „Originální pražský synkopický orchestr”.

OPSO”, jak má toto hudební těleso vrozenou zkratku již od dob vrcholné éry kapelníka Pavla Klikara a zpěváka a herce Ondřeje Havelky, překvapilo. Nejen obrozenou sestavou, ale i zmenšenou dechovou sekcí a stylem, který směřoval spíše k dixielandu, než k typickému a nezaměnitelnému kavárenskému soundu oné doby.

Podtitul „Hot Café Revue“ však odkazuje na programy klubů newyorského Harlemu před bezmála sto lety. „Starý jazz je dnes to nejoriginálnější, co můžete slyšet,“ vysvětluje současný vedoucí „OPSO” Jan Pospíšil. Toto představení pro něj znamená¨: „Výzvu, inspirativní spojení, oživení zapomenutých hodnot a především zábavu.“

Živá kapela a tancující herci ve vtipných skečích. Tančírna. Diváci, kteří chtějí nejen vidět divadlo, ale užít si večer: hudbu, humor, tanec a sbližování, tak popisuje Henrieta Hornáčková živoucí představu, která jí byla prvotním impulsem. Tancující herci byli skvělí. Rovněž tak herci stepující. Trochu problémem je pantomima. A to navzdory tomu, že účinkující patří ke špičce nastupující herecké generace. Prostě, zřejmě je neučil Ctibor Turba… 

Ale tato malá výtka určitě nepokazí celkový dojem z celého večera.

Autenticitu představení umocňují dobové nástroje muzikantů a stylové kostýmy herců. Těch se zhostila Petra Zídková.

Kostýmy jsou opravdu milé, vkusné a stylové. Výborným nápadem je začlenění i dalších protagonistů, v těchto dobových úborech, mezi obecenstvo. Patrně se jedná o alternující herce a tanečníky?

Mezi osobnostmi  tvůrčího týmu nechybí ani odborníci na dobové tance a step Zdeněk Pilecký, Jan Kabelka a Václav Muška.

Z celého večera je zde patrný nejspíš rukopis Zdeňka Pileckého. Ten má k tanci ve stylu Lindy Hop z uvedeného triumvirátu asi nejblíže. Naopak, jak již bylo napsáno, nejslabším článkem představení je pantomima v podání činoherních herců.

Na závěr nás čeká nefalšovaná šlehačková bitva. Jako z němých grotesek Macka Sennetta! Nic nevadí, že dorty jsou kašírované. Postačí autentická šlehačka na nosech, tvářích i kostýmech účinkujících. Jen mne napadlo, zda by místo dortů, v duchu starého, dobrého českého Saturnina nebyly lepší koblihy???

Vygradovanými tanečně-pohybovými skeči a improvizacemi však večer nekončí. V druhé půli jsou k tanci vyzváni i diváci

Do kavárny, kde se podává pravý raný americký jazz, step i tanec s příchutí jemného drama a řízného humoru, můžete na druhou premiéru zavítat 9. května do pražské Malostranské Besedy, opět od 20.00 hodin, další květnové představení čeká diváky poněkud východněji. Soubor i muzikanti se přesunou na adresu: Hotel Svornost, Praha 9 – Dolní Počernice, kde je čeká představení v neděli 19. května taktéž o osmé večerní, červnové reprízy budou následovat 6., 19. a 23. 6.  – opět v Malostranské besedě.

»Pingls aneb Hot Café Revue«

Režie a choreografie: Martin Pacek

Choreografie stepu: Václav Muška

Konzultace dobových tanců: Zdeněk Pilecký a Jan Kabelka

Kostýmy: Petra Zídková

Ze závěrečné děkovačky po světové premiéře v neděli 28. dubna v Malostranské besedě

Účinkující:

Pohybové divadlo Lindo, hop!: Henrieta Hornáčková, Lucie Pernetová, Veronika Čermák Macková, Veronika Svojtková, Zuzana Vejvodová, Magdaléna Borová, Daniela Šišková, Iva Vejražková, Václav Jílek, Zbyněk Fric, Radim Madeja, Vojtěch Bartoš, Jan Hofman, Jan Meduna, Libor Matouš a Michael Vykus.

ORIGINÁLNÍ PRAŽSKÝ SYNKOPICKÝ ORCHESTR: Jan Pospíšil/Vojtěch Pospíšil – saxofony, klarinety; Michael Chomiszak – trumpeta; Matěj Šmíd – trombón, zpěv; Jan Brabec a Antonín Dlapa – banjo/kytara; Pavel Jurečka – kontrabas, suzafon; Jiří Gilík – piano.

Délka představení: 50 minut + koncert/tančírna

Premiéry: 28. 4. a 9. 5. 2019 od 20 hodin, Malostranská beseda (Malostranské nám. 35/21, Praha 1)

Reprízy: 19. 5. Hotel Svornost, Praha 9 – Dolní Počernice; 6., 19. a 23. 6. Malostranská beseda

Foto: Norbert Tappert  a Lucie Maxová

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN