Česká centra slaví 30 let!

26 poboček ČC na 4 kontinentech

V týdnu od 12. do 16. června se do Prahy sjeli  lídři zahraničních poboček Českých center. Společně jednali o programových prioritách a spolupráci při prezentaci Česka ve světě.

Osobní účast ředitelů a ředitelek Českých center

Athény – Lucie Kuligová; Bělehrad – Lucie Orbók; Berlín – Jiří Rosenkranz; Bratislava – Monika Koblerová; Brusel – Kristýna Halounová; Budapešť – Adéla Gálová; Bukurešť – Robin Ujfaluši; Káhira – Tereza Svášková; Kyjev – Tereza Soušková; Londýn – Přemysl Pela; Madrid – Jana Polívková; Milán – Simona Calboli; Mnichov – Blanka Návratová; New York – Miroslav Konvalina; Paříž – Jiří Hnilica; Rotterdam – Hana Schenk; Řím – Robert Mikoláš; Sofie – Radka Rubilina; Soul – Michal Emanovský; Stockholm – Michal Brenner; Tbilisi – Ivana Bursíková; Tel Aviv/Jeruzalém – Jan Štern; Tokio – Eva Takamine; Varšava – Petr Vlček; Vídeň – Sandra Dudek

V průběhu jednoho roku se v zahraničí uskuteční téměř 1 700 českých akcí, které navštíví více než 2,2 mil. návštěvníků.  Hlavní náplní letošního setkání ředitelů  ČC je především udržitelnost či boj s dezinformacemi a další.

Z chystaných programů je zde např. tradiční Noc literatury, která se kromě Prahy (20.září) uskuteční také v Amsterdamu, Bratislavě, Budapešti, Mnichově, New Yorku, Sofii, Tel Avivu, Vídni a řadě dalších měst.

České centrum Tbilisi chystá na podzim uvedení muralu Daniely Herodesové, v Bukurešti představí one-woman show „Sádlo“ Ridiny Ahmedové a v rámci projektu „Moje tělo je moje“ nabídnou vzdělávací aktivity o bodyshamingu. České centrum Londýn připravuje na podzim již 27. ročník kulturního festivalu Made in Prague. V programu Českých center se objeví také tradiční síťové projekty jako např. výstava České hrdinky o inspirativních ženách české historie i současnosti, výstava „SDGs: Innovations for a Sustainable Future“, reflektující 17 cílů udržitelného rozvoje nebo diskusní cyklus Evropské dialogy Václava Havla.  Začínajícím překladatelům je pak již téměř 10 let věnována soutěž Cena Susanny Roth. Pro sezonu  2024 se pak dominantním fokusem stane očekávaný Rok české hudby.

V letošním roce Česká centra navíc slaví 30 let svého působení. Novinkou je i chystané rozšíření o pobočku v Bělehradě, na podzim pak také v Hanoji. Na počátku roku se do sítě připojila Kancelář generálního komisaře účasti ČR na EXPO.

„Kulturní diplomacie je důležitou součástí prezentace jakéhokoli státu v zahraničí, v případě těch menších o to podstatnější. V naší práci se velmi často setkáváme se zažitými klišé o Česku, která se snažíme měnit a posouvat prostřednictvím nejrůznějších projektů z naší programové nabídky. Důležité je hledat porozumění s místním publikem a propojovat českou a zahraniční kulturní sféru“, uvádí Ondřej Černý, generální ředitel Českých center.

Ondřej Černý, generální ředitel Českých center

Na druhou polovinu roku je plánováno otevření Českého centra v srbském Bělehradě. Ředitelkou centra se na základě výběrového řízení stala Lucie Orbók, která v letech 2015-2020 vedla České centrum Budapešť.

Naši přítomnost na Balkáně považuji v současné, politicky nestabilní době, za velmi důležitou“, dodává Ondřej Černý.

Česká centra v lednu 2023 rozšířila své řady o Kancelář generálního komisaře účasti ČR na Všeobecné světové výstavě EXPO, která se bude konat v roce 2025 v japonské Ósace.

Rok české hudby

Zásadní programovou linií bude v roce 2024 Rok české hudby, do které se Česká centra zapojila i v předchozích letech  a připomínat si budou také 200. výročí narození Bedřicha Smetany.

Česká centra vnímám jako důležitého partnera, který dokáže důstojně reprezentovat naši zemi ve světě“ uvedl Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský 

30 let Českých center

 

Před 30-ti lety, na počátku roku 1993, se započala nová éra kulturních institutů pod značkou Česká centra. V průběhu té doby se síť Českých center významně rozšiřovala, a to nejen do západní Evropy, ale také na další světadíly, do Severní Ameriky, Asie a nově na africký kontinent. V průběhu tří dekád připravila Česká centra více než 50 tisíc akcí prezentujících Česko zahraničnímu publiku.

Česká centra, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou stěžejním nástrojem veřejné diplomacie zahraniční politiky Česka a rozvíjejí kulturní vztahy mezi zeměmi.

 

 

Zeptali jsme se….

Eva Takamine, ředitelka Českého centra Tokio

TM: Tokio není právě malé.. Jak se daří v tak veliké oblasti prosadit ‚malinkatou‘ Českou republiku?

„Ano, máme v Tokiu více obyvatel než tady v celé České republice dohromady a navíc mnoho lidí přijíždí za prací, takže počet obyvatel během týdne je téměř nespočitatelný.

