Všecky krásy světa

ProART připravil představení ke 125. výročí Jaroslava Seiferta

 

VŠECKY KRÁSY SVĚTA v premiéře ProART Company

Poetická hudebně-divadelní inscenace s tancem o životě národního umělce Jaroslava Seiferta a krásách pozemského bytí

PRAHA / BRNO / OLOMOUC – 25. 8. 2026

 

Meteorem lidského bytí s básníkem Jaroslavem Seifertem. ProART Company uvádí novou multižánrovou inscenaci „Všecky krásy světa“

 

Umělecký soubor ProART Company pod vedením choreografa a režiséra Martina Dvořáka uvádí na podzim letošního roku premiéru nové inscenace s názvem „Všecky krásy světa“. Komorní divadelní mozaika kombinuje činohru, současný tanec a živou hudbu. Vzniká jako pocta jedinému českému nositeli Nobelovy ceny za literaturu, básníku Jaroslavu Seifertovi, u příležitosti 125. výročí jeho narození. V hlavních rolích se představí Klára Havelková (Trojanová), Nataša Novotná, Tomáš Pavelka, Václav Trojan a Martin Dvořák.

Inscenace Všecky krásy světa odkrývá Seifertův svět ne jako zaprášenou učebnicovou kapitolu, ale jako živoucí, hravý a emotivní příběh. Představení diváky provede vzpomínkami a myšlenkami muže s horkým srdcem, který byl nejen geniálním umělcem, ale také milovníkem života, mlsounem, mizerným cyklistou a odvážným člověkem. Projekt tematicky navazuje na oceňovanou literárně-dramaturgickou linii souboru ProART, v níž tvůrci v minulosti zpracovali osudy osobností jako Božena Němcová, Bohuslav Reynek či Jan Blatný.

„Chceme Seiferta přiblížit skrze jeho vlastní lidskost a všední radosti i strasti. Divákům i studentům ukazujeme básníka s bystrýma očima a drzým čelem,“ přibližuje záměr režisér a choreograf Martin Dvořák. Na scénáři s ním spolupracovala Markéta Nekolová, původní hudbu složil Ondřej Galuška a choreografické supervize se ujala Nataša Novotná. Hudební doprovod přímo na scéně zajišťují Jana Vychodilová (klavír) a Alžběta Trojanová.

Série premiérových a reprízových představení odstartuje v září a říjnu 2026, přičemž inscenace zavítá do specifických komorních a historických prostor po celé České republice, včetně pražské Werichovy vily, brněnské vily Low Beer či olomoucké Vily Primavesi.

 

Obsazení a tvůrčí tým:

  • Režie a choreografie: Martin Dvořák
  • Scénář: Markéta Nekolová, Martin Dvořák
  • Dramaturgie: Markéta Nekolová
  • Hudba: Ondřej Galuška
  • Choreografická spolupráce: Nataša Novotná
  • Účinkují: Klára Havelková (Trojanová), Nataša Novotná, Tomáš Pavelka, Martin Dvořák, Václav Trojan
  • Hudební provedení: Jana Vychodilová (klavír), Alžběta Trojanová

Za finanční podpory: hl. m. Praha, st. m. Brno, město Kralupy, pan Marek Spurný, pan Jiří Devát, Charta 77, MK, Olomoucký kraj, Praha 1, Brno – střed (?), Nadace Život umělce (?), SFK

 

Vstupenky na jednotlivá představení jsou v předprodeji v síti GoOut.

 

ProART pro Taneční magazín

Grandiózní narozeninová párty Bedřicha Smetany

Noc divadel 2024 v Jihočeském divadle

Největší divadelní svátek každoročně nabízí nejen netradiční představení, ale i mnoho dalšího. Nejinak tomu bude v Jihočeském divadle v sobotu 23. března 2024.

 

Na noční návštěvníky čeká grandiózní narozeninová párty Bedřicha Smetany, který by letos oslavil dvousté narozeniny. V rámci oslav spustí Jihočeské divadlo Maraton Bedřicha Smetany, během něhož budou přečteny všechny Smetanovo dokončené opery.

Soubor baletu si pro návštěvníky nachystal Českou Besedu – taneční, ve kterých se návštěvníci naučí národní tanec.

Součástí Noci divadel bude také interaktivní setkání členů souboru orchestru Jihočeského divadla a návštěvníků – Dirigent na jednu noc. Toto setkání umožní zájemcům vyzkoušet si, jaké to je být dirigentem a řídit jedenáctihlavé hudební těleso.

Inspiraci pro pohádky na dobrou noc, v dospělácké verzi, poskytnou Velmi, velmi divné pohádky – improvizace herců Malého divadla, kteří na divácké podněty vymyslí pohádku reprodukovatelnou pouze po dvaadvacáté hodině.

Středobodem Noci divadel bude Grand Gala – předávání cen Jihočeské Thálie za rok 2023 ve formě gratulační serenády. Gratulovat přijdou Karel Hynek Mácha, Antonín Dvořák, Božena Němcová, Magdalena Dobromila Rettigová i Bedřich Smetana.

 

Program Noci divadel:

 

Sál Jihočeského divadla

17:00 – 18:10 Grand Gala

Předávání cen Jihočeské Thálie ve formě gratulační serenády

Vstupenky na pokladně JD

 

19:00 – 24:00 Maraton Bedřicha Smetany

Kdo neviděl/neslyšel všechny Smetanovy opery na jeden zátah, jako by nebyl. Scénické čtení všech oper Bedřicha Smetany v neformálním aranžmá.

Vstup zdarma

 

Studiová scéna Na Půdě

19:30 – 20:15 Česká Beseda

Praktická výuka národního tance a následná zábava se členy baletního souboru Jihočeského divadla.

Vstup zdarma

 

22:00 – 23:00 Velmi, velmi divné pohádky

Interaktivní pohádkové vyprávění na rozhraní desáté hodiny večerní.

Vstupenky na pokladně JD

 

Studio A3D

20:45 – 21:45 Dirigent na jednu noc

Interaktivní hrátky s komorním orchestrem opery Jihočeského divadla.  Dirigentskou hůlku do ruky a jedem!

Vstup zdarma

 

 

Ondřej Hellebrant

pro Taneční magazín 

 

»Lady Macbeth z Újezdu« na Smíchově

Švandovo divadlo uvede kriminální drama o vášni a touze po svobodě. Bude jedinečné v tom, že premiéra bude v jedinečném „přestupním“ dnu letošního února!

Dobový příběh o lásce a zabíjení z Prahy konce 19. století, živou hudbu smyčcového tria, výraznou scénografii, výpravnými kostýmy, a především tragickou hrdinku. Ta se ke štěstí a svobodě vydala za cenu hrdelního zločinu, to vše slibuje drama „Lady Macbeth z Újezdu“ autora a režiséra Davida Jařaba. Premiéra hry, nabízející pohled na dobové postavení žen, které se promítá i do dnešní společnosti, bude 29. února ve Velkém sále Švandova divadla. V Jařabově adaptaci novely Nikolaje Leskova ztvární titulní roli herečka Natálie Řehořová. Předlohu inspiroval skutečný kriminální případ: zločinu se tehdy dopustila žena, která se vzepřela svému údělu.

Lady Macbeth Mcenského újezdu“ ruského autora Nikolaje Leskova na jevištích proslavila už stejnojmenná opera Dmitrije Šostakoviče. Činoherní adaptace Davida Jařaba nabízí divákům příběh s milostnou a kriminální zápletkou z dob, kdy se dnešní Štefánikova ulice ještě jmenovala Kinská a kdy ženy byly téměř bezprávným majetkem v rukou svých mužů. Právě v 19. století – v časech prvních pokusů o ženskou emancipaci – totiž původní autor vidí kořeny současného, mnohdy stále problematického postavení dnešních žen.

Ženy z té doby byly v podstatě majetkem manžela a otrokyněmi konvencí. Kateřina je navíc žena, pocházející z jiné sociální vrstvy, v novém postavení nemá žádné původní přátele a její partnerský vztah je zcela disfunkční. Touha po naplnění a lásce je u ní proto naprosto přirozená a pochopitelná. To, že se rozhodne svou klec prorazit i za cenu vraždy, je možné vnímat také jako projev odstraňování nespravedlivého systému, který ji utiskuje,“ říká autor, režisér a scénograf hry David Jařab. Příběh hrdinky jeho adaptace tak připomíná hořké dopisy Boženy Němcové nebo Magdaleny Dobromily Rettigové. Také ony po svatbě uvízly v nešťastném manželství, které pro ně vedle citové a duševní prázdnoty představovalo i společenskou a ekonomickou past.

Režisér David Jařab

Kateřinu Hildebrantovou hraje Natálie Řehořová. „Kateřina má mnoho poloh: od děvčete, co ke štěstí přišlo trošku náhodou, po dospělou ženu, co miluje, až to bolí, až po chladnou vraždící bestii na hranici schizofrenie,“ uvádí herečka. Milence Johanna hraje hostující Matěj Nechvátal, tchána ztělesňuje Luboš Veselý, manžela Tomáš Petřík. Služebné ztvárňují Marie Štípková a Denisa Barešová. V roli Adama, jehož postava spojuje dávné události s dneškem, se střídají hostující Oskar Hes s Markem Frňkou.

Tomáš Petřík

Předností inscenace bude rovněž výrazná Jařabova scénografie, výpravné kostýmy Sylvy Zimuly Hanákové a živá autorská hudba Jakuba Kudláče. Svůj význam získává i umístění příběhu na pražský Újezd, vzdálený jen několik stovek kroků od Švandova divadla. Ukotvení místa událostí dodává hře konkrétní rozměr, propojuje ho se současností a otevírá prostor imaginaci: „Každý, kdo bude po odchodu z divadla ještě chvíli žít tím, co tam viděl, se ocitne v blízkosti míst, kde se tento příběh mohl před sto dvaceti lety odehrát a sváže si ho s nimi. Málokdy si uvědomujeme, že každá ulice, dům nebo byt stále nesou stopy lidí, kteří tam žili před námi. Otisky jejich minulých skutků a tužeb tak zůstávají kolem nás a v nás,“ uzavírá David Jařab.

Natálie Řehořová a Tomáš Petřík

Premiéra bude v sobotu 29. února 2020 ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší reprízy jsou na programu 2. a 16. března.

Více informací na stránkách: www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN