PRAŽSKÉ MÚZY nově a v novém

Nejnovější koncert je věnován múze Thaleia. Hvězdami budou Eva Garajová a Hana Bartošová. Pozor, změna tradičního místa konání koncertů!


Vážení hudební přátelé, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

dovolujeme si Vás pozdravit a po delší nucené pauze Vás pozvat na koncert z cyklu „Pražské múzy“, který se koná ve středu 23. června 2021 od 19.30 netradičně v jiném kostele V Jirchářích 14/152, Praha 1

Koncert je věnován múze Thaleia, která byla múzou veselého básnictví, komedie a pastýřských zpěvů.

Na koncertě vystoupí zakladatelka cyklu EVA GARAJOVÁ a vynikající česká varhanice HANA BARTOŠOVÁ.

V programu večera zazní výběr z tvorby Antonína Dvořáka (Biblické písně), Jana Křtitele Vaňhala, Zdeňka Pololáníka (Preludium), Michala Müllera (Missa brevis) a dalších autorů.

Budeme velice rádi, pokud naše pozvání přijmete a na koncertě se budeme moci setkat.

Více informací o projektu Pražské múzy naleznete na webu: www.prazskemuzy.cz 

Budeme se těšit na setkání! 🙂

Roman Janků

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Za LADISLAVEM ŠTAIDLEM

Odešel velký hudebník, skladatel, zpěvák, manažér, podnikatel, ale také velmi talentovaný spisovatel

V poslední letošní lednový víkend celý český (nejen) hudební svět zasáhla velmi smutná zpráva: „Ve věku pětasedmdesáti let zemřel kapelník a skladatel Ladislav Štaidl“.

Ladislav Štaidl se pro mnohé stal tím, „který stál za Karlem Gottem“. A to nejen na pódiích a v nahrávacích studiích, ale i jaksi symbolicky za jeho kariérou. Obzvláště v jejich společných počátcích, kdy byl tím třetím důležitým Štaidlův bratr, textař a producent Jiří. Ten tragicky zahynul roku 1973 při autonehodě.

Ladislav Štaidl však patřil k těm lidem, kteří měli ohromný organizační, ba manažérský, cit. A to – později – dokazoval i mimo koncertní pódia a svět vinylových desek, cédéček, rozhlasových či televizních redakcí. Ačkoli sám vynikající skladatel, podařilo se mu kolem Zlatého slavíka soustředit i další plodné hudební autory jako Jaromíra Klempíře (ten u něj v orchestru zpočátku hrál i na klávesy), Karla Svobodu, Petra Hapku či později Jiřího Zmožka.

Ladislav Štaidl a jeho hudební orchestr získali i Zlatého slavíka v kategorii hudebních skupin a doprovodných těles. Nebyla to náhoda. Ani pouze zásluha Karla Gotta (i když ten na to vliv, bez debat, měl). Štaidl si však uměl do kapely vybrat skvělé „hráče“. Stačí připomenout legendárního pianistu Rudolfa Rokla, saxofonistu Felixe Slováčka, trumpetistu Václava Týfu, pozounistu Jana „Bažíka“ Pavelku, kytaristu Pavla Fořta, baskytaristy Vincence Kummera a později Ondřeje Soukupa, hráče na bicí Vladimíra Janiše a pak Jana Žižku, vedoucího pěveckého sboru (také skladatele i bývalého kapelníka) Bohuslava Myslíka… I mnohé další… Kapele to hrálo a fungovalo lidsky i mimo pódia. Možná i proto, že část hudebníků pocházela z Moravy? Ale, jak se říká, je těžké sestavit fotbalový tým ze samých hvězd. A v hudebním tělese, s řadou rozličných zájmů a priorit, je to ještě zdaleka těžší. Ladislavu Štaidlovi tak patří obdiv, že svůj tým nejen sestavil, ale hlavně dokázal dlouhodobě provozně „ukočírovat“.

Ladislav Štaidl se v průběhu své kariéry také sám stal zpěvákem. A jeho písně „Mží ti do vlasů“ či televizně seriálová „Jsou dny, kdy svítá“ se staly takřka přes noc hity. Milá byla i jeho další autorská písnička ve vlastním podání „Když uvidíte někdy psíka“. Často si k nim psal i sám texty. Zkomponoval hudbu k mnoha a mnoha českým filmům i seriálům. A  velmi často  si zpěváci i z nich dodatečně vybírali své pozdější hity. Jako tomu bylo u Heleny Vondráčkové v případě písně „Poslední bezejmenná“ s textem Eduarda Pergnera (z Jirešova filmu „Mladý muž a bílá velryba“) .

Ladislav Štaidl se, pohříchu, po ukončení dlouholeté – a úspěchy dlážděné – spolupráce s Karlem Gottem, dostával do popředí hledáčku médií spíše ze strany zájmu o jeho partnerku Ivetu Bartošovou. Dost neprávem. Ačkoli pověsil kytaru i dirigentskou taktovku takříkajíc „na hřebík“, dařilo se mu i v podnikání mimo hudební branži. Založil reklamní agenturu i několik dalších společností. Možná nevíte, že jste v kinech v devadesátých letech křupali pop-corn od jeho českoamerické firmy?

Ladislav Štaidl napsal i několik knížek. Patrně nejznámější jsou ty jeho dvě vzpomínkové – „Víno z hroznů“ a „Desátý klíč“. Píše v nich vtipně, bez příkras i skrupulí, o své kariéře i lidech, které během ní potkal. Asi již méně z vás zná jeho knížku s první manželkou našeho bývalého premiéra  Paroubka „Rendez-vous s paní Zuzanou“. Zde spíše poslouchal a věrně zapisoval… Asi nejen podle mého mínění je nejkvalitnější jeho poslední knížka povídek „Ukradená pointa“. Teprve její povídky dávají vyniknout Štaidlovu neotřelému slohu, vtipu, nadhledu i částečnému sarkasmu. Určitě není náhodou, že Štaidlův literární vklad pochválil i spisovatel, novinář a profesor na amerických univerzitách Arnošt Lustig.

Ladislav Štaidl byl v roce 1986 jmenován zasloužilým umělcem a dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Ladislav Štaidl (vlevo) na unikátním historickém archivním snímku s legendárním jazzovým muzikantem a skladatelem Duke Ellingtonem (omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu reprodukce)

Ladislav Štaidl patří bezesporu k významným osobnostem české pop-kultury druhé poloviny dvacátého století.

Čest jeho památce.

Foto: archiv TM, antikvariát a repro-foto TM

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

»TŘI HETERÁNI« na scéně v NoDu

Nová inscenace na experimentální scéně NoD je o mužství, mužích a přátelství

Divadlo MASO, které vloni vstoupilo na divadelní scénu politickou groteskou „Všechno, co v nás zkurvili komunisti“, se vrací do pražského NoDu s druhou premiérou. Ta nese název „Tři Heteráni“. V linii autorského divadla o tématech dnešní doby pokračují „pornografickou pohádkou o skutečné povaze chlapského přátelství“. Konkrétně o vztahu mužů k ženám, k vlastnímu mužství a k pohádkám. Premiéra se uskuteční 16. září 2020 od 19.30.

V českém divadle je dost dobře etablovaná větev takzvané ,queer dramatik, která se zaměřuje na zkoumání pocitů a příběhů sexuálních menšin. Divadlo MASO jde proti tomuto trendu a přináší první čistě heterosexuální inscenaci ve 21. století,“ říká režisér inscenace (heterosexuál) Adam Skala.

Po úspěšné politické grotesce „Všechno, co v nás zkurvili komunisti“ se herci a tvůrci pod vedením autora a režiséra Adama Skaly rozhodli pustit do zkoumání důvodů, proč jsou mužští samci tak moc fixovaní na své mužství. V novém textu se vyskytují tři skvělí kamarádi, kteří si v ničem nezadají s takovými borci, jako je Vinnetou nebo Mirek Dušín. Vydávají se do světa, kde je ještě normální ženu plesknout po prdeli a za mytí nádobí je běžné požadovat „rychlovku“ na kuchyňské lince. Jenže i tahle poslední výspa civilizace, „Říše porna“, je v ohrožení. A tak našim neohroženým rekům nezbývá než vyrazit do poslední bitvy.

Společnost si v historii vždy dokázala najít obecného viníka. Nedávno tomu, kdy jím byl obecný Žid, obecný cikán nebo obecný mohamedán. V posledních měsících padla volba na bílého heterosexuálního muže – takzvaného ,heterána. ,Heterán´ silnou tendenci definovat se svým mužstvím a dávat ho na odiv jako prodlouženou část své psýché. To, co je dnes často považováno za sexuální nátlak, bývá zpravidla jen nedostatek vkusu. A i když je ,Heterán´ ze všech obecných nepřátel lidstva objektivně nejméně sympatický a protivně ubrečený, jeho ,viktimizace´ je stejně nepřípustná,“ vysvětluje Adam Skala.

,Heteráni´ jsou v podstatě příběh o klasickém mužském přátelství. Je to o knihách, na kterých jsme jako kluci vyrůstali. Je to extrakt z příběhů, které jsme si vybájili v době mezi první ejakulací a první masturbací. Samozřejmě nazíraný se značným odstupem a notnou dávkou ironie,“ dodává dramaturg Martin Satoranský.

A proč je důležité připomínat i dnešní generaci pravou sílu přátelství mezi ,heterány´? Adam Skala má odpověď i na tohle: „Muže definuje jeho smečka. Proto jsou tak důležité příběhy o přátelství jako Frodo a Sam, Čuk a Gek nebo Harry a Hermiona. Seberte muži jeho přátele a zbude jen bídný frustrát.“

O tom, jestli mají Tři Heteráni ještě dnes právo na existenci, se rozhodne už 16. září 2020 v Divadle NoD. Novou divadelní sezonu otevírá inscenace tak heterosexuální, že by se líbila i příznivcům Trikolory.

Divadlo NoD je tradiční scénou alternativního divadla v Praze, v současné době je zaměřeno výhradně na autorskou divadelní tvorbu. Kromě své vlastní produkce je otevřeno i dalším projektům a souborům se stejným zaměřením (například právě Divadlu MASO), kterým poskytuje své prostory v rámci rezidenční spolupráce.

Soubor kolem režiséra Adama Skaly je nám velmi blízký tím, že spojuje tvůrce stejné generace. A logicky tak ve svých inscenacích přináší generační výpovědi o světě, ve kterém právě žijeme. Jeho divadelní poetika je hodně radikální, ale to je další věc, kterou považujeme za podstatnou. Aby se repertoár Divadla NoD skládal z inscenací, které jakýmkoli způsobem vyzývají diváky ke společné diskuzi o aktuálních tématech, a kterých si v přeplněné divadelní nabídce Prahy rozhodně všimnete.“ říká dramaturgyně a umělecká vedoucí NoDu Natálie Preslová.

»TŘI HETERÁNI«

Hrají: Vojtěch Vodochodský, Oskar Hes, Vladimír Pokorný, Jindřiška Dudziaková
Text a inscenace: Divadlo MASO

Režie: Adam Skala

Dramaturgie: Martin Satoranský

Scénografie: Tereza Gsöllhoferová

Kostýmy: Eva Justichová

Hudba: Kryštof Blabla

Produkce: Helena Bartošová, Sara El Maghrabi


Inscenace vznikla za podpory MHMP, MČ Praha 1 a Státního fondu kultury.

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nebuďte „pod obraz“! Pojďte se „protáhnout“ pod obrazy!

Chcete se věnovat józe v originálním prostředí? A spojit to případně s výletem? Vypravte se první červnovou sobotu do GASK v Kutné Hoře!

Jóga v galerii – v sobotu 2. června 2018 v 10.00 hodin! Jóga v netradičním prostředí. Jóga jako stav mysli – před obrazem. To vše ve Středočeské galerii v Kutné Hoře na adrese: Barborská 51- 53, 284 01 Kutná Hora.

Přijďte se do Kutné Hory o prvním červnovém víkendu naladit a načerpat novou energii mezi obrazy a objekty ze stálé expozice GASK „Stavy mysli / Za obrazem“ – obměny a intervence a pomalu vstřebávat atmosféru uměleckých děl odrážejících

stavy přátelství a samoty. Střídání pomalého a dynamického jako střídání pocitů těchto protichůdných stavů. Uzavření se do sebe v pocitu samoty, ale i expresivní otevření se přátelům. To vše v plynutí ásan, jež vedou k meditaci, ale i k dynamice. Předklony a záklony, klid i síla. Do výstavy svým pohybem přidáme nový netušený rozměr reagující na prostor a umění kolem nás.

Lektor: Martin Komár / http://duhovezvonky.cz/martin-komar/

Místo setkání: na pokladně GASK / Cena: 100 Kč / S sebou: podložka, deka / Začátek programu: 10.00 hod. / Kapacita omezena: maximálně 15 osob / Délka programu: 90 min. / rezervace na bartosova@gask.cz nebo 702 045 215 .

Foto: archiv GASK

TANEČNÍ MAGAZÍN