Vlastně se nám daří úžasně. Myslím si, že naše práce má obrovský smysl, protože je tu velký  ohlas, i když jsme spíše  malý tým.

Opravdu je naše práce smysluplná, to skutečně každý den vidíme. Nejvíce je to patrné u našich studentů češtiny v Českém centru. Začínali jsme s počtem 18 studentů a teď máme už sto studentů, kteří se chtějí naučit český jazyk! Kurzy probíhají od pondělí do čtvrtka, každý večer máme tři kurzy. Náš tým je malý, jak už bylo řečeno,  takže  takový zájem je už nezvladatelný, musíme mít také jazykové koordinátory. Je tu asi 10 lektorů, japonských i českých, kteří se střídají. Na základě takového zájmu z řad Japonců jsme začali organizovat certifikované zkoušky z češtiny,  jsme vlastně jediné centrum v Asii, které takové zkoušky pořádá. Spolupracujeme na nich s ÚJOPem při Karlově univerzitě v Praze a s Univerzitou cizích studií v Tokiu.“

TM: Proč vlastně japonští studenti mají zájem o český jazyk? Budou chtít pracovat v České republice nebo sem alespoň přijet?

„Určitě. Obvykle  studují lidé, kteří by češtinu rádi použili ke své práci, Většina našich studentů se učí  češtinu ze zájmu, ale samozřejmě někteří studenti z katedry bohemistiky v Tokiu český jazyk použijí i ve své práci, možná i pár mladých studentů, ale ti půjdou spíše na Univerzitu bohemistiky. V našem Českém centru je pro nás ale úžasné, že škála všech našich studentů a jejich zájmu o Čechy je tak široká. My oceňujeme, že si prohlubují znalost češtiny, a tím se zvyšuje  i jejich zájem o naši českou kulturu. S jazykovou znalostí mohou naše umění a kulturu skutečně prožívat, a to nejen povrchně.  Následně chodí s chutí na naše akce a aktivně se účastní všeho kulturního dění.“

TM: Jsme tedy tak atraktivní, protože nás neznají?

„Nevím, jestli nás neznají. Příliv informací je dnes někde úplně jinde, než býval kdysi. Myslím si, že pár informací určitě mají a Česko je přitahuje,  jsou nějak okouzleni. Ale já to posuzuji z mého úhlu pohledu, tedy z pohledu člověka, který v Japonsku žije už 43 let! Ale jedno vím jistě – k naší kultuře mají blízko.  Možná, že se přitahujeme vzájemně!“

TM: Co se Japoncům na nás nejvíce líbí?

„Tak jednoznačně klasická hudba je v Japonsku  opravdu etablovaná. Jména jako Smetana, Dvořák, Janáček, teď v poslední době i Fibich, to jsou známé pojmy. Klasika tedy určitě. Ta představuje asi obraz o Česku, který znají nejlépe. Ale je to i loutkové divadlo, ilustrované knihy, animovaný film, je toho opravdu mnohem víc, než bychom si představovali.“

TM: Žijete mezi Japonci tedy už hezkých pár let. Jaký je největší rozdíl mezi naší a jejich kulturou?

„To je těžká otázka, je to vlastně nesrovnatelné. Já jsem se vždy spíše snažila soustředit se na to, co máme společného.
Japonci ocení např. dobrou řemeslnou práci. Obdivují české sklo a podobně. Doba se mění, dříve byla symbolem České republiky Věra Čáslavská, která vyhrála na olympiádě v Tokiu v roce 1964,  to bylo tehdy. Jenže bohužel mladší generace ji už téměř nezná, ale zase znají jiná jména, třeba hokejisty nebo fotbalisty. Všechno se mění.
My se snažíme v Českém centru prezentovat vedle oblastí kultury, které už Japonci znají a jsou jim bližší, také jiné žánry, které zde ještě nejsou tak zavedeny, ale zároveň na českou tradici navazují.  Jedním z příkladů je herní průmysl, videohry.  Jeden příklad za všechny – vývojářské studio Amanita je v herním průmyslu velmi známé, má i v Japonsku už spoustu fanoušků.“

TM: Co máte ráda Vy sama na japonské kultuře?

„Vnímám to tak, že se máme od sebe co učit, a to je právě to hezké. Nedá se úplně říct, v čem jsme lepší nebo horší, ale začíná to především zájmem jeden o druhého, v  kulturní výměně. Pokud se o sebe budeme jako kultury nadále vzájemně zajímat, určitě budeme nacházet spoustu inspirativních prvků a budeme se tak i pozitivně ovlivňovat.
Japonci jsou všeobecně možná trošku vážnější, my máme větší smysl pro legraci a dokážeme si udělat srandu   sami ze sebe. V Japonsku je humor jinde. Pokud jejich kulturu neznáte, je dobré nepouštět se do nějakých vtipů. Když totiž něco řeknete, musíte to ale vysvětlit, aby si náhodou někdo nemyslel, že to myslíte tak, jak to nemyslíte….:-)

Musím ale jednoznačně zmínit fakt, že někteří Japonci se dokážou nadchnout! A jsou  vášniví nadšenci,  pokud jde o tanec. Jsou zde dva  amatérské soubory- soubor Valaška a soubor Krásná horka, které se s radostí  věnují českému a moravskému folklórnímu tanci. Jelikož přivézt český taneční soubor do Japonska je pro nás velmi nákladné, na některých našich akcích s výše uvedenými japonskými soubory spolupracujeme. Je fantastické vidět, jak jejich členové navštěvují workshopy, na které si zvou české tanečníky a tanci se opravdu zaníceně věnují. Oblečeni do lidových krojů,  užívají si polku a další naše tance a je velmi pozitivní i skutečnost, že soubory mají v poslední době i řadu nových mladých členů. Dříve to vlastně byli spíše starší lidé, v současné době se ale omladili. A dnes tančí naše české tance mladí i staří….“

Děkujeme za rozhovor a přejeme si, aby tento trend pokračoval

 

 

Zeptali jsme se….

Tereza Svášková, ředitelka Českého centra Káhira

TM: Káhira, to je úplně odlišná kultura od té české, jak vnímají Egypťané nás?

„Česká republika je vnímaná velmi pozitivně, máme na co navazovat. V rámci egyptologie pracuje v Egyptě celá řada našich vědců. Musím zmínit, že teď máme krásný projekt České a egyptské hrdinky. Představujeme egyptské veřejnosti české ženy, a to nejen tohoto století! Je to současně  i výstava, na které se významně podíleli studenti uměleckých fakult z Česka i Egypta. Do našich projektů se zapojují egyptské školy, my, tedy České centrum, realizujeme tak i přednášky a filmové projekce.“

TM: Orientální tance jsou v Čechách řadu let velice oblíbené. Zajímají se Egypťané také o naše tance?

„V Káhiře se tančí každý den, existuje tu komunita egyptských tanečníků, kteří se specializují na latinsko-americké tance, především salsu nebo bachatu. Pořádají se různé taneční workshopy, semináře a lekce. Český folklor na své objevení ještě čeká.“

TM: Šli  by vůbec Egypťané  na vystoupení českého folkloru?

„To ano, to by rozhodně šli, protože pro ně je to něco nového, exotického, zajímavého!“

Děkujeme, jen tak dál!

 

 

 

Foto, video: Eva Smolíková

Text: Petra Přibylová, Eva Smolíková

 

Taneční magazín

 

ČESKÁ CENTRA SLAVÍ 30 LET

REPREZENTUJÍ ČR V 26 ZEMÍCH NA 4 KONTINENTECH!

V týdnu od 12. do 16. června se do Prahy sjedou ředitelé a ředitelky zahraničních poboček Českých center, aby společně jednali o programových prioritách a partnerské spolupráci při prezentaci Česka ve světě na následující sezonu. V průběhu jednoho roku se v zahraničí uskuteční téměř 1 700 českých akcí, které navštíví více než 7,5 mil. návštěvníků. Hlavní náplní letošního setkání ředitelů bude především příprava aktivit na nejbližší období, sdílení zkušeností, rozvoj partnerské spolupráce a diskuze nad prezentací zásadních témat, jakými jsou udržitelnost či boj s dezinformacemi.

Z chystaných nejbližších programů lze zmínit např. tradiční Noc literatury, která se v letošním roce uskuteční kromě Prahy (20. září) také v Amsterdamu, Bratislavě, Budapešti, Mnichově, New Yorku, Sofii, Tel Avivu, Vídni a řadě dalších měst. České centrum Tbilisi chystá na podzim uvedení muralu Daniely Herodesové, v Bukurešti představí one-woman show „Sádlo“ Ridiny Ahmedové a v rámci projektu „Moje tělo je moje“ nabídnou vzdělávací aktivity o bodyshamingu. České centrum Londýn připravuje na podzim již 27. ročník kulturního festivalu Made in Prague. V programu Českých center se objeví také tradiční síťové projekty jako např. výstava České hrdinky o inspirativních ženách české historiei současnosti, výstava „SDGs: Innovations for a Sustainable Future”, reflektující 17 cílů udržitelného rozvoje nebo diskusní cyklus Evropské dialogy Václava Havla. Začínajícím překladatelům je pak již téměř 10 let věnována soutěž Cena Susanny Roth. Pro sezonu 2024 se pak dominantním fokusem stane očekávaný Rok české hudby. Podrobné plány jednotlivých poboček jsou postupně zveřejňovány na www.czechcentres.cz.


V letošním roce si Česká centra navíc připomínají výročí 30 let svého novodobého působení. Novinkou je i chystané rozšíření o pobočku v Bělehradě a na počátku roku se do sítě připojila Kancelář generálního komisaře účasti ČR na EXPO.

„Kulturní diplomacie je důležitou součástí prezentace jakéhokoli státu v zahraničí, v případě těch menších o to podstatnější. V naší práci se velmi často setkáváme se zažitými klišé o Česku, která se snažíme měnit a posouvat prostřednictvím nejrůznějších projektů z naší programové nabídky. Důležité je hledat porozumění s místním publikem a propojovat českou a zahraniční kulturní sféru,“ uvádí Ondřej Černý, generální ředitel Českých center.

Na druhou polovinu roku je plánováno otevření Českého centra v srbském Bělehradě. Ředitelkou centra se na základě výběrového řízení stala Lucie Orbók, která v letech 2015–2020 vedla České centrum Budapešť.

„Naši přítomnost na západním Balkáně považuji v současné, politicky nestabilní době, za velmi důležitou,“ dodává Ondřej Černý.

Česká centra v lednu 2023 rozšířila své řady o Kancelář generálního komisaře účasti ČR na Všeobecné světové výstavě EXPO. Obě instituce si od jejich nového společného působení slibují prohloubení vzájemné spolupráce a také spojení sil při prezentaci Česka v zahraničí. EXPO 2025 se bude konat v japonské Ósace.

ROK ČESKÉ HUDBY

Zásadní programovou linií bude v roce 2024 Rok české hudby, do které se Česká centra zapojila i v předchozích letech a připomínat si budou také 200. výročí narození Bedřicha Smetany. V nadcházejícím roce oslav české hudby plánují Česká centra zahraničnímu publiku představit nejaktuálnější českou hudební tvorbu v průřezu všech žánrů – od soudobé vážné hudby, jazzu až po hudbu elektronickou – včetně doprovodných programů z oblasti filmu, divadla, literatury a dalších.

„Česká centra vnímám jako důležitého partnera, který dokáže (často na neformální rovině) důstojně reprezentovat naši zemi ve světě. Díky této spolupráci vznikají nové kontakty, dochází
k hlubšímu propojení s kulturními instituty, které však současně svou mezioborovou činností čistě kulturní výměnu přesahují a posouvají spolupráci do dalších rovin,“
 uvedl Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR.

30 LET ČESKÝCH CENTER

Před 30 lety, na počátku roku 1993, se započala nová éra kulturních institutů pod značkou Česká centra. V průběhu té doby se síť Českých center významně rozšiřovala, a to nejen do západní Evropy (v 90. letech minulého století), ale postupně také na další světadíly, ať už do Severní Ameriky, Asie nebo nově na africký kontinent. Pro tuto příležitost připravila Česká centra speciální stránku 30years.czechcentres.cz mapující historii organizace.

V průběhu tří dekád připravila Česká centra více než 50 tisíc akcí prezentujících Česko zahraničnímu publiku, a to prostřednictvím nejrůznějších programových formátů konvenujících místním kontextům a ve spolupráci se širokým spektrem partnerů. Neopomenuta zůstala významná výročí, včetně průběžné připomínky odkazu vybraných českých osobností. Významnou součástí programové práce sítě Českých center je i mezinárodní networking, iniciace dlouhodobých partnerství či podpora mladých talentů. Řada projektů či programových aktivit se stala přirozenou součástí místních festivalů a veletrhů či jiných oborových a profesních příležitostí. Z významných projektů, které se prezentovaly prostřednictvím sítě Českých center můžeme připomenout například expozice věnované fenoménu českého skla Brilliant by Design Handmade Dreams. Českou hračku připomněl projekt Mini Wonders, oblast vědy, výzkum a inovace akcentoval projekt Czech Innovation Expo. Vedle fyzických prezentací byly divácky atraktivní také on-line programy nebo podcasty. Za všechny je třeba zmínit pořad Czech Next Wave ve spolupráci s Radio Prague International věnovaný mladým talentovaným Čechům. Další vybrané projekty k dispozici na www.czechcentres.cz/projekty.

ŘEDITELÉ/ŘEDITELKY ČESKÝCH CENTER

ATHÉNY – Lucie Kuligová; BĚLEHRAD – Lucie Orbók; BERLÍN – Jiří Rosenkranz; BRATISLAVA – Monika Koblerová; BRUSEL – Kristýna Halounová; BUDAPEŠŤ – Adéla Gálová; BUKUREŠŤ – Robin Ujfaluši; KÁHIRA – Tereza Svášková; KYJEV – Tereza Soušková; LONDÝN – Přemysl Pela; MADRID – Jana Polívková; MILÁN – Simona Calboli; MNICHOV – Blanka Návratová; NEW YORK – Miroslav Konvalina; PAŘÍŽ – Jiří Hnilica; ROTTERDAM – Hana Schenk; ŘÍM – Robert Mikoláš; SOFIE – Radka Rubilina; SOUL – Michal Emanovský; STOCKHOLM – Michal Brenner; TBILISI – Ivana Bursíková; TEL AVIV/JERUZALÉM – Jan Štern; TOKIO – Eva Takamine; VARŠAVA – Petr Vlček; VÍDEŇ – Sandra Dudek

 

Petra Přibylová

pro Taneční magazín

Česká centra představila kulturní program v zahraničí

Na MZV ČR se sešli ředitelé Českých center v zahraničí

Česká centra pro období českého předsednictví EU připravila širokou škálu aktivit. Hlavní část programu tvoří 10 projektů, které spojuje zacílení na společnou budoucnost Evropy.  Česká republika se v nich prezentuje jako moderní a dynamická země, která propojuje osobnosti a ideje napříč Evropou ke společné diskuzi.

Tisková konference

Nyní nahlížíme na svět po pandemii, která změnila naše vnímání života a ukázala zranitelnost evropského společenství.  Naše životy jsou ovlivňovány zrychlující se digitalizací a změnou klimatu.

Česká centra coby hlavní nástroj veřejné diplomacie české zahraniční politiky přichází s programem, jehož cílem je exponovat témata klíčová pro budoucnost Evropy.

Kultura a její tvůrčí duch nabízí jedinečný prostor pro mezinárodní spolupráci a hledání možných řešení.

Při příležitosti českého předsednictví EU (CZ PRES) připravila Česká centra širokou škálu aktivit. Pod mottem Vize pro Evropu se v síti českých kulturních institutů v EU i mimoevropských destinací představí 10 síťových projektů, které tvoří hlavní linii nadcházející kulturní sezóny. Program vznikl za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR a k realizaci se spolu s českými centry v zahraničí připojují také zastupitelské úřady.

Celkem se jedná o 10 projektů, které v průběhu uplynulého roku a půl vytvořila Česká centra ve spolupráci se zahraničními i  českými partnery. Jedná se například o Technologickou agenturu ČR, Knihovnu Václava Havla, Magistrát hl. m. Prahy a celou řadu dalších subjektů.

„Předsednictví pro nás znamená příležitost pro celkovou pozitivní prezentaci naší země ve světě. Jedná se o základ programu, do kterého se zapojuje všech 17 evropských a 7 mimoevropských zahraničních center na období 2. pololetí letošního roku,“ řekl Ondřej Černý, generální ředitel Českých center.

„České předsednictví v Radě EU vnímám jako důležitou platformu z hlediska zahraniční prezentace v oblasti politické, obchodní i kulturní. Je důležité posilovat dobré jméno naší země ve světě prostřednictvím kulturní diplomacie. Díky atraktivnímu programu Českých center, který jsme společně přichystali pro předsednictví,  můžeme Česko představit jako vyspělou demokratickou zemi, otevřenou k zahraniční spolupráci, která není lhostejná k závažným mezinárodním otázkám,“ dodává Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR.

 Ministr  zahraničních věcí Jan Lipavský 

„Naším hlavním cílem bylo vytvořit program, který není ryze český, ale skutečně evropský. Nepředstavujeme v prvním plánu české osobnosti a úspěchy, byť ty jsou v projektech samozřejmě obsaženy. Jde nám však především o to,  přihlásit se k zodpovědnosti za sdílená evropská témata a pokusit se přispět k hledání jejich řešení,” říká Tomáš Sacher, vedoucí programu ČC k předsednictví EU.

V této souvislosti se pak do popředí pozornosti dostává České centrum Brusel sídlící přímo v metropoli evropského dění. „Celý červenec budou přímo vedle Evropské komise vlát velkoformátové prapory českých a evropských umělců. K této prestižní a viditelné umělecké instalaci jsme přizvali samozřejmě i tvůrce z Ukrajiny. Samotné předání předsednické štafety Francie České republice proběhne formou běhu k poctě manželů Zátopkových.  Chystáme i módní přehlídku mladých českých a belgických návrhářů a řadu dalšího. Českou kulturní stopu v Bruselu tak určitě nebude možné minout,“ uzavírá Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra Brusel.

Všechny projekty spojuje téma budoucnosti Evropy, odtud i motto programu „Visions for Europe”. Projekty jsou postaveny na třech hlavních liniích, a to udržitelnost, inovace
a kreativita. Zřejmě nejsilnějším motivem je právě téma udržitelnosti, které zpracovává například projekt SDGs: Innovations for a Sustainable Future. Výstava připravená pro smíšenou realitu představuje cíle udržitelného rozvoje, a to jak se vědcům či inovátorům z Česka i ze světa daří tyto cíle naplňovat. Projekt Laboratoř budoucnosti zkoumá udržitelný design, téma udržitelnosti městských komunit a veřejného prostoru pak zpracovává například projekt Street Meets (Mural) Art. Ambicióznější mezinárodní verzi pro období předsednictví získávaly i některé tradiční projekty Českých center jako Noc literatury nebo Evropské dialogy Václava Havla.

Osobnosti, které se projektů účastní, ale také vybraní intelektuálové a umělci, se pak setkávají v projektu Visions for Europe, kde prostřednictvím krátkých minutových videí představují svou osobní vizi Evropy a to, co sami k jejímu naplnění dělají.

 Ministr  zahraničních věcí Jan Lipavský 

 

10 PROJEKTŮ ČESKÝCH CENTER K CZ PRES:

LABORATOŘ BUDOUCNOSTI
Projekt vybízející k interakci a diskuzi o udržitelnosti, životním prostředí a vlivu nových trendů na společnost a ekonomiku.

SDGs: INNOVATIONS FOR A SUSTAINABLE FUTURE
Interaktivní výstava prezentovaná v rozšířené realitě.

EVROPSKÉ DIALOGY VÁCLAVA HAVLA
Mezinárodní konference, která se snaží otevřít a rozvinout diskuzi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k odkazu Václava Havla.

NOC LITERATURY

Tradiční literární festival organizovaný Českými centry v řadě evropských zemí včetně ČR.

STREET MEETS (MURAL) ART

Intervence českých vizuálních umělců do veřejného prostoru zahraničních měst.

EVROPA 2050

Projekt, který do programu CZ PRES vtahuje nejmladší generaci. Pracuje se sítí Evropských škol a tvůrčích soutěží tematizujících budoucnost Evropy.

ARTMAT & CZECH CENTRES
Zpřístupnění tvorby vybraných umělců prostřednictvím repasovaných automatů, které oživují místa převážně ve veřejném prostoru.

CZECH IN
Výstava představí zásadní inovační vklady do světového sklářství od jeho počátků
po současnost.

MOVING TOWARDS THE FUTURE
Projekt pracuje s aktivní účastí na tematických sportovních akcích v průběhu předsednictví. 

V rámci krátkého času, který jsme měli, nebylo možné prozkoumat všechna Česká centra, ale zaměřili jsme se na kultury, které jsou pro nás možná méně známé.

 

Zeptali jsme se….

Michal Brenner, Stockholm

 

Švédsko se rozhoduje o vstupu do NATO. Odráží se nějak  válka na Ukrajině ve Vašich projektech a budete zpracovávat taková témata?

 

„My se snažíme samozřejmě zapojit i ukrajinské umělce do našich programů, pokud to jde. Je sice pravda, že Švédsko se teď rozhoduje o vstupu do NATO, ale válka tam tolik nerezonuje jako u nás v ČR,  ve Švédsku se toto téma řeší na politické úrovni, ale oni jsou  geograficky jinde a  mentálně také jinde. U nás jsou na ulicích vidět ukrajinské vlajky, potkáváme tu uprchlíky  a tohle ve Švédsku není.

.

Pokud jde o konkrétní zapojení Ukrajiny do našeho programu, tak  3. září  proběhne velký Festival udržitelné módy,  snažíme se  ve spolupráci s  rádiem Wave  uvést  mnoho mladých českých návrhářů, kteří se věnují ukrajinské módě, a také tam jsou zapojeni  ukrajinští tvůrci.

 

 

Je švédská kultura  stále „svá“ nebo se do ní už mísí i prvky z ostatních evropských zemí? Jsme si v něčem podobní?  Myslím, že právě kultura severských zemí k nám tak výrazně neproniká a mnoho o ní  jistě nevíme. To je škoda…

 

„Je to jiné, je to jiná část Evropy,  je tam jednoduše jiná mentalita lidí než ve střední Evropě. Překvapivě ale existují prvky, které jsou nám Čechům velmi blízké a jsme si hodně podobní, Téměř každý Švéd má chalupu, kdykoliv je volný den, tak tam vyráží, sbírá houby, tohle máme společné. Ale co se týče kultury, oni jsou velmi zaměření dovnitř, tedy na sebe, sledují švédské umění, čtou švédskou  literaturu.  Je to pro nás vždy obrovská výzva přinášet jim  českou kulturu. Právě proto se  my v Českém centru snažíme vybírat  pro Švédy témata, která je zajímají, např. udržitelnost.“

Švédi nejsou v Čechách moc k mání…

„Jsou vidět spíše v oblasti průmyslu, známá jsou letadla Grippen, ale  jejich kultura opravdu moc ne.“

Není to pro nás určitá ztráta? Nemohli bychom se  nějak více propojit? Anebo by to nebylo dobré, protože by Švédsko ztratilo něco ze své svébytnosti a ojedinělosti  a nemá cenu, aby všechno bylo jen univerzální a propojené?

„Tak tohle je možná spíše otázka na Švédskou ambasádu v České republice, se kterou my také spolupracujeme. Ale pokud mohu mluvit za nás, jsou organizace, se kterými spolupracujeme a snažíme se o různé výměny, ale švédský národ kultura České republiky zase možná až tolik do hloubky opravdu nezajímá, anebo o ní vůbec nic neví.  Vím, že např. v rámci České taneční platformy  tu byla švédská umělkyně, měla možnost se podívat, co se u nás děje, je možné, nebo v to alespoň doufáme,  že si Švédové něco  vyberou do svého programu pro příští rok a tím budou zase českou kulturu šířit dál a to je náš cíl.“

Děkujeme a přejeme hodně úspěchů

Eva Smolíková

 

 

Robin Ujfaluši, Bukurešť

Přibližte  našim čtenářům projekty Českých center,  na kterých teď pracujete v Rumunsku

„My  pracujeme hlavně s mladou generací. Dá se říct, že máme takové tři formáty, vzdělávací projekty, tj. Dialogy Václava Havla, tyto  jsme připravili se  šesti rumunskými univerzitami z různých koutů země, dále Evropa ve stínu války, Demokracie, Environmentální výzvy, které nám nezmizí a Bezpečnost.

V rámci předsednictví  chceme jít v Bukurešti k tématům Evropa jako úkol, toto téma Rumunsko a Česko spojuje. Přistoupili jsme do EU a je to kontinuální téma. Jsme  členské země a záleží na tom,  jakou roli  v Evropě chceme mít a  jaký prostor dáme mladé generaci.

Druhý vzdělávací projekt je vzdělávací cyklus pro střední školy, je to jako Jeden svět (filmový festival) na školách. Nechali jsme studenty zpracovat v rámci krátkých filmů téma, jak oni vidí svět v roce 2020-2050. Perspektiva Bukurešti a perspektiva menších měst je různá. Dali jsme středoškolákům nějaký trénink a moderaci, ale nechali jsme jim prostor, aby oni  sami otevírali svoje  vlastní témata.  Zadali jsme témata jako Životní prostředí, Identita, Svoboda  v sebevyjádření,  to jsou jen některá,  která se mi ihned vybavila.

Během léta budeme hodně ve veřejném prostoru, chceme dělat akce přímo před Českým centrem, zahájíme  projektem Evropa a její diverzita a chceme otevřít bukurešťské ulice akcím ve veřejném prostoru.

Na podzim bude hlavní téma Udržitelnost a budeme se bavit o tématech jako je udržitelná produkce, proběhne designová výstava a diskuse o tom, co to dnes znamená  produkovat udržitelně. V Bukurešti také budou konkrétní výrobky z ČR, ale chceme oslovit i rumunské inovativní producenty a otevřít dialog, jak se dá začít produkce. Chceme se ale bavit také o tématech jako je Cirkulární ekonomika, Redukce odpadu aj.

Dá se říci, že Udržitelnost a různé filmové produkce budou hlavní programovou linkou na podzim od září až do prosince.

Ovlivňuje česká kultura tu rumunskou a opačně nebo ne?

„Já to vnímám tak, že obě kultury jsou hodně propojené,  jednotliví tvůrci se znají z mezinárodních projektů a mezinárodních sítí, takže nepochybně  se vzájemně ovlivňují. Rumunská  kultura má dnes vliv zejména přes film. Tzv. „Rumunská nová vlna“ je pojem, který sbírá ocenění i na festivalech. Myslím si, že propojení tvůrců je dobrá věc.

My  v Bukurešti máme třeba program Dokumentární pondělky.  Dokumenty, to je něco, v čem máme jako České centrum velkou stopu.  Festival Jeden svět byl založen před 15-ti lety a dnes je to jeden z největších  festivalů v Rumunsku,  je zaměřen na problematiku lidských práv. Takže toto je taky vazba, která funguje od nás do Rumunska.  Pokud jde o vliv Rumunska na českou tvorbu, ten je spíše ve filmovém světě,  film je hodně vidět, takže tady je to opravdu propojené.“

Děkujeme za rozhovor, hodně štěstí

Eva Smolíková

 

AKCE  K  ZAHÁJENÍ  ČESKÉHO  PŘEDSEDNICTVÍ   EU

  1. 6.

TEL AVIV

  • Zahajovací koncert TAM TAM Batucada, Jerusalem Beach
  • Bubble Show Matěje Kodeše
  • Česko-izraelské volejbalové klání

BUKUREŠŤ

  • Zahajovací koncert v neoklasicistní koncertní hale zvané Rumunské athenaeum v Bukurešti
  1. 7.
    STOCKHOLM
  • Grand opening – předávání vlajky EU s velvyslanci Francie a ČR v kulturním centru Blivande  ve Stockholmu
  • Recepce se švédskou ministryní zahraničí v Europahuset ve Stockholmu

1.7., 2. 7., 21. 9.

BRUSEL

  • Kolektivní instalace Imagine Me v Carrefour Jean-Monnet (1.31. 7.)
    Umělecké reflexe české vlajky od českých umělců a grafických designérů zavěšené
    nad ulicemi Rue Archimede, Rue Franklin, Rue Stevin.
    Doplněno o díla evropských umělců na téma „A Letter to the Capital of Europe.“
  • 5km běh přátelství ve dvojicích (2. 7., Stade des Trois Tilleuls)

Slavnostní předání předsednické štafety mezi Francií a Českou republikou se v Bruselu odehraje formou běhu k poctě manželů Zátopkových na Stadionu tří lip, kde Emil Zátopek zaběhl v roce 1954 světový rekord na 10 km. Běh dvojic z řad diplomatů i široké veřejnosti bude následován promítáním filmu Zátopek v BOZAR za účasti filmové delegace.

Ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU, Českým olympijským výborem a belgickým magazínem „Zatopek“.

  • Zahajovací koncert v BOZAR (21. 9.) Zahajovací koncert pro diplomatické publikum i širokou veřejnost. Program napříč několika staletími evropské klasické hudby s důrazem na českou tvorbu. Lukáš VondráčekPražská komorní filharmonieTomáš Kačo.
    Hlavní pořadatel: Úřad vlády

Spolupořadatelé: BOZAR, České centrum Brusel, Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu

BRATISLAVA

  • Koncert Melody Makers

VARŠAVA

  • Běh diplomatů
    Recepce v Českém centru Varšava

AKCE K ZAKONČENÍ PŘEDSEDNICTVÍ EU

  1. 12.

BRUSEL

Multižánrový večer (od klasiky po jazz). Série vystoupení předních českých hudebníků spolu s jejich nejtalentovanějšími studenty. Masterclasses pro veřejnost. Veřejné slyšení v Evropském parlamentu  na téma uměleckého vzdělávání. Hlavní pořadatel: České centrum Brusel.
Spolupořadatelé: Úřad vlády, Stálé zastoupení ČR při EU, BOZAR, MenArt, Evropský parlament.

  1. 12.

ŘÍM

Silvestrovský běh Emila Zátopka (v rámci We Run Rome)
Doprovodný program v podobě výstavy Zátopek.
Partneři: Atleticom We Run Rome, ZÚ Řím, ZÚ Vatikán, kraj Lazio

DALŠÍ VYBRANÉ AKCE

BULHARSKO
Výstava Roman Šedina – Life of Vase

  • 7. 6.  31. 7., Sofie (České centrum Sofie)
  • 3.31. 8. Burgas (Umělecká akademie)
  • 7.24. 9. Plovdiv (Městská galerie, ul. Angel Kančev)

 

FRANCIE

Výstava Duše skla v Českém centru Paříž (červen – září)

MADRID

Výstava Evy Koťátkové v Casa Escendide Madrid

BRUSEL

Focus na český film v bruselském kulturním centru BOZAR. Výběr z české filmové tvorby napříč obdobím předsednictví (červenecprosinec) včetně filmů Zátopek (2. 7.),
Krajina ve stínu (8. 9.), Zrcadla ve tmě (6. 10.), Il Boemo (16. 11.), Havel (8. 12.)
Hlavní pořadatel: České centrum Brusel

Spolupořadatelé: Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu, Státní fond kinematografie/České filmové centrum, Velvyslanectví ČR v Bruselu, BOZAR

  • Festival CinEast, Lucemburk, (6.–23.10.) Focus na český film v rámci festivalu CinEast.
    Hlavní pořadatel: CinEast Spolupořadatelé: Velvyslanectví ČR v Lucemburku, České centrum Brusel
  • Výtvarná instalace Mileny Dopitové (16. 8. – 30. 10.) v centrálním foyer kulturního centra BOZAR v Bruselu.
    Hlavní pořadatel: Národní galerie. Spolupořadatelé: BOZAR, MK ČR, MZV ČR, ČC Brusel
  • We Are Next: Móda budoucnosti (5. 11.) Společná módní přehlídka mladých českých a belgických módních tvůrců v centru Bruselu. Hlavní pořadatel: České centrum Brusel. Spolupořadatelé: Velvyslanectví ČR v Bruselu, Delegace Jihomoravského kraje při EU, Delegace hl. m. Prahy při EU.
  • Minifestival současné loutky: Pocta Trnkovi a Skupovi (21.–23. 10.) Divadlo Perruchet Brusel. Hlavní pořadatel: Divadlo Alfa. Spolupořadatelé: Divadlo Perruchet, České centrum Brusel, Plzeňský kraj, UNIMA, Institut umění – divadelní ústav.
  • The Future of Living: Umělá inteligence a SDGs, (22. 10., BOZAR)

Konference a hackaton na téma umělecké inteligence a SDGs. Pořadatelé: EUNIC Brusel, České centrum Brusel, EUNIC Global, BOZAR

  • Lovci orchidejí: umělecká intervence na téma Benedikta Roezla, (9. 10. 2022 – únor 2023, Botanická zahrada v Meise): Výtvarná intervence umělce Rudolfa Samohejla zpracovávající belgické stopy českého botanika a objevitele Benedikta Roezla. Hlavní pořadatel: ČC Brusel. Spolupořadatelé: Velvyslanectví ČR v Bruselu, Botanická zahrada v Meise.

SOFIE

  • Jednodenní festival Český den v Městské zahradě v Sofii (10. 9.)
  • Koncert Epoque Quartet 7. 10. – Sofie (sál Balgaria), 8. 10. – Plovdiv (Balabanova kašta)
  • Výstava studentů VŠ UMPRUM: 13.–28. 10. Trojan (Seryakova Keshta),

1.–28. 11. České centrum Sofie)

  • Výstava Lenka Klodová: Černý David. 20. 10. – 6. 12. Sofie (Muzeum současného umění)

 

Foto, video: Eva Smolíková

Text: Petra Jungwirthová, Eva Smolíková

Česká centra, Taneční magazín

 

 

Jak to vypadá s programy v zahraničí?

Prohlášení Českých center k současné situaci v oblasti zahraničních programů a dalších kulturních aktivit. Jak tomu bude v ostatních pětadvaceti metropolích po celém světě?

Česká centra v průběhu roku pořádají téměř 2 000 akcí, propagujících Českou republiku a její kulturu ve světě. Vzhledem k současné celosvětové situaci s šířením koronaviru dochází k postupnému rušení všech kulturních i dalších aktivit. To se zcela pochopitelně dotýká i činnosti našich zahraničních poboček souběžně působících v 25 metropolích po celém světě.

Z představení „Memories of Fools“ Cirku La Putyka, které již bylo uvedeno on-line

Všechna nařízení a restrikce, v rámci jednotlivých zemí, plně respektujeme.  A hledáme cesty, jak pomocí české kultury přispět k šíření nejen dobrého jména naší země, ale  také zejména k šíření příjemných zážitků a pozitivní nálady. Zaměřili jsme se proto na zprostředkování kulturních zážitků a projektů do světa prostřednictvím on-line sítí. První vlaštovkou bylo například on-line velmi úspěšné vystoupení Cirk La Putyka s představením „Memories of Fools“, které jsme sdíleli do šestnácti světových metropolí, prostřednictvím našich sociálních sítí.

Vedle toho rozšiřujeme spolupráci s Radio Prague International, které má připraveny on-line projekty např. na podporu české literatury „České knihy, které musíte znát“. Spolupracujeme s festivalem dokumentárních filmů o lidských právech „Jeden svět“, sdílíme koncerty vážné hudby z Brna a Olomouce… A jsme připraveni pustit do světa další a další virtuální kulturní projekty.

Velmi nás těší, že čeští umělci takto aktivně a kreativně přistoupili k celé situaci a rozhodně budeme jejich nápady a výstupy v zahraničí on-line cestou  prezentovat do té doby, než se budeme moci opět vrátit k běžné činnosti. Lze dokonce očekávat, že se nám virtuální forma natolik osvědčí, že se stane nedílnou součástí naší činnosti i v budoucnu,“ uvedl generální ředitel Českých center Ondřej Černý. 

Máte-li on-line projekt, vhodný k prezentaci v zahraničí, napište nám na komunikace@czech.cz, obratem se s vámi spojíme.

Informace o aktuálních termínech a rušení programů v zahraničí sledujte na stránkách jednotlivých českých center zde: http://www.czechcentres.cz/o-nas/sit-cc/.

Sdílet

Kontakt: www.czechcentres.cz

Česká centra

pro TANEČNÍ MAGAZÍN