Chcete podat návrh?

Pražské Quadriennale vyhlašuje výběrové řízení na vizuální identitu nadcházejícího ročníku festivalu

Pražské Quadriennale (PQ) je v oboru scénografie a divadelního designu největším festivalem svého druhu na světě. Koná se od roku 1967 a z původního výstavního formátu se událost vyvinula do podoby mezinárodního festivalu, který se odehrává jednou za čtyři roky v Praze.

Každý ročník PQ je věnován konkrétnímu tématu a s každým ročníkem přichází jedinečná vizuální identita, která se promítá do všech tiskových i digitálních komunikačních materiálů. Pražské Qudriennale právě vypsalo výběrové řízení na vizuální identitu pro následující ročník, který se uskuteční v červnu 2023.

Pražské Quadriennale pořádá Ministerstvo kultury, výběrové řízení je proto zveřejněno na portálu Národního elektronického nástroje (NEN), skrze který je možné se do jednokolového výběrového řízení zapojit.

Podrobné informace o výběrovém řízení, včetně aktuální zadávací dokumentace a příloh, najdete na: tomto odkazu.

Nabídky je možné podávat přes NEN do 15. června 2021.

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Vize tance v plné síle

„Vize jste vy! Vize jsme my!“

Na podzim 2020 po delším spánku plně obnovila činnost profesní organizace Vize tance, která od roku 2008 sdružuje nezávislé profesionály i organizace působící v oboru tanec a pohybové divadlo. Cíle Vize tance jsou aktivně reprezentovat obor tanec a pohybové divadlo, rozvíjet partnerství a lobbing, zabývat se strategií rozvoje oboru a stát se platformou aktuálních profesních informací.

Do čela obnovené správní rady byla zvolena zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA a mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance Marie Kinsky. I další členové správní rady jsou výrazné osobnosti z prostředí české taneční scény jako třeba ředitelka kreativního prostoru Studio ALTA Lucia Kašiarová, tanečník a choreograf Florent Golfier nebo Markéta Málková z regionálního rezidenčního domu Rezi.Dance, který se nachází poblíž Českých Budějovic.

Marie Kinski, předsedkyně VIZE TANCE a rovněž ředitelka centra choreografického rozvoje SE.S.TA, které spolupracuje s TANEČNÍM MAGAZÍNEM

Vize tance navazuje na svou předchozí činnost a bude se aktivně podílet na formulaci dalšího směřování oboru. Díky široké a otevřené spolupráci s lidmi, kteří jsou součástí české taneční scény vytváříme strategie pro náš obor. Na začátku roku 2021 byla zahájena činnost pracovních skupin, které se budou zabývat sedmi tematickými okruhy: 1) Propagace tance a jeho přínosy, 2) Analýza oboru a jeho potřeby, 3) Interdisciplinarita oboru, 4) Rámcové potřeby profesionálů, 5) Info point, 6) Partnerství a 7) Teorie tance. Cílem společného úsilí by měla být nejen moderní a progresivní podoba této oborové organizace a společné nasměrování strategie oboru, ale především posílení a širší podpora všech aspektů pohybového umění v České republice. Předsedkyně Vize tance Marie Kinsky dodává: „Do činnosti jednotlivých pracovních skupin se může zapojit každý, kdo má zájem podílet se na budoucí podobě tanečního oboru. Rádi bychom reprezentovali co nejvíce profesionálů z našeho oboru, ať jsou to nezávislí performeři, tvůrci, producenti, kritici, techničtí pracovníci a další. Neváhejte se přihlásit!

Vize tance se bude dále zabývat profesním vzdělávání svých členů prostřednictvím seminářů a spolupráce s experty, organizováním kulatých stolů a konferencí, definováním strategie rozvoje oboru na základě mapování stávajícího stavu, redefinice silných a slabých stránek oboru. A to s cílem formulovat do konce roku 2022 oficiální oborovou dokumentaci. Marie Kinsky říká: „Rádi bychom rovněž navázali na dlouholetou práci Vize tance jako aktivního a spolehlivého partnera státních institucí a politické reprezentace naší země, ale především jsem tady jako profesionální zázemí pro lidi z oblasti pohybového uměni

Celý projekt Vize tance je spolufinancován z Fondu EHP a Norska a rovněž je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy a Ministerstva kultury České republiky.

Vyvrcholením akcí letošního roku by měla být podzimní konference Vize tance, která bude přístupná všem zájemcům z oboru tématem: Tanec jako nastroj pro marketing měst a regionů. Do nové etapy svého fungování vstupuje Vize tance s heslem: Vize jste vy! Vize jsme my!“

Jan Kunze

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jihočeské divadlo bude zas kočovat

Zamíří na zámky Blatná a Třeboň i do Holašovic

Ani letos nenecháme spát naše kočovnické touhy. Od června se aktuálně přesouváme před Otáčivé hlediště do Českého Krumlova, ale o divadelní zážitky nechceme ochudit ani ostatní diváky z jižních Čech. Čtyři inscenace a jedna průvodcovská specialita – to bude Léto s Jihočeským divadlem 2021! Během července a srpna promění opera a Malé divadlo čtyři místa Jihočeského kraje na své jeviště, kde odehrají 14 „vyletněných“ představení.

Opera „Prodaná nevěsta“ v přírodní scenérii

Divácky úspěšnou inscenaci Prodaná nevěsta letos uvedeme v místě, na které rozhodně patří. Nejoblíbenější česká opera se po 46 letech od její filmové verze vrací do Holašovic mezi malebná stavení zapsaná na seznam památek UNESCO. Právě tam 16. července celé Léto s Jihočeským divadlem odstartuje. „Mým inscenačním cílem bude přenést diváky přesně o 155 let nazpět, doprostřed letního podvečera mezi štíty holašovických selských domů, kde se celý děj odehraje. Celý sbor v lidových krojích, děti, kompars, lidové tance a samozřejmě příběh s dobrým koncem, zkrátka vše tak, jak si kdokoliv z nás představí Prodanou nevěstu, když zavře oči. Vidět Prodanou nevěstu v Holašovicích, to byl můj celoživotní divácký sen. O to více jsem šťastný, že se jej nyní mohu dotknout jako režisér,” vykresluje svou inscenaci šéf opery Tomáš Ondřej Pilař.

Improvizovaný nástup na scénu rovněž ve venkovském i venkovním provedení „Prodané nevěsty“

Opera a Malé divadlo zavítá v létě také na zámek Blatná. „Jsme rádi, že se sem můžeme po roce zase vrátit a navázat tak na naši spolupráci s rodinou Hildprandt-Germenis. Zámek Blatná je výjimečné místo, které našim inscenacím propůjčuje jedinečnou atmosféru. A jak jsme se přesvědčili minulý rok, kombinaci divadla a zámecké zahrady diváci milují,” komentuje hraní na Blatné Lukáš Průdek. Letos v červenci promění Verdiho dramatická opera Nabucco (23. a 24. 7.) zámeckou zahradu ve starověký Jeruzalém.

V srpnu pak Malé divadlo na Blatnou přiveze ještě horké novinky letošní sezóny – tak trochu jinou klasiku Karkulka vrací úder a folklorní doku-drama kolem ohně Maryša: příběh vraha (20. a 21. 8.).

Na konec léta chystá opera na státním zámku Třeboň něco exkluzivního – do jeho komnat se na tři večery (20. – 22. 8.) vrátí tóny renesanční hudby, které zněly do uší šlechticům z Rožmberka už před čtyřmi sty lety. Na komentované hudební procházce doprovodí diváky šéf opery Tomáš Ondřej Pilař nebo zpěvák Lukáš Randák.

Foto: archiv JD

Gabriela Veselá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Oskara inspirovaly taneční hodiny

Vejde na Smíchově ten pravý? Švandovo divadlo uvede drama o lásce, dospívání, šikaně a upírech. Anděl tělocvikářem. A Buchta bude mít obchod se sladkostmi!

 Hru „Ať vejde ten pravý“, podle světoznámé předlohy, uvede, ještě před koncem sezóny, pražské Švandovo divadlo. Inscenaci, stojící na pomezí severské detektivky, upírské romance a psychologického dramatu režíruje Jan Holec, mladý divadelník s výborným renomé. V roli ústřední dvojice se představí dva nejmladší členové smíchovského souboru Denisa Barešová a Oskar Hes. Ti jsou známí publiku i ze svých filmových a televizních rolí. Dramatizace švédského románu od Johna Ajvide Lindqvista, který už dvakrát zpracovali i filmaři, bude mít českou premiéru 29. května ve Velkém sále Švandova divadla. Titul je zároveň hlavní novinkou „Léta ve Švanďáku“, na jehož programu se objeví 16. a 17. srpna.

Oskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který je ve škole terčem šikany. Se svou matkou žije v paneláku na předměstí. Eli (Denisa Barešová) je zvláštní dívka, která se přistěhuje naproti. Vypadá zanedbaně a přes den nikdy neopouští byt. Oba mladé vyděděnce to k sobě táhne, zatímco okolím otřásá série tajemných zločinů. Z koho nebo z čeho je ale potřeba mít strach? Odkud Eli přišla a kdo je Hakan, její ochránce?

Upír, láska, násilí a blízkost

Režiséra Jana Holce nejvíc upoutal silný příběh nabízející divákovi hned několik přitažlivých žánrů. „Důležitou roli tu hraje motiv upíra. Nejedná se však o klasický horor. Lindqvistův upír je oduševnělý a spíše hledá pochopení v lidském světě. I naším hlavním tématem je spíše lidská jinakost a krize identity,“ vysvětluje režisér Jan Holec, respektovaný umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, který už ve Švandově divadle nastudoval Fassbinderovu hru Kočkožrout. „,Ať vejde ten pravý´ je zkrátka napínavý, originální a také velmi jímavý a láskyplný příběh. Samozřejmě se zabývá i upírským vražděním, ale mnohem trýznivější je přítomná šikana. Fyzická i psychická. Lidská krutost je schopna předčít tu upírskou,“ dodává režisér.

