Nová generace na vzduchu

Choreografická prezentace studentů katedry tance HAMU

Platforma pro choreografickou tvorbu studentů katedry tance pražské HAMU zakončí akademický rok netradičně open-air představením. Již 15. 6. od 19.00 roztančí všemožná zákoutí nádvoří a zahrady HAMU – středobod setkávání studentů celé fakulty.

Ve znamení setkávání a kooperace studentů různých oborů se ponese celý večer, kromě studentů katedry tance se na něm podílí studenti katedry nonverbálního divadla, katedry jazzové hudby a katedry zvukové tvorby.

Na programu je šest choreografických miniatur. Diváci ve specifických prostorách nádvoří budou moci zhlédnout choreografii „SEDkání“ Jaroslava Lambora o všemožných způsobech usilování o vlastní místo. Dále work in progress sóla Jana Štrachala „hodnej”, jehož autor vyznává heslo ,,je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka”. Natálie Vacková pro tuto příležitost připravila choreografii inspirovanou knihou D. Diderota „Jeptiška“, s názvem „Ve službě“. Choreografie „Champagne“ tvůrčího tria Michaely Dzurovčínové, Adély Kašparové a Ester Trčkové, která vznikla ve spolupráci se studenty katedry jazzové hudby. Jmenovitě Anežkou Matouškovou, Janem Bárou a Janem Michálkem. A čerpá inspiraci ze společně stráveného času na jednom z nejoblíbenějších míst na HAMU – v místní kavárně. K vidění bude také work in progress choreografie „Míření“ inspirovaná jedním z Apollinairových kaligramů autorky Anny Kroupové („Manus Art Collective“). Posledním dílem z šestice dílků open-air večera bude adaptace známé balkonové scény s názvem „mžik“ tvůrčího dua Anny Šefrnové a Adély Volrábové z katedry nonverbálního divadla.

Vstup na představení zdarma. Do prostor HAMU a tedy i na nádvoří je možné vstoupit pouze s potvrzením o negativním výsledku antigenního/PCR testu ne starším než tři dny, potvrzením o očkování nebo čestném prohlášení o prodělání koronaviru.

Pro více aktuálních informací, prosím, sledujte speciální facebookovou událost: https://www.facebook.com/events/339153137564447

Natálie Matysková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

EVA URBANOVÁ na KoresponDance 2021

Festival začíná 24. června na více místech v Praze a pokračuje již tradičně16. – 18. července na zámku Žďár nad Sázavou. ֍ Pouliční tanec v bývalém kině. ֍ Řada workshopů. ֍ Těšte se na Letní taneční kino či kapely! ֍

KoresponDance – festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu vás přivítá již po deváté v Praze a na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Po loňském komplikovaném ročníku je letos festival opět mezinárodní!!!

Karlínská Invalidovna opět ožije festivalem

První část čtyřdenního festivalu se uskuteční ve čtvrtek 24. června v areálu Invalidovny v pražském Karlíně. Čtvrteční program začne už ve 12 hodin workshopem Farah Deen z Rakouska, který bude zaměřen na kombinaci House Dance a improvizačních technik. Na workshop, jenž je určen všem začátečníkům i pokročilým tanečníkům, naváže battle, který opět zaštítí tanečník a umělec Kristián Mensa.

Odpoledne pak vystoupí Eva Urbanová s novým oceněným sólem „The Essence“ a večer vyvrcholí světovou premiérou britské skupiny Etta Ermini Dance Theater: „Oqda“. Obě představení budou uvedena dvakrát, odpoledne a večer.

Pražský KoresponDance zavítá i do Vzletu

Rovněž 24. června, ale večer od 20.00 zavítá šest mladých urban tanečníků z Česka a ze Španělska do někdejšího vršovického kina Vzlet. Na programu bude jejich hra se zrcadly a s obrazy sebe sama, města, přírody; světa, jak ho vidí nastupující generace pouličního tance.

People – Power – Partnership poprvé v nové historii bývalého kina Vzlet obsadí tento prostor tancem a zahájí zde několikaletou spolupráci a evropské turné mezinárodního projektu jedenácti zemí. Přijďte do znovuotevřeného vršovického kulturního paláce a nechte se pohltit multikulturní městskou atmosférou.

Víkend tradičně na zámku

Na pražskou část festivalu naváže již tradičně víkend plný tance, umění i artistického napětí na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Tady se od 16. do 18. července představí umělci z Česka i Evropy.

Těšit se můžete na novocirkusové duo Gracie&Cristian s jejich představením „Fling“, na Benjamina Richtera a jeho úžasné dekomponované žonglování v performanci „TAKTiL“, na neotřelé zpracování příběhu „Alenky v říši divů“ pro celou rodinu a mnoho a mnoho dalšího.

Nebude chybět ani bohatý doprovodný program, který je letos plný workshopů pro děti, dospělé i profesionály a také nabídne dva filmové večery pod titulem Letní taneční kino. Samozřejmostí je živá hudba všech možných žánrů.

Foto: Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se zpěvačkou JANOU „Leeloo“ KOPTOVOU

„Zpívá se mi lépe, když je v písni i kus mne“

Vše začalo tancem a to jí byly tři roky… Vyzkoušela všechny možné styly a jednu dobou dokonce závodně tančila Rock&Roll. Pak přišel zpěv, zkusila si i herectví a láska k hudbě dovedla Janu Koptovou ke studiu populárního zpěvu na konzervatoři a letos pod pseudonymem Leeloo vydala svůj první singl Botticelli Girl“, ke kterému také natočila videoklip a právě pracuje na svém debutovém albu. Zájem o tanec ji zůstal, a když to čas a koronavirus dovolí, ráda si zatančí v tanečním studiu.

Pocházíte z umělecké rodiny, pradědeček spisovatel, dědeček textař, tatínek herec, textař a pianista, maminka herečka. Jaké bylo, vyrůstat v rodině plné umělců? Jak vás to ovlivnilo?

Rozhodně mě to přivedlo k hudbě a umění celkově. Odmalička jsme chodily se ,ségrou‘ do divadel za rodiči. Nejvíce času jsme strávily v divadle Semafor, takže hudba, tanec a herectví bylo všude kolem mě. Nedokážu si to představit jinak. Když jsme nebyly v divadle, tak jsme šly na koncert  táty a tak podobně.“

Od dětství ráda zpíváte. A podle všeho, jste vždycky chtěla být zpěvačkou, ale vaši rodiče si to nepřáli. V páté třídě na ZŠ jste se v Semaforu objevila v představení Opera Betlém“, kde hrál váš táta a pak jste zpívala v Dětské opeře Praha. Bavilo vás to?

Milovala jsem to! Našla jsem si tam spoustu přátel a hlavně jsem se konečně začala učit zpívat. V naší rodině se opera neposlouchá, jen u venkovního posezení na zahradě hraje klasika. Rozhodně mi to rozšířilo obzory a stát ve svých asi 14 letech na prknech Národního divadla s tím, že jsem tam něco přednášela, byla úžasná zkušenost!!!“

V jednom rozhovoru jste řekla, že jste nikdy nepřemýšlela nad jinou než uměleckou kariérou, a tak jste se rozhodla pro studium populárního zpěvu na pražské konzervatoři. Proč jste si vybrala právě populární zpěv? Neuvažovala jste o opeře?

Hodně lidí mě do toho nutilo, ale já si nikdy nedokázala samu sebe představit jako operní divu. Plánovala jsem i muzikál, ale nakonec jsem šla na Pražskou konzervatoř k paní profesorce Janě Balašové a vůbec bych to neměnila!“

Nedávno jste vydala svůj první videoklip k písni Botticelli Girl pod pseudonymem Leeloo. Proč právě Leeloo? Někde jste řekla, že je podle hrdinky z vašeho oblíbeného filmu Pátý element…

Ano. Na filmu ,Pátý element´ jsem vyrostla. S kamarádkou jsme si říkaly zkráceně ,Lilu´ . Vždycky jsem věděla, že mé umělecké jméno nebude mé vlastní. Před pár lety jsem se na sociálních sítích Instagram přejmenovala na ,Leeloo´. Když jsme s mým producentem Sebastianem Hádlem a mou sestrou Františkou vymýšleli, jak bych si mohla říkat, tak to Sebastian navrhl. Hned jsem souhlasila!“

V současnosti pracujete na svém debutovém albu a pod pěti skladbami je autorsky podepsaná vaše sestra Františka. Neuvažovala jste o tom, napsat si také sama text?

Texty si píši! Třeba právě můj debutový single ,Botticelli girl´ jsem napsala já – hudbu i text. Se sestrou jsem spolupracovala na třech z těchto pěti zmíněných písních, a pak na všech ostatních sama. Zpívá se mi mnohem lépe, když je v písni i kus mě.“

S rodinou

Spolu se sestrou Františkou jste se objevily v malých rolích ve filmové hudební komedii Jiřího Menzla Donšajni“ (2013), v níž si zahrál také váš tatínek Václav Kopta. Jaká to byla zkušenost? Přijala byste i dnes roli před kamerou?

To už je velice dávno a jednalo se o opravdu malinké role. Nakonec jsem pouze dostala pohlavek před kamerou, ale strašně mě to bavilo. Pamatuji si úplně vše! Konkurz v Malostranské besedě, kostýmní zkouška na hřbitově, zkoušení scén, ostatní děti, co tam s námi byly a samozřejmě velkou premiéru. Jiří Menzel řešil každičký detail. Moc si vážím toho, že jsem ho mohla vidět během jeho práce, kterou dělal dokonale. Vyrostla jsem v divadle a vždycky si všichni kolem mě mysleli, že budu herečka. Rozhodně bych se nějaké té roli nebránila – uvidíme, co přinese čas.“

Zpívání vás podle všeho velice baví a naplňuje. Vyzkoušela jste si také herectví. A co tanec, neláká vás?

Upřímně, vše začalo tancem. Byla jsem velice extrovertní a hyperaktivní dítě, takže jsem začala tančit ve svých 3 letech. Vyzkoušela jsem všechny možné styly a jednu dobou jsem dokonce závodně tančila Rock&Roll. Byl i rok, kdy jsem chodila tančit čtyřikrát týdně (více stylů) a k tomu jsem ještě zvládala akrobacii, výtvarku a dřevěnou dílnu – rodiče se mě prostě snažili unavit. 🙂 Tím jsem si nakonec zničila kolena a po krátké pauze jsem se k tancování vrátila jen částečně. Covid mi brání chodit do mého oblíbeného tanečního studia, ale jednou za čas si něco zatančím.“

Letos vás čeká maturita a co dál? Budete pokračovat ve studiu?

Plánuji zůstat na škole ještě dva roky, abych udělala absolutorium. Nad vysokou školou se ještě rozhoduji. Láká mě zahraničí, ale v poslední době si nejsem úplně jistá…“

Jak ráda trávíte chvíle volna?

Posloucháním hudby, posezením v kavárnách nebo koukáním na něco zajímavého. Záleží na tom, kolik mám energie.“

Jana „Leeloo“ Koptová:

Narodila se 4. 7. 2001 v Praze jako mladší dcera herců Václava Kopty a Simony Vrbické (dvorní dabérky Nicole Kidman). Strýc Jan Kopta je výtvarník. Dědeček Pavel Kopta byl textař, hlavně písní pro Hanu Hegerovou, například „Lásko prokletá“. Prastrýc Petr Kopta byl básníkem, překladatelem, textařem a  podepsal Chartu 77. Pradědeček Josef Kopta byl spisovatel a jeho nejslavnější román „Hlídač č. 47“, který vyšel v roce 1926, byl 3x zfilmovaný. Starší sestra Františka studuje Arts management a s Janou napsala několik písní.

Jana studuje pražskou konzervatoř. Objevila se v malé roli ve filmu Donšajni“.

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Nový generální partner Cirku La Putyka a Jatek 78

Pro rok 2021 je jím PPF banka

Divadlo Jatka78 i novocirkusový soubor, který jeho vznik před sedmi lety inicioval, získaly PPF banku jako nového generálního partnera pro rok 2021.

S nástupem protiepidemických opatření se Cirk La Putyka i Jatka78 staly nejviditelnějšími subjekty na poli české kultury.

Celoroční úsilí o kontakt s diváky prostřednictvím rozličných projektů vyvrcholilo získáním ocenění Český lev za audiovizuální počin roku či cenou Divadlo roku.

Cirk La Putyka „Slapstick sonata“

Díky spolupráci s tak významným komerčním partnerem bude mít nezávislá divadelní scéna nezřizovaná státem či městem volnější ruce. Zvláště v nejisté době koronavirové pandemie, kdy za poslední rok přišla kvůli nemožnosti hrát pro veřejnost o 82 % svých příjmů nezbytných pro celoroční činnost a tvorbu.

Oceňujeme, že lidé ze souboru Cirk La Putyka a scény Jatka78 v době pandemie hledali cesty, jak dostat kulturu k divákům navzdory přísným protipandemickým opatřením. A to byl také jeden z důvodů, proč jsme se pro tuto spolupráci rozhodli. Jejich projekty na české kulturní scéně patří dlouhodobě k nejlépe hodnoceným, a to i díky mezinárodnímu kontextu, který k nám přinášejí. Máme radost, že se Cirk La Putyka a Jatka78 budou nově řadit k Divadlu Járy Cimrmana a Letním shakespearovským slavnostem, které dlouhodobě se skupinou PPF podporujeme, a budeme mít možnost zase o něco více pomáhat české kultuře v jejím rozvoji,“ řekl ke spolupráci Petr Jirásko, předseda představenstva a generální ředitel PPF banky.

V době pandemie jsme se snažili být maximálně aktivní, přinášet radost do neradostné doby, hrát pod okny, na ulici, promítat filmy, z divadla jsme vytvořili velkou laboratoř, a to vše bez příjmů ze vstupného, kvůli čemuž došlo k vyčerpání všech finančních rezerv. V těžké době, kdy jsme se ocitli bez důležitého zdroje, přichází na scénu PPF banka. Tento nový generální partner nám umožní pokračovat v našem pojetí divadla a umožní nám jej dále rozvíjet. Děkujeme,“ říká Štěpán Kubišta, ředitel divadla Jatka78.

Jatka78

Zatímco obvykle jsou divadla nekomerčního charakteru závislá na grantových dotacích či příspěvcích zřizovatele minimálně z poloviny, Jatka78 i Cirk La Putyka jsou financovány hlavně ze vstupného, příspěvků svých partnerů a pouze z malé části z veřejných financí. Od začátku soubor i divadlo podporují jednotlivci a sami diváci. A protože k udržitelnému financování je nutná diverzifikace finančních zdrojů, patří k významným zdrojům financování divadla i soukromý veřejné finance, sektor.

Jatka78 i Cirk La Putyka mají po celou dobu své existence partnery, kteří jim umožňují nezávislost na grantových systémech. Díky nim můžeme pracovat v mezinárodním kontextu, nezaměřovat se pouze na reprízy úspěšných inscenací a tvořit experimentální projekty i poskytovat rezidenční prostor českým i zahraničním souborům. Partnerství s PPF bankou navazuje na naši spolupráci s Nadací PPF, která nás podpořila v našich aktivitách v době koronavirové pandemie a se kterou dále úzce spolupracujeme na dalším projektu,” uvedl Rosťa Novák ml., principál Cirku La Putyka.

Azyl78 – ještě v době stavby

Již 25. května 2021 otevřou Jatka78 novou letní scénu. Šapitó „Azyl78“ poskytne střechu nad hlavou jak rezidenčním souborům divadla, tak i 15 dalším českým divadlům a souborům či umělcům. Od května do září bude nabízet bohatý program, se širokým žánrovým záběrem – od hudby, přes tanec, nový cirkus až po činohru.

 

Foto: Jakub Jelen a Pavel Kolský

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN