Pouhé dvě reprízy inscenace s názvem On/a uvede v letošním roce Pražský komorní balet. V nekonvenčním večeru současného tance, který měl premiéru letos v červnu, soubor představí díla tří zahraničních choreografů: Lidie Wos (Švédsko/Polsko), Ji-Eun Lee (Jižní Korea) a Lóránda Zachára (Maďarsko). Na jevišti KD Mlejn tančí Pražský komorní balet novinku ze svého repertoáru tento čtvrtek 2. a pátek 3 listopadu 2023 v 19:30.
„Naši nejnovější inscenaci můžete do konce roku zhlédnout jen ve dvou listopadových reprízách,“ říká Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Jsme rádi, že máme možnost znovu představit našim divákům tři talentované choreografy z různých koutů světa. Díla Lidie Wos, Ji-Eun Lee a Lóránda Zachára přinášejí osobitý taneční jazyk a pohled na tanec z různých perspektiv.“
První částí večera je nové dílo jihokorejské choreografky Ji-Eun Lee, které jeho autorka nazvala Špetka krutosti. Choreografie ukazuje, jak se v lidské mysli rodí zloba a jak negativní emoce ničí lidského ducha. S Pražským komorním baletem nepracovala Ji-Eun Lee poprvé, už v roce 2013 vytvořila pro soubor úspěšnou choreografii The Condition of Disappearance (Podmínka zániku).
Druhým choreografem je Lóránd Zachár z Maďarska. Ten vytvořil dvacetiminutové dílo Ornament, které připomíná atmosféru barokních bálů. Na jevišti se střídají groteskní návaly energie s něžnými cituplnými výjevy tu v rychlém, tu v pomalém tempu, což přináší něco přes čtvrthodinku zábavné podívané a příjemného odpočinku.
Lidia Wos je švédsko-polská choreografka známá pro svůj specifický taneční slovník. Typickým znakem její tvorby je muzikalita. Ve svém novém díle Na hraně iluze, které na hudbu Johanna Sebastiana Bacha vytvořila přímo pro Pražský komorní balet, zve diváky do světa pokřivených obrazů a dějových zvratů. Do světa, kde hranice mezi fantazií a realitou existují jen v naší představivosti.
ŠPETKA KRUTOSTI
Choreografie: Ji-Eun Lee
Hudba: Hildegard von Bingen
ORNAMENT
Choreografie: Lóránd Zachár
Hudba: Marin Marais
NA HRANĚ ILUZE
Choreografie: Lidia Wos
Hudba: Johann Sebastian Bach
Vstupenky na reprízy jsou dostupné na webu KD Mlejn nebo v prodejní síti Goout.
Ji-Eun pochází z Jižní Koreje. Vystudovala univerzitu Hanyang v Soulu, kam nastoupila jako nejlepší studentka. Absolvovala zde s vyznamenáním bakalářský program a dokončila i magisterské studium, při kterém rovněž pracovala jako odborná asistentka. Po ukončení studia působila jako profesionální tanečnice v Koreji, kde získala první cenu ve dvou nejprestižnějších tanečních soutěžích pořádaných Korejskou taneční asociací a v Národní taneční soutěži. Jako nejmladší choreografka byla oslovena, aby vytvořila a zatančila vlastní choreografii v Tokiu a Soulu. Během studia na Akademii múzických umění získala za svou choreografii třetí cenu v německé soutěži Euro-Scene Dance Choreography Competition. Zvítězila také na mezinárodní výstavě Art Expo v Itálii. Jako choreografka byla přizvána ke spolupráci a účinkování do více než 23 zemí, mimo jiné Irska, Estonska, České republiky, Mexika, Německa, Itálie, Velké Británie, Kazachstánu, Sarajeva, Bruneje, Koreje, Řecka, Turecka, Polska, Bulharska, Číny, Spojených států amerických, Rumunska, Japonska, Ekvádoru a dalších.
Lóránd Zachár se narodil v roce 1969 v maďarském Gyöngyösu. Studoval na Maďarské hudební a taneční akademii Talentum. Tančil v Budapešťském souboru lidových tanců, v divadle Rock Theater, v Budapešťském baletu a v divadle Vig. Dále působil jako tanečník v Madáchově divadle, Budapešťském tanečním divadle, Baletu Pécs a rovněž v souborech současného tance Djazz-ex a Danceworks v Rotterdamu. V současné době stále tančí, ale především se věnuje výuce, vede workshopy a vytváří choreografie, v nichž uplatňuje svůj jedinečný styl a s nimiž slaví úspěch po celém světě. Je kmenovým choreografem Budapešťského tanečního divadla a stálým profesorem na nizozemské Akademii múzických umění Codarts v Rotterdamu. Spolupracoval s vynikajícími mistry a choreografy, jako jsou Andrea Ladányi, Attila Egerházi, Gábor Bakó, Gyula Berger, Béla Földi, Pál Frenák, József Gajdos, István Herczog, Tamás Juronics, György Krámer, Éva Matetics, Iván Markó, Tibor Somogyi, Béla Szirmai, Annabelle Lopez Ochoa, Bruno Listopad, Dana Caspersen, Doug Elkins, Glenn van der Hoff, Neel Verdoorn, Phillip Adams, Rafael Bonachella, Raza Hammadi, Sana van der Putt, Sean Curran, Ton Simmons, Tom Stuart, Vassilij Sullich, Sean Curran, Randall Scott, Thomas Noone a další. Je autorem choreografií Mikrokosmos (Balet Debrecín, Maďarsko), Transit (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko), Unreachable Territories (Balet Pécs, Maďarsko), Lightcach (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko), Spark (Danceworks Rotterdam, Nizozemsko / Badora Dance Company, Maďarsko), Sec. (Budapešťské taneční divadlo, Maďarsko / Ballet Jazz Art Paris, Francie), Lisztomania, Complicated Balkan Wedding (Balet Pécs, Maďarsko), Firebird-Stravinsky (Budapešťské taneční divadlo, Maďarsko), Aida-Verdi (Inversedance Company, Maďarsko), Waving floor (Balet Pécs, Maďarsko), Shadows and Desires (Szeged Contemporary Dance Company), Translucent (Karma Dance Project, Paříž, Francie) a mnoha dalších. Lóránd je rovněž hostujícím profesorem moderního tance (art jazzu) na Maďarské taneční akademii, Akademii Codarts v Rotterdamu, Akademii múzických umění ZHdK v Curychu, portugalské Státní taneční akademii EADCN, Henny Jurriëns Studio v Amsterdamu, Centro Formazione Aida v Miláně, NOD Nuova Officina della Danza v Turíně, Tanečním institutu v Bělehradu, Budapešťském operetním, divadelním a baletním souboru a Baletu Pécs.
Lidia Wos je švédsko-polská tanečnice a choreografka žijící ve švédském Malmö. Profesionální tanečnicí se stala po absolvování Veřejné baletní školy ve Varšavě, kde studovala v letech 1981–1990. Poté působila jako tanečnice v Opera Baltycka v Gdaňsku (PL), v Polském tanečním divadle v Poznani (PL) a ve Skånes Dansteater v Malmö (SE). Ve své taneční tvorbě se věnuje různým žánrům, od klasického baletu a současného tance po konceptuální umění a činohru. Účinkovala v dílech, která vytvořili Rui Horta, Örjan Andersson, Václav Kuneš, Didy Veldman, Uri Ivgi, Angelin Preljocaj, Hofesh Schechter, Alen Lucien Öyen, Jo Strömgren, Mats Ek, Jorma Uotinen a další. Jako choreografka se Lidia Wos vyznačuje zvláštním osobitým stylem. Vytváří přirozené, organické pohyby, které nicméně často doplňuje o dynamičtější prvky. Její choreografie jsou plné fantazie, díky níž objevuje nečekané nové úhly a pozice těla. Ve své choreografické práci se nezaměřuje pouze na pohyb a taneční kroky, ale věnuje velkou pozornost každému detailu. Ve světě, který vytváří, hrají stejně důležitou roli i ostatní složky – hudba, kostýmy, scéna, rekvizity, světelný design a další. Díla této umělkyně jsou obrazivá, často s nádechem absurdna a humoru. Je autorkou choreografií pro taneční soubory, divadla a opery ve Švédsku, Dánsku, Polsku, Nizozemsku, České republice a Spojených státech amerických. Ve svém repertoáru má celou škálu tvarů, od krátkých tanečních sól, přes celovečerní inscenace pro větší taneční soubory, až po činohru, muzikál a operu. Její díla jsou uváděna po celém světě, například v Kennedyho centru ve Washingtonu, divadle The Place v Londýně, Královské opeře v Kodani, divadle Jayu v Soulu a na řadě dalších míst. Kromě umělecké tvorby se Lidia dlouhodobě věnuje výuce a pořádání kurzů a různých workshopů. Jako hostující profesorka pravidelně vyučuje herectví na Divadelní fakultě v Malmö (Lundská univerzita) a tanec na Baletní akademii v Göteborgu, Kodaňské škole současného tance a Dánské národní škole múzických umění v Kodani.
Pražský komorní balet je největší český nezávislý profesionální taneční soubor. Jeho počátky sahají do roku 1964, kdy Luboš Ogoun, Pavel Šmok a Vladimír Vašut založili původní Studio Balet Praha. V roce 1975 pak choreograf Pavel Šmok založil Pražský komorní balet, což způsobilo velký zlom ve vývoji československého baletu. Na repertoáru souboru byly zejména choreografie Pavla Šmoka, zároveň však hostujících českých i zahraničních choreografů. Soubor prošel cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem tanečního umění ČR a hl. města Prahy v zahraničí, získal řadu významných ocenění.
Současná tvář PKB – to je deset stálých tanečníků a šest stážistů, kteří zvládají rozsáhlý pohybový rejstřík od technik vycházejících z klasického tance až po tanec současný, vlastní technický tým a management. Uměleckou vedoucí je Linda Svidró, která pokračuje v tradici s jasným zřetelem na uchování původní tvorby Pavla Šmoka. Spolupracuje se sólistkou a pedagožkou Kateřinou Dedkovou-Frankovou a baletním mistrem Igorem Vejsadou. Rezidenčním choreografem souboru je Petr Zuska, bývalý umělecký šéf Baletu ND a tvůrce evropského formátu. Pro PKB vytvořil divácky velmi úspěšnou inscenaci Kytice (sólista Dominik Vodička získal roku 2019 Cenu Thálie za nejlepší mužský výkon v kategorii tanec a pohybové divadlo, Petr Zuska cenu za nejlepší choreografii, Ondřej Brousek čestné uznání za původní hudbu a Jan Dušek čestné uznání za výtvarné řešení v rámci celostátní přehlídky Balet 2019). Pražský komorní balet získal v posledních letech také dvě širší nominace na Thálii – Tereza Hloušková (2020) za nejlepší ženský výkon (sólo v choreografii Petra Zusky Fo(u)r One) a Ondřej Vinklát (2022) za nejlepší mužský výkon (sólo v choreografii Petra Zusky Epitaf).
Foto: Serghei Gherciu
Mgr. Johana Mravcová
pro Taneční magazín
