„Brave New Life“

„MOVE Fest 2020“ v Ostravě právě uvádí českou premiéru představení o dezinformacích a konspiračních teoriích. Ze Slovenska na něm spolupracují Vlk a Vlčeková!

Brave New Life“ – to je název nového představení, které v české premiéře představí sedmý ročník festivalu tance, nového cirkusu a fyzického divadla „MOVE Fest 2020“. Aktuálně již tuto středu od 20.00 v ostravském Cooltouru. Projekt propojující divadlo, pohyb, živou hudbu a originální mixování videí stvoří na pódiu fiktivní Ministerstvo pravdy, které má ochránit diváky před lží a hoaxy.

Představení vzniklo v rámci koprodukční spolupráce dvou nezávislých kulturních center – Cooltouru Ostrava a košické Tabačky Kulturfabrik.

Kde je pravda? Kdo ji pozná? Může Ministerstvo pravdy zajistit krásný nový život a chránit před dezinformacemi a konspiracemi?

Žijeme v době, kdy se svět dělí na sever a jih i lež a hoax? To vše jsou otázky nového koprodukčního projektu „Brave New Life“, který je založen na neobvyklém divadelním textu opírajícím se o příspěvky z internetových diskusí a stránek. Vznik inscenace je součástí projektu „Shaking The Walls“, který je z většinové části financován z programu Evropské unie „Creative Europe“.

Na začátek jsme připravili několik debat na společensky aktuální témata v Centru Pant. Jednalo se o moderované diskuze s novináři, hudebníky, umělci, a dalšími. Stěžejní pro nás byly debaty o pravdě. A to z různých úhlů pohledů předrevoluční i současné generace. Během debat se jako zásadní projevilo téma dezinformace a konspirace. Do tohoto kontroverzního motivu jsme se tedy pustili společně, se slovenským tvůrčím týmem z košické Tabačky a režisérem Jozefom Vlkom,” nastiňuje Andrej Harmečko, ředitel kulturního centra Cooltour Ostrava.

 Autoři v představení propojují divadlo, živou hudbu, pohyb a VJing – tedy originální práci s videem, která napodobuje činnost hudebního DJingu. Diváci se mohou těšit například na Michala Nogu, herce známého nejen z ostravského Divadla Petra Bezruče, nebo například na Janu Ryšlavou, ředitelku iniciativy MOVE Ostrava, organizující festival „MOVE Fest“.

Role režiséra se ujal slovenský autor, režisér, skladatel, hudebník, performer a producent Jozef Vlk a choreografkou představení je tanečnice, choreografka a pedagožka Stanislava Vlčeková.

Inscenace vznikla v průběhu čtyř intenzivních tvůrčích rezidencí v průběhu roku 2020 v košické Tabačce i našem Cooltouru. Dokázali jsme to tak společně i navzdory koronavirovým komplikacím. Po devíti měsících náročných příprav proběhla světová premiéra představení ve středu 16. září v Košicích,” uvádí ředitelka MOVE Festu a jedna z performerek představení Jana Ryšlavá.

Česká premiéra inscenace proběhne ve středu 7. října od 20.00 v ostravském kulturním centru Cooltour v rámci festivalu MOVE Fest 2020.

Foto a grafika: Move Fest

Lucie Sembolová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se zpěvákem, skladatelem, textařem i „bavičem“ LIBOREM PETRŮ:

„Tanec mám rád asi tak jako hokej“

Zpěvák, skladatel, textař i imitátor LIBOR PETRŮ se stále častěji začíná prosazovat i jako herec a také v roli takzvaného „baviče“. Ostatně, jeho široký talent i schopnosti jej k tomu přímo předurčují. Na televizních obrazovkách se nyní také, kromě Liborova bratra – zpěváka Leoše – objevuje i jeho syn Leon.

Libor je tudíž, po všech stránkách a na „více frontách“, poměrně velmi vytížen. Bez mučení se přiznám, že jsme nyní využili určitého kulturního útlumu při zmatcích, stran kulturních vystoupení, během „koronavirové krize“ a Libora tak snáze „odchytli“ k rozhovoru pro TANEČNÍ MAGAZÍN.

Co Vás vůbec k muzice a zpěvu přivedlo?

Prý zpívám od dvou let. Tak to alespoň tvrdí rodiče. Ostatně, máme to právě v rodině. Náš taťka zpíval s orchestrem a taky mamka zpívá velmi dobře. Takže, vlastně asi oni.“

A ke skládání písniček?

To přišlo v době, když jsem se na střední škole naučil hrát na kytaru. Začal jsem si současně i sám skládat písničky.“

Píšete píseň kontinuálně, tedy hudbu a text současně. Anebo později zhudebňujete svůj text? Či naopak otextujete již vymyšlenou melodii?

Skládám tak, že nejprve udělám hudbu, potom text. Snažím se, aby následně text korespondoval s hudbou. Samozřejmě jde to i obráceně. Také jsem to zkusil, ale ta první varianta mi vyhovuje nejvíce.“

Libor Petrů zpívá u příležitosti křtu svého nového alba. V pozadí zleva: kytarista David Jakubec, Patrik Fox a zpěvačka Madia.

Máte od dětství blízký vztah ke sportu, avšak jaký máte postoj k tanci?

Tanec se mi samozřejmě líbí, především latina, ale tady mi, fakt, dáno nebylo.“

Chodil jste tedy vůbec do tanečních?

Do tanečních jsem, bohužel, nechodil. Avšak chodil jsem do kurzu před samotnými tanečními. Když ale taneční mistr prohlásil: ,Tak takové dřevo jsem ještě neviděl´, už jsem se neodvážil dál pokračovat. Na plese jsem vždy před dámskou volenkou lezl pod stůl. A na svém ,maturáku´ jsem se bál, aby na mě nepřišla během písničky řada. Naštěstí to dobře dopadlo a muzikanti skončili dříve, než bych musel vyzvat k tanci naši profesorku. Byl jsem strachy zpocený jako po fotbalovém zápase. No, na vlastní svatbu jsem ,vydřel´alespoň valčík.“

Libor s přítelkyní Věrkou

Máte Vy tedy vůbec rád tanec jako takový?

Jak jsem již teď řekl, tanec mám rád, ale pouze jako divák. Je to stejné jako s hokejem.“

Kdy jste třeba byl naposledy na klasickém baletu?

Tak to už bude hodně dávno. Naposledy asi s nebožtíkem hercem Jirkou Krytinářem. A už byste ze mne ani nevydolovali ten název. Musím se dobrovolně přiznat, že to zrovna není můj šálek kávy.“

Libor Petrů (sedící úplně vpravo) jako dodnes aktivní bývalý výkonnostní fotbalista, je hybnou silou a výraznou posilou na hřišti týmu slavných osobností ze světa kultury a sportu ,Československý lev´

A co říkáte modernímu výrazovému tanci?

Tak tento tanec se mi líbí hodně! Zejména v provedení mladých děvčat…“

Spolupracujete při tvorbě pořadů s nějakým choreografem či pohybovým expertem?

Tak žádný natolik odolný se ještě nenašel. Proto mám vlastně tu kytaru, abych na pódiu mohl stát, či sedět. Při zkouškách hudební komedie ,Zítra to roztočíme, Jaroušku!´ jsem dost trpěl při tanečních kreacích. Vypadal jsem u nich jako blázen. Naštěstí to právě ta moje role vyžadovala.“

Jak jste se dostal k imitaci zpěváků, která Vás nakonec dovedla na obrazovky tehdy Československé televize a ke spolupráci s režisérem Františkem Polákem?

Zase to mám z rodiny. Můj taťka je ještě i teď ve svých pětaosmdesáti letech zdatným imitátorem. Zvládá Buriana, Vojtu, Štercla i další. Tak jsem to asi zdědil, akorát jsem se více vrhnul na zpěváky. Vždy, když se mi líbila nějaká písnička, snažil jsem se zpěvem co nejvíce přiblížit danému interpretovi. A když jsem byl několik let členem Směšného divadla Luďka Soboty, hodně jsem se tam naučil právě hlas samotného principála.“

Chcete ještě něco doplnit? Anebo se k něčemu vrátit?

…ale, měl bych ještě dodatek k tomu mému historickému premiérovému televiznímu vystoupení. Bylo to v tenkrát velmi populárním pořadu ,Možná přijde i kouzelník´. Byl jsem vybrán právě mezi imitátory na konkurzu. Jelikož to bylo tehdy moje první vystoupení před televizními kamerami, měl jsem obrovskou trému. A hodně mi ,na place´ pomohl zkušený Zdeněk Srstka. Od té doby jsme byli velmi dobrými kamarády. Skoro třicet let!“

Vystupujete s celou řadou hereckých a „zábavních“ legend. Někte z nich již nejsou mezi námi. Na které z nich nejvíc vzpomínáte?

Asi nejvíce vzpomínám právě na toho velkého kamaráda a skvělého borce Zdeňka Srstku. S ním jsem odjezdil nespočet vystoupení. Hodně jsem vystupoval i s Jirkou Krytinářem – byla s ním legrace. A moc rád vzpomínám i na kolegu z hudební komedie ,Zítra to roztočíme, Jaroušku´ Pepu Mladého. Nezapomenu na jeho vyprávění v šatně. Byl to moc dobrý kamarád.“

A kdo z nich Vám dal nejvíce rad pro pěveckou kariéru?

Odpovím trochu jinak. Tím, že imituji asi přes třicet zpěváků, neměl jsem v podstatě žádný vzor. Ale nejradši jsem měl Petra Rezka. Bylo pak moc hezké se s ním osobně potkat.“

A v rámci kariéry divadelní?

Jako jevištní vystupování? Hodně mi právě dalo angažmá u Luďka Soboty – skvělá škola.“

Poznamenala letošní pandemie koronaviru výrazně Vaše koncertní plány?

Asi jako každého – vše bylo zrušeno. Doufejme, že se brzy zase všechno vrátí do normálu.“

Na křtu CD Libora Petrů ,Romantický prase´ se sešlo hodně ryzího zlata! Zleva nositel tří zlatých medailí z hokejových MS 1999, 2000 a 20001 Tomáš Vlasák, zlatá olympijská vítězka z Turína Kateřina Neumannová a legendární zlatý brankář z OH v Naganu i držitel dvou zlatých prstenů za triumf ve Stanley Cupu Dominik Hašek. Zcela vpravo autor a oslavenec Libor Petrů.

Čím jste odpadlá vystoupení nahradil?

Udělal jsem nové písničky, nahrál je ve studiu u Patrika Foxe. Hodně mi pomohla také zpěvačka MADIA. Vydal jsem CD ,Romantický prase´ a pokřtil ho v kavárně jménem ,Proč ne 67´. Měl jsem věhlasné kmotry a kmotřičky. Například Pavla Zedníčka, Heidi Janků, Dominika Haška, Katku Neumannovou, Tomáše Vlasáka, Honzu Bergra, Evu Čížkovskou a Hanku Kousalovou.“

Výše zmíněné CD Libora Petrů (úplně vpravo) pokřtili v kavárně ,Proč ne 67´ i celebrity z uměleckého světa: Pavel Zedníček, Hana Kousalová, Eva Čížkovská a Heidi Janků

Jak se odreagováváte, když máte tak nabitý program?

Dám si vířivku! Podívám se na nějaký dobrý film, nebo si jdeme s naším týmem celebrit ,Československý lev´ zahrát fotbal v rámci zápasů staré gardy. A také nesmím zapomenout na cestování. Jezdíváme s přítelkyní velice často do zahraničí. Teď tedy spíše po Čechách, Moravě a na Slovensko. Takové výlety mne moc nabíjejí.“

Libor se synem Leonem, snachou Štefi a vnučkou Larou

A co chystáte do nové sezóny 2020/2021?

Po zkušenostech z letoška si plány moc nedávám. Co bude, to bude. No přece jenom – chtěl bych udělat klip na vánoční písničku”.

Tak Vám přejeme, nejen za čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU, podařený klip nejen na písničku vánoční, ale i na ty všechny další v budoucnu.

Foto: Václav Nekvapil a archiv Libora Petrů

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

»KYTICE« k výročí

Pražský komorní balet v neděli 17. 11. připomene třicáté výročí sametové revoluce slavnostní reprízou představení „Kytice“

Pražský komorní balet se připojí k oslavám třicátého výročí sametové revoluce a v neděli 17. listopadu od 19 hodin uvede v Divadle na Vinohradech slavnostní reprízu autorské inscenace Petra Zusky „Kytice“.  Choreografa inspirovala Erbenova sbírka veršovaných balad, patří k pokladům české poezie a literatury. V Pražském komor ním baletu vzniklo toto taneční divadlo letos na jaře. Originální symfonickou hudbu k představení zkomponoval hudebník, skladatel a herec Ondřej Brousek.

Zuskova jevištní podoba „Kytice“, nejslavnějšího díla miletínského rodáka Karla Jaromíra Erbena a jednoho z nejznámějších děl české literatury vůbec, je inspirována deseti básněmi, není to však jejich doslovné převyprávění. Některé básně sbírky zde mají větší prostor, jiné se objevují jen jako určitá esence, balady se navzájem prolínají a jedna se přelévá do druhé.

Jsme velmi rádi, že se můžeme připojit k oslavám kulatého výročí pádu komunismu v bývalém Československu, a že tudíž reprízujeme ,Kytici´ v Divadle na Vinohradech právě 17. listopadu,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Úspěšný autorský taneční titul Petra Zusky bude důstojným připomenutím událostí, které před třiceti lety změnily životy Čechů. Pražský komorní balet je český soubor, který každoročně přináší a studuje nová česká díla, oslovuje a dává příležitosti českým tvůrcům a zaměstnává české tanečníky.“

Výtvarná stránka představení „Kytice“ se opírá o scénografa Jana Duška, výtvarníka kostýmů Pavla Knolleho a světelného designera Daniela Tesaře. Dramaturgem inscenace je básník a režisér Tomáš Vondrovic, jejím koproducentem je:  Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium.

Vstupenky je možné zakoupit na webové stránce Divadla na Vinohradech:

https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/Kytice.

Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

WERICHOVA VILA nabitá programem

Co tam můžete navštívit až do konce kalendářního roku?

Milí čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

v závěru roku nás ve Werichově vile čeká to první i poslední: premiéra loutkového představení Fimfárum i derniéra Roštěnek u Tiffanyho, zářivé freakshow inspirované hlubinami života, která byla před pár lety ušita na míru přímo podkroví vily.

A co máme na programu dál?

Uslyšíte slovo v mnoha podobách. V rámci cyklu pravidelných čtení PEN klubu představí v listopadu Petr Kotyk osobní fond Jana Wericha a v prosinci vzdá Jiří Dědeček poctu knihovnám.

Tvorbu jednoho z nejznámějších českých spisovatelů, Bohumila Hrabala, přiblíží doc. Jakub Češka.

Bohumil Hrabal


Mikulášskou vánoční stand-up besídku budou mít v režii Miloš Čermák a Luděk Staněk. A vůbec poprvé, ale rozhodně ne naposled, zazní v podkroví svérázná slam poetry – žánr, který někdo definuje jako performativní poezii, jiný jako rýmovaný stand-up a další jako rap beze slov!

Ještě dvakrát zažijete do konce roku Ljubu Krbovou jako jímavou a přesto nezlomnou Margaritu. A těsně před svátky se můžete s dětmi (nebo bez) přijít vánočně navnadit na představení Betlém.

Kromě stálé expozice ve sklepení a patře Werichovy vily věnované Janu Werichovi, jeho době, tvorbě a současníkům, Osvobozenému divadlu, ale i Vladimíru Holanovi a vývoji ostrova Kampa, budete moci od 2. listopadu do 31. prosince 2019 navštívit v podkroví vily výstavu s názvem Zdeněk Petr: Ten umí to a ten zas tohle. Vznikla při příležitosti 100. výročí narození hudebního skladatele a režiséra Zdeňka Petra, který je autorem slavných hitů jako jsou Píseň pro Kristýnku nebo Ten umí to a ten zas tohle z filmu Císařův pekař, Pekařův císař.

Stálou expozicí můžete projít sami nebo využít příležitosti komentované prohlídky s lektorem a dozvědět se tak i nějaké „podpultové“ informace. Naopak na pultu našeho obchůdku v přízemí můžete kromě jiného stále zakoupit kuchařku s recepty z Werichovy domácnosti, mezi kterými figurují i ty, které spolehlivě zasytí a zahřejí v sychravém podzimu.

V Museu Kampa můžete zhlédnout nově otevřenou stálou expozici s názvem František Kupka a Otto Gutfreund nebo zavítejte do Musea skla Portheimka.

Přejeme Vám pěkné dny i příjemné prodlužující se večery a doufáme, že některý z nich strávíte třeba právě v podkroví Werichovy vily.

Se srdečnými pozdravy


Tým WV

pro TANEČNÍ MAGAZÍN