Letos „Letní Letnou“ ovládnou akrobaté z Francie

Přivezou napětí, radost i adrenalin. Diváci uvidí hned čtyři zahraniční hvězdy! Tradiční festival v současném roce proběhne od 12. do 18. srpna.

Po loňské light verzi přináší 18. ročník festivalu „Letní Letná“ opět nabitý program, plný zahraničních hvězd nového cirkusu. Tomu dominují čtyři francouzské soubory. Celý festival adrenalinově zahájí provazochodkyně Johanne Humblet, která na Open Air scéně vysoko nad hlavami diváků zdolá jeden risk za druhým. A opakovaně překoná sebe samu. Novocirkusový film noir přiveze hlavní hvězda festivalu, soubor Cirque Le Roux, vyprodávající sály po celé Evropě. Akrobaté Compagnie 100Issues propojí ve svém představení nový cirkus, japonskou mangu i Bollywood. Strhující jízdu, v podobě akrobacie, vrhání nožů, ale i zpěvu, předvede ve své show soubor Cirque La Compagnie. Fanoušky festivalu tak čeká léto jako za starých dobrých časů, plné toho nejlepšího, co česká i zahraniční novocirkusová tvorba nabízí. Vstupenky jsou k dispozici na webu festivalu.

Když jsme v roce 2004 začínali, upřímně jsem věřil, že nový cirkus přináší lidem radost. Věřil jsem, že má budoucnost, a že má smysl o tom přesvědčovat širší publikum. Mé přesvědčení trvá, v tuto dobu víc než kdy dřív. Proto jsme do Prahy opět pozvali ty nejlepší ze světa nového cirkusu a divadla. Pojďte si s námi užít cirkusový piknik s výhledem na celou Prahu a podpořit kulturu po krušných časech,“ říká Jiří Turek, ředitel Letní Letné.

Soubor Compagnie 100Issues s nejnovějším představením „Don’t Feed The Alligators“

Letos „Letní Letnou“ zcela ovládnou francouzské soubory. První host Cirque Le Roux ne pravidelným divákům festivalu neznámý. Všechna svá představení v roce 2016 na Letné vyprodal do posledního místa. Artisté se opět inspirovali filmovou tvorbou, tentokrát ze 70. let 20. století a přivezou představení, které je poctou filmu i současnému cirkusu.  „Deer in the Headlights vypráví příběh rodiny, ztráty a života skrze výstřední a komické intriky. Šest umělců předvádí stojky, hand to hand akrobacii a napjaté akrobatické kousky, ve kterých se spojuje fyzické riziko s humorem a emocionální hloubkou. Uskupení Cirque Le Roux vyprodalo s tímto představením sály na skotském festivalu Edinburgh Fringe a bylo nominováno na divadelní cenu Total. V Paříži na tuto show přišlo 50 000 diváků a získalo ocenění Étoile du Parisien.

Po úspěchu Tatiany-Mosio Bongonga, která v roce 2019 přešla po laně přes Vltavu, přijíždí do Prahy další provazochodkyně – Johanne Humblet, ze souboru Les Filles Du Renar Pâle. Její představení „Résiste, bude velkolepým zahájením festivalu. A návštěvníci jej zhlédnou pod širým nebem na Open Air scéně. Francouzská rebelka v něm opakovaně překonává samu sebe. Za zvuku hudby kráčí po nestabilním laně, kde následuje jeden risk za druhým. A divákům se tají dech při každém jejím kroku. Přijďte si pro dávku adrenalinu.

Třetí francouzský soubor, Compagnie 100Issues, přijede s nejnovějším představením „Don’t Feed The Alligators, které si s humorem troufá na téma smrti. Zapomeňte na tradiční cirkus. Devět artistů svolává uprostřed šapitó směs cirkusu, mangy, antropologie a Bollywoodu. Troufalí a převratní Compagnie 100Issues kombinují pohyb, pouliční umění, tanec a hudbu. Představení se zabývá mýty, kterými je smrt obklopena, s lehkostí a humorem nového cirkusu.

L’Avis Bidon francouzsko-švýcarského souboru Cirque La Compagnie slibuje podívanou na pomezí prvotřídního cirkusu a grotesky. Čtveřici akrobatů pohání čistý adrenalin; skáčou, padají, vrhají nože a zpívají jako o život. Vyjadřují tím svůj vnitřní neklid vůči celému světu. Artisté své vystoupení prošpikovali také momenty s komorní atmosférou, kdy mají publikum doslova na dosah. S diváky tak mohou intenzivně a interaktivně sdílet své emoce, akrobatické kousky i smysl pro humor. Představení vzniklo roku 2017. A od té doby sklízí úspěchy na nejrůznějších festivalech. Proto není divu, že jej BIAC Marseille, jeden z nejprestižnějších francouzských novocirkusových festivalů, vybral pro „Letní Letnou“ jako francouzského favorita.

Cirque Le Roux

Hlavní zahraniční hosté jsou odtajnění, program „Letní Letné“ však skrývá ještě nejedno překvapení. Včetně toho nejlepšího z české novocirkusové scény.

Organizátoři chtějí návštěvníkům festivalu vynahradit loňský light ročník a stále jednají s dalšími soubory z Čech i zahraničí a pracují na bohatém doprovodném programu pro děti i dospělé.

Letní Letná“ se uskuteční od 12. do 31. srpna 2021 v pražských Letenských sadech. Vstupenky na jednotlivá představení jsou již nyní k dostání na webové stránce festivalu.

Další informace o „Letní Letné“ najdete také na Facebooku a Instagramu.

Foto: archiv LETNÍ LETNÉ

Nikola Lörinczová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Vratislav volá:

„Workshop v rámci polského divadelního festivalu hledá účastníky i případné účastnice!“

Kulturní centrum Agora ve Vratislavi spolu s uměleckými organizacemi z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska přijímá přihlášky na projekt v rámci mezinárodního divadelního festivalu Open Air. Ten se uskuteční od 14. do 20. června 2021.

Workshop, na který se lze hlásit, je určen mladým umělcům a umělkyním, kteří se zabývají cirkusem, divadlem a hudbou, pro které je budování nových hodnot v místě kulturního střetu důležitým tvůrčím prvkem. Hlavním tématem workshopu je klimatická krize.

Cílem týdenního pobytu ve Vratislavi je vytvořit jedinečný interdisciplinární projekt založený na nápadech a spolupráci čtyř zástupců a zástupkyň z každé visegrádské země.

Více informací zde.

Sdílet

Konkrétnější informace na: https://artinres.cz/

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

LATERNA MAGIKA otevírá dveře!

Pro profesionální tvůrčí kolektivy a divadelní soubory

Laterna magika nabízí v sezóně 2021/2022 na Nové scéně Národního divadla prostor pro realizaci jevištního díla, které vzniklo za doby pandemie, ale nemohlo být předvedeno.

Máte i vy „inscenaci v šuplíku“, obsazenou, nazkoušenou a odloženou? Přišli jste o prostory k odehrání premiéry? Na Nové scéně máme volné termíny a také technologie, kterými můžete své dílo obohatit o projekce a digitální umění.

Přihlaste vaše dílo do naší otevřené výzvy!

Vedení Laterny magiky a Národního divadla vybere z přihlášených děl vítěznou inscenaci. Jejímu týmu bude nabídnuta koprodukce na Nové scéně ND s možností dotvoření ve spolupráci s techniky a vizuálními umělci Laterny magiky.

Podmínky a ne-podmínky:

Otevřenost k umělecké spolupráci a technologickým inovacím
• Přihlásit je možné dílo v libovolném žánru, jejich kombinace se cení (současný tanec, činohra, pantomima, hudebně dramatické žánry, loutkové divadlo…)
• Inscenaci může nabídnout soubor kamenného divadla i nezávislá skupina
• Dílo je nazkoušeno a připraveno k premiéře

Přihláška a přílohy musí obsahovat:

Název a sídlo subjektu

Kompletní tvůrčí tým a obsazení inscenace

Synopsi/libreto/scénosled

Návrhy scény a kostýmů, případně fotodokumentaci

Aktuální technický rider

Hudbu k inscenaci

Záznam hlavní či generální zkoušky (pokud existuje)

Podklady zasílejte elektronicky ve formátu .doc nebo .pdf. Fotografie, případně video nebo audiosoubory ve formátu .mp4 nebo .mp3 prostřednictvím transferového úložiště (Úschovna, WeTransfer) nebo cloudového úložiště (GoogleDrive, DropBox, MyAirBridge).

E-mailová adresa k zaslání: l.kocourkova@narodni-divadlo.cz

(Lucie Kocourková, PR Laterny magiky)

Uzávěrka přihlášek: 31. 5. 2021

Vyhlášení výsledků: 30. 6. 2021

Sdílet

Kontakt: l.kocourkova@narodni-divadlo.cz

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zničí koronavirus generaci mladých talentů?

„To nedopustíme!“ – říkají mentoři a učitelé těch nejnadanějších. ֍ Nejvíce trpí výuka tance a hudby. ֍

Co Čech to muzikant! Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok v životě mladého začínajícího umělce však znamená celé století, co se učení správným technikám, postojům a návykům týče. Rok „ladem“ je z hlediska vývoje zásadní především u dětí mezi 7. a 10. rokem věku. Ne vše lze „opravit“ později – říkají odborníci. Některé děti ztratí motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá, někdy se kvůli pandemii musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí odhlásit.

Přibližně 500 základních uměleckých škol (ZUŠ) v Česku navštěvuje přes čtvrt milionu dětí ve čtyřech základních uměleckých oborech – literárně dramatickém, výtvarném, hudebním a tanečním. „Pandemie se přes tyto obory přehnala jako uragán. V umění je přechod na on-line výuku mimořádně obtížný – u nástrojů se dítě těžko naučí techniku držení nástroje na dálku, tóny či obrazy a barvy, které učitel na druhé straně obrazovky slyší a vidí jsou deformované přenosem, emoce, výraz nebo strukturu materiálu nelze přenést vůbec. Učitelé jsou neuvěřitelně vynalézaví, chtějí mladé talenty u oboru udržet, ale zásoby energie nejsou bezedné,“ říká Dana Syrová, zakladatelka stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART. Ta sdružuje výběr z talentovaných dětí, které společně se svým učitelem prochází profesionálním mentoringem osobností, jež ve svém oboru dosáhly vrcholu.

Dana Syrová, zakladatelka stipendijní akademie mentoringu

V letošním roce je v programu 170 stipendistů pod vedením 11 mentorů. I tento program koronavirus zasáhl, především proto, že skupinová výuka byla po většinu roku nemožná, a že plánované výstupy v podobě výstav a koncertů například Pražské jaro nebo Smetanova Litomyšl, přešly do on-line prostoru, rušily se či opakovaně odkládaly na neurčito. „On-line výuka je důležitá pro udržení kontaktu a disciplíny, ale osobní kontakt žáka se svým mentorem nenahradí. Předávání celoživotních zkušeností aktivních umělců je přitom úžasným darem pro všechny stipendisty. Díky tomu, že se do procesu konzultací a společné práce zapojují také učitelé mladých talentů vzniká mimořádná atmosféra a mimořádná díla. Covid tento proces bohužel zásadně komplikuje,“ vysvětluje Dana Syrová. MenART spolu s řediteli ZUŠ apelovala na MŠMT, aby umožnilo bezpečnou prezenční individuální výuku, a následně alespoň též výuku malých skupin. Tento týden se poprvé po dlouhých měsících pomalu rozjíždí individuální prezenční výuka.

Podle učitelů jsou nejpostiženějšími obory právě ty, kde se pracuje skupinově – taneční soubory a pěvecké sbory. Podle Miloslava Tenglera, ředitele ZUŠ Břevnov (950 dětí) a předsedy Krajské umělecké rady, trpí i malí výtvarníci, mezi nimiž obvykle učitel „krouží“ a jejich výtvory opravuje. „Kromě toho jsou děti celodenním zíráním do obrazovky unavené, pletou si levou a pravou. Nejhůř jsou na tom začátečníci. Je takřka nemožné jim správně ukázat postavení rukou u houslí nebo nátisk u dechového nástroje. Jsme zvyklí se navzájem doprovázet, tedy když dítě hraje na dechový nástroj, my jej doprovázíme na klavír – současné komunikační kanály moc nedovolují hrát ve vícero lidech a poslouchat se současně,“ říká ředitel umělecké školy. Jak dále uvádí, učitelé se nevzdávají a stále hledají řešení. „Jedna pedagožka si v zimě vytáhla pult na dvůr a žáci hráli na flétnu v rozestupech venku, další mě žádala, abych ji přes celou třídu natáhl plexisklo,“ dodává Miloslav Tengler. S tím, že se dopadů koronavirové pandemie na mladé umělce hrozí.

Ředitel ZUŠ Jana Hanuše v Praze-Břevnově Miloslav Tengler

Učitelé uměleckých oborů doufají, že s jejich naočkováním proti covidu by se pravidla pro styk se svěřenci mohla zmírnit a oni tak dostali šanci zmapovat a případně napravit dopady pandemie na mladé talenty. „Princip uměleckého vzdělávání je založen na osobním kontaktu. Naši učitelé se snaží vymyslet, jak děti i přes obrazovku u oboru udržet – u tance vymýšlí sestavy, které by děti mohly cvičit doma, ale musí myslet na to, aby se v malém prostoru nezranily. Správný nátisk u dechového nástroje nebo polohu rukou při hře na housle také nelze předat na dálku. Řada rodin nemá potřebné vybavení nebo dostatečný signál nezbytný pro kvalitní on-line přenos. Co ale považuji za nejtěžší, je vidět, jak se celá situace negativně promítá do psychického rozpoložení dětí. Jak se cítí izolované a jak se s námi chtějí setkat. U literárně-dramatického oboru se často před obrazovkou potkáme s celou rodinou, která si chce popovídat,“ říká Ivona Křivánková, ředitelka ZUŠ Kroměříž, kam nyní chodí 1 500 dětí, a zároveň předsedkyně Asociace základních uměleckých škol Zlínského kraje. S kvalitním technickým zázemím občas bojují i samotní učitelé.

Ivona Křivánková, ředitelka ZUŠ Kroměříž

Výtvarnice a pedagožka Andrea Borovská ze ZUŠ Beroun občas narazí na letargii některých svých svěřenců. „Na každou zaslanou práci odpovídám nadšeně, inspirativně a cíleně na konkrétního žáka. Připravuji i zadání na míru, jen aby žáci neztratili kontakt a dobrou náladu. Zaslala jsem práce dětí z distanční výuky do on-line soutěže, umístily se skvěle a mělo to i motivační dopad. A právě teď instalujeme 180 prací z distanční výuky do vitrín na autobusovém nádraží, aby je mohla vidět berounská veřejnost,“ popisuje Andrea Borovská. Řemeslně kreslit, technicky ovládat tužku, štětec a další nástroje nejde naučit online, ale lze nápad podpořit obrazotvornost, fantazii a kreativitu.“

Andrea Borovská ze ZUŠ v Berouně – díla v pozadí prozrazují, že se věnuje výtvarnému oboru

Snaha nezatratit talentované děti často naráží na ekonomickou stránku věci, kdy si rodiče nemohou kvůli propadu příjmů v covidovém období dovolit platit školu. A tak se podle Miloslava Tenglera objevují i takové případy, kdy jim děti vrací půjčený hudební nástroj s tím, že si pro něj zase přijdou, až rodiče začnou vydělávat.

Foto: archiv TM

Markéta Pudilová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN