420PEOPLE zve 17. 2. na on-line konferenci „CLASH!“
„Jaké to je, když sedíte v divadle a vidíte tanec naživo? A jaké to je, když sedíte u svého notebooku nebo televizní obrazovky a sledujete představení online?“ To jsou otázky, které položili členové souboru současného tance 420PEOPLE youtuberovi „Kovymu“L, moderátorce Kristině Kloubkové a dalším osobnostem. A to v rámci mezinárodního projektu „CLASH!“ Jejich odpovědi si už nyní můžete přečíst na webu 420PEOPLE.org a 17. 2. se můžete zúčastnitposlední on–line konference projektu „CLASH!“.
Soubor současného tance 420PEOPLE reprezentuje Českou republiku v mezinárodním projektu „CLASH!“ už více než rok. V jejich produkci a v jejich novém centru Maiselovka vznikl nový taneční film „ORĪGĪ,“, jehož tématem je vzájemná adaptace a objevení nového tanečního stylu. Film měl na konci minulého roku premiéru v rámci úspěšného on-line festivalu s názvem „CLASH! INTERNATIONAL FESTIVAL“.
„CLASH!“
420PEOPLE ale pořádá spoustu dalších akcí pod hlavičkou projektu „CLASH!“ Ve velké míře se zaměřuje na odbornou veřejnost. Pořádá taneční semináře pro studenty uměleckých škol, odborné diskuse v tematických „laboratořích“. Ty jsou určeny tanečníkům a choreografům, či několikadenní semináře a workshopy. Velká řada akcí je ale určena i širokému publiku. Soubor se totiž v projektu zabývá rozvojem příznivců tance z řad veřejnosti.
A právě takovou a závěrečnou akcí je on–line konference, která se bude konat 17. 2. v 16.00 a pro veřejnost je zdarma (detaily najdete na www.420people.org). „V rámci projektu jsme oslovili pět zajímavých osobností – youtubera ,Kovyho´, moderátorku Kristinu Kloubkovou a další,. Proto, aby se vyjádřili k tématu kultura on–line. Jejich názory najdete již nyní na našem webu 420PEOPLE.org. V závěrečné konferenci se pak o slovo přihlásí taneční soubory z celé Evropy. Za 420PEOPLE vystoupí choreograf a umělecký ředitel souboru, Václav Kuneš. Všichni zájemci se mohou zúčastnit konference on–line na našich facebookových stránkách,“ říká Aneta Jochim, produkční 420PEOPLE a jedna z pořadatelek konference.
Propojujeme taneční světy i lidi
„Bylo nám velkou ctí zapojit se do tohoto světového projektu, protože v tanečním světě má velké renomé. Jeho hlavní myšlenka – propojit všechny taneční světy i všechny, kdo mají rádi tanec, a podporovat tanečníky v jejich rozvoji – je navíc podstatou toho, co děláme my, takže jsme tam hned našli velké souznění,“ říká Václav Kuneš, umělecký ředitel souboru 420PEOPLE. Ten je celosvětově uznávaným choreografem a tanečníkem.
A do třetice Václav Kuneš, tentokrát z projektu „Panthera“
Projekt „CLASH!“ propojuje klasické formy tance s tancem současným. Ale i mladé tanečníky a zájemce všech tanečních úrovní z nejširší veřejnosti s kapacitami tanečního světa a propojuje také svět jako takový. A právě jemu se věnuje i soubor současného tance 420PEOPLE. Ten patří už 13 let k tomu nejlepšímu, co česká taneční scéna nabízí. Do jeho názvu si tvůrci, Václav Kuneš a Nataša Novotná, vepsali českou mezinárodní telefonní předvolbu. Zároveň si splnili (po návratu z působení v jednom z nejprestižnějších světových souborů tanečního divadla – Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána) sen vybudovat v Praze špičkový soubor současného tance.Což se jim povedlo: do jejich repertoáru patří u diváků již velice oblíbené představení „PANTHERA“. To odhaluje tajemství vzniku samotného lidstva. Další titul: „THE WATCHER“, s kapelou „Please The Trees“, je nejen taneční, ale i hudební extází. A představení „Křehkosti, tvé jméno je žena“ umožňuje setkání vynikajících herců Národního divadla se současným tancem.
420PEOPLE pořádá pravidelné tvůrčí pohybové workshopy a ve svém novém studiu Maiselovka v centru Prahy, kde budete moci brzy navštívit nejrůznější pohybové a taneční lekce.
V současné době tady členové souboru natáčejí online lekce nazvané „Druhá vlna pohybu“ (více informací najdete na GoOut) a zatančit si tak s nimi můžete i vy.
Laterna magika, čtvrtý soubor Národního divadla, má od ledna letošního roku nového uměleckého šéfa. Stává se jím mezinárodně uznávaný představitel mimického umění, režisér, pedagog i držitel Ceny Thálie, Radim Vizváry.
Vedení Národního divadla jej s nabídkou oslovilo před půl rokem. Radim Vizváry plánuje rozvíjet odkaz Laterny magiky jako multižánrového divadla, využít své tuzemské i zahraniční kontakty pro získání nových tvůrců. Anebo podpořit větší využití nových technologií. Bohatší bude i edukativní činnost a doprovodné programy.
Laterna magika: multimediální i multižánrové divadlo
Radim Vizváry plánuje otevřít Laternu magiku novým uměleckým výzvám a spolupracím i novým typům projektů. „Laterna magika prošla za svou existenci mnoha proměnami, hledala své nové podoby a snažila se držet krok s rozvojem divadla i audiovizuálních technologií. Dnes se neobejde bez progresivnějšího využití nových technologií a silnějších impulzů směřujících k multižánrovosti. Vážím si odkazu Josefa Svobody a Alfréda Radoka a věřím, že jejich nadčasové myšlenky budeme nejlépe naplňovat právě tím, když se stane Laterna magika prostorem experimentu,“ uvádí ke své nové koncepci.
Otevírají se nové obzory
Využití nových technologií by měla pomoci spolupráce s vědci i studenty technických oborů, stejně tak jako s digitálními umělci a dalšími profesemi, jež nemusí být nutně divadelní. „Národní divadlo má v tuto chvíli jedinečnou možnost vytvořit platformu pro plnohodnotný čtvrtý žánr,“ komentuje Radim Vizváry. „Máme příležitost propojit umělecké styly, směry a obory, které doposud jen sloužily, nebo byly podřízenou součástí historicky zakořeněných tradičních žánrů. Mám na mysli například současný tanec, fyzické divadlo, pantomimu, akrobacii, loutkové divadlo nebo nový cirkus. Zaslouží si svůj vlastní prostor, ve kterém by se mohly stát plnohodnotným reprezentantem současného divadelního umění.“
Laterna magika by měla využívat nejen již existující prostředky, ale technologie vytvořené na míru pro její potřeby. „Z již vytvořených technologií by tvůrci inscenací měli využívat takové, které se na divadelních jevištích objevují jen výjimečně anebo se neobjevují vůbec. Měli bychom zkoumat a využívat nové materiály a nové postupy v práci,“ zdůrazňuje nový umělecký šéf. „Na každý projekt plánuji pozvat jiného režiséra, z tuzemska nebo zahraničí, s tím, že mu budu doporučovat další umělce ke spolupráci. Dovolím si také jednu zásadní věc, a to hlídat tvůrce, aby se neodklonili od poetiky, kterou chci pro Laternu vytvořit,“ dodává Vizváry.
Laterna magika bude otevřenou platformou pro tvůrce i interprety, bude podporovat mladé talenty a dávat prostor zkušeným tvůrcům i mladé generaci. Workshopy, site-specific intervence i mezinárodní spolupráce. Pro soubor Laterny magiky budou pořádány pravidelné workshopy různých divadelních žánrů, aby interpreti pravidelně získávali nové zkušenosti a dovednosti, zejména když bude nyní kladen větší důraz na multižánrovost. Stejně tak se rozšíří i činnost tanečního studia, jehož činnost bude obnovena, až to dovolí protipandemická opatření, nově pod názvem Studio Laterny magiky.
Projekty mimo domovskou scénu
Laterna magika se vydá i cestou site-specific projektů mimo Novou scénu ND, aby se svým divákům více přiblížila a umožnila jim zažít divadlo i jinak, v neobvyklých lokalitách nebo ve veřejném prostoru. Zaměří se také na tvorbu takových produkcí, které budou vhodné pro zájezdovou činnost, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Laterna magika by měla více využívat i možností, které skýtají mezinárodní dotační programy, zejména International Visegrad Fung a další. Mezinárodní spolupráci pak podpoří také vlastním festivalem, který bude probíhat jako bienále multižánrového a multimediálního divadla. Měl by se stát místem setkávání umělců, jimž jsou poetika Laterny magiky a propojování žánrů blízkou formou. Pilotní ročník proběhne v červnu roku 2022.
Dramaturgie Laterny magiky bude vyváženější ve vztahu k dětskému publiku, jež je třeba citlivě formovat. Po rekonstrukci Nové scény ND bude uvádět každý rok dvě premiéry, z toho jednu celovečerní produkci a jednu inscenaci vytvořenou cíleně pro rodinné publikum.
Premiéra rodinné inscenace již na jaře
První premiéra, kterou Laterna magika pod vedením Radima Vizváryho uvede, je již v procesu zkoušení. Inscenace s názvem „Zázrak (s)tvoření“, kterou Vizváry sám režíruje, bude určena pro rodinné publikum.
Hlavním poselstvím autorského díla, které bude kombinovat současný tanec, nový cirkus, loutkohru a ruční animace, je prostá myšlenka, že svět bude vždy takový, jaký si jej vytvoříme sami.
„Hrdinou je chlapec, který tváří v tvář nicotě vytváří svůj svět z fantazie a prostého materiálu, bílého papíru. Zažije různá dobrodružství a naučí se mnoho o sobě i o tom, co je potřeba udělat, aby o křehký svět, který si vytvořil, nepřišel,“ přibližuje Radim Vizváry téma inscenace.
Režie se ujal Matyáš Ramba, člen Losers Cirque Company, hudbu skládá Ivo Sedláček, animace a projekce vytváří Maria Procházková, která v Laterně magice režírovala inscenaci „Vidím nevidím“, a jako light designér bude spolupracovat Karel Šimek. Premiéry jsou naplánovány na 11. a 12. březen 2021, pokud to dovolí aktuální koronavirová protipandemická opatření.
Laterna magika na odloženém „Expu 2020“
Na Světové výstavě „Expo 2020“, která bude probíhat dodatečně od října 2021 do března 2022, nebude chybět ani Laterna magika. Radim Vizváry uvede již jako její umělecký šéf svou autorskou inscenaci „Robot Radius“. Kanceláří generálního komisaře pro účast ČR na Všeobecné světové výstavě Expo byl osloven před dvěma lety, aby vytvořil inscenaci na téma dramatu Karla Čapka „R.U.R“. Tato významná divadelní hra slaví v letošním roce 100 let od prvního uvedení a Vizváry se v tomto svém sólovém projektu inspiroval jednou z jejích postav. Již předtím, než dostal nabídku Národního divadla na šéfovský post, uvažovalo komisařství o propojení tohoto projektu právě s Laternou magikou, která jako divadelní fenomén vznikla na Světové výstavě Expo 58 a slavila úspěchy i při účasti v letech 1968 a 1970.
Nyní je spolupráce již oficiálně stvrzena. Česká premiéra proběhne 10. a 11. září 2021 na Nové scéně ND a světová premiéra v říjnu v Dubaji. Na tvorbě úzce spolupracuje skladatel a kytarista Michal Pavlíček, který bude v inscenaci vystupovat živě na každé repríze. Režie se ujme další výrazná osobnost českého nonverbálního divadla, Miřenka Čechová.
Radim Vizváry ve hře „Sólo“
Kdo je RADIM VIZVÁRY?
Radim Vizváry je mim, autor, režisér, choreograf a pedagog. Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě.
Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvyššího, doktorského vzdělání, titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii „Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr“ za herecký výkon v představení „Sólo“. Na jubilejním 70. ročníku světového divadelního festivalu v čínském městě Haikou obdržel v listopadu 2018 výroční medaili ITI (International Theatre Institute – World Organization for the Performing Arts) za dlouhodobé vynikající výsledky v divadelním umění. Je nositelem mnoha dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA.
Od roku 2014 je zařazen mezi významné osobnosti Oxford Encyclopedia. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení a jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě nebo v USA, Asii a Africe.
Ve své vlastní tvorbě se nejvíce specializuje na pantomimu, rozvíjí ji do současné podoby a řeší problematiku nonverbálního divadla, a to i ve sféře pedagogické a teoretické. Je uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague, spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu MIME FEST a uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře „Komedianti v ulicích“.
Vizváry spolupracoval s mnoha prestižními institucemi, kupříkladu: NDT/ Korzo Theatre v Haagu, University of Arts Helsinki a mnoha dalšími. V Národním divadle v Praze potom vytvářel třeba choreografie k inscenacím „Z mrtvého domu“, „Juliette (Snář)“, „Sen čarovné noci“, „Billy Budd“ a režii operní grotesky „Poprask v opeře“ nebo opery „Láska ke třem pomerančům“. V současné době společně s uskupením Losers Cirque Company vytváří novou scénu nového cirkusu a pantomimy „Divadlo BRAVO!“, které nyní hraje v bývalém „Branickém divadle“.
A jste z Moravy? Národní divadlo Brno pořádá konkurz tanečníků do komparzu této opery.
Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno vypisuje konkurz na komparz do inscenace Giuseppe Verdiho „Nabucco“ (režie: Jiří Heřman, hudební nastudování: Ondřej Olos, pohybová spolupráce: Kateřina Prášková). Premiéra bude 16. 4. 2021 v Janáčkově divadle.
Konkurz tanečníci (muži):
Požadavky:
věk 18–40 let
pohybová a jevištní zkušenost
6 představení v sezóně 2020/2021, inscenace zůstává na dlouhodobém repertoáru Janáčkovy opery
Konkurz se bude konatdne 28. ledna 2021od 15 hod. na zkušebním jevišti v Janáčkově divadle. Registrace přihlášených bude probíhat od 14 hodintaktéž na zkušebním jevišti.
Vaše životopisy společně s fotografií (portrét + celá postava) zasílejte na e-mail: mrkvl@centrum.cz(Vladimír Mrkvička, vedoucí komparzu NdB), 778 481 773.
Na konkurz si přineste cvičební či taneční oblečení a boty.
Populárního herce Jiřího Lábuse asi není nutné sáhodlouze představovat. Možná, že o něm však nevíte, jak má skutečně velmi blízko k tanci. Proto jsme nesmírně rádi, že si ve svém bohatém programu nalezl čas a odpověděl na otázky TANEČNÍHO MAGAZÍNU.
Jaký máte vlastně vůbec vztah k tanci?
„Moje maminka pracovala jako zdravotní sestra v Národním divadle, takže měla na starosti i fyzioterapii. Hojně ji navštěvovali tanečníci a ona od nich dostávala ,volňásky´ na představení. To pro mne znamenalo, že jsem už jako malý kluk navštěvoval baletní představení ve Státní opeře nebo v Národním a tak podobně. Tím jsem byl uveden do tanečního světa, nejvíc vzpomínám na krásný dětský balet ,Z pohádky do pohádky´. Úplně mě to uchvátilo. Byla to opravdu čistě jen taneční záležitost, ale mně se to šíleně líbilo. Dále jsem i jako kluk sledoval Balet Praha pana Pavla Šmoka a další. Pohybové divadlo mě velice bavilo. Já sám nemám pro toto jakékoliv předpoklady, ale o to více obdivuji lidi, kteří to umí a ovládají. Mám mezi tanečníky pražského Národního divadla i jiných scén spoustu přátel. Takže asi tak vnímám tanec já.“
A co taková taneční osobnost jako je Jiří Kilián? Je to pojem a Vy se znáte… Jak jste se tedy seznámili?
„Seznámil jsem se s ním při natáčení filmu ‚Odcházení‘, který režíroval Václav Havel. Jiří Kilián tam setrval jen dva dny. Spolupracoval choreograficky na hromadných scénách, tam jsme se vlastně viděli poprvé. Krátce na to jsem od něj dostal krásný dopis z Haagu a poslal mi ještě DVD, kde bylo představení, které točil v Čechách. A to přesně v mostecké uhelné pánvi, byla to taková groteska s názvem ,Carmen´. A já jsem mu zase poslal nějaká DVD s Oldou Kaiserem a s našimi scénkami. Tak vzniklo vlastně krásné přátelství. Když byl Jiří v divadle na představení s Oldou Kaiserem, povídali jsme si následně a on říkal, že píše povídky. Zajímalo mě jaké??? Prý jsou to takové legrácky, aby nezapomněl češtinu, prý proto píše.“
A jak to pokračovalo?
„Požádal jsem ho, ať mi je pošle, třeba bych je někde uvedl… Poslal. Moc se mi to líbilo a já jsem se dohodl s vedením Violy, že bych je zařadil do stálého repertoáru. A skutečně k tomu došlo. Jiří Kilián byl navíc tak laskav, což mě velmi potěšilo, že natočil i taneční grotesky, které se promítají během představení na plátně. A musím vyzvednout bezvadnou muziku, kterou si Jiří Kilián vybral. Takže spolupráce s ním byla nádherná a mě to opravdu moc a moc těšilo.“
S Jaroslavou Kretschmerovou na scéně Studia Ypsilon
Hm. Překvapíte naše čtenáře ještě něčím tanečním? Co třeba Dekkadancers?
„Nevím, jestli překvapím tanečně… Ale ano, spolupracuji s Dekkadancers. Pomáhám, pokud jde o zvuk a hlas. Namlouval jsem nové představení, nebyla to první spolupráce s nimi, už jsem namlouval i ‚Proměnu‘ (Franz Kafka). A dokonce jsem vystupoval i na představení ‚Lékaři bez hranic‘. Mám mezi tanečníky kamarády a je to opravdu moc prima!“
Jiří Lábus s Dekkadancers
Víme, že jste nějak spjat s Prahou 10, konkrétně Vršovicemii divadlem MANA… Co nám k tomu řeknete?
„Já tady bydlím! Dříve jsem bydlel na Vinohradech, ale ten dům zbourali, takže jsem tady a z divadla MANA to mám tak minutu do mého bytu, můžu chodit v bačkorách! Vršovice mám velice rád, všechno je tu po ruce, je tu pěší zóna a já jsem opravdu spokojený!“
A ještě jeden snímek z inscenace populární ,Ypsilonky´
Děkujeme. A přeji Vám, i za naše čtenáře, nadále spokojenost a další a delší taneční kroky!!!
Eva Smolíková
Foto: archiv Studia Ypsilon, archiv Jatek78, (videospot)
