Zahajovací koncert 77. sezony Moravské filharmonie Olomouc představí publiku jednu z mladých hvězd mezinárodní hudební scény. Švýcarsko-francouzsko-německý violoncellista Christoph Croisé (1993) je pravidelným hostem v prestižních světových sálech, jako je newyorská Carnegie Hall, londýnská Wigmore Hall či curyšská Tonhalle. V Olomouci předvede spolu s orchestrem rapsodii Ernesta Blocha Schelomo. Jedno z nejvíce ceněných děl tohoto švýcarského skladatele orámuje proslulé Preludium k faunovu odpoledni Clauda Debussyho a Pastorální symfonie Ludwiga van Beethovena. Koncert bude řídit hlavní hostující dirigent Moravské filharmonie Christian Knüsel.
Christoph Croisé je vítězen řady mezinárodních soutěží – jeho hru popisují hudební kritici jako citlivou a virtuózní. Vystupuje s významnými orchestry, jako je Mnichovský rozhlasový orchestr, Camerata Switzerland či Petrohradský symfonický orchestr. Jako interpret se vedle vážné hudby všech stylových období zajímá i o jazz a elektronickou hudbu. Věnuje se také komponování a je uměleckým ředitelem švýcarského hudebního festivalu klasické a elektronické hudby Niederlenzer Musiktage. Hraje na vzácný mistrovský nástroj italské provenience z roku 1680.
Zahajovací koncert otevře slavné dílo hudebního impresionismu: Preludium kfaunovu odpoledni Clauda Debussyho. Ve skladbě inspirované básní Stéphana Mallarméa dosáhl skladatel do té doby neslýchaných zvukových nuancí. V jejím úvodu uslyšíme nezaměnitelné flétnové sólo. Následovat bude Schelomo, rapsodie pro violoncello a orchestr, kterou Ernest Bloch dokončil v roce 1916 před odjezdem do Spojených států. Již následujícího roku byla skladba premiérována v Carnegie Hall. Ve druhé části koncertu zazní Symfonie č. 6 F dur „Pastorální“ Ludwiga van Beethovena. Dílo je velkolepou oslavou přírody a života na venkově, který je spjatý s okolní krajinou.
Koncertní řada A, jejíž první koncert zahajuje celou sezonu Moravské filharmonie, bude pokračovat dalšími šesti koncerty. Posluchači se mohou těšit například na houslistu Jana Mráčka a violoncellistku Michaelu Fukačovou. Hlavní koncertní cyklus završí o Velikonocích Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ Gustava Mahlera, kde pěvecké sólisty doplní Pražský filharmonický sbor. Filharmonie v nové sezoně zachovala i oblíbenou koncertní řadu R, která sestává ze čtyř koncertů řady A. Posluchači, kteří preferují pátek, tak nepřijdou o skladby Antonína Dvořáka ani Johannese Brahmse, Bély Bartóka, Roberta Schumanna či Jeana Sibelia. U obou koncertních řad mají posluchači navíc možnost navštívit hodinu před koncertem besedu s umělci v Mozartově sále. (Předplatitelé mají vstup na besedu zdarma).
Koncertní řada P představí posluchačům sérii osobností spojených s Olomoucí, ať už jde o instrumentalisty či pěvecké sbory. V jednom z nejoblíbenějších klavírních koncertů všech dob, Rachmaninovově Klavírním koncertu č. 2 c moll, tak například uslyšíme olomouckou rodačku Marii Šumníkovou. Významnou událostí této řady bude slavnostní koncert ke Dni vzniku samostatného československého státu, který bude zároveň inauguračním koncertem nového šéfdirigenta Moravské filharmonie Zsolta Hamara. Koncertní řada C pak propůjčí Redutu crossoverovým projektům: koncertní sál rozsvítí ohnivé romské a maďarské rytmy, jazz a swing nebo slavné muzikálové a filmové melodie. Čtveřice koncertů komorní hudby cyklu K přivede do Olomouce například polského klarinetistu Jana Jakuba Bokuna či slovenského houslistu Dalibora Karvaye. Koncerty komorního cyklu se budou konat mimo domovský sál Moravské filharmonie – v Klášterním Hradisku a Husově sboru v Olomouci.
Ani v této sezoně nechybí koncertní řada JAMU, v rámci které Moravská filharmonie spolupracuje s talentovanými absolventy JAMU a HAMU. Pevnou součástí nabídky jsou také nedělní matiné čili koncertní řada NM zaměřená na rodiče s dětmi. Moravská filharmonie ale myslí i na ty úplně nejmenší, dosud nenarozené posluchače. V rámci koncertní řady NR, jejímž ambasadorem je senátor a primář novorozeneckého oddělení FN Olomouc Lumír Kantor, pro ně pořádá speciální relaxační hudební podvečery s harmonizující hudební i světelnou složkou.
Bližší informace k jednotlivým koncertním řadám, programům i vstupenkám jsou k dispozici na webu Moravské filharmonie.
Sezóna 2021/2022 ve Švandově divadle: nevšední Cyrano, hra o smrti ruského agenta, příběh Sira Nicholase Wintona a další novinky
PREMIÉRY VE VELKÉM SÁLE:
Martin Crimp, Edmond Rostand:
„CYRANO Z BERGERACU“
Režie: Martin Františák
Premiéra: 18. září 2021
Slovo jako prostředek lásky. Slovo jako zbraň. Nový přepis romantického příběhu v beat boxovém rytmu.
Příběh jednoho z nejznámějších milostných trojúhelníků uvede Švandovo divadlo v novém přebásnění Martina Crimpa jako jedno z prvních divadel od jeho světové premiéry v londýnském Playhouse Theatre. Adaptace oceňovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda, ale zbavuje je romantického ornamentu. Opouští alexandrín a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby a přechází od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu.
I ten, kdo Rostandovo drama nikdy nečetl, ani neviděl, jistě zná situaci, v níž titulní hrdina napovídá pod rouškou noci verše, skrze něž vyjadřuje lásku mladý Kristián krásné Roxaně. A Crimp ve svém přepisu obnažuje právě moc, kterou mají ti, co slovem vládnou. Moc vytvářet novou podobu reality, moc manipulovat. Slovo je pro něj prostředek, který dokáže zažehnout lásku, ale i podnítit nenávist.
Lucy Prebble:
„PŘÍLIŠ DRAHÝ JED“
Režie: Thomas Zielinski
Premiéra: 6. listopadu 2021
Měl zemřít hned, ale žil ještě tři týdny. A tak stihl vypovídat. Kreml jakoukoli spojitost s případem dodnes odmítá. James Bond je jen velmi slabý odvar reality.
Alexandr Litviněnko, bývalý agent KGB a FSB, v roce 2000 emigroval do Velké Británie v důsledku perzekucí po zveřejnění nezákonných praktik ruských tajných služeb. Se svojí ženou Marinou a synem se usadil v Londýně. Právě v jednom z tamních hotelů si s ním na začátku listopadu 2006 dali schůzku dva ruští agenti. Jejich plán otrávit Litviněnka radioaktivním poloniem 21O však vyšel jen zčásti – kontaminovaného zeleného čaje se napil málo, a tudíž ještě další tři týdny žil. A v nich vypovídal. Ze své smrti obvinil nejen ruské tajné služby, ale přímo i prezidenta Vladimíra Putina.
Britská dramatička Lucy Prebble (* 1980) i přes detailní popis celé kauzy nepředkládá divákovi jen čiré dokudrama, ale mistrně využívá potenciálu divadelnosti dané látky. Vzniká sugestivní kaleidoskop situací, které střídají žánry i časové roviny, stejně tak jako perspektivu, z níž je příběh nahlížen. Postupně se však vše skládá v silné drama. Hra vychází na stejnojmenné knihy Luka Hardinga a měla světovou premiéru na začátku září 2019 v londýnském Old Vic Theatre.
„Příliš drahý jed“má navázat na linii inscenací, které dominují především na studiové scéně – a to inscenace, které reflektují dějinné události a aktuální dění, a nabízejí tak divákovi poměrně ostrou konfrontaci. Navíc skrze dílo současné světové dramatiky (uvedené v české premiéře). K režii byl přizván Thomas Zielinski, jež se ve svých inscenacích často zaobírá právě kritikou společenských či politických poměrů. Upozornil tak nejen na českých, ale též na německých scénách.
Kateřina Tučková:
„WINTON“
Režie: Martin Františák
Premiéra: 19. března 2022
Nic není neuskutečnitelné, pokud to neodporuje zdravému rozumu …
Příběh důležitého hrdiny (a dalších jeho spolupracovníků a kolegů) evropských dějin, který pomohl zachránit 669 lidských životů, a přesto se tím nikdy nepyšnil. Sir Nicholas Winton se zasadil o převoz stovek převážně židovských dětí okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království a celému světu ukázal rozdíl mezi pasivním a aktivním dobrem. Dle něj aktivní dobro „vyžaduje to, aby člověk šel, vyhledal ty, jenž trpí a jsou v ohrožení; nikoliv pouze žít vzorně pasivním způsobem a nekonat zlo.“
Hru na motivy života a odkazu činů a pro Švandovo divadlo napíše Kateřina Tučková, dvojnásobná držitelka ceny Magnesia Litera za knihy „Vyhnání Gerty Schnirch“ a „Žítkovské bohyně“, s níž divadlo spolupracovalo již na dramatizaci knihy „Bratr spánku“. Její prokazatelný talent vyprávět velké příběhy dopomůže ke vzniku hry, která se zaměřuje nejen na historické události, ale zároveň v nich nalézá paralely ke stavu současné Evropy.
Jaroslav Papoušek, Kristýna Jankovcová, Adam Svozil:
„ECCE Homo HOMOLKA“
Režie: Kristýna Jankovcová a Adam Svozil
Premiéra: 28. května 2022
Krucifix, doma je doma, to je marný. Kultovní film československé nové vlny poprvé na jevišti.
Rodina Homolkových společně vyráží na výlet do přírody, aby si užili čerstvého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s frustrovanou Heduš a zvídavými dvojčaty jsou ale ze sváteční idylky nečekaně vyrušeni a hrozí, že celý den bude jen snůškou malicherných hádek a sporů 🙁 Spraví náladu nedělní oběd? A vezme Ludva Heduš s děckama na dostihy? Rodina má být přece pospolu 🙂
Komedie scenáristy a režiséra Jaroslava Papouška z roku 1969 i díky mistrným dialogům zlidověla a stala se synonymem pro českou povahu. I přes svůj citlivý humor má satiricko-kritický podtext, který z ní činí hořce vtipnou sociální sondu, jež odhaluje rodinu jako základ české společnosti.
Dramatizace se ujme talentovaný režijní tandem Kristýna Jankovcová a Adam Svozil, kteří se Švandovým divadlem spolupracovali již na satirické komedii „Zabíjejte popírače klimatických změn“.
PREMIÉRY VE STUDIU:
Petr Boháč:
„MUŽ VLASTNÍ PENIS, VAGINA VLASTNÍ ŽENU“
Režie: Petr Boháč
Premiéra: 27. listopadu 2021
Kdo měl vliv na H. Ibsena, A. Strindberga, K. Krause, Z. Freuda, E. Schieleho, L. Wittgensteina a A. Hitlera? Kdo vystřelil na Andyho Warhoula? A jak s tím vším souvisí bruselské genderové tabulky?
Na začátku října 1903 páchá ve Vídni sebevraždu třiadvacetiletý Otto Weininger. Ovšem patřičně teatrálně – pronajme si pro tu příležitost byt, v němž zemřel Ludwig van Beethoven a pošle oznámení o svém činu rodině. A v červenci 1968 vstoupí do studia jednoho umělce Valerie Solanas a vystřelí na něho. Večer se přihlásí dopravnímu policistovi. Muž, na kterého namířila zbraň byl Andy Warhol.
Dvě osoby s nesmiřitelností ke světu i k svému vlastnímu životu. Dvě osoby, které pohrdaly druhým pohlavím a svými výroky to dávaly okázale najevo. Mysoginie (nenávist k ženám) a misandrie (nenávist k mužům) ve dvou stěžejních etapách pro 20. století. „Žena je buď matka nebo děvka; ani jedna neskýtá nic dobrého, natož inteligentního. I nejhorší muž má stále větší hodnotu než nejlepší žena…“„…muž je jen nedokonalou ženou, kráčejícím potratem, potraceným už na genetické úrovni. Být mužem znamená být citově omezený zmetek; být mužem je tělesná vada a muži jsou citoví mrzáci.“ Kolik lidí přiznaně či potají přikývne?
Petr Boháč a Miřenka Čechová jsou vůdčími osobnostmi umělecké skupiny Spitfire Company, která patří ke špičce českého fyzického, experimentálního a tanečního divadla. Zároveň se však velmi intenzivně zabývají reflexí fenoménů současné společnosti a nebojí se argumentačně brilantně zvládnuté konfrontace. Jejich inscenace nabízejí velmi originální pohled na zvolené téma a zhusta také nabourání myšlenkových stereotypů a mainstreamové splavnosti skrze nápaditou provokativnost. V inscenaci, jež vzniká v koprodukci Švandova divadla a Spitfire Company povedou polemiku nad tématem šovinistické myšlení v oblasti sexuality.
Édouard Louis, Tomáš Loužný:
„DĚJINY NÁSILÍ“
Režie: Tomáš Loužný
Premiéra: 12. února 2022
Jak dalece se může lišit vyprávění jedné skutečné události? Odvážná a šokující zpověď jako detektivní příběh naruby.
V prosinci roku 2012 Édouarda Louise znásilnil a málem zavraždil muž, kterého poznal cestou z vánoční večeře a následně pozval k sobě domů. Aby se vyrovnal s posttraumatickou stresovou poruchou, vydal se do rodné vesnice k rodině a minulosti, kterou chtěl navždy nechat za sebou.
Hlavní hrdina vypráví okolnosti traumatické události lékařům, policistům, svým bližním i komukoli jinému, kdo je ochoten ho poslouchat. Nemůže přestat, ale čím víckrát příběh vypráví, tím více lidí ho vlastní. Každý z nich však na trestný čin nahlíží ze své vlastní perspektivy. Z osobního příběhu se tak stávají dějiny násilí, nad nimiž již přímý účastník přestává mít vlastní kontrolu. Do vyprávění vstupují maloměstské předsudky hraničící s homofobií nebo rasismus správních orgánů. Najednou se jedinec, který během jedné noci prožil intenzivní vztah blízkosti a následné zrady, stává jen odosobněnou statistikou včerejších zpráv.
Odvážná a šokující zpověď je adaptací románu mladého francouzského autora Édouarda Louise, který se po vydání svého debutu „Skoncovat s Eddym B.“ stal literární senzací. Jeho autobiografické romány kontinuálně otevírají otázku stále přetrvávajících rasových a sexuálních předsudků. Švandovo divadlo dílo Édouarda Louise českým divákům představí jako první v adaptaci mladého autora a režiséra Tomáše Loužného, v loňském roce nominovaného divadelní kritikou na talent roku.
Festival zahájí tenor Pavel Černoch, slavnostní zakončení proběhne on-line. I ceny se letos budou předávat na dálku.
Sedmapadesátý ročník festivalu Zlatá Praha zahájí ve středu 23. září tenor Pavel Černoch. Společně s jeho hosty přivítá návštěvníky a diváky slavnostním koncertem z Nové scény Národního divadla. Ten v přímém přenosu uvede od 20.15 hodin kulturní kanál ČT art. Kromě dvou představení nabídne letošní program také čtyři filmové premiéry.
Slavnostní zakončení a předávání nejvyšších festivalových cen proběhne on-line v sobotu večer 26. září.
„Když jsme letos na jaře otevírali soutěž pro tuzemské i zahraniční producenty, nedělali jsme si velké iluze o tom, kolik z nich na to v téhle nezvyklé době vůbec zareaguje. Opak se stal pravdou. Sto filmů v soutěži je nejvyšší číslo za poslední ročníky Zlaté Prahy a svědčí to o dvou věcech: o obrovské vůli lidí z televizního umění nepodvolit se zlým časům. A také o důležité roli, jakou festival v mezinárodním kontextu hraje,“ říká ředitel festivalu Zlatá Praha a výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.„Diváci mohou tradičně všechny filmy zdarma zhlédnout ve videotéce umístěné na Nové scéně Národního divadla, stejně jako se osobně zúčastnit projekcí či festival částečně prožít prostřednictvím ČT art nebo webu. Právě na internetu odvysíláme slavnostní zakončení, na kterém vítězům symbolicky předáme ceny na dálku ze studia. Bohužel, cestování ze zahraničí je pro naše vzácné hosty v současnosti komplikované, takže pořádat tradiční ceremoniál na Nové scéně bez těch, o kom to celé má být, nedává smysl.“
Jeden z letošních hostů festivalu, světově proslulý operní tenor Pavel Černoch, je i hlavním protagonistou biografického snímku v režii Olgy Malířové Špátové. „Pavla jsem začala sledovat v říjnu 2018, při stavbě jeho domu nedaleko Prahy. A končila jeho kolaudací skoro za dva roky. Od prvního momentu mě fascinovala jeho opravdovost, přímost a upřímnost. Odvaha, s jakou mě pustil k vrcholným momentům své kariéry, ale i k citlivým chvílím svého osobního života. Nadchla mě vzácná kombinace nádherného zpěvu s jeho přátelskou a laskavou povahou,“říká ke vzniku dokumentu režisérka.
Svého portrétu se na festivalu dočká také bývalá primabalerína Národního divadla v Praze Tereza Podařilová. „Společnost, bohužel, nevěnuje baletu tak intenzivní pozornost, jako tomu bylo před patnácti lety. Proto jsem rád za jakýkoli dokument nebo portrét, který se věnuje osobnostem, jako je Daria Klimentová nebo Tereza Podařilová. A dámy se tak dostanou do povědomí široké veřejnosti,“říká ke svému novému filmu režisér Martin Kubala. Vedle snímku „Tereza Podařilová, čas primabaleríny“ představí Kubala na Zlaté Praze také dokument připomínající pětasedmdesáté výročí založení Taneční konzervatoře hlavního města Prahy.
Ze stovky soutěžních snímků už vybrala pětičlenná porota finálových sedmadvacet, které se v druhém kole utkají o hlavní ceny. „Letošní festivalový ročník se určitě zapíše do dějin této události. Nejen mimořádnými okolnostmi roku 2020, ale i velkým počtem přihlášených pořadů a – mluvím za sebe – vysokou kvalitou produkcí s převahou dokumentů. Je vždy hodně zajímavé sledovat obsahové trendy roku – kromě očekávaných témat Beethovena a salcburského festivalu soutěž již zachytila nástup korony a bylo překvapivé, jak různé byly jednotlivé přístupy. Těším se na kolegy z poroty a na naši určitě velmi živou debatu ve finálním kole, byť již teď vím, že se s některými nepotkám v Praze tváří v tvář. Ale i to patří k letošnímu výjimečnému ročníku,“říká česká zástupkyně poroty Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno.
O vítězi sedmapadesátého ročníku bude rozhodnuto na dálku, a stejně tak i k předání cen dojde online formou. Slavnostní zakončení mohou diváci sledovat v sobotu 26. září večer na webu Zlaté Prahy (www.festivalzlatapraha.cz), na webu ČT art (www.ctart.cz) či na stránkách ČT24 (www.ct24.cz/kultura). Čas přenosu bude upřesněn na webových stránkách a nafacebooku Zlaté Prahy.
Zlatá Praha 2020:
100 filmů, které soutěží o tituly Grand Prix Golden Prague, Český křišťál, Cena České televize, Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin nebo Cena Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97
Z toho 52 dokumenty, 26 z koncertní kategorie a 22 záznamy inscenačního umění
179 minut má nejdelší soutěžní film „Lady Macbeth“
15 minut má naopak letošní nejkratší soutěžní film „Vivaldis“
7 059 minutje délka všech současných soutěžních filmů
54 televizní a filmové produkce přihlásily na festival své filmy
27 filmů bylo přihlášeno z Německa, mezi zeměmi má tak největší zastoupení
Moravská filharmonie ve spolupráci s americkou nahrávací společností PARMA Recordings uvede online koncert soudobé hudby Zvuky 21. století. Ve čtvrtek 13. srpna od 19 hodin na facebooku a webu Moravské filharmonie mohou posluchači vyslechnout skladby šesti hudebních skladatelů a skladatelek, kteří se ve své tvorbě inspirují takovými velikány, jako byli Ludwig van Beethoven nebo Béla Bartók. Jednotlivé skladby jsou inspirovány objevováním zvukových možností orchestru a práce s hudebními tématy. Koncert zazní v živém přenosu a v plné kráse orchestrálního provedení pod taktovkou dirigenta Stanislava Vavřínka.
„Moravská filharmonie koncertuje od druhé poloviny června naživo, ale zároveň vítá možnost pokračovat v koncertování online a oslovit zajímavou hudbou i zahraniční posluchače a všechny ty, kteří sledují současné světové trendy v orchestrální hudbě,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, a dodává, „koncert Zvuky 21. století přinese netradiční zážitek díky průřezu skladeb hned šesti soudobých zahraničních autorů, které představí.“
Program koncertu:
Brian Latchem: Suffolk Variations for Viola and Strings