Premiéra v AKROPOLI v exportní verzi

Sólo pro dvě Sáry. █ Příliš mnoho angličtiny. █ Bez Šimka na pódiu. █ V rytmu i v nápadité scénografii. █ V síti Brexitu anebo v síti vlastní branky? █

Když jsem šel k sálu AKROPOLIS do kopce prudkou žižkovskou Krásovou ulicí na novou premiéru souboru s hezky českým názvem „Ufftenživot“, pouze jsem kroutil hlavou, proč se také jeho nejnovější divadelní kus nejmenuje česky. (Slůvko „také“ uvádím záměrně, jelikož již jedna z incenací tohoto divadla nesla „světový“ titul – „Keep Calm“.) Až jsem potkal auto polepené reklamou instalatéra, který se jmenoval Šírer. Aha, řekl jsem si, on by byl teprve slavný a úspěšný, kdyby se jmenoval „Shearer“!

Premiéra „WHAT’S HAPPENING“ proběhla v půli posledního měsíce roku 2019 v paláci Akropolis. A vyznačovala se tím, že tentokrát se na jevišti neobjevil jeden z tahounů a tradičních hlavních herců souboru – Jiří Šimek. Trochu to vypadalo, jako by hrál jeho slavný a legendární jmenovec Miloslav Šimek bez Jiřího Grossmanna. Anebo později Luďka Soboty, posléze Jiřího Krampola anebo na sklonku kariéry Zuzany Bubílkové…

Stranou pozornosti obou Sár nezůstala ani mobilní technika…

Show dvou hereček se shodným křestním jménem probíhalo nezvykle v arénovitém prostoru jinak tradičního hlediště AKROPOLE. Jednalo se o velmi zdařilou performanci na pomezí absurdního divadla, scénické grotesky, maňáskového divadla – a zejména skvělou parodii! Obě Sáry v sobě nalezly ty nejlepší odstíny tradiční české hravosti a komiky. Skvrnou na vyznění celého programu bylo nadužívání angličtiny. Vesměs jsme všichni pochopili, že jde o parodii. Aktuální reakci na Brexit. Ale všeho moc škodí. A hlavně, nešlo pouze o kolorit či „vatu“ představení. Anglické dialogy mnohdy, bohužel, i souvisely s vyzněním inscenace. Pro koho byla „anglická verze“ určena? Pro pár náhodných zahraničních studentů z nedaleké Švehlovy koleje? Proč se v sále jménem AKROPOLE nehrálo třeba v řecké verzi?

Inscenace se zahraničním názvem je plná jiskřivých nápadů, kontrastů, kreativních filmově televizních dotáček i dalších scénických efektů.

Kytky a kožichy byly hlavními motivy části inscenace

Mezi silné momenty představení patří kožichová parodie. Není pouze prvoplánovou karikaturou moderátora Leoše Mareše, který si tím vlastně udělal vlastní úvodní osobní image. Její hlavní linií je zcela jistě quasi parafráze na ekologické aktivistky. Ta se později přenese i v karikování feministek a sufražetek. Zdařilé jsou i jemné parafráze na lesbické umělkyně. Ty však určitě nikdy nesklouzly pod obecnou hladinu a míru vkusu.

Naopak, mezi slabší místa „WHAT’S HAPPENING“ patří dost zdlouhavé parafráze na děti květin, čili hippies. Teprve ve vlastním závěru této nekonečné scény přijde oživení komunálnější parodií na ty, kteří si udělali „živnost“ z dalšího využití pohřebních květin.

Snímky ze zkoušek

Velkým kladem sledované premiéry se zahraničním názvem je interakce s diváky. Ať již formou ankety v úvodu anebo pak závěrečným zapojením části hlediště do dění na jevišti. To trochu připomínalo legendární show zpěváka Josefa Laufera z dob, kdy býval ve vrcholné formě.

Obě hlavní protagonistky byly výborné. Jejich vystoupení je určitým scénickým celkem, proto nehodlám zde na tomto místě rozebírat jejich výkony individuálně.

Obě a jediné protagonistky jménem Sára. Vlevo Sára Šimek Arnstein a po jejím boku Sára Jan Märc

Ještě před závěrem bych vyzdvihl i kreativní hudební dramaturgii Pavla Jana. Hudba dodávala vlastní inscenaci nejen rytmus a gradaci, ale skýtala též oběma protagonistkám improvizační možnosti.

Rovněž nápaditá výtvarná práce kostymérky a scénografky v jedné osobě Natálie Rajnišové si zaslouží hlubokou poklonu.

Těsně po „anglické“ premiéře v AKROPOLI, proběhla i zahraniční premiéra téhož „kusu“ v Berlíně. Konkrétně v tamějším divadle ACUD. Patrně v německé jazykové verzi?

Chválíme tyto úspěchy v zahraničí. Za to jistě patří souboru „Ufftenživot“ i jeho managementu velké uznání. Je jim však nutno předcházet vstříc nadužíváním zahraničních dialogů?

Nesmyslným nadužíváním cizího a zejména (na rozdíl od němčiny) nám historicky vzdáleného jazyka se jinak zdařilá inscenace tak trochu zachytila do vlastních sítí. To, co mínila parodovat, se stalo až nadbytečným balastem a nepohodlným břemenem.

Snažil jsem se hodnotit vyváženě klady i zápory inscenace, ale nejen pro mne, (jak se později neslo parterem i kuloáry) byly nadužívané nečeské dialogy velkou skvrnou na vyznění celého večera.

Věřím, že jsem však nebyl příliš kritický. Nakonec, jedna z protagonistek i autorek Sára Arnstein ke kritickému nazírání přímo vybízí: „Chápeme divadlo jako zážitek a prostor pro sdílení, ve kterém se dá vrátit k něčemu, na co už jsme dávno zapomněli, na naši přirozenou spiritualitu, která je utlučená dnešním konzumním, kapitalistickým a rychlým způsobem života. Snažíme se vytvářet zážitky, které diváka vybízí k vlastnímu kritickému pohledu, k rozšiřování obzorů a novému pojmenovávání toho, co je kolem nás. Absurdita a nekonzistence světa je pro nás inspirací.”

Doufám jen, že ta výše uvedená, citovaná „pojmenování“ jsou míněna v rodném jazyce? Věřím, že příště uchystá talentovaný i provokativní soubor i nějaký titul s hrdě českým názvem. Těším se na to.

Závěrečná děkovačka

Ufftenživot“ nám i tentokrát nadělil plnou hrst nápadů, náruč nových divadelních spojení, propojení i kontrastů. I velký batoh důvodů k zamyšlení. Ta nejpalčivější byla určitě spjata s národní identitou. Je totiž dost smutné, když hra, která je prezentována z převážné většiny v cizím jazyce, je podporována ryze českými a vlasteneckými institucemi. Věděli vůbec, jaký kus vlastně podporují? Co se tak příště obrátit třeba na British Council‎?

»WHAT’S HAPPENING«

Tvůrkyně/interpretky: Sára Šimek Arnstein a Sára Jan Märc

Dramaturgie: Jiří Šimek

Scénografická spolupráce: Natálie Rajnišová

Hudební spolupráce: Pavel Jan

Světelná spolupráce: Katarína Ďuricová, Jiří Šmirk

Vizuál, fotografie: Marek Bartoš

Partneři projektu: Kredance, Buranteatr, ACUD Theater (Berlín), rezi.dance Komařice, Palác Akropolis, Studio ALTA, Punctum

Finanční podpora projektu: Nadace život umělce, Ministerstvo kultury, MHMP

Premiéra: 16. 12. 2019, Palác Akropolis

Foto: Ufftenživot

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Na brněnském výstavišti zase trhli rekord v tanci!

Trojice Leoš Mareš, Simona Krainová a Ondřej Sokol rozdováděli davy

Na brněnském výstavišti proběhl ve dnech 10.-12. listopadu veletrh sportu a tance DanceLifeExpo.

Zde se pojí taneční festival s veletrhem  určeným  pro aktivní tanečníky i širokou veřejnost, zkrátka pro všechny, kdo se zajímají o hudbu a tanec i sport.

Během dne mohli nadšenci zapálení do tance zhlédnout přehlídku všech možných tanečních stylů. Mnozí se také zúčastnili workshopů, které probíhaly  během dne, a těch bylo! Navštívit jste mohli až 100 workshopů v 8mi studiích, asi na 50 tanečních představení a vidět 8 tuzemských i mezinárodních soutěží. Nechybělo setkání s youtubery, techno párty a hip hop párty.

Zájemci  mohli samozřejmě sledovat i sportovní výkony v dalších halách, nebo okouknout karavany pro cestování  ve volném čase.

Nicméně zlatým hřebem byl samozřejmě i letos Flash mob, což znamená, že co  nejvíce tanečníků na jednom místě tancuje společnou choreografii.  Akci uváděl moderátor Ondra Vodný a Martin Fiedler, zvaný Fidli. Na jevišti se také objevili oblíbení youtubeři.

A atmosféru DanceLifeExpo posuďte sami


Během nácviku společné choreografie zahoukalo auto a ve staré Škodovce přijížděli Leoš Mareš, Simona Krainová a Ondřej Sokol. Je těžko uvěřitelné, že se jim podařilo mezi davem projet.

V hale nebylo k hnutí, Leoš Mareš se podivoval, kdeže budou ti lidé  tančit? Ostatně ani na jeviště  nebylo zrovna jednoduché se namačkat. Leoš a Ondřej si nakonec vylezli na „reprobedny“  a tančili tam. Vrchol  napětí, kdy se čekalo na sčítajícího komisaře, zpestřil  Leoš  Mareš svým striptýzem, ale pravděpodobně své svlékání záměrně brzdil, bohužel si stihl jen sundat bundu a hlasy byly sečtené.

Zpočátku sice komisař podotkl,  že tento rok se rekord nepřekročí, protože Leoš si nevyzvedl  lístek, potřebný ke sčítání hlasů. Právě  jeden hlas sehrál v tomto neštěstí roli. A vlastně možná ani Ondřej Sokol si ho nevyzvedl.  Postupně ale vyšlo najevo, že Leoš si přece lístek vyzvedl  a Ondra také, tím pádem byl rekord překročen asi o 400 hlasů….:)  Takže všechno dobře dopadlo. Rekord 2052 tanečníků je na světě!

 

Účinkující se nejen dobře bavili, ale také dobře bavili ostatní a atmosféra v hale byla skvělá. Úsměvy hrály na všech tvářích,  dobrá nálada  by možná stačila povzbudit všechny lidičky na celém světě. Už se těším, co se bude odehrávat příští rok a zda-li zase počet tanečníků vzroste.

Jak hodnotí Petr Kudýn, spoluorganizátor  taneční sekce veletrhu, letošní rok?

„Jsem spokojený, rekord  v tanci jsme opět překročili,  navíc  počet návštěvníků podle odhadů zase vzrostl. Možná se pomalu blížíme k 50 000 návštěvníků, ale nechci říkat přesná čísla, protože v tomto okamžiku je nemám ověřené.“

Zeptali jsme se…..

 

Eva Vlková, prezidentka CDO

Které soutěže probíhaly na brněnském výstavišti v rámci CDO?

“V rámci CDO zde probíhaly dvě soutěže, které jsou součástí podzimní tour Czech Dance Masters 2017. Jsou to Extra Liga Disco Dance a pohárová soutěž Street Battle.

Závěr soutěže Extra liga se bude konat 18. listopadu v Chomutově, je tu poslední možnost získat body potřebné k postupu do nejvyšší výkonnostní třídy Masters (M). Samotné Mistrovství ČR v Disco Dance a Hip Hopu (v rámci Czech Dance Masters) se koná v Bohumíně ve dnech 2.-3.12. 2017.”

Všechny srdečně zveme  do Chomutova!

Foto, video: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

DANCE Life! se blíží

Bude znovu v Brně překonán taneční rekord? Podpořit tanečníky přijedou Simona Krainová, Leoš Mareš a Ondřej Sokol

Tisícovky tanečníků se od 10. do 12. listopadu opět sjedou na brněnské výstaviště, kde se koná veletrh DANCE Life! Ten je už tradičně nabitý workshopy s hvězdnými lektory, skvělými show a atraktivními soutěžemi. Zpestřením jsou pak dva sobotní flash moby.

Překonat taneční rekord letos přijedou Simona Krainová, Leoš Mareš a Ondřej Sokol. VIP trojice se už pilně učí choreografii na hit Justina Timberlaka Can’t Stop The Feeling! „Výsledek jejich snažení uvidí návštěvníci v sobotu ve 14 hodin v pavilonu C,“ informovala mluvčí akce Dita Brančíková. Hned poté navazuje druhý flash mob – stepařský.

Do Brna zavítají i špičkoví taneční učitelé, kteří předají zájemcům své zkušenosti v sedmi studiích. „Lidé se mohou těšit třeba na Jose Rodrigueze, který exceluje v pole dance,“ uvedla Brančíková. Celkem organizátoři připravili 92 workshopů.

Zajímavým zpestřením programu jsou také taneční show. „Jsou celkem tři a všechny se konají v sobotu. Dopolední TOP DANCE Life! SHOW nabídne to nejlepší z celé akce, odpolední TOP DANCE Life! STREET SHOW a podvečerní TOP DANCE Life! ART SHOW představí unikátní vystoupení z daných tanečních stylů,“ nastínila mluvčí.

Součástí veletrhu jsou i soutěže. Na těch letos zabojuje více než 2 500 účastníků. „V neděli se poprvé uskuteční DANZA Life! CUP, kde změří síly tanečníci standardu a latiny. Na své si přijdou i milovníci street dance nebo disco dance,“ nalákala Brančíková.

Veletrh DANCE Life! je součástí festivalu Life!, který se koná na brněnském výstavišti od 10. do 12. listopadu. Brány výstaviště se otevřou každý den v 9 hodin a zavírají se v 18 hodin. Poslední den už o dvě hodiny dříve. Nejlevnější lístky seženou zájemci na internetu.

Více na www.festivallife.cz

Taneční magazín

ADAM PLACHETKA, jeho hosté a jedno splněné přání

Hvězdy české hudby zahájily festival Zlatá Praha, hvězdy Stardance předvedly své nové i staré choreografie, proběhla tu eurovizní soutěž mladých tanečníků a nechyběly taneční filmy a baletní představení. Zlatá Praha jak má být.

Při příležitosti zahájení Festivalu Zlatá Praha, jediného mezinárodního festivalu hudby, tance a divadla na světě, se tentokrát představil nejslavnější český basbarytonista Adam Plachetka.

(Adam Plachetka vystudoval Pražskou konzervatoř a HAMU. Je laureátem řady soutěží, v roce 2005 debutoval v Národním divadle. Vystupuje pod taktovkou slavných dirigentů, výčet jeho závazků je dlouhý, uveďme např. jen Royal Opera House Covent Garden v Londýně, Duetsche Staatsoper v Berlíně, Carnegie Hall v New Yorku, Teatro alla Scala  v Miláně, Metropolitan Opera v New Yorku aj.)

Adam dostal od České televize možnost vybrat si  účinkující podle svého vlastního uvážení. A vybral dobře, pozval si své spolužáky z konzervatoře – zpěvačku Dashu a Jana Smigmatora. Další z hostů, Štefan Margita skvěle doplnil Adamův basbaryton svým tenorem. Jejich hlasy se nádherně prolínaly v árii z opery Prodaná nevěsta. Setkání s dalším hostem, Evou Pilarovou,  bylo  možná  překvapením pro Adama Plachetku i  Evu Pilarovou. Jak k němu vlastně došlo? Eva  v jednom ze svých rozhovorů vyjádřila  přání zazpívat si  ještě právě s  Adamem Plachetkou (zpívala s našimi nejlepšími zpěváky – Karlem Gottem, Waldemarem Matuškou).  Kdosi toto přání Adamovi sdělil a ten se rozhodl je splnit. Václav Kopta napsal text plný lásky k Praze a píseň _‘Mám ráda svítání‘, kterou Eva Pilarová zazpívala společně s Adamem Plachetkou  nás doslova dojala. Krásné  a cituplné podání písně se snoubilo s jejím  obsahem.

Dasha, která pro tanečníky neodmyslitelně patří ke Stardance a orchestru Moondance,  si pro tentokrát vybrala písně spíše ve veselejším a rychlejším duchu a byla báječná jako vždycky.

Princ swingu Jan Smigmator se během večera přiznal, že ve školních letech se vlastně lépe znal se ženou Adama Plachetky, neboť od ní neustále opisoval a vděčí jí za to, že své vzdělání vůbec dokončil.

Leoš Mareš a Adam Plachetka se postarali o vtipné  komentáře. Že Leoš je dobrý moderátor se všeobecně ví, ovšem  Adam  byl ve své nové roli moderátora také jako doma.

Festival začal v příjemné atmosféře,  a všem  účinkujícím za tento krásný zážitek děkujeme.

 

Zeptali jsme se …

Jak vnímáte svého spolužáka  Adama  Plachetku nyní?

Dasha

„Setkali jsme se po mnoha letech, vlastně jsem si vůbec neuvědomovala, jak je  slavný. Má opravdu velmi silné charisma.“

Jan Smigmator: „Beru ho stále jako spolužáka“.

Pro zapálené tanečníky  nechyběli na festivalu hvězdy Stardance, např. vítěz posledního kola Zdeněk Piškula a Veronika Lálová, Jan Onder a Lucie  Slouková, Marek Dědík a Olga Šípková, Dana Batulková, Roman Vojtek a Kristýna Coufalová, Šárka Kašpárková a Jan Tománek. Účastníci se mohli dozvědět ledacos ze zákulisí Stardance, obhlédnout nové choreografie a něco se přiučit od samotných tanečních hvězd.

Česká televize hostila již podruhé Eurovizní soutěž mladých tanečníků. Finále soutěže se bude konat 16. prosince 2017 v Kongresovém centru v Praze. Předcházelo jí ale veřejně přístupné české národní kolo, které proběhlo 29. září v Národním divadle. Choreografii pro finálový večer vytvořil Petr Zuska, jeden z nejznámějších českých tanečníků a choreografů.

Tento rok byly  k vidění taneční filmy 420 People, Zavřeno, Jiří a Otto Bubeníček, Ingmar Bergman očima choreografa, Sekyra, Historický striptýz aj.  Milovníci baletu si během festivalu také přišli na své.

A nám nezbývá, než těšit se na Zlatou Prahu v příštím roce

 

Eva Smolíková

Taneční magazín