Letos „Letní Letnou“ ovládnou akrobaté z Francie

Přivezou napětí, radost i adrenalin. Diváci uvidí hned čtyři zahraniční hvězdy! Tradiční festival v současném roce proběhne od 12. do 18. srpna.

Po loňské light verzi přináší 18. ročník festivalu „Letní Letná“ opět nabitý program, plný zahraničních hvězd nového cirkusu. Tomu dominují čtyři francouzské soubory. Celý festival adrenalinově zahájí provazochodkyně Johanne Humblet, která na Open Air scéně vysoko nad hlavami diváků zdolá jeden risk za druhým. A opakovaně překoná sebe samu. Novocirkusový film noir přiveze hlavní hvězda festivalu, soubor Cirque Le Roux, vyprodávající sály po celé Evropě. Akrobaté Compagnie 100Issues propojí ve svém představení nový cirkus, japonskou mangu i Bollywood. Strhující jízdu, v podobě akrobacie, vrhání nožů, ale i zpěvu, předvede ve své show soubor Cirque La Compagnie. Fanoušky festivalu tak čeká léto jako za starých dobrých časů, plné toho nejlepšího, co česká i zahraniční novocirkusová tvorba nabízí. Vstupenky jsou k dispozici na webu festivalu.

Když jsme v roce 2004 začínali, upřímně jsem věřil, že nový cirkus přináší lidem radost. Věřil jsem, že má budoucnost, a že má smysl o tom přesvědčovat širší publikum. Mé přesvědčení trvá, v tuto dobu víc než kdy dřív. Proto jsme do Prahy opět pozvali ty nejlepší ze světa nového cirkusu a divadla. Pojďte si s námi užít cirkusový piknik s výhledem na celou Prahu a podpořit kulturu po krušných časech,“ říká Jiří Turek, ředitel Letní Letné.

Soubor Compagnie 100Issues s nejnovějším představením „Don’t Feed The Alligators“

Letos „Letní Letnou“ zcela ovládnou francouzské soubory. První host Cirque Le Roux ne pravidelným divákům festivalu neznámý. Všechna svá představení v roce 2016 na Letné vyprodal do posledního místa. Artisté se opět inspirovali filmovou tvorbou, tentokrát ze 70. let 20. století a přivezou představení, které je poctou filmu i současnému cirkusu.  „Deer in the Headlights vypráví příběh rodiny, ztráty a života skrze výstřední a komické intriky. Šest umělců předvádí stojky, hand to hand akrobacii a napjaté akrobatické kousky, ve kterých se spojuje fyzické riziko s humorem a emocionální hloubkou. Uskupení Cirque Le Roux vyprodalo s tímto představením sály na skotském festivalu Edinburgh Fringe a bylo nominováno na divadelní cenu Total. V Paříži na tuto show přišlo 50 000 diváků a získalo ocenění Étoile du Parisien.

Po úspěchu Tatiany-Mosio Bongonga, která v roce 2019 přešla po laně přes Vltavu, přijíždí do Prahy další provazochodkyně – Johanne Humblet, ze souboru Les Filles Du Renar Pâle. Její představení „Résiste, bude velkolepým zahájením festivalu. A návštěvníci jej zhlédnou pod širým nebem na Open Air scéně. Francouzská rebelka v něm opakovaně překonává samu sebe. Za zvuku hudby kráčí po nestabilním laně, kde následuje jeden risk za druhým. A divákům se tají dech při každém jejím kroku. Přijďte si pro dávku adrenalinu.

Třetí francouzský soubor, Compagnie 100Issues, přijede s nejnovějším představením „Don’t Feed The Alligators, které si s humorem troufá na téma smrti. Zapomeňte na tradiční cirkus. Devět artistů svolává uprostřed šapitó směs cirkusu, mangy, antropologie a Bollywoodu. Troufalí a převratní Compagnie 100Issues kombinují pohyb, pouliční umění, tanec a hudbu. Představení se zabývá mýty, kterými je smrt obklopena, s lehkostí a humorem nového cirkusu.

L’Avis Bidon francouzsko-švýcarského souboru Cirque La Compagnie slibuje podívanou na pomezí prvotřídního cirkusu a grotesky. Čtveřici akrobatů pohání čistý adrenalin; skáčou, padají, vrhají nože a zpívají jako o život. Vyjadřují tím svůj vnitřní neklid vůči celému světu. Artisté své vystoupení prošpikovali také momenty s komorní atmosférou, kdy mají publikum doslova na dosah. S diváky tak mohou intenzivně a interaktivně sdílet své emoce, akrobatické kousky i smysl pro humor. Představení vzniklo roku 2017. A od té doby sklízí úspěchy na nejrůznějších festivalech. Proto není divu, že jej BIAC Marseille, jeden z nejprestižnějších francouzských novocirkusových festivalů, vybral pro „Letní Letnou“ jako francouzského favorita.

Cirque Le Roux

Hlavní zahraniční hosté jsou odtajnění, program „Letní Letné“ však skrývá ještě nejedno překvapení. Včetně toho nejlepšího z české novocirkusové scény.

Organizátoři chtějí návštěvníkům festivalu vynahradit loňský light ročník a stále jednají s dalšími soubory z Čech i zahraničí a pracují na bohatém doprovodném programu pro děti i dospělé.

Letní Letná“ se uskuteční od 12. do 31. srpna 2021 v pražských Letenských sadech. Vstupenky na jednotlivá představení jsou již nyní k dostání na webové stránce festivalu.

Další informace o „Letní Letné“ najdete také na Facebooku a Instagramu.

Foto: archiv LETNÍ LETNÉ

Nikola Lörinczová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Těšit se lze bez omezení!

»Letní Letná« připravuje již svůj osmnáctý ročník. Lexikon cirkusových kouzel dovezou akrobaté z Velké Británie. Chystá se světová premiéra!!!

Vyhlídky pro kulturu se neustále mění. Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla „Letní Letná“ ale věří, že je přesto pořád na co se těšit. S optimismem proto pokračuje v přípravách osmnáctého ročníku. V předprodeji už jsou lístky na první potvrzenou zahraniční hvězdu. Po šesti letech a velkolepém úspěchu se do Prahy vrátí jeden z nejznámějších britských novocirkusových souborů NoFit State Circus. Nejen jejich představení „LEXICON“, ale i další soubory a především návštěvníky přivítá šapitó na pražské Letné. A to od 12. do 31. srpna 2021. První vstupenky jsou v prodeji.

Festival „Letní Letná“ koncentruje do necelých tří týdnů to nejlepší z tuzemského i zahraničního nového cirkusu, ale také divadla a hudby. Co do rozsahu ve svém žánru ojedinělá tuzemská přehlídka se ale v roce 2020 vlivem koronavirové pandemie musela – jako většina dalších kulturních akcí – velmi uskromnit. Pořadatelé přesto nechtěli příznivcům nového cirkusu tradiční letní podívanou odepřít, připravili proto alespoň „light verzi“. Navzdory překážkám nabídl program v srpnu během osmi dnů na sedmdesát představení, včetně světové premiéry. Za cirkusovými zážitky se na Letnou vydalo 25 tisíc diváků.

Přesto nezbylo než část programu přesunout na rok 2021. Čekání určitě bude stát za to. „Prvním oznámeným souborem je světoznámý NoFit State Circus,“ potvrzuje zvučné jméno v programu ředitel festivalu Jiří Turek. Akrobaté z britského ansámblu své umění českému publiku představili před šesti lety, tentokrát přivážejí odvážnou, smyslnou a velmi současnou variaci na tradiční cirkusový zážitek. Představení „LEXICON“ v režii Firenzy Guidi vypráví o minulosti, přítomnosti i budoucnosti cirkusu, přičemž mísí akrobatické výkony s filmovými obrazy a živou hudbou.

Zahraniční recenze chválí „nadčasovou radost“ a inscenaci, která „hýří hravostí, kouzlí s odkazy na historii a boří jakoukoliv hierarchii“. Britský list The Guardian o LEXICONU“ napsal: „Je skvělé vidět klaunství založené přímo na jednotlivých disciplínách – žonglování rozpálené planoucími pochodněmi nebo tři muži vedoucí nesmyslný boj a točící se v kruzích cyr wheel. Balancování na rukou za zvuků chytlavé hudby klezmer je zábavné a truchlivé zároveň.Diváky Letní Letné zabaví NoFit State Circus svou novocirkusovou učebnicí poprvé 13. srpna a poté téměř každý večer až do konce osmnáctého ročníku festivalu.

Jiří Turek věří, že se návštěvníkům Letní Letné podaří příští rok vynahradit i další program, který nebylo možné letos, kvůli koronaviru, uskutečnit. „V tuto chvíli jsme ve spojení se soubory z minulého roku,“ ujišťuje. „Uvidíme, jak se bude celá situace dále vyvíjet. Dramaturgie je vázaná na různé další novocirkusové přehlídky,“ dodává ředitel.

Organizátoři počítají v roce 2021 s plnohodnotným programem. Nicméně i přes naději, že se vše podaří, jsou si vědomi, že také do osmnáctého ročníku by mohla zasáhnout pandemie.

Změny nastanou v případě, že budeme muset následovat státní bezpečnostní opatření,“ připouští Jiří Turek. Z letošní „odlehčené verze“ si odnáší nejen zkušenost, jak lze v takovém případě program přizpůsobit, ale také inspiraci v podobě „open air stage“. „Rádi bychom ji pro příští rok udrželi, ale uvidíme, jak vše půjde programově skloubit,“ plánuje ředitel festivalu, že by venkovní scéna mohla zůstat i nadále součástí programu.

Foto: František Ortman a archiv

Nikola Lörinczová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Cenu předával významný psychiatr!

Divadelní hrdinové oceněni ve Studiu Hrdinů. Ceny Česká divadelní DNA jsou rozdány. Začal 18. festival Malá inventura.

Na koho se tentokrát dostalo? Na Asociaci nezávislých divadel ČR, režiséra Jakuba Čermáka se spolkem Depresivní děti touží po penězích a Divadlo X10. Ti se stali držiteli cen Česká divadelní DNA za mimořádný počin na poli nového divadla. Cenu za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla získal časopis Svět a divadlo a Cenu za mimořádnou podporu a prezentaci české kultury v zahraničí obdržela zakladatelka a ředitelka Tance Praha a osobnost divadla PONEC – Yvona Kreuzmannová. Předání cen Česká divadelní DNA, které se udílejí každé dva roky jako projev úcty výrazným osobnostem, zahájil ve čtvrtek 20. února 2020, ve Studiu Hrdinů, 18. ročník festivalu Malá inventura.

Celým večerem nás na dětsky hravé, až folklórně laděné, scéně provázel Jirka Šimek se Sárou Arnsteinovou ze známé skupiny Ufftenživot.

Významným prvkem celého programu byly nápadité filmové předtáčky, promítané v zadní projekci. Nebyly pouze vtipné, ale i místy informačně hodnotné. Trochu opomíjené zústaly samotné ceny jako artefakt. Jsou dílem mladé talentované designérky Ivy Tattermuschové z firmy TABLO.

Dvojice moderátorů také odbourala zbytečný patos a pel oficiality, který obvykle obdobné akce provází. Kriticky však musím poukázat, že občas byl jejich humor trochu „mimo mísu“. Jak jsem mimoděk uslyšel v hledišti, mohl jej občas ocenit pouze jejich rodič anebo někdo totálně pod vlivem…

 

Tak se asi nejvtipnějším momentem večera stalo předávání jedné z cen psychiatrem a sexuologem MUdr. Martinem Hollým, MBA., ředitelem pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích. Ten si vysloužil, vedle velké osobnosti Yvonny Kreuzmannové, největší potlesk na otevřené scéně.

Lepší otvírák festivalu jsme si nemohli přát. Kromě předávání cen si totiž uděláme inventuru toho, jak se nám vede. A to se nestává často,“ uvedla Adriana Světlíková, ředitelka festivalu Malá inventura. „Je dobré nastavit si zrcadlo, ale také do něj nechat nahlédnout ostatní,“ dodala.

Seznam a charakteristika laureátů cen DNA:

Asociace nezávislých divadel ČR vzešla z potřeby vlastní profesní platformy, která by formulovala otázky smyslu a postavení nezávislého divadla napříč žánry. Během posledních dvou let prokázala schopnost reagovat na společenská témata rezonující na poli kultury a výrazně apelovala na kontinualitu politických rozhodnutí. Nezávislé divadlo tak získalo komunikátora s veřejnou správou, obhájce zájmů vlastních členů asociace, ale i partnera pro další profesní organizace. Vznik AND ČR výrazně přispěl ke zviditelnění nezávislého kulturního sektoru na úrovni místních samospráv i státu.

Jakub Čermák (ze souboru Depresivní děti touží po penězích) s oblibou experimentuje s klasickými tématy a jejich zpracováním. Provokující nadsázka oslovuje mladší publikum, které si tak snáze nachází cestu k české dramatice. Širší a odbornou veřejnost mohou jeho inscenace nalákat na precizní práci s divadelním prostorem, kostýmy i hudbou, střídání inscenačních stylů, četné výpůjčky a odkazy na moderní archetypy i popkulturu, které však překračují hranice postmoderního obalu. V neposlední řadě ale Čermák vyniká také prací s neherci. Ti zdařile sekundují hlavním protagonistům. Vzniká divadlo vysoce osobní i universální zároveň, kde se klasika potkává se současným experimentem.

Divadlo X10  otevřená platforma pro současné divadlo dokázalo zúročit svůj nedobrovolný přesun do centra Prahy nad očekávání. Za dva roky plnohodnotného fungování v prostorách Domu uměleckého průmyslu – DUP39, se „X10“ stalo vyhledávaným centrem pro současné progresivní formy divadla i další druhy živého umění. Divadlo X10 cíleně vyrovnává nedostatek prostor pro současné živé umění v Praze a aktivně vystupuje ve prospěch jeho advokacie. Ve vlastní tvůrčí činnost přenáší ojedinělou a propracovanou dramaturgii a udržuje současné divadlo otevřené pro novou generaci talentovaných tvůrců.

Časopis Svět a divadlo slaví třicet let existence zasvěcené světu divadla a divadlu světa. Kromě analytických a profilových textů o divadle se věnuje i širším tématům, estetického, politického a filosofického rázu. Publikuje v prvním českém vydání původní či přeložená dramatická díla a udílí „Cenu Ferdinanda Vaňka“. Pravidelně a zasvěceně informuje o divadelním dění v kontextu širších evropských či světových souvislostí. Časopis stál u zrodu „Mezinárodního festivalu divadlo“ v Plzni a v průběhu let jím prošla řada významných osobností českého divadla. Mimořádnou redakční činností pěstuje tento titul dlouhodobě kvalitní uměleckou kritiku.

Yvonna Kreuzmannová

Yvona Kreuzmannová je jednou z nejvýraznějších osobností české taneční kultury. Razantně se zasazuje o propojování české kultury s okolním světem. Reprezentuje Českou republiku na prestižních zahraničních akcích a je členkou mnoha významných mezinárodních organizací. Výrazně se angažuje v otázkách české kulturní politiky, kde uplatňuje své mnohaleté zkušenosti a inspiruje dobrými příklady ze zahraniční praxe. Yvona Kreuzmannová upevňuje mezinárodní vazby, stojí za nesčetnými příležitostmi mezinárodní spolupráce. V roce 2003 byla prezidentem Francie jmenována „Rytířkou řádu za zásluhy“. Ten tak ocenil její aktivní činnosti na poli mezinárodních kulturních výměn. Yvona Kreuzmannová výjimečným způsobem prezentuje i reprezentuje českou kulturu v zahraničí.

 

TANEČNÍ MAGAZÍN všem laureátům gratuluje a ostatním, méně šťastným, nominovaným přeje štěstí na další – již devatenácté – Malé inventuře.

Foto: Eva Smolíková a archiv Malé inventury

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Festivalový rozhovor s PETREM POLOU, uměleckým ředitelem festivalu Malá inventura:

„Zrcadlíme nezávislou divadelní tvorbu v Praze“

TANEČNÍ MAGAZÍN připravil téměř v předvečer osmnáctého ročníku úspěšného festivalu Malá inventura rozhovor s člověkem, co se jeho týká jeho programu a náplně, asi nejpovolanějším. Jeho uměleckým ředitelem PETREM POLOU. Přibližme si teď s ním blíž tuto divadelní přehlídku nezávislých souborů:

Blíží se divadelní festival Malá inventura, který organizuje kulturní organizace Nová síť. Tak se nabízí otázka, co bylo dříve: „slepice a nebo vejce“? Nová síť nebo Malá inventura?

Malá inventura letos slaví osmnáctiny a má tak před Novou sítí zhruba roční náskok. V každém případě festival i neziskovka mají za sebou řadu vývojových fází a domnívám se, že lidé stojící u založení by je dnes úplně nepoznali“

Který výtvarník je autorem nepřehlédnutelného loga a prezentace festivalu s kuřetem?

Autorem je svérázný výtvarník a grafik, který vystupuje pod uměleckým jménem Kakalík. Jeho žluté kuře je s festivalem už asi sedmým rokem.“

Jak vznikal první ročník festivalu? Na kolika scénách probíhal?

Historií festivalu znám jen zběžně, nebyl jsem u jeho založení. Původně vznikla Malá inventura z iniciativy spolku Motus, který provozoval (a dodnes provozuje) divadlo Alfred ve dvoře. V prvním ročníku šlo o prezentaci pěti představení, která na této scéně vznikla. A proto i ten název Malá inventura.“

Předpokládám, že se ty scény každým ročníkem rozrůstaly. Jakým způsobem je vybíráte? Pamatuji i třeba udergroundové prostory bývalé tiskárny na Letné…

Před dvěma lety jsme se rozhodli udělat trochu odvážný krok. Festival se rozrostl do současné podoby, kdy rámcově reprezentuje nezávislou autorskou tvorbu v Praze. Prostory v Praze vznikají a zanikají. Některé scény jsou spojené s festivalem téměř po celou jeho historii. Ty vznikající scény monitorujeme průběžně během roku. V posledních letech se nově přidaly např. Divadlo X10, po svém přesunu do centra města, Petrohradská kolektiv ve Vršovicích nebo Cross Attic v Holešovicích.“

Je složité zvládnout festival paralelně probíhající na několika scénách i logisticky? Máte na to nějaký originální recept?

Zárukou hladkého průběhu je sehraný tým a dlouholetá spolupráce s většinou festivalových scén. Nepřestává mě překvapovat, s jakou důsledností dokážou členky (máme téměř ženský kolektiv) týmu zpracovávat obrovský objem informací, které se na ně hrnou ze všech stran. Zejména ředitelka festivalu Adriana Světlíková a produkční hlavního programu Tereza Rybová svým výkonem připomínají superženy. Můj obdiv nicméně patří všem kolegyním a kolegům, kteří drží festival na uzdě.“

Jakým způsobem festival, předpokládám postupně, získával renomé u diváků, odborníků i potenciálních účastníků.

Tak pokud se ptáte tímto způsobem, zřejmě si už určité renomé vybudoval (smích). Těžko ale na tuto otázku odpovědět z mé pozice. V posledních letech se snažíme festival nějak výrazněji strukturovat, dát mu jednotlivé sekce a zvýšit přehlednost prezentovaného programu. Domnívám se, že to je zásadní, protože na rozdíl od jiných festivalů, jeho dramaturgie není například nějak tematicky zaměřená. Rovněž rozsah festivalu se za poslední dva roky zdvojnásobil. Není to však důsledek pro dnešek tak běžného megalomanství. Pouze sledujeme hlavní cíl festivalu, tedy relevantně zrcadlit nezávislou divadelní tvorbu v Praze, která je nesmírně bohatá. Zdá se, že to funguje. Profesionálům z Čech i zahraničí festival slouží jako místo, kde se mohou porozhlédnout po stavu českého nezávislého divadla a vybrat si představení, pro běžného diváka je to pozvánka zažít divadlo jinak, svěže, vytrhnout se ze zaběhlých kolejí.“

Máte nějaký univerzální klíč k výběru inscenací, souborů?

Obávám se, že žádný klíč není a nemůže být. Pochopitelně bych mohl vyjmenovat nějaká kritéria jako jsou inovativnost, jedinečnost v rámci domácí divadelní tvorby, schopnost zaujmout mezinárodní publikum, ale i jistá přenositelnost z důvodu snahy o další uvádění v ČR i zahraničí. Ve výsledku však do výběru vstupuje více jemnějších odstínů, které není možné shrnout do nějakého univerzálního klíče. Důležitá je například i vyváženost celého programu, tedy jak už jsem zmiňoval, že festival nereprezentuje jednotlivé kusy, ale tvorbu, která vznikla za uplynulý rok a reflektuje nějakou širší situaci.“

A to tedy objíždíte ta předvybraná představení?

Samozřejmě, jinak by to nešlo. Pochopitelně nelze vše stihnout naživo, takže určitou, menší část inscenací vidíme pouze ze záznamu.“

Nedílnou součástí Malé inventury je i slavnostní předávání cen Česká divadelní DNA. Jak jste k němu dospěli?

Ceny Česká divadelní DNA vznikly relativně nedávno. Udílí se od roku 2012, vždy jednou za dva roky. Vznikly z potřeby upozornit na nezastupitelnou práci, kterou vykonávají jednotliví tvůrci a aktéři nezávislé scény, projevit jim úctu a veřejně je ocenit. V situaci, kdy jsou umělci, tvořící většinu nezávislé scény, na volné noze a stavěni na periferii i z hlediska celkového kulturního provozu marginalizovaní, tak je to vhodný způsob, jak je povzbudit. Zároveň však i vyslat společnosti jasný signál.“

Kdo laureáty cen DNA vybírá? Jak se případná komise shodne?

Oceněné vybírá užší vedení Nové sítě ve spolupráci s členy Českého kulturního networku Nová síť, kteří jsou poradním hlasem. Opět je to podobné jako v případě dramaturgie Malé inventury, zde ještě více s ohledem na potřebu vytvářet prostor pro spolupráci v kultuře, což je i hlavním posláním Nové sítě. A jak to už bývá, někdy je výběr snazší, jindy to skřípe…“

Uvažujete, v rámci festivalu, i o nějakých „kulatých stolech“ či besedách pro divadelní odborníky, respektive šéfy souborů?

Festival má sekci Industry, která nabízí prohlídky scén s jejich dramaturgy, pravidelný sobotní bazar projektů nebo například diskusi o progresivnější formě dramaturgie v různých regionech České republiky. Nezapomínáme ale ani na ostatní diváky, kteří se třeba chtějí po vybraných představeních setkat s tvůrci a podělit se o svou zkušenost.“

Jak vycházíte vstříc divákům? Vzpomínám si, že jste v minulých ročnících i nějak organizovali přejezdy mezi divadelními scénami.

Můžeme diváky uklidnit, že program sestavujeme tak, aby navazující představení bylo možné stihnout. V několika málo případech, kdy je to opravdu natěsno, nabízíme nějakou formu přepravy.“

Také se festivalu účastní i „Váš“ soubor Anička a letadýlko. Jak se dokážete „rozdvojit“? Nepoukazují někdy jiní, že se sám festivalu aktivně účastníte?

Divadlo Anička letadýlko je součástí letošního programu. Nicméně uvádělo své představení na festivalu dlouho před tím, než jsem na něm začal spolupracovat. Takže, v tomto necítím nějaké tenze. Nadto, v těchto nemnohých choulostivějších případech se většinou vzdávám posledního slova při výběru do programu.“

Na co speciálně byste Vy, jako aktivní divadelník (nikoli pouze z pozice organizátora), na letošní ročník diváky pozval?

To je vždy těžká otázka. Jako aktivní divadelník, bych musel zmínit jen jedno. Takže zůstanu spíš u toho organizátora. Řekněme, že z pozice kritického diváka, mě letos nejvíce překvapila ,Maryša (mlčí)´, ,Medúza´, ,Nepřestávej´, ,Aluminiová královna´, ,Virtual Ritual´, ,Šest příběhů o vzniku a zániku´, ,Tumor: Karcinogenní romance´, ,Zmrzačení´ anebo ,Press Paradox´…“

Z tiskové konference MALÉ INVENTURY, po Petrově levici sedí ředitelka festivalu Adriana Světlíková

A který soubor bylo (nejen pro letošní ročník) historicky nejsložitější na festival přemluvit?

Naštěstí přemlouvat nemusíme a doufám, že to tak zůstane i do budoucna.“

Tak nejen to Vám přejeme jménem čtenářů TANEČNÍHO MAGAZÍNU i do dalších ročníků festivalu!


Závěrem krátce představujeme zmiňovanou NOVOU SÍŤ:

Nová síť již šestnáctým rokem podporuje živé umění a spolupráci v kultuře. Jako otevřená kulturní organizace propojuje regiony ČR s Prahou i zahraničím, posiluje komunikaci mezi veřejnou správou a jednotlivými aktéry kulturního života, usiluje o decentralizaci, rozvoj a kultivaci občanské společnosti v ČR. Hlavními projekty Nové sítě jsou ČESKÝ KULTURNÍ NETWORK NOVÁ SÍŤ, festival nového divadla MALÁ INVENTURA, kulturní platforma mezi Prahou a Berlínem PRALIN a nový projekt na podporu rezidenčních pobytů ART-IN-RES.

 

Foto: Markéta Bendová a archiv Malé inventury

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN