Když vyslovíte na veřejnosti jméno: „Marie Retková“, deset z devíti lidí vám zaručeně odpoví, že je to ta známá televizní hlasatelka. Ačkoli tradiční role televizních programových hlasatelů již nějaký pátek (i sobotu) neexistují. Její podmanivý úsměv i životní vitalita jsou asi „přenosné“ i po rozhlasových vlnách, kde se nyní s posluchači setkává nejčastěji. Má i další živé moderátorské povinnosti a samozřejmě i rodinu. I proto jsme – ačkoli se osobně známe dlouhá léta – tento rozhovor pro TANEČNÍ MAGAZÍN připravovali pěkně dlouho… A jelikož se známe tak dlouho, tak ji v rozhovoru nemohu jinak než tykat.
Marie Retková, tak, jak jsme ji léta znali z veřejnoprávní televize
Jsi z hudební rodiny, jak sis utvářela od dětství vztah k umění jako takovému?
„Přišlo mi jako něco úplně samozřejmého, něco jako chleba. Otec byl muzikolog, hudební režisér, maminka zpívala v Českém filharmonickém sboru. Neuvědomovala jsem si, že vlastně žiju v bublině, a že zdaleka ne všichni mají hudbu tak ,naservírovanou´ jako já.“
Lákal Tě i tanec a balet?
„Hýbala jsem se moc ráda, byla jsem prostě ,upletená z hadích ocásků´. Ale vyloženě klasický balet si mne nezískal. Hodně to bylo dáno i tím, že jsem byla úplně jinak stavěná – nejdelší ze třídy, samá ruka samá noha – na školních fotkách vypadám, jako bych minimálně dvakrát propadla. Pas de deux s nějakým chudákem – tanečníkem si neumím představit.“
Navštěvovala jsi v mládí taneční? Pokud ano, tak kde?
„Do tanečních jsem samozřejmě chodila a celkem mne to i bavilo. Navštěvovala jsem kurzy mistra Dušana Konečného na Žofíně. Pak jsem se v jarním cyklu přihlásila i do .pokračovaček´, ale kamarád, se kterým jsme tvořili pár mezitím propadl atletice. Já zase ,basketu´, a tak jsme vlastně na dálku chodili hodně ,za taneční´. Živě před sebou vidím, jak jsme ze závěrečného parníku, ještě než vyplul, utekli a šli na Petřín.“
Vyrůstala jsi (a dodnes žiješ) v proslulé pražské dejvické čtvrti Hanspaulka, kde mají kořeny mnohé folkové, rockové kapely a osobnosti (namátkou jmenujme Ivana Hlase, bratry Tesaříky, Ondřeje Hejmu, nedávno zesnulého Petra Šabacha). Mělo na Tebe toto, tehdy alternativní, podhoubí nějaký významnější vliv?
„Vnímala jsem to jako samozřejmost. Prostě, z kdekteré garáže se ozývaly kytary a bicí a ,U Tyšerů´ se čepovalo pivo jako křen. A když se člověk spustil po schodech dolů, tak ani přes cigaretové dýmy nerozeznal, kdo to tam v rohu právě tvoří muziku. Na základku do ročníku jsem chodila s Járou Vaculíkem, který později proslul hudbou pro divadlo Sklep. Do první třídy jsme společně, neb jsme měli stejnou cestu, vodili jeho mladšího brášku Lukáše, později po mnoho let hereckého idola dívčích srdcí.“
Svěřila ses mi jednou s jednou s půvabnou historkou, jak jsi byla v pražské tramvaji ovlivněna jít na konkurs pro televizní hlasatelky. Můžeš ji prozradit i čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU?
„Tenkrát jsem byla ,na rozcestí´ a nevěděla, co dál počít. Čerstvě jsem neuspěla u zkoušek na Akademii múzických umění. Na obor operní zpěv. Upřímně, talentu poskrovnu – nedivím se teď, že mne nevzali. V tramvaji mne požádala jakási sedící babička, abych jí označila jízdenku. S úsměvem jsem tak učinila. A ta vpravdě pohádková babička vyřkla prorockou větu: ,Slečno, vy se tak krásně usmíváte, vy byste se mi líbila v televizi´. A žádala o souhlas vedle stojícího muže. Ten se mi zdál povědomý. Dala jsem se s ním do řeči, a přišla na to, že to byl Mil an Friedl, který tehdy uváděl televizní hudební pořady. Jinak byl známý z programů Divadla hudby a Lyry Pragensis. Svěřila jsem se mu, že by mne zajímalo dělat něco podobného. Slovo dalo slovo a on mi poradil, abych to zkusila vzít za nějaký konec. Abych zkusila konkurs na hlasatelku. Měla jsem tenkrát neuvěřitelné štěstí, když jsem zavolala do televize, zjistila jsem, že casting – tehdy se říkalo konkurs, konaný většinou tak jednou za pět let – právě probíhá. Zkrátka, prostě zaúřadovala ta pohádková babička z tramvaje.“
Marie Retková s manželem MUDr. Petrem Retkem a tenisovými trofejemi
Jak tvrdá byla řehole televizní programové hlasatelky v tehdejší Československé televizi. Musely jste, tedy vlastně museli, jelikož jste měly i mužské kolegy, dělávat čas od času nějaké rekvalifikační zkoušky?
„Rekvalifikační zkoušky? Ty jsme nedělali. Ale dostali jsme od televize solidní základ, co se týče mluvy a vyjadřování. Respektive, televize nám zprostředkovala hodiny jevištní řeči na divadelní fakultě AMU, dodnes s povděkem vzpomínám na paní profesorku Annu Rottovou.“
Je Ti trošku líto, že role programových hlasatelek z obrazovek již nadobro zmizela?
„Myslím, že dneska už bychom jako hlasatelé v té podobě, jak jsme vystupovali do roku 2005, neobstáli. Ta profese by musela projít proměnou – dnes se všechno hýbe, chodí, rychle se mění… Myslím, že dnes je všechno tak, jak má být. I když je pravda, že nemine den, aby mne někdo nezastavil na ulici, v obchodě, kdekoli a nezavzpomínal a nezatoužil po hlasatelích.“
Jsi i knižní autorkou. Neláká Tě spisovatelská dráha trvaleji?
„Psaní mne vždycky bavilo a baví. Vystudovala jsem novinařinu a vlastně souběžně s hlasatelskou profesí jsem stále něco psala. Do novin, časopisů – už si ani nepamatuji, kam všude… Namátkou: Svobodné Slovo, Receptář, PharmBusiness Magazin, rozhovory pro webové stránky deprese.com. Příběhy mých kolegů z hlasatelny jsem v roce 2000 zachytila v knize ,Dobrý večer, vážení diváci´. Dnes mám už čtvrtým rokem velké potěšení moderovat pro 1. lékařskou fakultu pořady ,Křeslo pro Fausta´ ve Faustově domě . A pak vyprávění hostů z lékařského i společenského života převá ;dět do psané podoby. Teď v prosinci vyjde další knížka ,Křeslo pro Fausta´. Nejlépe se cítím u rozhovorů, ať už u mikrofonu nebo živě. V Českém rozhlase moderuji na ,Dvojce´ pořady s přestávkou už jedenáct let – ,Hosta do domu´, dnes navíc ,Noční Mikrofórum´.“
Co děláš pro svou fyzickou kondici?
„Pohyb je mou drogou. Když se den dva nehýbu, jsem nesvá. Stále – a to desítky let – hraju se stejnou partou basketbal v Sokolu Kobylisy. A miluju tenis, ten dokážu hrát až k absolutnímu vyčerpání.“
Kdysi byla „specialistkou“ na moderování tanečních soutěží Tvá někdejší kolegyně Marta Skarlandtová… Uváděla jsi i Ty nějaké taneční soutěže či festivaly?
„Hodně let jsem uváděla mezinárodní taneční soutěže v Ústí nad Labem, vlastně jsem je po letech po Martě ,zdědila´. K vrcholným výkonům na parketu jsem vždycky vzhlížela s obdivem.“
Marie Retková během utkání tenisové čtyřhry se spoluhráčkou Adrianou Sobotovou
Chodíš na balet a moderní tanec jako divák?
„Mám moc ráda ,Romea a Julii´ Sergeje Prokofjeva, hudba a tanec, který dokáže absolutně pohltit!“
Jsi vystudovanou žurnalistkou – jakou otázku by sis dala sama sobě na závěr?
„Jak mi chutná život? – Chutná, pořád, stále je z čeho se těšit a radovat.“
Přední slovenští zpěváci a hosté nadchli a možná mnohdy i rozplakali české publikum
Koncertem Slovenští muži vrací úder se v pražské Lucerně přihlásili o slovo přední slovenští zpěváci a jejich hosté. Volně tak navázali na loňský
úspěšný koncert Slovenské divy v Praze a svým ženským protějškům ukázali, že i zpěváci ze Slovenska umí nejen roztleskat, ale i dojmout pražskou Lucernu.
To, že Češi a Slováci jsou stále jedna rodina, dokládají i slova sympatického Štefana Margity, jehož píseň „Jaká to nádhera“ dodala celému koncertu, který se jinak nesl v duchu moderní hudby, slavnostní vážnost a doslova přišpendlila diváky do sedadel. „Já jsem si nepřál rozdělení republiky. Narodil jsem se na Slovensku, mám tam rodinu, žiju v Čechách s českou manželkou a zůstávám celým srdcem i duší Čechoslovákem jako spousta lidí v Čechách i na Slovensku“ říká Štefan Margita.
Jsou to krásná slova a myslím, že vychází ze srdce nejednoho Čecha nebo Slováka. Ostatně plná Lucerna je toho dokladem.
Celý koncert odstartoval energií nabitý folklorní soubor Vánok v krojích z Velkých Kapušan na skladbu skupiny Offspring.
Na podiu za slovenské chlapy bojoval mimo jiných zpěvák Peter Cmorik, Adam Ďurica, Vašo Patejdl, Robo Opatovský, Martin Harich, Pavol Hammel, Peter Paul, operní pěvec Štefan Margita nebo pop-operní trio La Gioia. Jediný,kdo se ze zdravotních důvodů omluvil, byl operní pěvec Štefan Kocan, bohužel.
Koncert snímala i Česká televize, nervozita mezi účinkujícími byla tedy o to vyšší.
„Znáte někoho, kdo by neměl před vystoupením alespoň trošku trému?“ usmívaly se moderátorky večera Marie Tomsová, Hana Heřmánková a Marie Retková, ozdobené šperky vytvořené pro tento večer ze šperkařské dílny Jitky Kudláčkové.
Ale mladičký Martin Harich si vrásky nedělal. „Já se na koncert moc těším. Mám takové malé překvapení v podobě duetu „Psi sa bránia útokom“, který si zazpívám s mým kamarádem, zpěvákem a producentem
tohoto koncertu Martinem Francem. Jsem připravený a doufám, že i muzikanti,“ smál se s drzou jiskrou v oku sympaťák Martin a hned uvedl vše na pravou míru, „Ne, dělám si legraci, jsou tady profíci a já si koncert užiju. Hned poté se vracím na Slovensko a pojedu svoje slovenské turné.“
Slovenské i české přátele pozval na koncert další z protagonistů Thomas
Puskailer. „Je to poprvé, co jsem v Lucerně. Cítím tu zvláštní atmosféru a
je to velký dárek, který jsem dostal. V hledišti mám i své pražské přátele.
Jen manželka nepřijela, protože čekáme ke konci roku miminko, na které se oba moc těšíme.“
Jako překvapení pro přítomné diváky byla připravena slovenská herecká
legenda Milan Kňažko, který naživo s bandem přednesl Brellův šansonový hit „Ne me quitte pas“.
Oblíbený zpěvák Peter Nagy roztleskal Lucernu se svými staršími hity. Při hitu „Kristýnka“ se už mnohým hrnuly slzy do očí.
„Je pěkné, že diváci na moje starší písničky reagovali. V Lucerně jsem poprvé vystupoval v roce 1983 a v roce 1984 už pak se svou kapelou. Dostal jsem se do fáze, kdy na moje vystoupení chodí celé rodinné generace. Čas
nezastavíte a já si pořád také nemůžu hrát na nějakého mladíka,“ s úsměvem řekl Peter Nagy, který chystá velké turné po českých a slovenských městech.
Slovenská hudební legenda Pavol Hammel kromě dvou songů, které zpívali všichni interpreti, musel po zaslouženém aplausu přidat ještě přídavek, z čehož byl mile překvapený. Však si to také zasloužil.
Vašo Patejdl vystoupil v druhé části koncertu, kdy nadšení mezi diváky už gradovalo. Zazpíval hit „Ztracený ráj“ s hostem koncertu zpěvačkou Heidi Janků. A dalším hostem byla Monika Bagárová, která si střihla duet „Prší“ s Robo Opatovským.
Umělce doprovázel Big Band Českého rozhlasu pod vedením
Vlada Valoviče a o moderaci se postarala už výše zmíněná trojice bývalých
televizních moderátorských legend Marie Tomsová, Marie Retková a Hana
Heřmánková, které příjemně okořenily slovenskou mužskou explozi v Lucerně.
Z každé prodané vstupenky je věnováno 100,- Kč na nadační fond „Muži proti rakovině“ a tak mohli pořadatelé ve finále předat šek v hodnotě 64.000,- Kč.
Mezi pozvanými hosty se objevili například zpěvák Milan Drobný nebo bývalý tanečník Vlastimil Harapes či Alena Klenot, která právě přicestovala z Ameriky, kde pobývá větší část roku.
Alena Klenot se zúčastnila coby divák soutěže Stardance a Taneční magazín měl tu čest Alenu doprovázet. (Čtenáře Tanečního magazínu jsme o této události informovali.) Alena pracovala jako vizážistka poroty a moderátorů v americké verzi soutěže Dancing with the Stars, ale byla také vizážistkou mnoha slavných hvězd např. Celine Dion, Shanii Twain, Alanis Morissette, Janet Jackson, Lady Gaga, Cher aj.
Zeptali jsme se….
Jak hodnotíte koncert „Slovenští muži vrací úder“?
Alena Klenot:
„Myslím si, že tento koncert byl vynikající nápad. Všeobecně platí, že tam, kde se sejde více než dva muži, je to totiž vždycky vynikající.
Koncert byl skvělý. Energie, která srší ze slovenských zpěváků, je bez výjimky velice dobrá. Byla jsem potěšená, že mě producent tohoto koncertu Martin France pozval.“
Koncert Slovenští muži vrací úder se blíží. Ale co si obléct do Lucerny? Hlasatelky Hana Heřmánková, Marie Tomsová a Marie Retková, které budou provázet večerem, se pilně připravují už teď
Koncert Slovenští muži vrací úder se pomalu blíží a všichni, co se na něm podílí, mají už teď plné ruce práce. Večerem budou provázet legendy české televize Hana Heřmánková, Marie Tomsová a Marie Retková.
Tyto dámy si daly dostaveníčko v rodinném šperkařství Jitky Kudláčkové. Sešly se tam s mladou talentovanou návrhářkou Erikou Příhodovou, stylistou a vizážistou Ivanem Malejovským a přední českou šperkařkou Jitkou Kudláčkovou, právě kvůli tomu, aby si vybrali z návrhů šatů a ze šperků, které budou mít na sobě v legendární Lucerně. Nechyběl ani zpěvák Martin France, který má se svou agenturou Martin Production galavečer pod svými křídly a na koncertě si také zazpívá.
Erika Příhodová odhalila všemi očekávané návrhy šatů, které moderátorkám připravila. Vzala si míry moderátorek a ty si poté začaly vybírat šperky. Některé šperky se budou vyrábět dokonce ,,na míru“. Na koncert, který se uskuteční 2. října 2017 v Lucerně, se všichni moc těší. Jaké šaty a šperky nakonec dámy ukáží je zatím tajemství. ,,Každá hlasatelka je jiná a ví, co jí sluší a naopak. Není divu po takových letech na obrazovce. Hana Heřmánková má ráda jednoduchost a sáhla po návrhu s decentními šaty. S Erikou doladily barvu a s pan&iac ute; Kudláčkovou se předběžně shodly na jemnějších špercích z tmavých perel. Opakem je Marie Retková. Ta má ráda velké náušnice a dobře ví, že jí nesvědčí krajka. Marie Tomsová se nebojí většího rozparku a její šaty budou v barvě modré. Ty zřejmě šperkařství JK Jewels doplní bílým zlatem a akvamaríny, prozradil Ivan Malejovský.
Marie Tomsová vznesla přání, že by zrovna chtěla uvádět Pavola Hammela, který na koncertě zazpívá, protože s ním jezdila kdysi turné.
Na benefičním koncertě z kterého bude výtěžek určen pro Nadační fond Muži proti rakovině kromě Hammela vystoupí ještě například Peter Nagy, Štefan Margita, Vašo Patejdl, několikanásobný slovenský slavík Peter Cmorik, letošní vítěz slovenského Otta v kategorii zpěvák Adam Ďurica nebo Martin Harich. Jako jejich hosté se představí zpěvačky Heidi Janků nebo Monika Bagárová. Všechny interprety doprovodí Big Band Gustava Broma pod vedením Vlada Valoviče. Na koncertě se objeví i jedno překvapení, ale to se diváci dozví až v den konání akce.
