Rozhovor s herečkou, choreografkou, kostýmní výtvarnicí a bývalou vrcholovou gymnastkou SIMONOU CHYTROVOU

„Byla jsem víc hlavou dole, než nahoře.“

Má za sebou kariéru divadelní herečky v legendárním Semaforu. Setkáváme se s ní na filmových plátnech nejen v roli herečky, ale často i autorky návrhů kostýmů. Objevila se i v cyklickém televizním pořadu ČT „Třináctá komnata“, kde se vyznala ze svých někdejších zdravotních problémů, které jí přinesl vrcholový sport. A právě o sportovní gymnastice, tanci, ale i ostatním životě jsem si se SIMONOU CHYTROVOU přišel popovídat. A jelikož se známe ještě od její éry v Semaforu, snad nám čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU prominou tykání.

Jaké byly Tvé první ještě předškolní pohybové aktivity?

Byla jsem hyperaktivním dítětem a i dnes stíhám několik činností najednou. Pravděpodobně proto mě  rodiče asi v pěti letech zapsali do oddílu sportovní gymnastiky. Nedalo se to se mnou vydržet, byla jsem víc hlavou dole než nahoře.“

Simona Chytrová jako gymnastka na snímku z rodinného alba

Byl někdo Tvým výrazným a ovlivňujícím vzorem?

Od mládí byla mým vzorem Věra Čáslavská a také snad první knížkou, kterou jsem přečetla, byla její ,Cesta na Olymp´.“

Simona se může pyšnit autogramem a  osobním věnováním sedminásobné olympijské vítězky (o to cennějším, že je z roku 1975, kdy tady Věra Čáslavská zrovna neměla ustláno na růžích)

Jak hodnotíš vývoj sportovní gymnastiky až po dnešní dobu? Uznáváš spíš ženské typy éry Věry Čáslavské anebo pozdější soutěžící „holčičky“?

Myslím, že sportovní gymnastika prošla dlouhým vývojem. Za dob Věry Čáslavské gymnastky vypadaly ještě jako zralé ženské, ale za mé éry byly v kurzu malé, drobné typy po vzoru ruských gymnastek, jakou byla tehdy třeba Olga Korbutová. Ale to samozřejmě souviselo s tím, že v této době se začaly dělat technicky daleko obtížnější a náročnější prvky, které vyžadovaly subtilnější postavy. V dnešní době, jak to stačím sledovat, je velkým problémem sportovní gymnastiky její nedostatečná ekonomická podpora.“

Zažila jsi někdy Věru Čáslavskou i jako trenérku?

Ano, Věru jsem měla možnost zažít jako trenérku ve vrcholovém středisku v Praze, do kterého jsem byla v deseti letech zařazena. Vytvořila mi choreografii pro prostná, se kterou jsem slavila úspěchy i na mezinárodních závodech.“

Vzpomínáš dnes, po svých tehdejších zdravotních komplikacích, vůbec na gymnastiku v dobrém?

Jak se to vezme. Horší se zapomíná vždy dříve… A s odstupem času musím uznat, že mi gymnastika dala hodně do života: cílevědomost, vytrvalost a v neposlední řadě mi i vyformovala postavu, která se mi tak dodnes lépe lehčeji udržuje.“

Vedli jste i syna od dětství ke sportu?

To byl stejný případ jako já – opět hyperaktivní. Vítek je talentovaný na míčové sporty, takže od malička hrál tenis, florbal a basket, ale určitě po mých zkušenostech jsem nechtěla, aby sport dělal vrcholově.“

Simona Chytrová dnes

Chodila jsi na střední škole do klasických tanečních? A kde?

Několik kurzů jsem navštívila v Hradci Králové. Ale v té době jsem procházela nelehkým obdobím nemoci, byla jsem enormně hubená, takže se ke mně moc tanečníků zrovna nehrnulo 🙂 “

Jdeš sama od sebe ráda do divadla  i na klasický balet?

Ale samozřejmě, na klasický balet se do divadla ráda podívám.“

Jaký druh tance si třeba pustíš v televizi?

Nevím, jestli to zrovna a často vysílají v televizi, ale mám ráda street-dance.“

Kdyby Tě Česká televize pozvala soutěžit do StrarDance, přijala bys takovou nabídku?

Tak na tuto nabídku už několik let marně čekám! Snad, když si někdo z organizátorů přečte tento rozhovor, by mě mohli konečně oslovit 🙂 !!!“

Máš na svém kontě i choreografie nejen pro divadlo Semafor… Co je – podle Tebe – klíčové ve spolupráci dobrého choreografa s tanečníky?

Choreografie je mojí druhou láskou a dokonce jsem uvažovala o studiu tohoto oboru na AMU.“

Na archivním snímku ze zkoušky předvádí Simona Chytrová (uprostřed) choreografii v legendárním divadle Semafor, zcela vpravo herečka, zpěvačka a výtvarnice Věra Křesadlová (jinak matka synů Miloše Formana)

Jak naopak vycházíš s choreografy v opačném gardu, v pozici herečky?

Já si myslím, že dobře, protože taneční projev je mojí předností.“

Jak ses vůbec, jako někdejší sportovkyně a pozdější herečka, dostala k návrhům kostýmů?

Od malička jsem ráda malovala, ,výtvarno´ mě vždycky přitahovalo. První možnost se mi naskytla v divadle Semafor, kde mi Jiří Suchý dal možnost navrhovat kostýmy pro svá představení. A pak postupně přišly další příležitosti pracovat jako kostýmní výtvarnice pro film.“

A poslední černobílý archivní snímek. Ačkoli byly symbolem divadla Semaforu klobouky buřinka a slamák, tak zde mají na hudební zkoušce Jiří Suchý a Simona Chytrová – bekovku a kulicha!!!

Baví Tě to? A proč nejvíce?

Baví, protože zde můžu uplatnit a propojit několik uměleckých profesí – a už jsme zase u mojí hyperaktivity, navíc navrhování mě nabíjí energií a umožňuje mi projevovovat mou fantazii a nápady.“

Jsi manželkou filmového režiséra. Nepokukuješ po očku třeba po režii divadelní?

Tak to s určitostí mohu říct, že ne. Moje hyperaktivita tento obor nezahrnuje.“

Děkuji za rozhovor a těším se někdy na viděnou. Třeba při tenisu, který se již do tohoto rozhovoru nevešel?

Foto: archiv Simony Chytrové

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

ME-SA & RENAN MARTINS ⟳ „Replay“ – očekávaný taneční zážitek na východě

Jste z východočeského kraje? Z Pardubic, Hradce Králové? Anebo třeba Chrudimi, Vysokého Mýta či Holic anebo Přelouče? Nechcete přijít  23. října do pardubického DIVADLA 29 na jedinečný taneční projekt?

Jaké to je, když něco očekáváme? Inscenace „Replay“ se zaobírá propastí mezi akcí a reakcí, zklamáním i uspokojením.

Pětice tanečníků uvádí svá těla do pohybu, jako by je poháněly nekonečné příběhy, záhadné události i prožitá traumata. Společně se snaží rozlousknout hádanky, vyřešit rébusy a složit tak celkový obraz.

Renan Martins de Oliveria při práci

Po deseti letech strávených v Evropě se brazilský choreograf Renan Martins de Oliveria ohlíží zpět a reviduje evropská klišé spojená s latinskoamerickou kulturou. Za pomoci vášnivých, pestrobarevných a přehnaně dramatických útržků vytváří představení, v němž se celkový význam vyjeví až jako podivuhodná skládačka nejrůznějších významotvorných akcí. Společně se souborem ME-SA a světelnou designérkou Katarínou Ďuricovou přivádí diváky i performery do prostoru, který je stejně tak tragický jako komický, romantický i suchopárný a výpravný i absurdní zároveň.

Bližsí informace a vstupenky na adrese:

Divadlo 29
Svaté Anežky České č.p. 29
530 02 PARDUBICE 
Česká republika.

Nebo na e-mailu: info@divadlo29.cz 


„Replay“ je druhou spoluprací ME-SY a Renana Martinse. Jejich první projekt „Let Me Die In My Footsteps“ byl zařazen na prestižní seznam 20 evropských prioritních představení sítě Aerowaves pro rok 2016.

Foto: archiv Divadla 29

TANEČNÍ MAGAZÍN

Za tanečními zážitky se vypravte do Hradce Králové na AIR FESTIVAL

AIR Festival slibuje dvoudenní taneční party s nadupaným line-upem! Neváhejte!

Královehradecký Festivalpark se poslední červencový víkend opět promění pod hlavičkou AIR Festivalu v dějiště obří taneční party. Nabitý line-up v čele s headlinery jako Krewella, Carnage, Pegboard Nerds nebo Brohug zaručuje, že nikdo po celý víkend nepřestane lovit ty nejlepší taneční zážitky.

Letošní ročník AIR Festivalu se v Hradci Králové uskuteční v termínu od 27. do 28. července. Hlavní novinkou letos bude bezhotovostní systém. Vstupenka bude návštěvníkům opět vyměněná za látkovou pásku, ale nově na ní bude umístěn i čip, který bude po celou dobu festivalu sloužit jako peněženka. Čip bude navíc fungovat i jako „klíč“ od areálu a kempu.

 O tom, že půjde o opravdu obrovský mejdan svědčí už jen „skvadra“ účinkujících. Tempo bude udávat sesterské rebelské duo Krewella, které se vyžívá v rázné kombinaci elektroniky s heavy rockovými riffy, umocněné nekompromisními texty. Dále pak i sedmadvacetiletý DJ a producent Carnage, který už vystupoval na nejvyhlášenějších přehlídkách světové EDM elity jako je Tomorrowland nebo Ultra Music Festival. Co vznikne, když se spojí dva výjimečně talentovaní DJs a producenti, kteří mají společně za sebou více než dvacetiletou nahrávací praxi a přes 200 remixů zahrnujících spolupráci mimo jiné se Skrillexem nebo Krewellou, předvede duo Pegboard Nerds.

Pořádnou show rozjedou i švédští Brohug, kteří již více než půl roku stojí v čele stovky nejprodávanějších umělců electro house v přehledu BeatStats na Beatportu.

Další velkou hvězdou letošního AIRu bude mladý multitalentovaný mladík Maddix, který ovládá i hru na perkuse, bicí a piano. Ze jeho objevem stojí hvězdná trojice Dimitri, Afrojack a Hardwell. S hvězdami toho největšího formátu spolupracuje i Mr. Black, který se těší stále větší popularitě. Podporuje ho například Hardwell, Martin Garrix, Tiësto, David Guetta nebo královna popu Madonna.

Návštěvníci si budou moci vybírat z hudební produkce na hlavní stage a šesti vedlejších pódiích. Retro Music Hall bude vévodit výše zmíněný Maddix, hlavní hvězdou Flash Festival Stage bude Toneshifterz. Ke správné náladě všech zúčastněných budou po celý víkend přispívat i krásky z týmu JägerBeets se zásobou ledově namražených drinků.

Vstupenky jsou k zakoupení na www.airfestival.cz.

Foto: archiv AIRfestival

Zuzana Kantorová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Michal Jančařík tentokrát nezpovídal, ale byl zpovídán

Český rozhlas Hradec Králové v rámci Festivalu Komedie vyzpovídal Michala Jančaříka

Michal Jančařík je za posledních jedenáct let stálicí filmového festivalu v Novém Městě nad Metují, který vždy doprovází jako moderátor. Jeho role se tak trochu otočila, když se stal hostel programu, který má při festivalu ve své režii Český rozhlas Hradec Králové. Ve festivalové kavárně Cheers byl pro změnu tím, kdo je zpovídán, tedy respondentem. Pro tuto příležitost zvolil pozoruhodný dress code. Jeho svetr připomínal dres slavných hokejistů, kteří v roce 1947 vybojovali za tehdejší Československo titul mistrů světa. „Nosím ho k sedmdesátému výročí toho hokejového výročí a také abych připomněl zkonstruovaný proces, který se s hráči uskutečnil ve stejném roce, jak stejně vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Hráči, kteří byli ve své době nejlepší na světě a vyhráli několikrát po sobě mistrovství světa skončili v Jáchymově. Nejhůře dopadl Bóža Modrý, který dostal patnáct let vězení za špionáž a vlastizradu. Na následky věznění na Pankráci, v Plzni a Jáchymově umřel předčasně ve věku 46 let. Dodnes není jasné, o co v kauze šlo. Pravděpodobně vznikli obavy z emigrace hráčů, což by bylo v době komunistického režimu nepřijatelné.“Michal Jančařík zavzpomínal na složité období, kdy doslova bojoval v nemocnici o život, na pobyt v Kladrubech, kde našel inspiraci k nové aktivitě, tedy tvorbě audioknih, pohovořil o své nové dráze moderátora sportovních zpráv, který se do roka a do dne vrací na obrazovku TV Nova a to dne 2. října. Jeho program je značně naplněn prací okolo koncertů, které pořádá ve Velké synagoze v Plzni, dabování dokumentů pro Českou televizi, a především společné péči o dvě dcery, Julii a Sofii.

Besedu vedl moderátor a hudebník z Českého rozhlasu Hradec Králové Tomáš Peterka, který sám měl hodně co říci jak k festivalu, tak profesi moderátorské, což bylo jedno z témat rozhovoru. „Nejtěžší je a to platí jak pro muzikanta, tak pro moderátora, dokázat upoutat posluchače natolik, že nechtějí, aby to skončilo a to je ta satisfakce,“ popisuje Tomáš Peterka a Michal Jančařík ho doplňuje slovy: „U moderování je to jako začínat vždy od nuly a na konci se ukáže, kam se člověk dokázal vypracovat.“

Snímky, které mohli diváci shlédnout během středečního promítání byly pohádky Strašidla a Anděl páně 2, a právě tuto pohádku přišel představit sám režisér Jiří Strach, pro kterého je natáčení cyklu těchto filmových pohádek osobní záležitostí a promítá do nich vlastní postoje a citace z Bible. „Moje náboženské přesvědčení ovlivňuje značně celý můj život a není tomu jinak ani u toho tvůrčího. Je to můj způsob, jak přenést do společnosti jakýsi trvalý odkaz,“ sděluje Jiří Strach. 

Středeční festival tepal doslova celým městem. Na Husově náměstí byl uspořádán koncert kapely Two after midnight, v parku u Sokolovny se nabízel program lukostřelby a KUBB Vršovka. Před Kinem 70 se představily juniorské soutěžní týmy v kategorii fitness Stepík Nové Město nad Metují, vystoupila kapela Brejle – freiwauld acoustic folk music a znovu také Two after midnight. V Kině 70 se odpoledne promítal i jeden nesoutěžní film a tím bylo Zakázané uvolnění. V kavárně Cheers již zmíněná beseda.

 

Michaela Lejsková

Taneční magazín

Folklór v Hradci Králové a Pardubicích

2., 3. a 4. června patřily Pardubice, Hradec Králové a vesnice Piletice stovkám lidových tanečnic, tanečníků a muzikantů nejrůznějšího věku. Od dětských až po seniory. Podvacáté šesté se zde totiž sešli vyznavači folklóru.

O prodlouženém víkendu – mezi pátkem 2. 6. až nedělí 4. 6. – probíhal v Hradci Králové, Pardubicích a vesnici Piletice (na severovýchodním okraji Hradce Králové) 26. tradiční folklórní festival. Pořádal jej odborný útvar NIPOS organizace ARTAMA, která se (jako nástupce někdejšího Ústavu pro kulturně výchovnou činnost) věnuje amatérské a zájmově umělecké činnosti.

První červnový pátek otevřela celý festival tradiční „Perštýnská noc“ v Pardubicích. Proč „perštýnská“? Probíhala totiž od sedmé hodiny večerní do půlnoci na tamním Perštýnském náměstí. Toho dne se lidové soubory v Pardubicích představily ještě v atriu místní radnice a na nádvoří Pardubického zámku.

V sobotu byl epicentrem dění Hradec Králové. Desítky dětských, dospělých, mužských, ženských i smíšených souborů a lidových muzikantů se po celý den představily v přírodních prostorách zdejších Žižkových sadů. Dopoledne zde patřilo i taneční dílně v sále Adalbertinum. Podvečer pak scénickému pořadu ve známém Klicperově divadle, vzdáleném jen pár stovek metrů od Žižkových sadů.

V již zmíněných Pileticích v sobotu večer vyvrcholila první část festivalu na Šrámkově statku v komponovaném pořadu „Přijďte pobejt“.

V neděli se festival přesunul opět jižněji do Pardubic. Zde kulminoval na zámeckém nádvořím závěrečným programem.

Je dobře, že folklórní tanec i hudba mají podhoubí nejen tradičně na Moravě, ale i v Čechách. Festival na východě Čech o tom opět přesvědčil.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Foto: NIPOS