S tím souhlasí i dramaturg David Košťák: „Drama zasazené do 80. let 20. století řeší téma násilí a rozplétá se ve stylu severských detektivek. Téma izolace a ztráty vazeb, kdy se lidé před obcházejícím nebezpečím pokusí uzavřít do svých příbytků, nabízí s dneškem nečekané, silné paralely. Podobně rezonuje i selhávání autorit, které nejsou schopné těm slabším a vystrašeným poskytnout bezpečné zázemí. Je jen málo titulů, které pojednávají o šikaně tak naléhavým způsobem. Příběh s fantaskními motivy a zajímavě pojatými postavami je však podle mého především psychologickým dramatem o dospívání a potřebě lidské blízkosti,“ naznačuje dramaturg.

Oskar Hes hraje Oskara

Šikana a monstrum

Ústřední postavou příběhu je Oskar, dospívající chlapec vyrůstající bez opory dospělých. Jeho hraje nejmladší člen hereckého souboru Oskar Hes. „Jeden ze silných motivů, který se v příběhu objevuje, je šikana. Šikana, o které se tak nějak na škole ví, ale nikdo ji aktivně neřeší. Ono se totiž většinou neví jak. I ze svých vlastních zkušeností mohu říct, že se jedná o opravdu frustrující problém. V případě Oskara mě děsí hlavně jeho pocit nikdy nekončícího utrpení,“ říká Oskar Hes. Ten se při ztvárnění své role soustředil hodně na Oskarovo fyzické vzezření. „Celý život se hýbu a už od školy na nás při tanečních hodinách apelovali, abychom správně drželi tělo. Tuto připomínku si držím dodnes a snažím se hýbat a vypadat esteticky. Oskar žádnou taneční ani pohybovou průpravu nemá, a proto by tak ani neměl působit,“ říká herec.

Téma násilí v mezilidských vztazích oslovilo i Denisu Barešovou. „Nejvíc mě děsí, jak moc jsme schopni ubližovat někomu slabšímu a kolik toho člověk dokáže vydržet. Není to nic, co bych nevěděla, ale pokaždé to se mnou zacloumá,“ říká herečka, která se objeví v úloze věčně mladé upírky Eli.

Denisa Barešová v roli Eli

Svou postavu přesto nevnímá jako monstrum. „Za monstrum považuji někoho, kdo vědomě a záměrně škodí a páchá zlo. Sám si ho vybírá. Eli si své upírství nevybrala a snaží se přežít za každou cenu, bohužel k tomu potřebuje lidskou krev. Snaží se to však dělat tou nejmírnější cestou. Eli není v první řadě upír, ale bytost s emocemi a lidskými vlastnostmi,“ je přesvědčena Denisa Barešová a chválí si spolupráci se svým hereckým kolegou Oskarem Hesem, což je podle ní „skvělý, připravený a talentovaný herec.“

Mladý pár doplní Tomáš Petřík v roli dívčina opatrovníka Hakana a Marie Štípková v úloze bezradné Oskarovy matky. Detektiva Halmberga ztvární Jan Grundman, Oskarovy kruté spolužáky Mickeyho a Johnnyho ztělesní sehraná herecká dvojice Jacob Erftemeijer a Tomáš Červinek. Pana Avilu, tělocvikáře přehlížejícího bezpráví, hraje Matěj Anděl, jako samotářský majitel obchodu se sladkostmi se představí Petr Buchta.

Inspirace filmem

Výtvarník inscenace Ján Tereba využil při tvorbě scénografie točnu, umožňující střídat různá prostředí s téměř filmovou lehkostí. V duchu severských krimi se na scéně uplatňuje i sníh a krvavé efekty. A severskou vintage estetikou, známou z populárních skandinávských seriálů, jsou inspirované také kostýmy. Poetickou a křehkou osobní rovinu vyprávění podtrhne instrumentace oceňovaného skladatele Jiřího Hájka, známého prací i pro film. „Diváci se mohou těšit na speciální vizuální efekty, a především na filmové masky, s nimiž se musí vypořádat maskérky Švandova divadla. S upírským žánrem se přeci jen na jevišti nesetkávají každý den. A autor si pro ně připravil větší výzvy, než je jen pár kapek krve,“ láká na představení dramaturg David Košťák.

Jan Grundman

Po premiéře 29. května následují první tři reprízy za speciální vstupné (31. května, 14. a 15. června) a diváci poté titul uvidí i o prázdninách: v rámci Léta ve Švanďáku je naplánován na 16. a 17. srpna.

Více informací na webu: www.svandovodivadlo.cz

 

                                       

Foto: Patrik Borecký

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN