Nejen Cyrano ve skafandru

Sezóna 2021/2022 ve Švandově divadle: nevšední Cyrano, hra o smrti ruského agenta, příběh Sira Nicholase Wintona a další novinky

PREMIÉRY VE VELKÉM SÁLE:

Martin Crimp, Edmond Rostand:

CYRANO Z BERGERACU“

Režie: Martin Františák

Premiéra: 18. září 2021

Slovo jako prostředek lásky. Slovo jako zbraň. Nový přepis romantického příběhu v beat boxovém rytmu.

Cyranem ve skafandru je Luboš Veselý, pod ním Bohdana Pavlíková

Příběh jednoho z nejznámějších milostných trojúhelníků uvede Švandovo divadlo v novém přebásnění Martina Crimpa jako jedno z prvních divadel od jeho světové premiéry v londýnském Playhouse Theatre. Adaptace oceňovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda, ale zbavuje je romantického ornamentu. Opouští alexandrín a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby a přechází od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu.

Matěj Anděl, Natálie Řehořová a Robert Jašków opět v Cyranovi

I ten, kdo Rostandovo drama nikdy nečetl, ani neviděl, jistě zná situaci, v níž titulní hrdina napovídá pod rouškou noci verše, skrze něž vyjadřuje lásku mladý Kristián krásné Roxaně. A Crimp ve svém přepisu obnažuje právě moc, kterou mají ti, co slovem vládnou. Moc vytvářet novou podobu reality, moc manipulovat. Slovo je pro něj prostředek, který dokáže zažehnout lásku, ale i podnítit nenávist.

Lucy Prebble:

PŘÍLIŠ DRAHÝ JED“

Režie: Thomas Zielinski

Premiéra: 6. listopadu 2021

Měl zemřít hned, ale žil ještě tři týdny. A tak stihl vypovídat. Kreml jakoukoli spojitost s případem dodnes odmítá. James Bond je jen velmi slabý odvar reality.

Alexandr Litviněnko, bývalý agent KGB a FSB, v roce 2000 emigroval do Velké Británie v důsledku perzekucí po zveřejnění nezákonných praktik ruských tajných služeb. Se svojí ženou Marinou a synem se usadil v Londýně. Právě v jednom z tamních hotelů si s ním na začátku listopadu 2006 dali schůzku dva ruští agenti. Jejich plán otrávit Litviněnka radioaktivním poloniem 21O však vyšel jen zčásti –  kontaminovaného zeleného čaje se napil málo, a tudíž ještě další tři týdny žil. A v nich vypovídal. Ze své smrti obvinil nejen ruské tajné služby, ale přímo i prezidenta Vladimíra Putina.

Britská dramatička Lucy Prebble (* 1980) i přes detailní popis celé kauzy nepředkládá divákovi jen čiré dokudrama, ale mistrně využívá potenciálu divadelnosti dané látky. Vzniká sugestivní kaleidoskop situací, které střídají žánry i časové roviny, stejně tak jako perspektivu, z níž je příběh nahlížen. Postupně se však vše skládá v silné drama. Hra vychází na stejnojmenné knihy Luka Hardinga a měla světovou premiéru na začátku září 2019 v londýnském Old Vic Theatre.

Alexandr Litviněnko

Příliš drahý jed“ má navázat na linii inscenací, které dominují především na studiové scéně – a to inscenace, které reflektují dějinné události a aktuální dění, a nabízejí tak divákovi poměrně ostrou konfrontaci. Navíc skrze dílo současné světové dramatiky (uvedené v české premiéře). K režii byl přizván Thomas Zielinski, jež se ve svých inscenacích často zaobírá právě kritikou společenských či politických poměrů. Upozornil tak nejen na českých, ale též na německých scénách.

Kateřina Tučková:

WINTON“

Režie: Martin Františák

Premiéra: 19. března 2022

Nic není neuskutečnitelné, pokud to neodporuje zdravému rozumu …

Příběh důležitého hrdiny (a dalších jeho spolupracovníků a kolegů) evropských dějin, který pomohl zachránit 669 lidských životů, a přesto se tím nikdy nepyšnil. Sir Nicholas Winton se zasadil o převoz stovek převážně židovských dětí okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království a celému světu ukázal rozdíl mezi pasivním a aktivním dobrem. Dle něj aktivní dobro „vyžaduje to, aby člověk šel, vyhledal ty, jenž trpí a jsou v ohrožení; nikoliv pouze žít vzorně pasivním způsobem a nekonat zlo.

Sir Nicholas Winton

Hru na motivy života a odkazu činů a pro Švandovo divadlo napíše Kateřina Tučková, dvojnásobná držitelka ceny Magnesia Litera za knihy „Vyhnání Gerty Schnirch“ a „Žítkovské bohyně“s níž divadlo spolupracovalo již na dramatizaci knihy „Bratr spánku“Její prokazatelný talent vyprávět velké příběhy dopomůže ke vzniku hry, která se zaměřuje nejen na historické události, ale zároveň v nich nalézá paralely ke stavu současné Evropy.

Kateřina Tučková je nejen spisovatelkou a dramatičkou, ale rovněž známou kurátorkou mladých výtvarných umělců

Jaroslav Papoušek, Kristýna Jankovcová, Adam Svozil:

ECCE Homo HOMOLKA“

Režie: Kristýna Jankovcová a Adam Svozil

Premiéra: 28. května 2022

Krucifix, doma je doma, to je marný. Kultovní film československé nové vlny poprvé na jevišti.

Rodina Homolkových společně vyráží na výlet do přírody, aby si užili čerstvého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s frustrovanou  Heduš a zvídavými dvojčaty jsou ale ze sváteční idylky nečekaně vyrušeni a hrozí, že celý den bude jen snůškou malicherných  hádek a sporů 🙁   Spraví náladu nedělní oběd? A vezme Ludva Heduš s děckama na dostihy? Rodina má být přece pospolu 🙂

 Komedie scenáristy a režiséra Jaroslava Papouška z roku 1969 i díky mistrným dialogům zlidověla a stala se synonymem pro českou povahu. I přes svůj citlivý humor má satiricko-kritický podtext, který z ní činí hořce vtipnou sociální sondu, jež odhaluje rodinu jako základ české společnosti.

Dramatizace se ujme talentovaný režijní tandem Kristýna Jankovcová a Adam Svozil, kteří se Švandovým divadlem spolupracovali již na satirické komedii „Zabíjejte popírače klimatických změn“. 

PREMIÉRY VE STUDIU:

Petr Boháč:

MUŽ VLASTNÍ PENIS, VAGINA VLASTNÍ ŽENU“

Režie: Petr Boháč

Premiéra: 27. listopadu 2021

Kdo měl vliv na H. Ibsena, A. Strindberga, K. Krause, Z. Freuda, E. Schieleho, L. Wittgensteina a A. Hitlera? Kdo vystřelil na Andyho Warhoula? A jak s tím vším souvisí bruselské genderové tabulky?

Na začátku října 1903 páchá ve Vídni sebevraždu třiadvacetiletý Otto Weininger. Ovšem patřičně teatrálně – pronajme si pro tu příležitost byt, v němž zemřel Ludwig van Beethoven a pošle oznámení o svém činu rodině. A v červenci 1968 vstoupí do studia jednoho umělce Valerie Solanas a vystřelí na něho. Večer se přihlásí dopravnímu policistovi. Muž, na kterého namířila zbraň byl Andy Warhol.

Otto Weininger

Dvě osoby s nesmiřitelností ke světu i k svému vlastnímu životu. Dvě osoby, které pohrdaly druhým pohlavím a svými výroky to dávaly okázale najevo. Mysoginie (nenávist k ženám) a misandrie (nenávist k mužům) ve dvou stěžejních etapách pro 20. století. „Žena je buď matka nebo děvka; ani jedna neskýtá nic dobrého, natož inteligentního. I nejhorší muž má stále větší hodnotu než nejlepší žena…“ „…muž je jen nedokonalou ženou, kráčejícím potratem, potraceným už na genetické úrovni. Být mužem znamená být citově omezený zmetek; být mužem je tělesná vada a muži jsou citoví mrzáci.“ Kolik lidí přiznaně či potají přikývne?

Petr Boháč a Miřenka Čechová jsou vůdčími osobnostmi umělecké skupiny Spitfire Company, která patří ke špičce českého fyzického, experimentálního a tanečního divadla. Zároveň se však velmi intenzivně zabývají reflexí fenoménů současné společnosti a nebojí se argumentačně brilantně zvládnuté konfrontace. Jejich inscenace nabízejí velmi originální pohled na zvolené téma a zhusta také nabourání myšlenkových stereotypů a mainstreamové splavnosti skrze nápaditou provokativnost. V inscenaci, jež vzniká v koprodukci Švandova divadla a Spitfire Company povedou polemiku nad tématem šovinistické myšlení v oblasti sexuality.

Édouard Louis, Tomáš Loužný:

DĚJINY NÁSILÍ“

Režie: Tomáš Loužný

Premiéra: 12. února 2022

Jak dalece se může lišit vyprávění jedné skutečné události? Odvážná a šokující zpověď jako detektivní příběh naruby.

V prosinci roku 2012 Édouarda Louise znásilnil a málem zavraždil muž, kterého poznal cestou z vánoční večeře a následně pozval k sobě domů. Aby se vyrovnal s posttraumatickou stresovou poruchou, vydal se do rodné vesnice k rodině a minulosti, kterou chtěl navždy nechat za sebou.

Hlavní hrdina vypráví okolnosti traumatické události lékařům, policistům, svým bližním i komukoli jinému, kdo je ochoten ho poslouchat. Nemůže přestat, ale čím víckrát příběh vypráví, tím více lidí ho vlastní. Každý z nich však na trestný čin nahlíží ze své vlastní perspektivy. Z osobního příběhu se tak stávají dějiny násilí, nad nimiž již přímý účastník přestává mít vlastní kontrolu. Do vyprávění vstupují maloměstské předsudky hraničící s homofobií nebo rasismus správních orgánů. Najednou se jedinec, který během jedné noci prožil intenzivní vztah blízkosti a následné zrady, stává jen odosobněnou statistikou včerejších zpráv.

Édouard Louise

Odvážná a šokující zpověď je adaptací románu mladého francouzského autora Édouarda Louise, který se po vydání svého debutu „Skoncovat s Eddym B.“ stal literární senzací. Jeho autobiografické romány kontinuálně otevírají otázku stále přetrvávajících rasových a sexuálních předsudků. Švandovo divadlo dílo Édouarda Louise českým divákům představí jako první v adaptaci mladého autora a režiséra Tomáše Loužného, v loňském roce nominovaného divadelní kritikou na talent roku.

Foto: Alena Hrbková a archiv

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Světový den opery“ pouze zprostředkovaně

Tradiční divadelní a pěvecký svátek letos jinak

V důsledku krize způsobené koronavirovou pandemií se v letošním roce uskuteční „Světový den opery“ pouze on-line prostřednictvím platformy OperaVision.

Světový den opery“ se každoročně slaví 25. října. Přesně v den výročí narození George Bizeta a Johanna Strausse II.

Za podpory programu Kreativní Evropa bude letos toho dne zdarma uveden on-line přenos tří různých verzí Beethoveny opery „Fidelio“.

Odkaz na on-line přenos lze nalézt zde.

Sdílet

Webové stránky: https://www.worldoperaday.com

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Zlatá Praha“ se stovkou soutěžních snímků

Festival zahájí tenor Pavel Černoch, slavnostní zakončení proběhne on-line. I ceny se letos budou předávat na dálku.

Sedmapadesátý ročník festivalu Zlatá Praha zahájí ve středu 23. září tenor Pavel Černoch. Společně s jeho hosty přivítá návštěvníky a diváky slavnostním koncertem z Nové scény Národního divadla. Ten v přímém přenosu uvede od 20.15 hodin kulturní kanál ČT art. Kromě dvou představení nabídne letošní program také čtyři filmové premiéry.

Slavnostní zakončení a předávání nejvyšších festivalových cen proběhne on-line v sobotu večer 26. září.

Když jsme letos na jaře otevírali soutěž pro tuzemské i zahraniční producenty, nedělali jsme si velké iluze o tom, kolik z nich na to v téhle nezvyklé době vůbec zareaguje. Opak se stal pravdou. Sto filmů v soutěži je nejvyšší číslo za poslední ročníky Zlaté Prahy a svědčí to o dvou věcech: o obrovské vůli lidí z televizního umění nepodvolit se zlým časům. A také o důležité roli, jakou festival v mezinárodním kontextu hraje,“ říká ředitel festivalu Zlatá Praha a výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. „Diváci mohou tradičně všechny filmy zdarma zhlédnout ve videotéce umístěné na Nové scéně Národního divadla, stejně jako se osobně zúčastnit projekcí či festival částečně prožít prostřednictvím ČT art nebo webu. Právě na internetu odvysíláme slavnostní zakončení, na kterém vítězům symbolicky předáme ceny na dálku ze studia. Bohužel, cestování ze zahraničí je pro naše vzácné hosty v současnosti komplikované, takže pořádat tradiční ceremoniál na Nové scéně bez těch, o kom to celé má být, nedává smysl.“

Operní pěvec Pavel Černoch

Jeden z letošních hostů festivalu, světově proslulý operní tenor Pavel Černoch, je i hlavním protagonistou biografického snímku v režii Olgy Malířové Špátové„Pavla jsem začala sledovat v říjnu 2018, při stavbě jeho domu nedaleko Prahy. A končila jeho kolaudací skoro za dva roky. Od prvního momentu mě fascinovala jeho opravdovost, přímost a upřímnost. Odvaha, s jakou mě pustil k vrcholným momentům své kariéry, ale i k citlivým chvílím svého osobního života. Nadchla mě vzácná kombinace nádherného zpěvu s jeho přátelskou a laskavou povahou,“ říká ke vzniku dokumentu režisérka.

Svého portrétu se na festivalu dočká také bývalá primabalerína Národního divadla v Praze Tereza Podařilová. „Společnost, bohužel, nevěnuje baletu tak intenzivní pozornost, jako tomu bylo před patnácti lety. Proto jsem rád za jakýkoli dokument nebo portrét, který se věnuje osobnostem, jako je Daria Klimentová nebo Tereza Podařilová. A dámy se tak dostanou do povědomí široké veřejnosti,“ říká ke svému novému filmu režisér Martin Kubala. Vedle snímku „Tereza Podařilová, čas primabaleríny“ představí Kubala na Zlaté Praze také dokument připomínající pětasedmdesáté výročí založení Taneční konzervatoře hlavního města Prahy.

Ze stovky soutěžních snímků už vybrala pětičlenná porota finálových sedmadvacet, které se v druhém kole utkají o hlavní ceny. „Letošní festivalový ročník se určitě zapíše do dějin této události. Nejen mimořádnými okolnostmi roku 2020, ale i velkým počtem přihlášených pořadů a – mluvím za sebe – vysokou kvalitou produkcí s převahou dokumentů. Je vždy hodně zajímavé sledovat obsahové trendy roku – kromě očekávaných témat Beethovena a salcburského festivalu soutěž již zachytila nástup korony a bylo překvapivé, jak různé byly jednotlivé přístupy. Těším se na kolegy z poroty a na naši určitě velmi živou debatu ve finálním kole, byť již teď vím, že se s některými nepotkám v Praze tváří v tvář. Ale i to patří k letošnímu výjimečnému ročníku,“ říká česká zástupkyně poroty Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno.

O vítězi sedmapadesátého ročníku bude rozhodnuto na dálku, a stejně tak i k předání cen dojde online formou. Slavnostní zakončení mohou diváci sledovat v sobotu 26. září večer na webu Zlaté Prahy (www.festivalzlatapraha.cz), na webu ČT art (www.ctart.cz) či na stránkách ČT24 (www.ct24.cz/kultura). Čas přenosu bude upřesněn na webových stránkách a na facebooku Zlaté Prahy.

Zlatá Praha 2020:

  • 100 filmů, které soutěží o tituly Grand Prix Golden Prague, Český křišťál, Cena České televize, Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin nebo Cena Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97

  • Z toho 52 dokumenty26 z koncertní kategorie a 22 záznamy inscenačního umění

  • 179 minut má nejdelší soutěžní film „Lady Macbeth“

  • 15 minut má naopak letošní nejkratší soutěžní film „Vivaldis“

  • 7 059 minut je délka všech současných soutěžních filmů

  • 54 televizní a filmové produkce přihlásily na festival své filmy

  • 27 filmů bylo přihlášeno z Německa, mezi zeměmi má tak největší zastoupení

  • 17 zemí přihlásilo své filmy

  • 11 snímků reprezentuje Českou televizi


Mgr. Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Prometheus tanečně i hudebně

„Musica Florea“ a „Hartig Ensemble“ uvedou na Letní scéně HAMU jediný balet jedinečného skladatele Ludwiga van Beethovena

Oslavy 250. výročí narození slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena nekončí. Dne 18. července 2020 se k nim připojí i orchestr „Musica Florea“ spolu s tanečním souborem „Hartig Ensemble“ s obnovenou premiérou jeho baletu „Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“.

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, op. 43“ jsou prvním obsáhlejším jevištním dílem Ludwiga van Beethovena. Premiéra tohoto alegorického baletu se uskutečnila v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni. Jeho úspěch byl značný, jen během první sezóny se inscenace hrála téměř třicetkrát, což byl na svou dobu mimořádný počin.

Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních lidí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, jenž ukradl Diovi, je oživil. Bytosti však neměly lidské city a jejich tvůrce je v prvním návalu zoufalství chtěl zničit, poté však dostal vnuknutí a odvedl je na Parnas. Zde se uskutečňuje jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení.

Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ doplňuje choreografka a režisérka inscenace profesorka Helena Kazárová, Ph.D. „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně J. W. Goetheho z roku 1773.“

Strukturou dílo sestává z předehry, na ni napojené introdukce („La Tempesta – Bouře“) a šestnácti hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově „První symfonii“, naopak téma z finále baletu (č. 16) bylo požito později v závěrečné větě své „Třetí symfonie Eroica“.

Choreografii v premiérové inscenaci vytvořil tanečník a choreograf Salvatore Viganò, Beethovenův vrstevník, který se za života řadil k nejobdivovanějším mužům Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se však nedochovala. Pro novou inscenaci bylo proto třeba pečlivých rešerší z dostupných pramenů a studií. Rekonstruovat jak jednotlivé scény, tak jejich obsah. Tomu se opět zevrubně věnovala profesorka Kazárová. „Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v ,Neue Berliner Musikzeitung´ (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje režisérka a choreografka.

Beethovenův balet byl v podání „Musicy Florey“ a „Hartig Ensemble“ poprvé uveden již před čtyřmi lety, v letošní sezóně dochází k obnovené premiéře.

K obnovení tohoto Beethovenova baletu přispěla samozřejmě skutečnost, že slavíme 250. výročí autorova narození. Rovněž já osobně jsem se k dílu chtěl vrátit, neb se s ním na koncertních pódiích setkáváme velmi zřídka. Svůj smysl nicméně dostává teprve s jevištěm a baletní složkou. Až v té chvíli hudba dochází potřebného pochopení,“ dodává Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru.

Prométheovi lidé“ budou uvedeni na scéně přenosného barokního divadla „Florea Theatrum“ na letní scéně pražské HAMU v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce, kostýmy vytvořil Roman Šolc. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté – Václav Janeček (Prométheus) a Radka a Adam Zvonařovi (První lidé).

Samotnému baletnímu představení bude od 20.00 předcházet dramaturgický úvod, jímž provede Helena Kazárová. Diváci se tak budou moci seznámit blíže jednak s Beethovenovým baletem. Navíc také  konkrétněji vysledovat charakter a problematiku práce na historií poučené inscenaci.

Program:

18. července 2020 ve 21.00, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1

Ludwig van Beethoven:

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance“

Režie a choreografie: Helena Kazárová

Dramaturgie, úprava libreta: Helena Kazárová

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Kostýmy: Roman Šolc

Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

Tančí: Hartig Ensemble – Tance a balety tří století a hosté:

Václav Janeček (Prométheus), Radka a Adam Zvonařovi (Prométheovi lidé), Ladislav Beneš (Pan), Krištof Šimek (Apollón), Michaela Bartlová, Barbora Fišerová, Ida Fišerová, Anna Slaninová (Múzy), Veronika Brzková (Minerva, Bakchantka), Miroslav Stehlík (Mars, Bakchus).

Hraje: orchestr Musica Florea

Představení se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a dalších subjektů.

Práva ke scénickému provedení zajišťuje DILIA, z.s.

Foto: archiv

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro TANEČNÍ MAGAZÍN