AITOR BASAURI: „The Clown Journey“

BuranTeatr zve na víkendový workshop 19. a 20. června v Brně. Slibuje i cestu „do magického neznáma“. Přihlaste se do 5. 6.

V rámci víkendového workshopu vás Aitor Basauri zavede tam, kde žijí klauni – do „míst, kde nevíte”. Tam se klauni zdržují. A snaží se být šťastní a skvělí. Stejně tak prožívají trápení, strach a vzrušení, které jim toto neznámo přináší.

Jak říká Aitor: „Hledání svého vlastního klauna je nekonečné…” Takže prostřednictvím her a cvičení budete objevovat báječné, děsivé, ale vzrušující místo ve světě kde „nevíte” a když budete mít pocit, že už tam jste, posunete se ještě o kousek dál. Abyste v „magickém neznámu“ dokázali být už pořád.

Jakmile jsou klauni spokojeni ve svém „nevědění”, může se objevit jejich touha nebo sen. A ten se přetaví do představení, které připraví pro své blízké v hledišti.

Klauni se objevují na těch nejnečekanějších místech, ale jejich opravdovým domovem je divadelní jeviště. Existují pouze za přítomnosti publika, tak pojďte společně zkoumat a objevovat cestu klauna na scéně.

Ve dvojicích, trojicích nebo sólo si klauni a klaunky na workshopu připraví námět, který diváky rozesměje. Najdou si partnery, aby společně vytvořili vtipný skeč na základě společného tématu, který následně předvedou ostatním.

Praktické informace:

Kdy?

19. a 20. 6. 2021

19. 6. 2021 10.00–16.00 (with break for lunch)

20. 6. 2021 10.00 – 16.00 (with break for lunch)

Kde?

BuranTeatr, Kounicova 20, Brno

Ceny:

Plná cena: 4 600 Kč

Student: 3 600 Kč (DAMU; JAMU; studenti jiných škol praktických oborů ve sféře a oblasti scénických, múzických umění; NUTNOST ZASLAT POTVRZENÍ O STUDIU NA: klaudia.klembarova@buranteatr.cz)

Donátor: 5 600 Kč

Stipendijní cena: 3 600 Kč (Stipendijní místa budou otevřena na základě počtu donátorských míst. Uchazeči o toto stipendium jsou povinni nás před registrací kontaktovat na adrese: klaudia.klembarova@buranteatr.cz se žádostí a motivačním dopisem.)

Rezervace:

Vaše rezervace je platná po zaplacení nevratné základní zálohy 1 800 Kč; Donátorské zálohy 2 100 Kč nebo plné ceny.

V případě zrušení workshopu z důvodu opatření spojených s pandemii koronaviru COVID-19, Vám záloha bude vrácena.

Druhá část platby proběhne 14 dní před workshopem.

Na workshop je možné se registrovat do 5. 6. 2021!

Registrace: https://bit.ly/3fmlgg2

Workshop bude v angličtině.

V případě dalších dotazů pište na: klaudia.klembarova@buranteatr.cz.

Aitor Basauri

Aitor Basauri je předním a jedním z nejvyhledávanějších lektorů klaunérie a fyzické komedie na světě. Pravidelně učí pokročilé workshopy přes Spymonkey v Londýně, New Yorku, Berlíně, Los Angeles a jinde. A také učí pro organizaci Zdravotní klaun v Německu, Rakousku a Francii.

Je jedním z uměleckých ředitelů a performerů v komediální a klaunské divadelní skupině Spymonkey, sídlící v anglickém Brightonu. Tu, společně s ním, zakládali Toby Park a Petra Massey v roce 1997. Jejich temná a někdy hraniční fyzická komedie má dle The Houston Chronicle základy „někde mezi Monty Pythonem, Marx Brothers a Samuelem Beckettem”. Basauri hrál či se objevil v nespočtu představení ve všech koutech planety. Roku 2000 ve španělském Bilbau vytvořil svoji vlastní divadelní skupinu Punto Fijo. Jeho životopis zahrnuje i množství režijních počinů (mimo jiné i „Hondycops” pro Squadra Sua v České republice v roce 2015).

Více informací na: https://www.spymonkey.co.uk/biogs.html.

Sdílet

Více informací na: https://www.buranteatr.cz/

 

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Letos „Letní Letnou“ ovládnou akrobaté z Francie

Přivezou napětí, radost i adrenalin. Diváci uvidí hned čtyři zahraniční hvězdy! Tradiční festival v současném roce proběhne od 12. do 18. srpna.

Po loňské light verzi přináší 18. ročník festivalu „Letní Letná“ opět nabitý program, plný zahraničních hvězd nového cirkusu. Tomu dominují čtyři francouzské soubory. Celý festival adrenalinově zahájí provazochodkyně Johanne Humblet, která na Open Air scéně vysoko nad hlavami diváků zdolá jeden risk za druhým. A opakovaně překoná sebe samu. Novocirkusový film noir přiveze hlavní hvězda festivalu, soubor Cirque Le Roux, vyprodávající sály po celé Evropě. Akrobaté Compagnie 100Issues propojí ve svém představení nový cirkus, japonskou mangu i Bollywood. Strhující jízdu, v podobě akrobacie, vrhání nožů, ale i zpěvu, předvede ve své show soubor Cirque La Compagnie. Fanoušky festivalu tak čeká léto jako za starých dobrých časů, plné toho nejlepšího, co česká i zahraniční novocirkusová tvorba nabízí. Vstupenky jsou k dispozici na webu festivalu.

Když jsme v roce 2004 začínali, upřímně jsem věřil, že nový cirkus přináší lidem radost. Věřil jsem, že má budoucnost, a že má smysl o tom přesvědčovat širší publikum. Mé přesvědčení trvá, v tuto dobu víc než kdy dřív. Proto jsme do Prahy opět pozvali ty nejlepší ze světa nového cirkusu a divadla. Pojďte si s námi užít cirkusový piknik s výhledem na celou Prahu a podpořit kulturu po krušných časech,“ říká Jiří Turek, ředitel Letní Letné.

Soubor Compagnie 100Issues s nejnovějším představením „Don’t Feed The Alligators“

Letos „Letní Letnou“ zcela ovládnou francouzské soubory. První host Cirque Le Roux ne pravidelným divákům festivalu neznámý. Všechna svá představení v roce 2016 na Letné vyprodal do posledního místa. Artisté se opět inspirovali filmovou tvorbou, tentokrát ze 70. let 20. století a přivezou představení, které je poctou filmu i současnému cirkusu.  „Deer in the Headlights vypráví příběh rodiny, ztráty a života skrze výstřední a komické intriky. Šest umělců předvádí stojky, hand to hand akrobacii a napjaté akrobatické kousky, ve kterých se spojuje fyzické riziko s humorem a emocionální hloubkou. Uskupení Cirque Le Roux vyprodalo s tímto představením sály na skotském festivalu Edinburgh Fringe a bylo nominováno na divadelní cenu Total. V Paříži na tuto show přišlo 50 000 diváků a získalo ocenění Étoile du Parisien.

Po úspěchu Tatiany-Mosio Bongonga, která v roce 2019 přešla po laně přes Vltavu, přijíždí do Prahy další provazochodkyně – Johanne Humblet, ze souboru Les Filles Du Renar Pâle. Její představení „Résiste, bude velkolepým zahájením festivalu. A návštěvníci jej zhlédnou pod širým nebem na Open Air scéně. Francouzská rebelka v něm opakovaně překonává samu sebe. Za zvuku hudby kráčí po nestabilním laně, kde následuje jeden risk za druhým. A divákům se tají dech při každém jejím kroku. Přijďte si pro dávku adrenalinu.

Třetí francouzský soubor, Compagnie 100Issues, přijede s nejnovějším představením „Don’t Feed The Alligators, které si s humorem troufá na téma smrti. Zapomeňte na tradiční cirkus. Devět artistů svolává uprostřed šapitó směs cirkusu, mangy, antropologie a Bollywoodu. Troufalí a převratní Compagnie 100Issues kombinují pohyb, pouliční umění, tanec a hudbu. Představení se zabývá mýty, kterými je smrt obklopena, s lehkostí a humorem nového cirkusu.

L’Avis Bidon francouzsko-švýcarského souboru Cirque La Compagnie slibuje podívanou na pomezí prvotřídního cirkusu a grotesky. Čtveřici akrobatů pohání čistý adrenalin; skáčou, padají, vrhají nože a zpívají jako o život. Vyjadřují tím svůj vnitřní neklid vůči celému světu. Artisté své vystoupení prošpikovali také momenty s komorní atmosférou, kdy mají publikum doslova na dosah. S diváky tak mohou intenzivně a interaktivně sdílet své emoce, akrobatické kousky i smysl pro humor. Představení vzniklo roku 2017. A od té doby sklízí úspěchy na nejrůznějších festivalech. Proto není divu, že jej BIAC Marseille, jeden z nejprestižnějších francouzských novocirkusových festivalů, vybral pro „Letní Letnou“ jako francouzského favorita.

Cirque Le Roux

Hlavní zahraniční hosté jsou odtajnění, program „Letní Letné“ však skrývá ještě nejedno překvapení. Včetně toho nejlepšího z české novocirkusové scény.

Organizátoři chtějí návštěvníkům festivalu vynahradit loňský light ročník a stále jednají s dalšími soubory z Čech i zahraničí a pracují na bohatém doprovodném programu pro děti i dospělé.

Letní Letná“ se uskuteční od 12. do 31. srpna 2021 v pražských Letenských sadech. Vstupenky na jednotlivá představení jsou již nyní k dostání na webové stránce festivalu.

Další informace o „Letní Letné“ najdete také na Facebooku a Instagramu.

Foto: archiv LETNÍ LETNÉ

Nikola Lörinczová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Povídání nejen o tanci s ANDOREM ŠÁNDOREM, generálem v záloze a bezpečnostním poradcem

„Rozvědčík, který se nevyhne boji, je špatný rozvědčík. Bojové umění mě moc nebere. Kdybych žil znovu, tančil bych!“

 
Generála v záloze,  Andora Šándora,  jsem zastihla jako vždy v práci a při  plném nasazení. Ale přesně tak, jak ho známe z televizních obrazovek, vždy usměvavý, nabitý energií, přitažlivý, jen   lehce poznamenal, že má asi 1500 vzkazů…. Smutně jsem vydechla a odtušila, že rozhovor nebude úplně snadný. Jenže Andor  Šándor se usmál a zavzpomínal na svá léta, kdy začal tančit. A právě tyto vzpomínky Vám, milí čtenáři, právě  přinášíme! 

Máte, coby generál v záloze, vztah k tanci?

Já jsem zažil taneční v Moravské Třebové, to bylo ve 3. ročníku, odhaduji tak rok 1975. Tancovali jsme s dívkami z místní školy, myslím zemědělské, ale byly tam i ostatní dívky z Moravské Třebové. To byl pro mě obrovský zážitek a byl jsem nadšený.“

Tedy obrovský zážitek byly dívky anebo ten tanec?

Přece všechno dohromady!“

S mikrofonem v Pelhřímově

A co Vás ještě napadne při slově „taneční“?

Když moje sestra chodila do tanečních o rok později, pojaly to s mojí mamkou tak, že ona měla 18 šatů, ale já jsem si vystačil s jedněmi bílými rukavicemi za 40,- korun, které jsem vždy přepral. A tančil jsem v uniformě! Musím říct´, že jsem kluky učil i kroky, třeba při tancích jive nebo cha-cha jsem jim dělal i ,ženskou´! Miluji klasické tance, to mi učarovalo, je to nádherné, ale velice obdivuji i latinu. Jenže latina je už pro mě taková ,skoro akrobacie´, je to překrásné, ale přiznám se, že já ji nevnímám už jako tanec v pravém smyslu slova. Pořád se raději podívám na quickstep, který je rychlý, ale je to zkrátka tanec. Možná mě za tato slova někdo nebude mít rád, ale říkám, co cítím. A mně se prostě klasika líbí mnohem více. Latina je ohromující, ale je to takové určité ,spartakiádní cvičení´! A také si ještě vzpomínám, že jsem po tanečních chodil do tanečního kroužku manželů Křížových a vytancoval jsem si kategorii ,E´. Ale odešel jsem na vysokou školu a s tancem byl konec.“

Pokud chcete zasadit ještě hlubší ránu moderním tanečníkům a být ještě více neoblíbený u čtenářů TANEČNÍHO MAGAZÍNU, což takhle moderní tanec? Tanečník třeba chodí se záchodovou mísou na hlavě… Tak to by se Vám nelíbilo?

Ne. Když přijde klavírista ke klavíru, zvedne víko, 3 minuty čeká a odejde, tak se nebudu tvářit jako idiot, že je to úžasný, když úžasný to není. Je mi už skoro 64 let, tak mám přece právo na to mít konzervativní názor! Mám zkrátka rád věci, které se spíše zabývají obsahem. A pokud tam žádný obsah není, tak se nebudu dokonce ani tvářit, že se mi to líbí.“

Sledujete taneční pořady?

Na Stardance se příliš nedívám. Moc ty soutěže nemusím, ale obdivuji Imricha Bugára, který tam působil jako tanečník. Všechno zvládl. Bylo vidět, že mu je disk bližší než tanec. Ale obdivuji tu odvahu,  že tito ,netanečníci´ do soutěže vůbec jdou. Když mám možnost, to už teď tedy často není, pak na plesech MO tančím. A vždy jsem rád tančil.“

Kdybyste mohl žít znovu, líbilo by se vám třeba bojové umění spojené s tancem? To by mohlo být pro vojáka zajímavé… Anebo ne?

Bojová umění už mě nechávají docela chladným, nějak mě to neláká. Přiznám se, že kdybych se mohl vrátit do let, kdy jsem mohl dělat taneční, tak bych vůbec neváhal a dělal bych to víc. Měl jsem to skutečně rád, bavilo mě to doopravdy a říkám to upřímně! Ne, že bych uměl tančit kdovíjak, tak to určitě ne. Ale těšilo mě to. Určitě bych se více věnoval tanci jako takovému. Jenže tenkrát to nebylo možné. My jsme skončili, šli jsme na vysokou školu do Vyškova a tam jsme se věnovali všemu jinému jenom ne tanci. Tanec a společenské chování po roce 1968? Soudruzi zatrhli ledacos a tanec vůbec nebyl ,na pořadu dne´. Nebylo tam ani s kým tančit. A nebylo ani kde. Já jsem se už ,nabojoval´ dost. A domnívám se, že rozvědčík, který musí bojovat, je zkrátka špatný rozvědčík. Děláte většinu času všechno pro to, abyste se vyhnuli konfliktu. Toto je vlastně moje myšlenka a postoj k boji. Nějakou sebeobranu jsem určitě dělal, ale jinak mi bojové umění nic moc neříká.“

Právě se ocitáme v česko-ruské krizi. Mohlo by se u nás třeba stát, (navíc přijdou rozvolnění striktních pandemických opatření, lidé vyrazí do tanečních klubů), že by třeba noční taneční kluby nebo i divadla byla ohrožena nějakým nesmyslným teroristickým útokem? A co by člověk v takovém případě měl dělat?“

Psychika lidí je, za více než rok života v pandemii, značně narušená, neříkám rozhodně, že u každého, ale o to více u některých. A nikdo neví, jak určitý jedinec může své emoce ‚ventilovat‘, až z něj opadne veškerý stres, který nashromáždil a dojde ke skutečnému uvolnění.

Jsem rozhodně vzdálen tomu, abych strašil, nechci říkat, že bychom se měli bát jít do divadla nebo tanečního klubu. Ovšem žijeme ve světě, který má daleko k perfektnosti, žádný takový ani neexistuje, a může se stát každému, že bude ve špatnou chvíli na špatném místě. Proti tomu není v zásadě žádná obrana, než to, že nechodím nebezpečí zbytečně vstříc. Například, nebudu jezdit na dovolené do rizikových oblastí. Snad najdu jiný způsob, jak si vyrábět adrenalin. Budu opravdu zodpovědný za to, co dělám, za své děti, za svou rodinu. Mám také pocit, že chodit do divadla po koronaviru bude zpestřené testy, čipy, pasy, deseti rouškami… Takže nevím, zda a jak si toto užijeme. Nebude to takové, jako jsme byli zvyklí.

Ale kultura, sport a jiné podobné vyžití může být jeden z dobrých ‚ventilů‘ jak se dostat zpátky do normálu. Asi 80 procent aktivit nám mocní vzali, teď nám vrátí 20 procent a ještě budeme šťastně tleskat. Myslím, že by se lidé měli snažit se maximálně rychle vrátit do normálu a dělat věci, které je bavily před tím.

To, co politici tady vytvořili, mám na mysli tvrzení, že žijeme ve válce s covidem, je nesmysl. Válka vypadá úplně jinak. Toto by vám jistě vysvětlili v Sýrii, Iráku, Afghánistánu nebo na jihovýchodní Ukrajině. Těch míst je na světě, bohužel, dost. Nechci tím pandemii nijak zlehčovat, ale nechtělo se po nás nic víc, než omezit pohyb, někteří nemohli bohužel pracovat, měli jsme mít roušku na obličeji a někdy sedět doma. To tedy není válka!! To jsou jen nějaká opatření, můžeme pochybovat a vést diskusi, zda byla správná či špatná, ale o válce nemůže být řeči! Ovšem politici situaci zdramatizovali svými výroky. To nebylo úplně šťastné.“

Ale připusťme – člověk se skutečně ocitne na špatném místě ve špatnou dobu. Třeba v tramvaji, v tanečním klubu, navíc dotyčný může být i lehce „ovíněný“, trošku přepracovaný…, či jinak společensky méně nebo více omámený… Je možné všimnout si něčeho, co by bylo nápadné i laikovi? Nebo nemáme žádnou šanci toto nebezpečí vůbec nějak zjistit?

Většinou si tito ,lehce přepracovaní a ovínění´ lidé nevšímají vůbec ničeho. Kluci možná koukají po holkách, chlapi po ženách a lidé v tramvajích si čtou, dívají se do mobilů či tabletů. Nejhorší je, že i při romantické večeři ve dvou oba hledí do svých mobilů, facebooků a všeobecně toto platí všude. Nevšímavost k okolí je poměrně značná.

Odpálit se do vzduchu náloží, kterou máte kolem těla, to není věc, kterou děláte běžně. Takže dá se říci, že uvidíte člověka, který je roztřesen a nadměrně se potí. Neumíme si vůbec představit, jak obrovská je to zátěž pro lidský organismus, tohle jsme sami nezažili, byť je ten člověk takříkajíc ,vymytý´ a ,má vymydlený mozek´, fyzicky a psychicky cítí. Takže jsou věci, které nás můžou anebo by měly upozornit. Vlastně, jde o jakékoli chování, které se vymyká běžnému standardu. Okamžitě bychom měli zpozornět. Nemyslím, že ihned zalehneme na matrace. Ale zbystřit bychom měli určitě. Měli bychom si zachovat naše právo svobody a hned raději odejít, než se s někým takovým dostávat do jakéhokoli bližšího kontaktu. A může jít třeba i ,jenom´ o to, že se někdo chová jako ,hulvát´. Značí to, že se brzy stane malér. Je dobré netrávit už čas na takovém místě a vyčkávat, než dojde k dalšímu a dalšímu problému.

Ale ne vždycky si toho lidé všímají, navíc takové chování podceňují.“

Vezmu-li v úvahu Vaši profesi, stál jste Vy sám někdy tváří v tvář nabité zbrani?

Já jsem prožil situaci, že jsem ,na sobě´ měl nájemného vraha, který nebyl fyzicky ke mně blízko. Věděl jsem, kde je, opravdu existoval, byl zkrátka ,z masa a kostí´, ale nestál přede mnou. Možná je tohle ještě horší, než když proti vám někdo skutečně stojí, protože tam se možná dovedete ubránit. Ale tohle byla pro mě opravdu velice nepříjemná věc.“

Andor Šándor je i spisovatelem

Co se Vám tehdy honilo hlavou?

Nebál jsem se nějak moc o sebe, ale nepodceňoval jsem to. Upřímně, já sám jsem si udělal opatření, abych se byl schopen bránit, ale nechtěl jsem, aby třeba někdo takový měl zájem jít proti mým dětem. Naštěstí ta hrozba po nějaké době pominula.

Nejhorší je ale, porovnám-li jiné věci. Tato popsaná hrozba byla reálná, zakládala se na určitém vyšetřování. Kdežto média opakují každý rok dvakrát až třikrát, v souvislosti se soudním líčením, jak bývalý šéf vojenské rozvědky měl být zavražděn. Zákonitě si říkáte, když toto pořád někde opakují dokola, že se může najít ,člověk´, který se  tom zhlédne a půjde a bude chtít vraždit. Slyšel jsem prohlášení jednoho člověka nejmenované organizace – to jsem se tedy dozvěděl zprostředkovaně – ten dotyčný řekl: ,Škoda, že se to vrahovi nepovedlo.´ Pak už tedy opravdu nevíte, co si o takovém člověku myslet. Protože i jako legrace je toto tvrzení dost hloupé.

Z toho odvozuji, že jsou mezi námi lidé, kteří žijí na okraji společnosti, nic o nich nevíme a oni nepřemýšlí. Nevíme vůbec nic o jejich zdravotním ani duševním stavu. Tito lidé mají nějaký svůj vnitřní život. Vůbec není neobvyklé, že spáchají teroristický útok jen a jen kvůli tomu, že si přečetli podobná tvrzení v médiích. A někdy tomu může být i v knížce! Bohužel se najdou i takoví, kteří se četbou mohou skutečně inspirovat. Pro mne tedy tento fakt představuje dost velký problém.“

Nezáviděníhodné. Ale raději zpět k tanci. Jak byste zareagoval, přistála-li by Vám v mailu nabídka tančit ve StarDance?

(Smích) „Trošku exhibicionista jsem a ani se tím netajím, opravdu nejsem žádný introvert. Od osmi let jsem hrál na housle, hraji na bicí, mám za sebou řadu mediálních vystoupení před lidmi… Nabíjí mě to. Určitě bych to vzal jako výzvu. A šel bych do toho!“

Tak možná se mají naši čtenáři na koho a co těšit :-)

Hodně štěstí a děkujeme za rozhovor

Foto: archiv Andora Šándora

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

 

Kreativně v Evropě

Srbská organizace hledá partnery pro svůj projekt v oblasti divadla

Artepunkt je nezávislá organizace umělců i umělkyň, věnujících se divadlu a vizuálnímu umění. Sídlí v Bělehradě, Oslu a Vídni. Hledá partnery pro svůj festivalový projekt.

TransTheatrics festival“ propojuje nezávislé divadelní společnosti ze západního Balkánu se zbytkem Evropy. Pandemie koronaviru odhalila problémy týkající se mobility těchto společností na kulturní mapě Evropy. Izolace nepodporuje nové transkulturní zkušenosti a ohrožuje životaschopnost menších organizací. Bez nového modelu fungování divadelních prostor, spolupráce, tvorby a samotných představení je přežití nezávislých umělců i umělkyň nemožné. Gentrifikace, post-kapitalistická společnost a různá politická směřování jednotlivých zemí Evropy pošlapávají prostory nezávislého divadla.

TransTheatrics festival pracuje na lepší domluvě mezi jednotlivými divadelními prostory, buduje sdílenou činnost a nové modely fungování. Ideou festivalu jsou na spolupráci založené projekty na míru ušité nezávislým divadlům a malým organizacím.

Organizace Artepunkt zároveň hledá projekty v oblasti divadla, festivalů, digitálního a performativního umění, umění a technologií, vzdělávání, street artu, uměleckých publikací a komiksů, kterým by mohla být partnerem.

Jedná se o organizaci, která usiluje o financování z programu Kreativní Evropa Kultura, konkrétně v rámci výzvy na projekty evropské spolupráce 2021 (vyhlášení výzvy očekáváme v dubnu). Pro bližší představu se můžete podívat na materiály z poslední výzvy či projít databázi podpořených projektů.

Ozvěte se nejpozději do 10. 7. 2021.

https://www.facebook.com/ARTEPUNKT

Sdílet

Kontakt: Dejan Jankovic,

Mail: i.am@dejanjankovic.com,

Telefon: +381600294329

Mail hlavní kancelář: artepunkt@gmail.com

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN