Další letní ztráta českého tance – EVA KRÖSCHLOVÁ

Navždy odešla dcera slavné matky, tanečnice, choreografka, spolupracovnice Otomara Krejči i Jiřího Srnce, významná teoretička, spisovatelka i pedagožka

Je smutnou ironií, že doslova a do písmene v předvečer zahájení jubilejního dvacátého ročníku Letních svátků staré hudby odešla na věky osobnost, která se této problematice, ve sféře tanečního umění, velmi věnovala… Ve středu 10. července zesnula ve věku nedožitých devadesátých třetích narozenin velká individualita českého tance Eva Kröschlová.

Tanečnice, pedagožka, choreografka a teoretička Eva Kröschlová se narodila, jako Eva Schürerová, 13. Prosince 1926 v Praze. Již od dětství měla k tanci velice blízko. A to zejména díky své matce Jarmile Kröschlové, přední představitelce moderního výrazového tance, absolventce Jaques-Dalcrozovy školy. Dá se říci, že pedagogickou dráhu měla geneticky zakotvenou. Otec Evy Kröschlové byl Němec, konkrétně známý teoretik, autor odborných publikací i pedagog, ale zejména docent dějin umění na univerzitě v Halle – doktor Oskar Schürer.

Eva Kröschlová

Postupně mladá Eva získala taneční vzdělání v maminčině škole. Tam se, od roku 1939, stávala výraznou členkou její skupiny. Tamtéž pak v letech 1947 až 1949 pedagogicky působila. Posléze vyučovala na Lidové škole umění v Litoměřicích (1947-1949), od roku 1952 pedagogicky vedla lidové a historické tance, rytmickou výchovu a jevištní pohyb na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Tam se stala také docentkou roku 1990.

V pozici choreografky Kröschlová spolupracovala s řadou souborů a divadel. Počátkem šedesátých let minulého století s Černým divadlem Jiřího Srnce, byla stálou spolupracovnicí Otomara Krejči v Divadle Za branou a podílela se na dalších velmi pozoruhodných činoherních inscenacích.

Eva Kröschlová je autorkou mnoha knih. Připomeňme si alespoň ty nejznámější: Polka (1961), Tance osmi století (1963), Pohybové etudy (1963), Hudební výchova pohybem (1969), Kontratance různých končin (1979), Dobové tance 16.-19. století, skupinové formy (1981), Kapitoly z dějin tance v Dějinách umělecké kultury (1989) a mnohých dalších titulů.

Mezi řadou ocenění, které za svůj plodný život získala, si sama Kröschlová velmi vážila odborné ceny Next Wawe z roku 2006.

Od roku 1985 učila Kröschlová historické tance na Letní škole staré hudby v Kroměříži a ve Valticích. V letech 1995 až 2000 pracovala se skupinou renesančních tanců La Fiamma, jež měla pravidelné programy ve Valdštejnské zahradě. Od roku 2000 vedla vlastní taneční soubor Chorea Historica.

Eva Kröschlová se, stejně jako její matka, dožila úctyhodného věku. Česká taneční scéna v ní ztrácí obrovskou individualitu i oporu. TANEČNÍ MAGAZÍN vzdává touto krátkou vzpomínkou čest její památce.

Foto: archiv redakce

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

NOC DIVADEL – již za půl roku!

Sedmý ročník Noci divadel se zaměří na 30. výročí sametové revoluce. A bude doslova v jeho předvečer!

Třetí listopadová víkendová noc bude opět patřit Noci divadel, která právě otevírá registraci pro soubory a divadla. Sedmý ročník s tématem „Divadlo a svoboda“ proběhne 16. listopadu 2019, v předvečer 30. výročí sametové revoluce. Divadla opět nabídnou netradiční programy, jako jsou noční prohlídky a bojovky, divadelní dílny, tematické diskuse a přednášky, výstavy i performance, a to zdarma nebo za symbolické vstupné. Koordinátorem akce je Institut umění – Divadelní ústav. Více informací budeme postupně uveřejňovat na www.nocdivadel.cz.

Prohlídka pražského Stavovského divadla v rámci minulé Noci divadel

Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne nevšední zážitky, každoročně připravované speciálně pro tuto příležitost. Tematicky se letošní Noc divadel bude věnovat 30. výročí sametové revoluce. Připomenutí politických změn ve střední a východní Evropě, jejichž hybatelem bylo v České republice mimo jiné právě divadlo, vybízí k ohlédnutí se za  ideály a nadějemi 90. let.

A opět Noc divadel v Praze, tentokrát v divadle DISK

Prostřednictvím letošního tématu Noci divadel bychom rádi divadla vyzvali k zamyšlení nad hodnotou svobody pro uměleckou tvorbu i pro celou společnost a jejím chápáním těsně po roce 1989 a dnes. Již nyní se těšíme na to, jak divadla tuto problematiku promítnou do svých programů ,“ vysvětluje za organizátory Viktorie Schmoranzová z Institutu umění – Divadelního ústavu. Sedmý ročník této divadelní události tak počítá i s diskusními formáty s pamětníky a aktéry společenských a politických změn po roce 1989 a přednáškami, výstavami, instalacemi, představeními a dalšími akcemi na téma „Divadlo a svoboda“.

Noc divadel se od začátku tohoto roku díky finanční podpoře z programu Kreativní Evropa zapojila do mezinárodního výzkumu divadelního publika. Hlavním koordinátorem projektu ASSET (Audience Segmentation System in European Theatres) je Akademie múzických umění v Praze, která ho realizuje ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem a partnery z pěti dalších evropských zemí. Ve čtyřech pražských divadlech stejně jako v divadlech v dalších evropských metropolích právě nyní probíhá rozsáhlé výzkumné šetření, jehož cílem je lépe poznat diváky a jejich potřeby. Data o divácích v Praze sbírají Jatka78, Národní divadlo, Švandovo divadlo a Studio DVA, která se účastní nebo v minulosti účastnila Noci divadel v ČR.

Noc divadel se neodehrává výhradně v divadelních budovách. Dokladem toho je snímek z olomouckého Muzea hudby.

Součástí projektu bylo také sympozium, které se konalo v únoru letošního roku v kolébce Evropské noci divadel, jíž je chorvatské Narodno sveučilište Dubrava. „Bylo až dojemné podílet se na historicky prvním setkání koordinátorů Noci divadel a podobných projektů zaměřených na rozvoj publika z 12 zemí celé Evropy, kteří spolu po více než desetiletou existenci tohoto projektu komunikovali pouze na dálku. Prezentace toho, jak vypadá Noc divadel u našich vzdálenějších nebo bližších kolegů, navíc předvedla tuto akci v její obrovské různorodosti, od vysoce sofistikovaných obchodních a komunikačních modelů v Maďarsku a Bulharsku, přes komunitní a sociální aspekty ve Finsku a Polsku, až po podporu národnostního a společenského smíru na Balkáně či vzdělávací aktivity v Rakousku,“ shrnuje Martina Pecková Černá z Institutu umění – Divadelního ústavu za projektový management projektu ASSET.

Loňská Noc divadel v Klicperově divadle v Hradci Králové

Noc divadel je součástí mezinárodního projektu „European Theatre Night“, který v roce 2008 odstartovala chorvatská „Noc Kazališta“. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. V loňskem roce se Noci divadel u nás zúčastnilo na 40 tisíc návštěvníků a zapojilo 109 kulturních institucí ze třiceti měst. V Praze program připravilo celkem 52 divadel a souborů. Česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, je tak největším projektem v rámci „European Theatre Night“.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Foto: Adéla Volšičková a archiv

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pražské klarinetové dny

Pražské klarinetové dny začínají 1. 7. a zvou na virtuózní koncerty, zazní i hra na kartáč!

Už posedmé a hned s pěti koncerty pro veřejnost se v prvním červencovém týdnu uskuteční Pražské klarinetové dny. Oblíbený hudební festival s mezinárodní účastí tak i letos obohatí kulturní léto české metropole: koncerty jsou v Praze na programu od 1. do 4. července. 6. července vystoupí mladí klarinetisté ještě na zámku Štiřín.

Špičkoví mladí hudebníci z domova i ze světa opět přijedou do Prahy, aby na Hudební a taneční fakultě AMU absolvovali mistrovské kurzy ve hře na klarinet. V jejich rámci se uskuteční i několik výjimečných koncertů, uspořádaných v překrásných palácích a sálech na Malé Straně. Virtuózní mladí klarinetisté vystoupí všude jen za symbolické vstupné – to základní stojí 100 korun, snížené je za polovinu. Pořadatelé proto doporučují zájemcům o koncerty registraci předem na clarinetproject@gmail.com

Nástroj jako lidský hlas

„Publikum se může těšit na rozmanitou dramaturgii – od moderních skladeb, přes historickou hudbu, zahranou na unikátní dobové nástroje, až po mozartovskou klasiku,“ láká na Pražské klarinetové dny pořadatel Irvin Venyš. On sám je předním českým klarinetistou a také pedagogem Hudební fakulty AMU, která akci opět poskytla svoje zázemí. Právě nádherné historické prostory a výborní lektoři – k nimž vedle vyučujících z HAMU patří letos zejména Michel Lethiéc z pařížské konzervatoře a Har ri Mäki ze Sibeliovy akademie v Helsinkách – jsou podle Venyše hlavními magnety, které mladé umělce do Prahy i toto léto při lákaly.

Klarinet v mnoha podobách

Jak dále připomíná Irvin Venyš, klarinet se ze všech hudebních nástrojů nejvíc podobá lidskému hlasu. „Takže umí nejen pískat, ale i zpívat, smát se, bouřit, plakat nebo sametově hladit. Koncerty ho představí ve všech těchto podobách,“ říká Venyš.

Festival zahájí 1. července od 19.30 ve Werichově vile na Kampě mladý dechový ansámbl Belfiato Quintet, jehož členové působí ve významných českých orchestrech a jako sólisté už získali řadu ocenění. Po jiskřivém mozartovském úvodu zazní svěží díla Pavla Haase, Maurice Ravela a Daria Milhauda. Originální tečkou bude uvedení premiéry skladby Kvintet mladé skladatelky Markéty Conkové (HAMU Praha), kterou autorka zkomponovala přímo pro festival.

Hned 3. července následuje koncert Ladies First sympatických polských umělkyň, klavíristky Anny Miernik a klarinetistky Barbary Borowicz. Obě debutovaly ve slavné Carnegie Hall v New Yorku nebo v Opeře v Sydney. V Praze přednesou díla proslulých polských skladatelů (Chopin – Penderecki – Lutoslawski), kteří jsou v rámci jednoho večera uváděni jen zřídka. A zazní i vzácně zařazovaný kousek, skladba Technoparade Guilliauma Connessona, kdy se na struny klavíru hraje rýžovým kartáčem. Koncert v Galerii HAMU na Malostranském náměstí č. 13 začíná v 19.30.

Zájemce o autentickou interpretaci staré hudby určitě potěší soubor Clarimonia Ensemble z německého Bamberku, který vystoupí 3. července od 19.30 v Italském kulturním institutu. Barokní kapli ve Šporkově ulici č.  14 rozezní ten večer dobové nástroje – barokní a klasicistní klarinety, basetové rohy i jedinečný clarinet d´Amore. A ty všechny nejen nádherně vypadají, ale mají především nádherný zvuk. Renomovaný soubor, zaměřený na uvádění zapomenutých či znovunalezených děl z oblasti klarinetové tvorby, uvede skladby od baroka až po raný romantismus.

Velmi populární událostí bude i tento rok určitě koncert The Best of, pro něž účastníci i lektoři kurzů společně nastudují nejrůznější „klarinetové šlágry“, aby si je pak i s nadšeným publikem všichni užili. Program vzniká vždy přímo pro konkrétní ročník, takže obsah a atmosféra je neopakovatelná. Spojení hráčské bravury s radostí ze společného hudebního zážitku se uskuteční 4. července v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici. Začátek je opět od 19.30.

V pátek 6. července se festival vydá ještě na zámek Štiřín, kde se koná slavnostní závěrečný koncert Klarinet napříč Evropou. Ansámbl složený tentokrát z úplně všech účastníků i lektorů Pražských klarinetových dnů povede Vít Spilka.

Belfiato_Quintet_foto: Tomáš Hejzlar

www.clarinetart.cz

https://www.facebook.com/Prazskeklarinetovedny/

Magdalena Bičíková, Jana Bryndová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN