„LUHOVANÝ VINCENT“ se blíží

11. ročník multižánrového festivalu je doslova přede dveřmi. ֍ Performance, divadlo, film, výstavy i přednášky. ֍ Bez nánosu v tanci a životě. ֍ Dojde i na poťouchlost v české filmové kritice. ֍ Na místě i jmenovec hrdiny populárního seriálu „Ulice“ TV Nova. ֍

Ve dnech 24. 27. 6. se v Luhačovicích uskuteční již 11. ročník festivalu „Luhovaný Vincent“. I přes svá kapacitní a prostorová omezení spojená s přetrvávající epidemií koronaviru, zůstává tento kulturní svátek věrný všem programovým sekcím, které znají návštěvníci z dřívějška. V programu tak budou zastoupena divadelní představení, taneční kreace, hudební a zvuková vystoupení, literární čtení, stejně jako výtvarné a performativní umění.

Divadelní sekce letos nabývá především komorní podoby a to například prostřednictvím opakované multisenzorické performance „Lžička pod nos“ (MoreThanThat), určené vždy třem účastníkům. Zasáhne všechny smysly a také fantazii návštěvníka. V rámci festivalových dnů vystoupí nad pramenem Aloiska soubor POCKETART se svou performancí „Treatment of Remembering“, odehrávající se v pomyslném světě, ve kterém již neexistuje příroda, a vystupující se na ni v tanečních obrazech rozvzpomínají. Nevšední zážitek přinese také kurátorovaný blok Festivalu tanečních filmů – „Bez nánosu v tanci a životě“, inspirovaný tématem letošního ročníku. Dostane se i na dětské publikum, které se spolu se svým dospělým doprovodem může těšit na loutkovou inscenaci pražského Studia Damúza: „Řeka“, jež se odehraje v Japonské zahradě.

V rámci nezapomenutelné atmosféry letního kina na střeše městské plovárny bude letos k vidění mezi jinými film britského režiséra Petera Stricklanda na pomezí komedie a hororu – „Takové krásné šaty“ či filozofická esej Ondřeje Vavrečky „Osobní život díry“. Diváci se mohou těšit také na výběr krátkých animovaných filmů minulého ročníku filmového festivalu Brněnská Šestnáctka.

Jako součást doprovodného programu se v tomto roce představí „Audiovizuální sauna“ vznikající ve spolupráci s platforou Young Film Fest. Jedná se o projekt, který kombinuje veřejné přednášky a diskuse s uzavřenými workshopy pro studenty a mladé tvůrce. Veřejnost se v rámci tohoto bloku dočká například přednášky Ondřeje Pavlíka „Poťouchlost v české filmové kritice“. Ta nabourává představu o tom, že fanouškovská a profesionální kritika jsou v digitální éře oddělené. Dojde i na debaty mezi profesionálními kritiky a kritiky fanoušky na téma „Jak se pozná dobrý film“.

Velká část programu se uskuteční přímo na lázeňské kolonádě a u blízkých pramenů. Jako například koncert hudebnice Marie Ladrové v hale Vincentky, která posluchačům zahraje na těremin a nabídne jim také možnost si tento netradiční nástroj vyzkoušet. V rámci hudební sekce se dále představí slovenský skladatel inspirovaný přírodou – Patrik Korinok vystupující pod jménem I AM PLANET, melancholický a osobitý bard Oldřich Janota, experimentálně tvůrčí manželé Irena a Vojtěch Havlovi, překvapivě sourodé duo klasicky vzdělaného houslisty Daniela Meiera a milovníka melancholického drone Václava Dobiáše aka Sweeps04 či ambientní projekt Miloše Dolinského – „Černý tesák“. Na hranici hudby, zvukového projevu a léčebné metody pak stojí tvorba Stanislava Abraháma. Umělec a zvukový designér Českého rozhlasu nabídne propojení muzikoterapeutického gongu s elektronickým dronem z modulárního syntezátoru. V sobotu si budou moci návštěvníci vyzkoušet jeho unikátní sonické lehátko. V neděli pak v hale pramenu Vincentka rozezní také kameny.

Zvuková sekce je na festivalu přítomna vůbec poprvé. Jméno Stanislava Abraháma v ní doplní například zvuková dílna s Michalem Kindernayem a kontaktními mikrofony. Anebo unikátní přednáška trojice hudebních publicistů – Karel Veselý, Miloš Hroch, Pavel Turek na lázeňské téma „hudební wellness“. Vyvrcholením této sekce je pak nedělní luční hostina v těsné blízkosti pramene Aloiska, kterou připravuje umělecké uskupení Hadaikum (Nela Britaňáková a Adéla Chorá). Umělkyně reagují na letošní téma festivalu – „Bez nánosu svérázně“. Pro svoji performance zvolily místo, do nějž v minulosti žádný z bodů programu nezasahoval. Diváci si zde odpočinou při poslechu děl vzniklých během literárních rezidencí spisovatelek Kláry Vlasákové a Terezy Semotamové a autora Petra Borkovce.

Na téma „Bez nánosu“ reaguje také výstavní program. Zadáním pro umělce byla reakce na umělecká díla, památníky a další místa, které v městském prostoru vytváří trvalý historický a ideový nános. Autoři Tomáš Moravec, Vladimír Turner, Martin Zet a William Costa představí v prostoru lázní své site-specific umělecké instalace a performance. Ilustrátor Jan Šrámek pro festival připravuje ilustraci Luhačovického zaniklého památníku v rámci dlouhodobého projektu „Zvláštní okolnosti“.

„LUHOVANÝ VINCENT“ a blahodárná minerálka Vincentka

Součástí sobotního programu bude performance s příběhem a vařením z místních pramenů umělecké dvojice Stonytellers. Již tradičně proběhne také projekce výběru současných videí z produkce Přehlídky filmové animace a současného umění – PAF Olomouc, letos s úvodem kurátorů Tiny Poliačkové a Lumíra Nykla.

Jmenovec hrdiny seriálu Lumír Nykl

Foto: archiv LUHAČOVICKÝ VINCENT

Štěpánka Ištvánková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se zpěvačkou JANOU „Leeloo“ KOPTOVOU

„Zpívá se mi lépe, když je v písni i kus mne“

Vše začalo tancem a to jí byly tři roky… Vyzkoušela všechny možné styly a jednu dobou dokonce závodně tančila Rock&Roll. Pak přišel zpěv, zkusila si i herectví a láska k hudbě dovedla Janu Koptovou ke studiu populárního zpěvu na konzervatoři a letos pod pseudonymem Leeloo vydala svůj první singl Botticelli Girl“, ke kterému také natočila videoklip a právě pracuje na svém debutovém albu. Zájem o tanec ji zůstal, a když to čas a koronavirus dovolí, ráda si zatančí v tanečním studiu.

Pocházíte z umělecké rodiny, pradědeček spisovatel, dědeček textař, tatínek herec, textař a pianista, maminka herečka. Jaké bylo, vyrůstat v rodině plné umělců? Jak vás to ovlivnilo?

Rozhodně mě to přivedlo k hudbě a umění celkově. Odmalička jsme chodily se ,ségrou‘ do divadel za rodiči. Nejvíce času jsme strávily v divadle Semafor, takže hudba, tanec a herectví bylo všude kolem mě. Nedokážu si to představit jinak. Když jsme nebyly v divadle, tak jsme šly na koncert  táty a tak podobně.“

Od dětství ráda zpíváte. A podle všeho, jste vždycky chtěla být zpěvačkou, ale vaši rodiče si to nepřáli. V páté třídě na ZŠ jste se v Semaforu objevila v představení Opera Betlém“, kde hrál váš táta a pak jste zpívala v Dětské opeře Praha. Bavilo vás to?

Milovala jsem to! Našla jsem si tam spoustu přátel a hlavně jsem se konečně začala učit zpívat. V naší rodině se opera neposlouchá, jen u venkovního posezení na zahradě hraje klasika. Rozhodně mi to rozšířilo obzory a stát ve svých asi 14 letech na prknech Národního divadla s tím, že jsem tam něco přednášela, byla úžasná zkušenost!!!“

V jednom rozhovoru jste řekla, že jste nikdy nepřemýšlela nad jinou než uměleckou kariérou, a tak jste se rozhodla pro studium populárního zpěvu na pražské konzervatoři. Proč jste si vybrala právě populární zpěv? Neuvažovala jste o opeře?

Hodně lidí mě do toho nutilo, ale já si nikdy nedokázala samu sebe představit jako operní divu. Plánovala jsem i muzikál, ale nakonec jsem šla na Pražskou konzervatoř k paní profesorce Janě Balašové a vůbec bych to neměnila!“

Nedávno jste vydala svůj první videoklip k písni Botticelli Girl pod pseudonymem Leeloo. Proč právě Leeloo? Někde jste řekla, že je podle hrdinky z vašeho oblíbeného filmu Pátý element…

Ano. Na filmu ,Pátý element´ jsem vyrostla. S kamarádkou jsme si říkaly zkráceně ,Lilu´ . Vždycky jsem věděla, že mé umělecké jméno nebude mé vlastní. Před pár lety jsem se na sociálních sítích Instagram přejmenovala na ,Leeloo´. Když jsme s mým producentem Sebastianem Hádlem a mou sestrou Františkou vymýšleli, jak bych si mohla říkat, tak to Sebastian navrhl. Hned jsem souhlasila!“

V současnosti pracujete na svém debutovém albu a pod pěti skladbami je autorsky podepsaná vaše sestra Františka. Neuvažovala jste o tom, napsat si také sama text?

Texty si píši! Třeba právě můj debutový single ,Botticelli girl´ jsem napsala já – hudbu i text. Se sestrou jsem spolupracovala na třech z těchto pěti zmíněných písních, a pak na všech ostatních sama. Zpívá se mi mnohem lépe, když je v písni i kus mě.“

S rodinou

Spolu se sestrou Františkou jste se objevily v malých rolích ve filmové hudební komedii Jiřího Menzla Donšajni“ (2013), v níž si zahrál také váš tatínek Václav Kopta. Jaká to byla zkušenost? Přijala byste i dnes roli před kamerou?

To už je velice dávno a jednalo se o opravdu malinké role. Nakonec jsem pouze dostala pohlavek před kamerou, ale strašně mě to bavilo. Pamatuji si úplně vše! Konkurz v Malostranské besedě, kostýmní zkouška na hřbitově, zkoušení scén, ostatní děti, co tam s námi byly a samozřejmě velkou premiéru. Jiří Menzel řešil každičký detail. Moc si vážím toho, že jsem ho mohla vidět během jeho práce, kterou dělal dokonale. Vyrostla jsem v divadle a vždycky si všichni kolem mě mysleli, že budu herečka. Rozhodně bych se nějaké té roli nebránila – uvidíme, co přinese čas.“

Zpívání vás podle všeho velice baví a naplňuje. Vyzkoušela jste si také herectví. A co tanec, neláká vás?

Upřímně, vše začalo tancem. Byla jsem velice extrovertní a hyperaktivní dítě, takže jsem začala tančit ve svých 3 letech. Vyzkoušela jsem všechny možné styly a jednu dobou jsem dokonce závodně tančila Rock&Roll. Byl i rok, kdy jsem chodila tančit čtyřikrát týdně (více stylů) a k tomu jsem ještě zvládala akrobacii, výtvarku a dřevěnou dílnu – rodiče se mě prostě snažili unavit. 🙂 Tím jsem si nakonec zničila kolena a po krátké pauze jsem se k tancování vrátila jen částečně. Covid mi brání chodit do mého oblíbeného tanečního studia, ale jednou za čas si něco zatančím.“

Letos vás čeká maturita a co dál? Budete pokračovat ve studiu?

Plánuji zůstat na škole ještě dva roky, abych udělala absolutorium. Nad vysokou školou se ještě rozhoduji. Láká mě zahraničí, ale v poslední době si nejsem úplně jistá…“

Jak ráda trávíte chvíle volna?

Posloucháním hudby, posezením v kavárnách nebo koukáním na něco zajímavého. Záleží na tom, kolik mám energie.“

Jana „Leeloo“ Koptová:

Narodila se 4. 7. 2001 v Praze jako mladší dcera herců Václava Kopty a Simony Vrbické (dvorní dabérky Nicole Kidman). Strýc Jan Kopta je výtvarník. Dědeček Pavel Kopta byl textař, hlavně písní pro Hanu Hegerovou, například „Lásko prokletá“. Prastrýc Petr Kopta byl básníkem, překladatelem, textařem a  podepsal Chartu 77. Pradědeček Josef Kopta byl spisovatel a jeho nejslavnější román „Hlídač č. 47“, který vyšel v roce 1926, byl 3x zfilmovaný. Starší sestra Františka studuje Arts management a s Janou napsala několik písní.

Jana studuje pražskou konzervatoř. Objevila se v malé roli ve filmu Donšajni“.

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Psát tance z času těla«

Choreografické rozvojové centrum SE.S.TA již několikrát nabízelo čtení tance. Roberta Legros Štěpánková naopak nabízí psaní tance!!! A to již o prázdninách a dovolených, letos v létě, na workshopu u Litomyšle. Probudíte své poetické pudy?

Letní workshop tance a instantní improvizace

PSÁT TANCE Z ČASU TĚLA“

Tato intenzivní taneční práce se zaměří na prohloubení techniky improvizace a smyslu pro instantní kompozici. Přes fyzický trénink budeme zcitlivovat a rozšiřovat nástroje zakořeněné v subtilním smyslovém vnímání, celo-tělesné propojenosti a kinestetické přítomnosti. Technika improvizace znamená umět zapojit tyto tělu vlastní dráhy okamžitě a ve službách našemu uměleckému jazyku.

Tentokrát nám ladění se na ČAS dá základ pro práci s tichem, rytmem a frází. To se bude dít následujíc přirozený flow těla – tu živost, která pohání naši fyzickou inspiraci a probouzí poetické pudy.

Workshop je navržen jako pozvánka jít o krok dál směrem k tvorbě. I ke sdílení tanečního díla, které vznikne během workshopu samotného, s podpůrným choreografickým vedením. Tento záměr vychází z jasné potřeby upevnit a potvrdit studium a trénink tance. Přes jeho performační akt a setkání s divákem.

Práce během workshopu bude organizována denně, od pondělí do soboty, do 6 hodin kombinace tréninku těla, choreografických a kompozičních zadání vedoucích k vytvoření tanečního díla. Uvedení díla se uskuteční na závěr workshopu v neděli 1. 8. 2021 v Brně.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Workshop je pro tanečníky, fyzické herce, performativní umělce, lidi s několikaletou taneční praxí.

LEKTORKA:

Roberta Legros Štěpánková, studovala tanec ve Španělsku a Nizozemsku, kde se dostala k umění instantní kompozice. Od 2017 sídlí v Brně, kde učí tanec, a odkud pracuje jako choreografka, performérka. I na tělo orientovaná psychoterapeutka. Její hodiny tance přecházejí od zážitkové práce se základními fyziologickými principy ke kompoziční a choreografické tvorbě a jejím poetickým i mytickým významům. Roberta vede své studenty k praxi plné přítomnosti. V tom tkví, podle ní, úcta k detailu a potenciál k odkrývání podstat různých tanečních jazyků.

ČAS:

26. 7. – 1. 8. 2021*

* V neděli 1. 8. se uskuteční uvedení díla v Brně. Je možné zúčastnit se workshopu v jeho plnosti a nebýt ve výsledném díle, je však potřeba udělat toto rozhodnutí na začátku týdne. Přesun z místa workshopu do místa hraní bude podpořen, nehrazen. Rovněž tak i ubytování v Brně.

MÍSTO:

Trstěnice u Litomyšle (15 minut od Svitav), na rekonstruovaném statku, navíc s prostorným tanečním studiem, v prostoru bývalé stodoly. Na klidném a krásném místě v přírodě, jež nabízí prostor pro relax i soustředění

CENA:

10 000 Kč/390 €,

student: 8 650 Kč/340 € (zahrnuje lektorné, ubytování, stravu, management uvedení díla).

Při registraci do 17. 6. 2021 je cena 9 000 Kč/350€. Po dohodě možnost platit na splátky.

REGISTRACE:

zasláním e-mailu s krátkým profesním životopisem a motivací na robi.stepankova@gmail.com nejpozději do 10. 7. 2021.

Při registraci je nutné obratem uhradit depozit ve výši 3 000 Kč/120 € (vratný jen v případě zrušení workshopu pro opatření spojené s koronavirem).

UBYTOVÁNÍ:

ve sdíleném pokoji na statku anebo ve venkovní jurtě

STRAVA:

3x denně, i vegetariánská/veganská z lokálních produktů

Podrobnější informace a údaje vám sdělíme na této e-mailové adrese:

robi.stepankova@gmail.com a http://robertastepankova.com/summer-intensive-writing-dances-from-time-of-the-body/

Pořádá: Roberta Legros Štěpánková, ORBITA.space

Více informací na webu: www.robertastepankova.com

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Vize tance v plné síle

„Vize jste vy! Vize jsme my!“

Na podzim 2020 po delším spánku plně obnovila činnost profesní organizace Vize tance, která od roku 2008 sdružuje nezávislé profesionály i organizace působící v oboru tanec a pohybové divadlo. Cíle Vize tance jsou aktivně reprezentovat obor tanec a pohybové divadlo, rozvíjet partnerství a lobbing, zabývat se strategií rozvoje oboru a stát se platformou aktuálních profesních informací.

Do čela obnovené správní rady byla zvolena zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA a mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance Marie Kinsky. I další členové správní rady jsou výrazné osobnosti z prostředí české taneční scény jako třeba ředitelka kreativního prostoru Studio ALTA Lucia Kašiarová, tanečník a choreograf Florent Golfier nebo Markéta Málková z regionálního rezidenčního domu Rezi.Dance, který se nachází poblíž Českých Budějovic.

Marie Kinski, předsedkyně VIZE TANCE a rovněž ředitelka centra choreografického rozvoje SE.S.TA, které spolupracuje s TANEČNÍM MAGAZÍNEM

Vize tance navazuje na svou předchozí činnost a bude se aktivně podílet na formulaci dalšího směřování oboru. Díky široké a otevřené spolupráci s lidmi, kteří jsou součástí české taneční scény vytváříme strategie pro náš obor. Na začátku roku 2021 byla zahájena činnost pracovních skupin, které se budou zabývat sedmi tematickými okruhy: 1) Propagace tance a jeho přínosy, 2) Analýza oboru a jeho potřeby, 3) Interdisciplinarita oboru, 4) Rámcové potřeby profesionálů, 5) Info point, 6) Partnerství a 7) Teorie tance. Cílem společného úsilí by měla být nejen moderní a progresivní podoba této oborové organizace a společné nasměrování strategie oboru, ale především posílení a širší podpora všech aspektů pohybového umění v České republice. Předsedkyně Vize tance Marie Kinsky dodává: „Do činnosti jednotlivých pracovních skupin se může zapojit každý, kdo má zájem podílet se na budoucí podobě tanečního oboru. Rádi bychom reprezentovali co nejvíce profesionálů z našeho oboru, ať jsou to nezávislí performeři, tvůrci, producenti, kritici, techničtí pracovníci a další. Neváhejte se přihlásit!

Vize tance se bude dále zabývat profesním vzdělávání svých členů prostřednictvím seminářů a spolupráce s experty, organizováním kulatých stolů a konferencí, definováním strategie rozvoje oboru na základě mapování stávajícího stavu, redefinice silných a slabých stránek oboru. A to s cílem formulovat do konce roku 2022 oficiální oborovou dokumentaci. Marie Kinsky říká: „Rádi bychom rovněž navázali na dlouholetou práci Vize tance jako aktivního a spolehlivého partnera státních institucí a politické reprezentace naší země, ale především jsem tady jako profesionální zázemí pro lidi z oblasti pohybového uměni

Celý projekt Vize tance je spolufinancován z Fondu EHP a Norska a rovněž je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

Vyvrcholením akcí letošního roku by měla být podzimní konference Vize tance, která bude přístupná všem zájemcům z oboru tématem: Tanec jako nastroj pro marketing měst a regionů. Do nové etapy svého fungování vstupuje Vize tance s heslem: Vize jste vy! Vize jsme my!“

Jan Kunze

pro TANEČNÍ MAGAZÍN