Jaroslava Janečková – Taneční magazín

Pražský komorní balet, největší české nezávislé taneční těleso, se v dubnu chystá na dva zájezdy, které soubor představí na mezinárodní úrovni. Na turné v Maďarsku a Turecku zatančí svůj nejnovější komponovaný program Mraky důvěrné. Představení se skládá ze dvou částí, které připravila dvojice choreografů s velmi zajímavou a bohatou profesní kariérou – první patří dílu Listy důvěrné světově uznávaného choreografa Petra Zusky, druhá inscenaci Černý mraky nepláčou Jiřího Pokorného. V jednom večeru se tak představují detailně promyšlená a strukturovaná díla plná silných emocí a vizuálních vjemů. Na turné tanečníky doprovodí Zemlinského kvarteto.

První zastávkou na dubnových cestách bude Maďarsko, kde se Pražský komorní balet představí na 10. ročníku divadelního festivalu Theatre Olympics 2023. V rámci spolupráce se Székesfehervári Ballet Színház soubor v živém hudebním doprovodu Zemlinského kvarteta vystoupí 4. dubna 2023 v divadle Vörösmarty Theatre v Szekesfeherváru. Další představení tanečníky čeká 6. dubna 2023 v Kulturním domě Eötvös 10 v Budapešti. Obě vystoupení se uskuteční ve spolupráci s Českým centrem v Budapešti a za finanční podpory Ministerstva kultury.

V polovině měsíce pak Pražský komorní balet odletí do Turecka, kde 18. dubna 2023 – opět společně s hudebníky ze Zemlinského kvarteta – vystoupí v rámci hlavního programu 37. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu v Ankaře. Den předtím zatančí soubor na matiné v prostorách české ambasády v tureckém hlavním městě. Další vystoupení proběhne 20. dubna 2023 v Mersinském kulturním centru Mezitli. Všechna představení se uskuteční ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Turecku a za finanční podpory Národního plánu obnovy.

„Jsem velmi ráda, že se nám daří opět navázat na původní kontakty v zahraničí a prezentovat české taneční umění v Maďarsku a Turecku. Do maďarské Budapešti se soubor vrací po více než třiceti letech díky pozvání Attily Egerháziho, uměleckého vedoucího Fehervári Ballet. Do turecké Ankary v posledních třech letech jezdíme každoročně v rámci Solo International Dance Festivalu,“ uvádí Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „V letošním roce se mimo to podařilo zařadit náš nejnovější program Mraky důvěrné i do programu Mezinárodního hudebního festivalu v Ankaře. Těšíme se, že jej na zájezdě uvedeme se živým hudebním doprovodem Zemlinského kvarteta. Pro zahraniční diváky bude turné jedinečnou příležitostí vidět výjimečné taneční výkony a poznat tak blíž českou kulturu a umění.“

ČERNÝ MRAKY NEPLÁČOU

Choreografie: Jiří Pokorný

Hudba: Yukari Sawaki

Scéna a kostýmy: Jan Nečas

Světelný design: Loes Schakenbos

Nastudování: Jaroslava Janečková

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Délka: 22 minut

LISTY DŮVĚRNÉ

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: Leoš Janáček, smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“

Scénografie a světelný design: Petr Zuska

Kostýmy: Pavel Knolle

Asistent choreografie: Lenka Šustová Hrabovská

Hudební nastudování: Zemlinského kvarteto

Délka: 25 minut

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Pražský komorní balet chystá novou premiéru nazvanou Mraky důvěrné. Představení soubor poprvé uvede v neděli 22. května 2022 v 19:00 v pražském Divadle na Vinohradech. Petr Zuska, rezidenční choreograf PKB, připravuje speciálně pro tento večer nové pětadvacetiminutové dílo Listy důvěrné. Choreografii na druhý smyčcový kvartet Leoše Janáčka v hudebním nastudování Zemlinského kvarteta Zuska věnuje dlouholetému mecenáši a podporovateli PKB, dr. Ivanu Dunovskému, při příležitosti jeho nedožitých sedmdesátých narozenin. Premiérový večer doplní choreografie Jiřího Pokorného Černý mraky nepláčou, která původně vznikla před devíti lety pro soubor DEKKADANCERS, nyní ji její autor upravil na míru Pražskému komornímu baletu.

Petr Zuska foto Jakub Fulín

„Dílo Černý mraky nepláčou je inspirováno pocity a myšlenkami, které jsou vědomě i nevědomě potlačovány a skrývány v nitru lidské duše,“ popisuje svou choreografii Jiří Pokorný. „Z naší lidské schránky se stává tvrdý krunýř, nepropustný a dokonale maskovaný celou škálou lidských tváří, zatímco pod povrchem se skrývá jen ta jedna jediná. Utrhneme-li jablko ze stromu a chceme ho namalovat, vnímáme jeho povrch a pomyslnou strukturu stále jasně živoucí, ale ve skutečnosti je jeho obsah již bez života a dozajista mrtvý. Ve španělském jazyce se termínu zátiší dává daleko příhodnější název – ‚naturaleza muerta‘ – ‚mrtvá příroda‘.“

„Smyčcový kvartet Listy důvěrné zkomponoval Leoš Janáček těsně před svou smrtí v roce 1928. Dílo je inspirováno jeho dlouholetým milostným vztahem s vdanou, o čtyřicet let mladší ženou. Snad se dá říci, že jde o jakousi hudební variantu jejich vzájemné písemné korespondence,“ vysvětluje Petr Zuska. „Má interpretace tohoto opusu na výše zmíněný náznak tématu či příběhu vlastně rezignuje. Rozhodl jsem se jít naprosto svobodnou a ničím předem neovlivněnou cestou, kromě toho nejzásadnějšího – hudby jako takové. Tento živý, pulsující a proměnlivý organismus je sám o sobě tématem a příběhem. Neuchopitelnou sítí vztahů, osudů a nitek mezi námi, komplikovaným labyrintem duše uvnitř každého z nás, něčím, co se nedá pojmenovat. Vše je v neustálém pohybu, nic netrvá věčně a nic už se nebude opakovat. Rychle mizející otisk dlaně na skle, prchavý imprint naší přítomnosti v prostoru a čase. Premiéru jsem věnoval Ivanu Dunovskému.“

Jiří Pokorný foto archiv