MEZINÁRODNÍ TÝDNY TANCE GALA

Koncem dubna v divadle Hybernia. Nenechejte si uniknout!!!

Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium

Mezinárodní týdny tance

2019 – GALA

Hybernia 30. dubna 2019 od 19,00 hodin

Ve všech dosavadních třiceti dvou ročnících festivalu se organizátoři snažili vždy shromáždit nejkvalitnější komorní ukázky z „moderního“ repertoáru profesionálních – tedy kontinuálně a systematicky pracujících uměleckých těles. Jedině takové instituce jsou schopné shromáždit perspektivní a kvalitní tvůrce, inscenační a produkční týmy a interprety a vytvořit jim stabilní inspirativní prostředí a korektní pracovní a sociální podmínky.

Právě taková umělecká tělesa mohou účinně napravovat vážná traumata: obecnou POVĚDOMOST o tanečním žánru a DOSTUPNOST tanečního divadla na rozsáhlých územích ČR.

Takže, letošní „úroda“ MTT: zahraničním hostem je Royal Fehervár Ballet – nový umělecký koncept Attily Egerháziho, kterého možná znáte už dvacet let ze spolupráce s Baletem Praha Junior. Kromě toho strávil sedm let na českých jevištích při transformaci Baletu Jihočeského divadla. Poprvé se podařilo shromáždit zástupce všech tří Národních divadel – všechno jsou to fragmenty z kmenového repertoáru: Brno představí práce svého uměleckého šéfa Mária Radačovského (Slovensko),  Ostrava Jiřího Pokorného (Nizozemí), a Praha Maura Bigonzettiho (Itálie). Juniorské umění bude reprezentovat – stejně jako v minulých ročnících – Bohemia Balet Taneční konzervatoře hlavního města Prahy s premiérovým dílem své rezidentní choreografky Berangére Andreo (Francie) a Balet Praha Junior Tanečního centra Praha, konzervatoře – gymnázia s dvěma ukázkami z kmenového repertoáru od Attily Egerháziho (Maďarsko) a svého absolventa Šimona Kubaně.

Předpokládám, že takto koncentrovaný program vzbudí zasloužené emocionální zážitky, nastaví vysoko všechny potřebné laťky, znovu upevní naše představy o profesionálním tanečním divadle a probudí všechny ty plagiátorské „lepiče kroků“ z baletních kuloárů i blouznivé „novodobé“ performery. A opravdu „důrazně“ zveme členy všech možných grantových komisí! Mimochodem, kdyby chtěl někdo vysvětlit, jak to myslím, nebo co to všechno znamená pro taneční žánr a naší další práci, můžeme to probrat hned po GALA – v rozlehlém přízemním baru (skutečně v přízemí) divadla Hybernia,“ říká  Antonín Schneider, dramaturg MTT.

Závěrem jen pro pořádek: dva významní stálí partneři se nemohou letošního GALA zúčastnit, protože bude právě vrcholit příprava jejich premiér: Pražský komorní balet – 1. května ve Stavovském divadle a Dekkadancers – 3. května na Jatkách 78 …… držíme palce!
Lístky můžete zakoupit na stránkách 
zde.

Ing. Antonín Schneider, dramaturg MTT

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

 

„Taneční gala“ v podání školy JANY TOMANOVÉ

Pražský Dlabačov zcela jistě proslavil Ondřej Hejma a Žlutý pes v písničce „Sametová“. V sobotu 16. června 2018 jeho věhlasu poněkud přidala i Jana Tomanová Eriksson se svou taneční školou.

O třetím červnovém víkendu patřilo sobotní odpoledne v kinosálu břevnovského kina Dlabačov, v areálu hotelu Pyramida, tanci. A to tanci ne tak ledajakému. Přímo špičkovému a na špičkách – pravidelné každoroční prezentaci etablované taneční školy Jany Tomanové Eriksson. Poměrně slavnostní punc tomuto matiné dodali i hosté, obzvláště Sara Giselle Gordon z Masters of Ballet Academy z Londýna. O moc pozadu nezůstával ani přední člen Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem Milan Bednář. A na trojici doplnil tyto sólisty host tentokrát kolektivní – baletní škola Copéllia z Prahy 5 – Smíchova. A k tomu všemu množství dalších tanečnic z pořádající školy.

Celé představení bylo rozděleno do dvou – časovou stopáží přibližně stejných – částí. Ta první patřila výhradně klasice. Druhá polovina se věnovala tanci lidovému, etnickému i modernějšímu a částečně i současné hudební produkci.

V první části programu sázela dramaturgie poněkud na jistotu. O tom svědčí již osvědčený výběr autorů – hned čtyřikrát Petr Iljič Čajkovskij, dvakrát Oskar Nedbal a Leo Delibes, ale místo zbylo rovněž na Bohuslava Martinů, Saint Saënse, Pugniho či hudební koláž klasičtějšího střihu. Účinkující žáci školy prokázali talent, výsledky dobrého a rozumného drilu i radost a chuť se předvést těm v hledišti. Taneční skupinky v kolektivních choreografiích se zde představovaly povětšinou v lichém počtu. Což bylo dvojsečné. Některým působilo takové centrování na středního sólistu viditelné orientační potíže. Pro jiné bylo naopak milosrdné, že nevytvářeli pravidelné symetrické dvojice. K vrcholům této části patřila „Spící krasavice“ v interpretaci hostující Sary Giselle Gordon a v choreografii Maria Petipy i nastudování Vanessy Palmer. Velký aplaus i uznání odborné veřejnosti sklízela i Lucie Kozáková za osvědčenou „Umírající labuť“, tentokrát pojatou poněkud osobitěji choreografkou Lenkou Takáčovou. K výhradně choreografickým dominantám této části programu bych přiřadil nesporně „Loutky z baletu Coppélia“, díky nápaditosti i vedení interpretů od majitelky školy Jany Tomanové. Zaujala mne i choreografie Gustava Voborníka na úryvek z baletu „Sylvia“ v podání Anny Roušarové. A pozadu nezůstávala ani „Zlatovláska“ – opět od Jany Tomanové – pro Zoru Fuchsovou. Ale i další choreografie si zaslouží uznání a poklonu. Obzvláště tím, kterak respektovaly věk i taneční zkušenosti jednotlivých interpretů.

Všichni, od těch nejmenších až po ty téměř dospělé, zaujali ohromným soustředěním, svědomitostí i citem pro kolektivní výkon. Bylo vidět, že všichni – včetně realizačního týmu – společně vytvářejí sourodý tým. A to je určitě tím nejdůležitějším.

Druhá část představení se odehrávala povětšinou v lidovém duchu. Ti na pódiu se tím pádem dokázali o hodně víc odvázat a věnovat výrazu i prožitku. V tom jim napomáhaly i moderní podkladové hudební motivy ve druhé třetině této části odpoledne – hudba ze Star Wars, „Léto v Paříži“ na píseň populární Zaz či další, na hit „Lucky“ Jasona Mraze a Colbie Caillat. Mimochodem, část klipu tohoto úspěšného titulu se točila v Praze! Takže, taková cílená dramaturgie tance v choreografii Lenky Takáčové zde dostávala i další rozměry. V choreografiích tanců lidového duchu zaujala čísla připravená choreografkami Dagmar Břichnáčovou, Viktorií Kateřinou Carbonnel, Lenkou Bílkovou, ale pozadu nezůstávaly ani další v této půli již téměř výhradně ženské autorky choreografií. Jediným mužem – choreografem – zde byl hostující Milan Bednář. Choreografií polky „Ze studentského života“ se blýskla opět majitelka školy Jana Tomanová.

Jedinou menší skvrnkou, na výborné tváři celého tanečního odpoledne, byla nevyrovnanost a různá kvalita hudebních základů jednotlivých čísel. Člověk si najednou připadal jako na krasobruslařských závodech v roce 1970, kdy měl někdo doprovod na vinylové desce, jiný na kazetě, další na kotoučovém magnetofonu a kdosi si nechal (tehdy ve studiu v pražské Lucerně) sám vylisovat doprovod na originální vïnylovou desku. Občas to tu znělo, jako když se v televizi objeví reklama – zvuk se navýší o několik desítek decibelů. Zvnějšku nedokážu dobře odhadnout, zda se jednalo o nedbalou práci zvukaře v sále, anebo zda mělo dojít k vyrovnání hladiny zvuku a úpravě výšek a basů hudby někde ve studiu předem?

Taneční škola Jany Tomanové pracuje na území šestého pražského obvodu, přesněji v Dejvicích, již přes čtvrt století. Za tu dobu úspěšně připravila pro odborná taneční a baletní studia přes desítky zájemkyň i zájemců. Ale i ty stovky jejích absolventů i abonentů, které si sice nezvolily tanec jako profesi, ale získaly dobré pohybové, koordinační základy, ostřílely se při vystupování na veřejnosti a v neposlední řadě nalezly i řádku nových přátel, svědčí o tom, že práce Jany Tomanové Eriksson i dalších pedagogů má smysl a přináší ovoce. Případně i ovace.

Taneční gala školy Jany Tomanové

Čistý čas: 127 minut

Dramaturgie a režie: Jana Eriksson Tomanová a Kateřina Viktoria Carbonnel

Choreografie: Marika Besobrasová, Lenka Bílková, Dagmar Břichnáčová, Kateřina Viktoria Carbonnel, Marius Petipa, Olga Semenová, Jana Eriksson Tomanová, Gustav Voborník

Inspice: Bronia Gordon

Zvuk a osvětlení: Marek Škarpa

Kostýmy: Marta Škodová

Hudební spolupráce: Marta Škodová, Damien Carbonnel

Kamera a foto: Damien Carbonnel

———-

Foto: Damien Carbonnel

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN


 

Gala – koncert v Hybernii oslavil jaro

Účinkující Festivalu “Svátek jara” se každým rokem zlepšují a laťka je tedy pro soutěžící opět zvednuta výše!

 

 

Přesně tak, jak tomu má na jaře být – slunce září, obloha modrá a všechno se zelená a dává do květu.  Tato roční doba přináší nejen změnu počasí, ale i  festival  “Svátek jara”.

A jaký byl ten letošní?

Zahájení festivalu se konalo 26. 3. ve slovenském lázeňském městě Piešťany v barokním sále “Kur-salon”.

Reprezentativní místnost a teplý den vytvořily  pro účastníky dobrou náladu a v tomto duchu se nesl i celý koncert:

Vynikající představení Slovenského lidového orchestru Matenane -Cheykovane, plamenný tanec slovinského Zhoharika, Chorvatský lidový zpěv, hudba a tanec z Gerbyarcheta,  vynikající výkon Orchestru Lidových nástrojů „Rossiyanochka“. Folklorní jednotka diváky dojala.

Folklor ukončil  soubor “Stříbornička” – několikanásobný držitel ceny  Festivalu Mezinárodní fórum mládeže.

Vystoupení slovenských souborů  “Plejády” a “Astadeus” bylo zpestřením a vylepšením  programu. Tyto soubory předvedly modernu, moderní balet a pop tanec ve třech věkových kategoriích.

27.3.  účinkující festivalu  “Svátek jara” přejeli do Vídně, užívali si  prohlídku města,  fotili se před Vídeňskou Operou a  ochutnali i  známý vídeňský štrůdl.

28.3.  se festival “Svátek jara” přemístil do města “Děčín”, kde na profesionálním pódiu probíhala soutěž.

Hudební porota:

Dirigent Státního divadla v České republice:  Tomáš Brauner

Sólistka Severo-České filharmonie, pedagog konzervatoře v oboru Flétny: Martina Záhorová

V čele choreografické poroty již tradičně vyznamná umělkyně Československa: Miroslava Pešíková

Porota : Yveta Murínová (expert pro  pop a moderní  tance) .

V soutěži účinkovalo celkem 15 souborů  z Česka, Slovenska, Polska a Ruska.

Vícežánrové vystoupení předvedlo  choreografické studio “Zolotica” z Ruska .

Nejvíce se divákům líbily  úžasná čísla “Veselí kluci a holky” a “Sladká procházka ” od Souboru “Rovesnik” z Ruska

31.3.  začal Gala-Koncert “Svátek Jara -2017” v pražském divadle “Hybernia”.

O nezapomenutelné zahájení se  postaral  Mládežnický symfonický orchestr  Republiky Tatarstan. Přes 50 houslí a 8 violoncell  jako jeden organismus zahrálo   valčík   George Bize – od Rodiona Šendrina a Arama Chatchaturyana, poté  potěšili diváky  “Maďarským tancem” Iognasse Bramse.

Dlouhým potleskem diváci děkovali dirigentu Michailovi Mosenkovi  za jejich úžasný výkon.

Národní orchestr  “Rossiyanochka ” pod vedením   Klimovoj  Eleny nasadil laťku pro soutěžící hodně vysoko.

Na starověkých nástrojích   (harfy a akordeony)  zazněl  “Tanec šašků” V.Gordovskaja. Mnozí diváci viděli tyto prastaré nástroje vůbec  poprvé.  Stříbrný zvuk harfy společně s akordeony se publiku velmi líbil.

Plné emocí bylo vystoupení  Slovenského národního orchestru dětí a mládeže “Matynane – Chajkovane” s národní písní “Vínečko”. Zpočátku sice nastaly potíže s ozvučením, ale i to se podařilo zvládnout.

Další část byla choreografická. Dalo by se říci, že letošní ročník možná obsahoval méně tanečních čísel než ročníky předchozí.

Tuto část zahájila   choreografická studie “Zolotica”, pod vedením Eleny Vantrosovoj.

Čísla  “Lipecká taneční” a “Voroněžské děvčata”  ukázala krásu  ruského národního tance.

Číslo  “Sněhové vločky ”  pražského studia  “Sen”, vedoucí  Nelja Sheligida, zaujalo svou  dětskou bezprostředností  a opravdu nízkým věkem malých umělců.

Český taneční klub “Respect”, vedoucí  Vlastimír Krejča,  s  9-10 letými tanečníky se stal  prvním diplomatem  v nominací “Hip-Hop”. Dokázali předat opravdový Hip-hopový drive.

“Igen Dance Studio”, Slovinsko, pod vedením Lucie Boruta předvedlo originální kompozici. Toto vystoupení bylo oceněno zvláštˇ  tanečními kritiky českého časopisu “Tanec”, jako  “ profesionální choreografie ” nového směru.

V Pop nominaci si dobře vedly 2 ruské soubory “Zolotica” Eleny Vantrusové,  a “Rovesniki” pod vedením Sucharevoj Tatiany.

V této nominací zvítězili “Rovesniki, a obdrželi od poroty hlavní cenu.

Soubory “Mažoretky”  a    “Step”  studia moderního tance  “Skretch” ve finále nevystoupily, ale přesto dostaly diplomy a dárky.

Tradiční festival skončil velkým společným finále a ohňostrojem v doprovodu Hymny festivalu.

Po několikáté diváci viděli  orchestrové nominace, sólo hudební nominace a choreografické nominace různých směrů na té nejvyšší úrovni.

Hudební a taneční kritici a odborná porota prohlásili, že  tento  více žánrový festival  Mezinárodního Fóra  Mládeže  “Svátek jara ” dává možnost  předvedení nejlepších představitelů umění dětí a mládeže z různých států. Co si přát víc?

Vladimír Kuznetsov, Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín