Když se hraje o život

Příběh houslistky Almy Rosé probouzí emoce ve Venuši ve Švehlovce

Od loňského listopadu uvádí pražský divadelní soubor BodyVoiceBand společně s hudebním souborem Alma Ansámbl na jevišti žižkovské Venuše ve Švehlovce inscenaci …because of Alma. Ta vznikla na popud Silvie Hessové, houslistky a spoluzakladatelky zmíněného hudebního ansámblu. Režie se ujala Jaroslava Šiktancová, pro jejíž práci je charakteristické propojování divadla a hudby. Autorský text napsala jedna z předních současných dramatiček, Martina Kinská. Že šlo o šťastné setkání u dramatického příběhu svědčí vyprodaná představení. Do konce této sezóny odehraje soubor už jen čtyři reprízy, 14. a 15. dubna a 22. a 23. května.

Dvě Almy, dva životy, jeden příběh. Takový byl osud vynikající houslistky a dirigentky Almy Rosé, dcery vídeňského houslisty Arnolda Rosé a neteře Gustava Mahlera. Šťastné dětství, mládí i kariéru již dospělé ženy zcela změní rok 1938, kdy došlo k anšlusu Rakouska. V tuto chvíli byla Alma uznávanou evropskou celebritou i mladou emancipovanou a samostatnou ženou, která úspěšně vedla vlastní orchestr. Díky československému pasu, který jí zůstal po rozvodu s českým houslovým virtuosem Vášou Příhodou, se na ni nevztahovala arizace majetku, čímž zachránila své i otcovy housle. Poté, co jejího otce vyhodili z Vídeňské opery, emigrovali společně do Londýna. V roce 1939 se Alma vydává hrát do Nizozemska, toto působení se jí však stane osudným. Do Anglie, ani ke svému otci, se již nikdy nevrátí. Umírá v roce 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi, kde vedla Osvětimský dívčí orchestr.

Mladou Almu v období do roku 1943 ztvárňuje herečka Antonie Formanová. Její život, zpočátku naplněný nejen hudbou, ale i láskou a radostí, se po roce 1938 mění v boj o záchranu sebe i rodiny. S Almou, v podání Anny Brouskové, se divák potkává již v koncentračním táboře, kde hraje o přežití (své i svých muzikantek) a otevírá se téma, jakou sílu může mít hudba v životě člověka. Může dokonce lidské životy zachraňovat?

Silvie Hessová, která s námětem k inscenaci přišla a chopila se její hudební režie, se životem Almy Rosé již pár let zabývá. Její příběh objevila tam, kde skončil, v Osvětimi. „Když jsem v březnu 2019 přejížděla mezi koncerty z Havířova do polského Rzeszówa, navštívila jsem památník koncentračního tábora v Osvětimi. Tam jsem si koupila knihu s názvem Drogi mojego życia (Cesty mého života) od polské houslistky Heleny Dunicz Niwińské, která v orchestru v Osvětimi–Březince hrála. S úžasem a zároveň se studem, že o ženském orchestru a Almě Rosé nic nevím, jsem začala číst. Od té chvíle je Alma součástí i mého příběhu,” říká houslistka.

Toto setkání o rok později iniciovalo založení hudebního souboru Alma Ansámbl, který má od svého počátku za cíl propojovat umělecké žánry a odvětví. Pro divadelní inscenaci …because of Alma ke svému souboru přizvaly Silvie Hessová, Martina Bačová, Věra Binarová a Hana Baboráková další tři přední hudebnice – Hanu Kubisovou, Kateřinu Lískovcovou a Juditu Škodovou. Inscenace tak zcela autenticky přivádí hudbu Almy Rosé na jeviště, kde se vedle silného hudebního vyjádření odehrává samotný Almin život.

„Nešlo nám jen o to převyprávět něčí příběh, ale odehrát jej v celé komplexnosti s jeho existenciálním i morálním přesahem. Alma Rosé byla nezávislá, samostatná a neskutečně organizačně schopná. Založila a vedla úspěšný dívčí orchestr Wiener Walzermädeln, se kterým odehrála mnoho koncertů po celé Evropě. Na svou dobu byla velmi moderní, ráda řídila své auto, létala soukromým letadlem jen s pilotem mezi Vídní a Prahou. Byla rozvedená a bezdětná, její postavení nebylo v tehdejší společnosti vůbec jednoduché. Nicméně můžeme v celém jejím příběhu, od počátku až do konce vidět, že byla ženou, která spoléhala sama na sebe, na své schopnosti a věřila si. Uměla vzít do svých rukou i zodpovědnost za druhé, jak to vidíme v přístupu k jejím orchestrům, před válkou i v koncentračním táboře,” doplňuje Silvie Hessová.

Hudební složku inscenace vyvažuje i ta herecká. Antonii Formanovou a Annu Brouskovou v rolích Almy doplňuje jediný muž na jevišti, člen divadelního souboru BodyVoiceBandVojtěch Bartoš, který ztvárňuje všechny Alminy muže života. Od otce až po manžela. Diváci se díky komornímu až intimnímu pojetí scénografie a světla mohou přiblížit Almě takřka na dosah. Režisérka Jaroslava Šiktancová, která je s BodyVoiceBandem bytostně spjata, dodává: „Kromě otázky, zda může krása umění zastřít krutou realitu a otázek zodpovědnosti lidského konání, vyvstalo pro mne v jejím textu během zkoušení ještě jedno silné téma: naprostá spjatost člověka s vlastním jménem.”

Osud výjimečné osobnosti Almy Rosé, který se v českém prostředí začíná dostávat do povědomí, mohou diváci zhlédnout ve Venuši ve Švehlovce už jen čtyřikrát do konce této divadelní sezony. Reprízy se uskuteční v termínech 14. a 15. dubna a 22. a 23. května. První sezonu této inscenace uzavře 9. července BodyVoiceBand společně s Alma Ansámblem v rámci slavnostního zakončení XXXI. Festivalu pro židovskou čtvrť v Boskovicích. Vstupenky na představení ve Venuši ve Švehlovce i na boskovickém festivalu jsou k zakoupení na platformě GoOut.

_____

…because of Alma

Příběh dcery vídeňského houslisty Arnolda Rosé a neteře Gustava Mahlera, který v sobě zahrnuje nejen všechny nepochopitelné a děsivé zvraty evropských dějin první poloviny 20. století, ale i otázku jakou sílu má v lidském životě hudba. Osud neobyčejné ženy Almy Rosé zpracovaly pro divadelní jeviště tři ženy, dramatička Martina Kinská, režisérka Jaroslava Šiktancová a houslistka Silvie Hessová, která je iniciátorkou celého projektu.

 

Silvie Hessová

Pochází z hudebnické rodiny. Vystudovala Pražskou konzervatoř, od patnácti let působila v Československém komorním orchestru, zároveň byla primáriem kvarteta Eberle, s kterým získala na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Evianu v roce 1989 cenu Radia France. V roce 1991 se stala členkou a sólistkou orchestru Virtuosi di Praga. Kromě komorní hry se představila i jako sólistka se Slovenskou filharmonií, Pražskou komorní filharmonií, Jihočeskou filharmonií a dalšími. S klavíristou Danielem Wiesnerem natočili pro britskou společnost Cube 2CD s díly českých autorů 19. a 20. století. Na pozvání česko-amerického skladatele Karla Husy vystoupili na Cornellově univerzitě v Ithace a poté ve Washingtonu, Chicagu a v New Yorku. V roce 2020 iniciovala založení Alma Ansámblu. Je nositelkou ceny Euro Pragensis Ars za propagaci české hudby doma i v zahraničí.

Alma Ansámbl

Je smyčcový soubor a všechny jeho sólistky patří k předním komorním hráčkám, které se představily posluchačům doma i ve světě. Inspirací k založení Alma Ansámblu se stala pro Silvii Hessovou osobnost i životní příběh významné hudebnice a houslistky Almy Rosé. Její umělecké vzdělání, ambice, láska k hudbě, a především její odvaha, zůstávají pro soubor velkou inspirací.

BodyVoiceBand

Je mladý a progresivní pražský divadelní soubor, který oficiálně existuje od ledna 2013. Jeho dramaturgie se soustředí na projekty, které v sobě propojují divadlo stojící na textu, živou hudbou a pohyb.

Více informací:

WEB |  www.bodyvoiceband.cz

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

Společenská intervence, kolektivní akce nebo tanec?

Novou performance Veroniky Knytlové čeká unikátní uvedení na nádvoří HAMU

Na rozhraní společenské intervence, kolektivní akce a taneční inscenace se pohybuje nová performance v režii choreografky Veroniky Knytlové. Po premiéře, která proběhla 20. září v kulturním centru Vzlet v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, teď čeká inscenaci Možnosti spříznění unikátní uvedení v krásném prostředí nádvoří HAMU v úterý 19. října.

Možnosti spříznění oscilují mezi workshopem, happeningem a performancí. Diváci (i bez jakékoli předchozí zkušenosti práce s tělem) se stanou součástí společné akce. Spolu s deseti tanečníky se v prostoru stávají přímými aktéry, kteří bryskně a osobitě reagují na hlasové instrukce choreografa. Osoba choreografa se zde redukuje v pouhou vůli a hlas motivující na dálku v reálném čase a prostoru všechny zúčastněné k akci.

„Prvotním impulsem pro nás byla online výuka tance mých studentů formou choreografických cvičení během letošního lockdownu. Můj hodinový proud instrukcí se v domácích podmínkách studentů vždy rozvinul do nekonečného cyklu inspirací. Bizarnost celé situace, často hraničící s počítačovou hrou, ale i naše vzájemná interakce nastartovala tvůrčí proces,“ popisuje vznik inscenace Veronika Knytlová.

„Chceme umožnit divákům nahlédnout do tvůrčí kuchyně, přičemž choreografický diktát tvoří jednu z vrstev. Ve které realitě se bude chtít divák akce účastnit – zda se zblízka dívat choreografovi přímo pod ruce a vidět jeho konkrétní imaginativní obrazy a stávat se jejich součástí – nebo ze vzdálenější perspektivy jen sledovat abstraktní pohybové partitury, bude ryze otázkou jeho momentální nálady a volby kanálu na sluchátkách silent disco,“ doplňuje Knytlová.

Otevřená a proměnlivá forma této kolektivní inscenace slibuje vždy jiný zážitek. Díky strukturované improvizaci je možné i při opakované návštěvě prožít poměrně radikálně odlišný umělecký zážitek. „Každé uvedení tak slibuje nejen nový prožitek ze svého těla, ale i výpravu za možnostmi vzájemného spříznění,“ uzavírá Knytlová.

Možnosti spříznění měly premiéru 20. září v kulturním centru Vzlet na festivalu 4+4 dny v pohybu. Než se nastálo usídlí právě ve Vzletu, čeká je jedna unikátní repríza v krásném prostoru nádvoří HAMU na Malostranském náměstí 19. října v šest hodin. Vstupné je dobrovolné.

Představení bude zároveň fungovat jako první ukázková hodina k tanečnímu ateliéru, který Veronika Knytlová povede každé úterý od 26. října ve studiu Zlatnická 8. Ateliér nabídne úvod do fyzického a tanečního divadla. „Tělo se stane naším hlavním komunikačním nástrojem. Osu naší práce bude tvořit fyzická odpověď těla na imaginativní procesy uvnitř i vně nás samých. Formou tanečních a pohybových her a improvizací budeme bourat vlastní myšlenkové i pohybové stereotypy, posilovat důvěru k vlastnímu tělu, objevovat jeho netušené možnosti.” Ateliér je určen všem věkovým kategoriím, začínajícím tanečníkům a všem, kdo se zabývají nebo chtějí zabývat tancem.

Více informací a registrace na spolek.mindmove@gmail.com.

Možnosti spříznění
19. října 2021, 18.00
nádvoří HAMU (Malostranské nám. 258/13, 118 00 Malá Strana)
Vstupné dobrovolné.

Kredity:

Koncept, režie, choreografie: Veronika Knytlová
Dramaturgie: Jaroslava Šiktancová, Eliška Vavříková, Jiří Havelka
Hudba: Martin Tvrdý
Světelný design: Adam Uzelac
Zvukový design: Eva Hamouzová

Účinkují: Veronika Knytlová, Barbora Ješutová, Anna Šefrnová, Aneta Bočková, Adéla Vávrová, Adéla Voldrábová, Kamila Paličková, Andrea Tomsová, Daniela Kolková, Veronika Ghisi, Prokop Štěpánek

Premiéra: 20. září 2021, Vzlet

 

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Bubnování na nádraží Bubny, film, divadlo i výstavy

Koncertní provedení filmu Obchod na korze  zahájí  novou kulturní éru existence nádraží Praha-Bubny!

Koncertní provedení prvního československého oscarového filmu Obchod na korze v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK zahájí 7. září novou éru existence nádraží Praha-Bubny. Místo spojené s válečnými deportacemi, které se stalo součástí jednoho z největších brownfieldů v metropoli, bude totiž v září roku 2018 předáno do dlouho očekávané přestavby. Její významnou součástí bude Památník ticha, unikátní projekt sloužící oživení historické paměti. Akce otevřené veřejnosti tu však pokračují a během podzimu nabídnou řadu kulturních lahůdek. Ty letošní jsou ve znamení rozloučení s původní podobou železniční stanice a zahájení její proměny.

Nádraží, odkud putovaly za druhé světové války transporty s občany židovského původu, do ghett a do koncentračních táborů, se konečně dočká nové podoby,“ říká Pavel Štingl, známý filmový dokumentarista z obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha, která za výstavbou Památníku ticha stojí. Podle něj se nádraží promění v živé místo paměti, jež bude připomínat minulé události v metaforách dneška. „Letošní rok je zlomový hlavně proto, že do procesu revitalizace železniční stanice vstupuje Magistrát hlavního města Prahy s již schválenou investiční podporou. Konečně se tedy povede zahájit reálnou přestavbu nádraží budovy na památník.  Naplánována je na dva roky od započetí stavby, do níž se má nyní pustit hlavní město Praha,“ uvádí Pavel Štingl, jež o proměnu zanedbané budovy v důstojný, a i pro další generace přitažlivý monument usiluje už od roku 2013.  „Financování ze zdrojů hlavního města Prahy je chvályhodné;, ale také závazné pro toto i nastupující politické vedení města,“ zdůrazňuje.

Koncert, divadlo, film i bubnování  

Kulturní akce ale zvou návštěvníky na bubenské nádraží už teď.  Podzimní program nabídne hned několik pozoruhodných divadelních představení, která pokračují v linii podobenství velkých příběhů dvacátého století.  Už 12. září a 13. září se v nádražní hale představí Ucho, inscenace Divadla na Vinohradech vytvořená na motivy scénáře filmu režiséra Karla Kachyni. V režii Patrika Šimona účinkují Daniel Bambas, Antonie Talacková a Jiří Maryško.

 V úterý 18. září je na programu Sudí, hra, jíž Památník ticha otevírá veřejnou diskusi o projevech xenofobie a neonacismu na fotbalových stadionech. V komediálním monologu nejen o fotbale vystoupí Ladislav Hampl. Představení uvádí Divadlo Verze a zrežíroval jej Thomas Zieliński, původní text Thomase Brussiga přeložil Tomáš Kafka.

Ve čtvrtek 20. září bude Praze-Bubnech uveden celovečerní dokument Mrtvý národ (2017) uznávaného rumunského režiséra Radu Judeho. Ten za svůj nejnovější film Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři (2018) získal letos hlavní cenu v soutěži MFF Karlovy Vary. Také ve snímku Mrtvý národ se režisér věnoval bolavému tématu holokaustu. Inspiraci našel ve sbírce fotografií ze 30. a 40. let minulého století, zachycujících život malého rumunského městečka. Ty doprovodil sugestivními výňatky z deníku židovského lékaře.

 Soubor Body Voice Band v režii Jaroslavy Šiktancové představí 5. října hru Vojna. Volnou adaptaci inscenace E. F. Buriana režírovala Jaroslava Šiktancová, choreografii k ní vytvořil Martin Pacek.Podzimní nabídka vyvrcholí už tradičně 14. října veřejným happeningem „Bubnování pro Bubny“, který už čtvrtým rokem připomene výročí prvního židovského transportu vypraveného z Prahy.

 Čištění stop a jizev

Na jaro 2019 pak připravuje Památník ticha výstavu Fotbal ve století faulůVeřejná debata k jejímu poselství – k extrémistickým projevům na fotbalových stadionech a neonacismu, projevujícím se v rétorice tvrdého jádra fanoušků – tu však začne už letos.

Podle Pavla Štingla byly všechny akce vybrány tak, aby souvisely s historickou pamětí a umělecky zrcadlily různé doby a jejich příběhy. „Praha potřebuje místo, kde se dají řešit stigmata minulosti moderním způsobem. Jde o to, aby čištění těchto stop a jizev probíhalo aktivním veřejným kulturním dialogem či výraznou uměleckou metaforou,“dodává.

Tomu odpovídá i architektonické pojetí revitalizace objektu od Studia ARN pod vedením Jiřího Krejčíka, které vzešlo z loňské soutěže architektů.  „Všechny projektové studie se povedlo dovést do stádia nezbytného pro brzké čerpání investice,“ uzavírá Pavel Štingl.

Vstup na většinu plánovaných akcí bude za symbolickou cenu, vzhledem k počtu míst však pořadatelé doporučují rezervaci předem přes stránku www.bubny.org

Jeden z dřívějších happeningů na nádraží Bubny

Program podzimní kulturní sezóny na nádraží Praha-Bubny

Obchod na korze

Pátek 7. září od 19.30 hodin, nádraží Bubny

Koncertní provedení slavného, nedávno digitálně zrestaurovaného snímku, bude poctou tvůrcům snímku, který v roce 1966 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Hudbu Zdeňka Lišky živě přednese symfonický orchestr FOK.
Partnery koncertu jsou Národní filmový archiv, Česká filmová a televizní akademie.
Záštitu poskytla primátorka Prahy paní Adriana Krnáčová, radní pro kulturu Jan Wolf, ambasadoři Izraele a Spolkové republiky Německo.

Vstupenky lze získat přes www.goout.net

 Ida Kaminská a Jozef Króner v oscarovém filmu „Obchod na korze“

Ucho

Středa 12. září a čtvrtek 13. září, vždy od 19 hodin, nádraží Bubny

Adaptace hry Divadla na Vinohradech Ucho na motivy scénáře kultovního filmu režiséra Karla Kachyni. Hrají Daniel Bambas, Antonie Talacková, Jiří Maryško, režie Šimon DominikVstupenku lze získat za symbolickou cenu přes www.goout.net

 Sudí

Úterý 18. září od 19 hodin, nádraží Bubny

Divadelní představení, jímž Památník ticha otevírá svou veřejnou diskusi o xenofobii a neonacismu na fotbalových stadionech. V komediálním monologu nejen o fotbale vystoupí Ladislav Hampl. Adaptaci pro Divadlo Verze režíruje Thomas Zieliński, původní text Thomase Brussiga přeložil Tomáš Kafka. Vstupenku lze získat za symbolickou cenu přes www.goout.net

Herec Ladislav Hampl sice nikoli v dresu rozhodčího, nýbrž fotbalisty

Řeka, která teče pozpátku

Středa 19. září, od 10.30 představení pro školy, od 17.30 představení pro veřejnost, nádraží Bubny

Divadelní adaptace pohádky Jeana Claude Morevata v podání studentů pražského Gymnázia Přírodní škola je určena hlavně pro školní skupiny a rodiny.
Režie a dramatizace se ujal František Tichý, ředitel školy. 
Vstup dobrovolný. Rezervace míst přes www.bubny.org

 Mrtvý národ (Tara Moartá)

Čtvrtek 20. září od 19.30 projekce filmu, nádraží Bubny

Zvláštní uvedení celovečerního dokumentu uznávaného rumunského režiséra Radu Judeho, vítěze letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce se koná ve spolupráci s projektem Open House Praha a platformou KineDok. Filmové představení s následnou diskusí zahájí prezentace projektu revitalizace nádraží Bubny pro Památník ticha. Vstup zdarma, rezervace míst přes www.bubny.org

 Vojna

Pátek 5. října, od 19 hodin, nádraží Bubny

Volná adaptace klasické inscenace E. F. Buriana Vojna v podání souboru Body Voice Band. Režie Jaroslava Šiktancová, choreografie Martin Pacek. Vstup volný, rezervace míst přes Vstupenku lze získat za symbolickou cenu přes www.goout.net

 Bubnování pro Bubny

Úterý 16. října, od 17 hodin, nádraží Bubny

Veřejný happening připomene 16. říjen jako den, kdy z bubenského nádraží odjížděl první transport. Místo paměti se opět rozezvučí rytmem bubnů a bubínků narušujících ticho mlčící většiny. Akce je už tradičně namířená proti pasivitě a morální slepotě v nesprávných chvílích. Vstup volný, bubny lze přinést vlastní nebo si je vypůjčit na místě.

 Foto: Památník ticha

Magdalena Bičíková

 pro TANEČNÍ MAGAZÍN