ROBOT RADIUS

Premiéra inscenace Laterny magiky

Experimentální inscenace na Nové scéně Národního divadla otevírá téma přežití lidstva. Vychází z odkazu hry Karla Čapka R. U. R., svou podstatou a uměleckým i technickým pojetím je však víc než aktuální. Odráží znepokojivé vykřičníky 21. století, kterými jsou například klimatické změny, rozvoj umělé inteligence nebo etické otázky genového inženýrství. Jeviště ovládnou mim Radim Vizváry a hudebník Michal Pavlíček, kteří své umění díky speciální technologii real time motion capture zhmotní a rozžijí na velkoformátovém plátně. V premiéře 10. a 11. září 2021.

Technologie pod kontrolou

Na planetě Zemi vyhynul život a ovládají ji jen neživé technologie. Zbyl poslední člověk – vědec, který má dokončit systém transformace člověka fyzického v člověka digitálního. Pochybnosti, které pociťuje, jsou možná tím posledním, co jeho mysl váže k podstatě lidské existence, které se dobrovolně vzdává. Ale třeba bude toto rozhodnutí evolučním skokem, ze kterého vzejde nové lidstvo.

Právě otázka přežití světa za cenu obětování lidstva byla počátečním tvůrčím impulzem pro režisérku Miřenku Čechovou„Zachránit svět bez lidí, z jehož původní podoby zůstaly jen vzpomínky uložené v obřích datových úložištích, anebo jej navždycky zničit? Zničit všechny lidské hodnoty přenesené do virtuálního světa naší věčné digitální přítomnosti? Tento moment se stal výchozím bodem mého uvažování, jak přenést Čapkovu obavu o osud člověka, o zneužití techniky jako prostředku násilí vůči člověku do současného světa.“

Posledního člověka, který podstoupí proměnu v nového digitálního tvora, představuje světově uznávaný pohybový performer a mim Radim Vizváry. Využívá k tomu i nejmodernější technologie, jako je real time motion capture. Laterna magika pracuje s nejnovějším systémem motion capture IMU (Inertial Measurement Units) typu Neuron Studio Pro, který byl letos pro inscenaci Robot Radius dovezen ze Spojených států, a bude tak mít na českém jevišti premiéru.

Když vás naskenují a vytvoří vaše digitální alter ego, je až hrůzostrašné vidět v reálném čase, sebe sama jako ‚avatara‘, který si začne žít svým životem – množit se, zvětšovat, proměňovat jako chameleon a ukazovat vám možnosti, které člověk v reálném světě nemůže nikdy dokázat, padá na vás z toho až pocit úzkosti, zodpovědnosti za destrukci světa,“ dodává Radim Vizváry. Tvůrci představení využívají také vizualizace na LED obrazovce a mezi živé interprety vypustí i dron.

Pavlíček zahraje živě

Hudbu k inscenaci složil světoznámý hudebník Michal Pavlíček a bude ji na jevišti živě dotvářet. „Mojí snahou bylo vytvořit hudbu, která nezní v prvním plánu jen jako kytara a která vedle své emotivní roviny koresponduje s chladnou číselnou tváří digitalizace a světa robotů. Nechtěl jsem jít cestou mnohovrstevnaté hudby s mohutným aranžmá za použití i jiných nástrojů, ale šlo mi o přímočaré vyznění v živém podání jednoho hráče na kytaru.“

I akustické kreace Michala Pavlíčka jsou interaktivní. Snímání zvukové linky spouští nebo ovlivňuje dění na plátně.

Robot Radius míří na EXPO

Projekt Robot Radius vznikl ve spolupráci s Kanceláří generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 a na konci října se v Dubaji představí návštěvníkům z celého světa.

„O adaptaci hry R. U. R. jsme požádali Radima Vizváryho ze dvou důvodů: jednak je rok 2021 stým výročím uvedení Čapkovy hry v Národním divadle a zadruhé pantomima odstraní při uvedení na EXPO v Dubaji, kde narozeniny robota připomeneme, jazykové bariéry,“ vysvětluje Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na EXPO, „projekt jsme iniciovali už v roce 2019 a díky Nadaci PPF pro něj vzniká i zcela nová sci-fi jevištní technika hodná Laterny magiky.“ Inscenace tak symbolicky naváže na tradici Laterny magiky, která se jako první multimediální divadlo představila na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.

Robot Radius
Koncept: Radim Vizváry
Scénář, režie: Miřenka Čechová
Hudba: Michal Pavlíček
Vizuální dramaturgie: Amador Artiga
Digitální technologie: Jan Hladil, František Pecháček
Kostýmní výtvarník: Marek Cpin
Light design: Karel Šimek
Sound design: Michal Pavlíček, Martin Tvrdý

Voiceover: Jindřiška Dudziaková, David Matásek

Česká premiéra: 10. a 11. září 2021, Nová scéna ND
Reprízy: 7. 10., 1. a 2. 12. vždy od 20:00

Lucie Kocourková

pro Taneční magazín

»TŘI HETERÁNI« na scéně v NoDu

Nová inscenace na experimentální scéně NoD je o mužství, mužích a přátelství

Divadlo MASO, které vloni vstoupilo na divadelní scénu politickou groteskou „Všechno, co v nás zkurvili komunisti“, se vrací do pražského NoDu s druhou premiérou. Ta nese název „Tři Heteráni“. V linii autorského divadla o tématech dnešní doby pokračují „pornografickou pohádkou o skutečné povaze chlapského přátelství“. Konkrétně o vztahu mužů k ženám, k vlastnímu mužství a k pohádkám. Premiéra se uskuteční 16. září 2020 od 19.30.

V českém divadle je dost dobře etablovaná větev takzvané ,queer dramatik, která se zaměřuje na zkoumání pocitů a příběhů sexuálních menšin. Divadlo MASO jde proti tomuto trendu a přináší první čistě heterosexuální inscenaci ve 21. století,“ říká režisér inscenace (heterosexuál) Adam Skala.

Po úspěšné politické grotesce „Všechno, co v nás zkurvili komunisti“ se herci a tvůrci pod vedením autora a režiséra Adama Skaly rozhodli pustit do zkoumání důvodů, proč jsou mužští samci tak moc fixovaní na své mužství. V novém textu se vyskytují tři skvělí kamarádi, kteří si v ničem nezadají s takovými borci, jako je Vinnetou nebo Mirek Dušín. Vydávají se do světa, kde je ještě normální ženu plesknout po prdeli a za mytí nádobí je běžné požadovat „rychlovku“ na kuchyňské lince. Jenže i tahle poslední výspa civilizace, „Říše porna“, je v ohrožení. A tak našim neohroženým rekům nezbývá než vyrazit do poslední bitvy.

Společnost si v historii vždy dokázala najít obecného viníka. Nedávno tomu, kdy jím byl obecný Žid, obecný cikán nebo obecný mohamedán. V posledních měsících padla volba na bílého heterosexuálního muže – takzvaného ,heterána. ,Heterán´ silnou tendenci definovat se svým mužstvím a dávat ho na odiv jako prodlouženou část své psýché. To, co je dnes často považováno za sexuální nátlak, bývá zpravidla jen nedostatek vkusu. A i když je ,Heterán´ ze všech obecných nepřátel lidstva objektivně nejméně sympatický a protivně ubrečený, jeho ,viktimizace´ je stejně nepřípustná,“ vysvětluje Adam Skala.

,Heteráni´ jsou v podstatě příběh o klasickém mužském přátelství. Je to o knihách, na kterých jsme jako kluci vyrůstali. Je to extrakt z příběhů, které jsme si vybájili v době mezi první ejakulací a první masturbací. Samozřejmě nazíraný se značným odstupem a notnou dávkou ironie,“ dodává dramaturg Martin Satoranský.

A proč je důležité připomínat i dnešní generaci pravou sílu přátelství mezi ,heterány´? Adam Skala má odpověď i na tohle: „Muže definuje jeho smečka. Proto jsou tak důležité příběhy o přátelství jako Frodo a Sam, Čuk a Gek nebo Harry a Hermiona. Seberte muži jeho přátele a zbude jen bídný frustrát.“

O tom, jestli mají Tři Heteráni ještě dnes právo na existenci, se rozhodne už 16. září 2020 v Divadle NoD. Novou divadelní sezonu otevírá inscenace tak heterosexuální, že by se líbila i příznivcům Trikolory.

Divadlo NoD je tradiční scénou alternativního divadla v Praze, v současné době je zaměřeno výhradně na autorskou divadelní tvorbu. Kromě své vlastní produkce je otevřeno i dalším projektům a souborům se stejným zaměřením (například právě Divadlu MASO), kterým poskytuje své prostory v rámci rezidenční spolupráce.

Soubor kolem režiséra Adama Skaly je nám velmi blízký tím, že spojuje tvůrce stejné generace. A logicky tak ve svých inscenacích přináší generační výpovědi o světě, ve kterém právě žijeme. Jeho divadelní poetika je hodně radikální, ale to je další věc, kterou považujeme za podstatnou. Aby se repertoár Divadla NoD skládal z inscenací, které jakýmkoli způsobem vyzývají diváky ke společné diskuzi o aktuálních tématech, a kterých si v přeplněné divadelní nabídce Prahy rozhodně všimnete.“ říká dramaturgyně a umělecká vedoucí NoDu Natálie Preslová.

»TŘI HETERÁNI«

Hrají: Vojtěch Vodochodský, Oskar Hes, Vladimír Pokorný, Jindřiška Dudziaková
Text a inscenace: Divadlo MASO

Režie: Adam Skala

Dramaturgie: Martin Satoranský

Scénografie: Tereza Gsöllhoferová

Kostýmy: Eva Justichová

Hudba: Kryštof Blabla

Produkce: Helena Bartošová, Sara El Maghrabi


Inscenace vznikla za podpory MHMP, MČ Praha 1 a Státního fondu kultury.

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN