Odešla PANÍ TEXTAŘKA

Legendární autorka textů předních zpěvaček i zpěváků Jiřina Fikejzová zemřela

Stala se doslova legendou. Ačkoli své písňové texty nikdy nechrlila jako na běžícím pásu. Anebo právě proto?

Jiřina Fikejzová pocházela ze severu Čech. Konkrétně z Lomu u Mostu. Možná, že právě tento drsný kraj jí dal do vínku citlivou, ale občas i elegantně drsnější, ženskost jejích textů?

V mládí se věnovala vrcholově lehké atletice. Převážně sprintům. Na lehkoatletickém hřišti se seznámila i se svým manželem Jaroslavem, reprezentačním skokanem do dálky. Ale nevyhýbala se ani ostatním sportům. Pochlubila se mi, že na kurtech pražského Meteoru (kde jsem o mnoho let později hrával), získala i svou první a poslední tenisovou trofej. Za turnaj ve čtyřhře.

Vedle sportu paní Fikejzová vystudovala i vysokou školu. Nejprve i sama zpívala, ale pak se věnovala tomu, co nejlépe ovládala – psaní textů. Jedním z jejích prvních profesionálních textů byl ten pod sloganem „Půvabná a svěží“. S ironií sobě vlastní vzpomínala na to, jak jí slavný kapelník Karel Vlach řekl: „A napíšete nám také něco bez věže?“

Cokoli Jiřina Fikejzová napsala, tak se téměř vždy stalo hitem. Stačí výčet těch nejznámějších titulů: „To mám tak ráda“, „Markétka“, „Dominiku“, „Řekni, kde ty kytky jsou“, „Massachusetts“, „Akropolis, adieu“, „E 14“, „Já do hry dávám víc“, „Sedm dostavníků“, „Měsíční řeka“, „Romantická“ či „Děvče, smůlu máš, je můj“.

V sedmdesátých letech byla paní doktorka Fikejzová i autorkou pravidelné rubriky v jednom časopise pro mladé. V ní udílela čtenářům a zejména čtenářkám rady – spíše z oboru psychologie. Její články byly milé, nevtíravé a psané spíše fejetonistickou formou.

Na archivním snímku s Karlem Gottem

Pracovala také přímo v hudebním vydavatelství Supraphon. Na pozici dramaturgyně. Ale nikoli české hudby (kde by třeba mohla ovlivnit vydávání svých textů), nýbrž v zahraniční redakci. Její zásluhou vyšla v naší republice, tedy tehdy za „železnou oponou“, alba Simona a Garfunkela i dalších pěveckých a muzikantských hvězd první velikosti.

Můj první kontakt s Jiřinou Fikejzovou byl do jisté míry kuriózní. Jednou u nás doma zazvoní telefon a v něm se ozve: „Dobrý den, tady Jiřina Fikejzová…“ Málem mi vypadlo telefonní sluchátko z ruky. Zatelefonovala mně jako členka poroty dětské písničkové soutěže. Kvůli mému textu. Říkala: „Víte, nám skoro všem se hodně líbila ta vaše (poznámka autora: malé „v“, protože s hudebním skladatelem Václavem Vašákem) písnička ,Žvýkačkový vlak´. Ale v porotě mezi námi byli povinně zastoupeni učitelé. A ti byli proti, protože prý děti ve škole lepí žvýkačky na spodní části desek lavic!?? My jsme si říkali, že byste to mohli předělat. Ale já sama chápu, že je na těch žvýkačkách postavena celá písnička. A já osobně bych to ve Vaší roli asi taky neudělala…“ A tak se taky stalo.

Od té doby jsme se s Jiřinou Fikejzovou setkali více než dvacetkrát. Dokonce byla v komisi, která mne přijímala do Ochranného svazu autorského. Často jsme se vídali ve vinárně U Šuterů, naproti Supraphonu, kde jsme kolikrát až do večera probírali moje texty. Nesčetněkrát jsme se potkali na výstavě jejího oblíbeného karikaturisty „Kobry“ Kučery. Ale dodnes nezapomenu, když jsem s ní psal rozhovor pro časopis „Domov“, jak při autorizaci vážila každé své slovo. S tím jsem se ještě nikdy nesetkal. Ani dodnes. Naposledy jsem se s ní viděl osobně, když jsem si k ní domů šel nechat podepsat její knížku „Povolání textařka“. Bydlela na pomezí pražských Vinohrad a Vršovic v krásné funkcionalistické vile po herci Jindřichu Plachtovi.

Na paní Fikejzové jsem, kromě profesionality a životní moudrosti, oceňoval zejména smysl pro humor. Nezapomenu, jak byla mírně zděšena, že se silnice E 14 z jejího textu stala později „rájem lehčích žen“. Anebo, jak přiznala, že v Tesaříkově textu u písně Yo Yo Bandu „Rybitví“ si v pasáži: „…znám taky jednu z Dejvic/Ta tam toho má nejvíc/Tak ta je tedy má.“, vykládala to poslední „má“ ve významu: „Tak ta je tedy moje“. Ve své životopisné knížce na sebe přiznala mnohé. Prostě, byla vždy dámou, ale také trochu v ní zůstala ta holka ze severu Čech i sportovkyně.

Před třemi lety jsme s Jiřinou Fikejzovou mluvili naposledy. Jaksi symbolicky také telefonicky. Přál jsem jí k významnému životnímu jubileu.

A nyní PANÍ TEXTAŘKA odešla…

Čest její památce.

Foto: archiv

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Jedinečná akce v NoDu

Koncertní svícení: příprava pultu – dvoudenní workshop s předním odborníkem. Hlaste se. Vstřícná možnost odkladu platby za tento workshop.

Workshop s Lukášem Patzenhauerem na téma příprava světelného konceptu a dokumentace – lighting plot, patch list a další dovednosti. Rovněž zahrnuje přípravu světelného pultu na živou akci.

Lektoři: Lukáš Patzenhauer, Ondřej Růžička

Místo: Divadlo NoD, Dlouhá, Praha 1

Termín: 1. a 2. července 2020 od 10 do 18 hod. oba dny

Program:

  • příprava světelného konceptu a dokumentace – lighting plot, patch list a další,

  • příprava světelného pultu na živou akci (pro případy kdy není možnost/čas na komplexní programování) a její odbavení.

Pracovat budeme na platformě ChamSys MagicQ.

Pokud by někdo chtěl pracovat s vlastní konzolí, je to možné, ale po konzultaci.

Lukáš Patzenhauer je lightdesigner působící v oboru od roku 1995. Věnuje se zejména tvorbě lightdesignu koncertů, koncertních tour, hudebních festivalů, firemních večírků, hair show, fashion show, TV show, sportovní show, živým přenosům a návrhům stage. Z nejznámějších koncertů jsou to například: Leoš Mareš O2 Arena 2018, 2019, Monkey Business, J. A. R., B. B. King, Dan Bárta & Illustratosphere, Helena Vondráčková, Ewa Farna, Team, LUCIE, Lewron Orchestra, Wanastovi Vjecy – Sazka Arena, Bobby McFerrin, Lenny, Lenka Filipová, Koncerty Super Star, Karel Gott 60, 70 let, Tereza Černochová, Dara Rollins, Tata Bojs, Mig 21, Soulfly, Daniel Landa, Mikolas Josef. 

Kurzovné na oba dny: 2 500 Kč

Cena pro studenty JAMU, DAMU, HAMU, FAMU: 1 500 Kč

Vzhledem k finanční nepohodě většiny kolegů z branže nabízíme možnost odsunutí platby na konec roku 2020 > faktura se splatností 11/2020.

Pro registraci můžete vyplnit přihlášku zde: https://bit.ly/3dksMoG 

nebo nás neváhejte na níže uvedených spojeních kontaktovat pro více informací. 

Více a blíže o workshopech: www.svetelnydesign.cz/skola-svetelneho-designu

www: www.svetelnydesign.cz

Sdílet

Kontakt: zdena@svetelnydesign.cz

Zdena Rudolfová, ČOSDAT, Institut světelného designu

a

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Dlouhá koncertní karlínská noc HELENY VONDRÁČKOVÉ

V pátek 21. června pokořila naše nejúspěšnější zpěvačka v zahraničí i obří pražskou muzikálovou scénu

V pátek 21. června proběhl v Hudebním divadle v Karlíně „narozeninový koncert“ Heleny Vondráčkové, který byl součástí letošního turné Helena »Dlouhá noc Live«. Hlavní hvězdu doprovodil Charlie Band, jako vzácní hosté vystoupili – 4 Tenoři a Tap Academy Prague.

Helena Vondráčková je držitelkou mnoha prestižních cen a uznání doma i v zahraničí. Slavila úspěchy na festivalech v Riu de Janeiro, v polských Sopotech nebo na Kubě. Vystupovala v pařížské Olympii a po boku Karla Gotta dokonce hned dvakrát v proslulé newyorské koncertní síni Carnegie Hall. Se svými úspěchy nejen v celé střední Evropě nebo v zemích Sovětského svazu, ale také v Jižní Americe, Japonsku, Kanadě a Austrálii, se stala naší mezinárodně nejúspěšnější zpěvačkou.

Naše populární zpěvačka na snímku Evy Smolíkové

TANEČNÍ MAGAZÍN gratuluje naší pěvecké stálici k úspěšnému koncertu i turné a přeje jí mnoho dalších úspěchů, nových písniček i toho normálního soukromého štěstí.

Foto: Robert Rohál a Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Když hvězdy vaří

Hvězdy StarDance se odebraly kupovat vánoční dárky. A což takhle vařit?

S koncem roku skončilo i taneční klání českých celebrit a profesionálních tanečníků, ale jsou tu další hvězdy, které rozhodně nelení.

Jiřina Bohdalová, ačkoliv  má ortézu a sedí na invalidním vozíku (zranila si kotník), přijela do České televize a  pokřtila svou zbrusu novou knihu „Když hvězdy vaří“. Kniha vznikla s přispěním receptů našich slavných osobností. Recepty se vlastně tvořily v pořadu České televize ‚Hobby naší doby‘, a protože český národ vaří nesmírně rád, rozhodla se Jiřina Bohdalová o své zkušenosti podělit. „Byla by škoda ty vědomosti nepředat dál!“, říká Jiřina.  Však také za celou dobu, co se pořad vysílá, vzniklo asi 400 receptů. Do své knihy vybrala zhruba osmdesát, ale to bohatě stačí.  Polévky, hlavní jídla ze zeleniny i masa, moučníky. Ovšem Jiřina se přiznala, že drobné cukroví nepeče ráda, protože to je strašná práce. Takže recepty na vánoční  cukroví čekat nemůžeme. Jiřina říká: „Jednou mi Miloš Kopecký  daroval kuchařku, a to věnování bylo přesné: ,Hraj, vař a pař!´”

Vaření je velký koníček  naší nejslavnější  herečky.  A když se k ní přidají i další české celebrity, které rády vaří, je z toho hotový sváteční oběd.

Na slavnostním křtu se objevily  osobnosti jako  Helena Vondráčková, Petr Janda, Jitka Asterová, Veronika Jeníková, Leyla Abassová, Jan Přeučil, Libor Bouček, Ivan Vyskočil, Simona Postlerová, Agáta Prachařová a další.

K čemu se přiznal generální ředitel České televize Petr Dvořák? „Kdyby byly hosté zvaní podle svého kuchařského umění, nemohl bych tady dnes být, asi bych se z dálky díval přes sklo. Ale jeden recept mám – knedlíky s vajíčkem, to zvládnu bravurně a moje dcery je  vyžadují.“

Co nám prozradily další   celebrity o svém kuchařském umění?

Lejla Abbasová: „Já nemám doma žádné potěšení z vaření. Cokoliv uvařím, můj syn nechce. Položím něco na talíř a začne se řešit, zda to budu dojídat já nebo partner. Nedávno mi syn sdělil, že je vegetarián. Podivila jsem se, protože má rád kuře. To mi také upřesnil – „Kuře není maso“. Udělala jsem tedy vegetariánské jídlo. Reakce zněla: ,Tak toto jíst nebudu!´  A přišel na to, že je speciální vegetarián.”

Helena Vondráčková přichází s klasikou – guláš a kuře á la Helena. Ale pochvaluje si také, že její partner Martin začal doma vařit a Heleně se ulevilo při její náročné profesi. „Je to vlastně projev lásky, protože láska prochází žaludkem“, míní Helena.

Veronika Jeníková: „Vařím strašně moc let, ale můj koníček to úplně není. Občas vymyslím nějakou specialitu, a proto, když mě Jiřinka pozvala do svého pořadu, tak jsem si řekla, že musím přijít s něčím zajímavým…“

Petr Janda smutně: „S jídlem je to teď těžké. Dnes se každý pořád snaží vařit tak, aby jídlo mělo co nejméně kalorií, ale já to nemám rád. Neříkám, že musím nutně mít přemaštěné pokrmy, ale musí to mít své. Mám pocit, že ve svíčkové má být smetana, ne nějaké odstředěné mléko atd. My ponejvíce vaříme z masa, sladké pečivo skoro vůbec nejíme po celý rok, ale na vánoční cukroví, zvláště rohlíčky, se už strašně těším, na rozdíl od Jiřinky.“

Jan Přeučil: „Já nevařím! Já jsem jen s mojí bývalou  milovanou ženou Štěpánkou vydal kuchařku, ale to je všechno! Obohatil jsem kuchařku pouze salátem.“

A slavnostní křest zakončila Jiřina Bohdalová slovy: „Mám dobrý jazyk!  A to je pro kuchařku důležité!“

S tím nelze než souhlasit. Takže dobrou chuť, obzvláště   o vánočních svátcích

Kniha “Když hvězdy vaří” se křtila v Galerii České televize na pražských Kavčích horách, kde milovníci Stardance mohou vidět výstavu a vyfotit se se svými oblíbenci i obávanou porotou

Text, foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN