Rezidence od programu ART IN RES – open call

Tato výzva je určena pro umělce z oblastí tance, nového cirkusu a performance, ale i pro rezidenční místa. A probíhá od 1. února do konce roku 2021. Vše je podporováno Norskými fondy.

Program ART-IN-RES otevírá první ročník podpory rezidenčních pobytů, který je určen oběma stranám – umělcům i rezidenčním prostorům. ART-IN-RES se zaměřuje na podporu kreativního procesu a vzniku nových projektů v oblasti současného divadla, tance, nového cirkusu a performance. Do programu se mohou hlásit umělci dlouhodobě působící v ČR.

Výzva se týká kalendářního období od 1. února do konce roku 2021. A je určena pro projekty s maximálním třítýdenním pobytem ve smluvené hostitelské instituci. Během roku 2021 budou podpořeny dva individuální a jeden skupinový projekt.

Finanční podpora je určena pro umělce i rezidenční prostor:

2 x individuální rezidence pro 1–2 umělce: jednorázová absolutní celková podpora 20 tisíc Kč pro umělce a 15 tisíc Kč pro hostující rezidenční místo

1x skupinová rezidence pro 3 a více umělců: jednorázová celková podpora pro umělce 70 tisíc Kč a 30 tisíc Kč pro rezidenční místo

Formulář k přihlášení se do programu naleznete ZDE.

Výběr doporučených rezidenčních míst najdete na novém portálu: www.artinres.cz.

Nový webový portál vznikl díky podpoře Norských fondů 2014–2021.

V této souvislosti bychom vás rádi informovali o česko-norském rezidenčním programu, který bude probíhat v roce 2021 a 2022. Tento program podpoří celkem 4 rezidence – 2 v ČR a v 2 Norsku. Výzvy k rezidencím budou zveřejněny začátkem roku 2021. Rezidenční program je podpořen z Norských fondů 2014–2021.

Sdílet

Kontakty: Magdalena Špačková, magdalenaspackova@novasit.cz

Nová síť, www.novasit.cz

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Portál pro rezidence

Nová síť bude napomáhat k vyhledávání rezidenčních míst. Zaměřuje se na divadlo i tanec.

Nová síť z. s. spouští druhou vlnu přihlašování do online portálu na vyhledávání rezidenčních míst ART-IN-RES. Chcete i vy být součástí vyhledávače tvůrčích rezidenčních míst?

Nová síť z. s. totiž právě vytváří on-line portál rezidenčních míst ART-IN-RES. Portál ART-IN-RES se bude zaměřovat na oblast divadla, tance, performance a nového cirkusu. Plánuje rozšíření o další umělecké oblasti.

Forma uměleckých rezidenčních pobytů je dnes již běžnou součástí přípravy uměleckých projektů po celém světě. Většina zemí disponuje on-line rozcestníkem. Ten může propojovat umělce s poskytovateli rezidenčních prostor a pobytů. V České republice však dosud tato možnost chyběla. Proto vzniká tento online portál ART-IN-RES, který bude sloužit:

  • umělcům hledajícím rezidenční pobyt
,

  • rezidenčním prostorům ke zveřejňování aktuální open callů
,

  • a jako vstupní brána pro zahraniční umělce a profesionály z oboru, kteří hledají základní informace o uměleckém provozu v ČR.

Simona Rybová

Součástí nabízených služeb portálu bude rovněž rezidenční mini-program, který umožní realizaci dvou rezidenčních pobytů. A to v rámci sítě center zaregistrovaných na tomto portálu. Rezidenci budou moci získat individuální umělci i umělecké skupiny. Přesně požadavky zveřejníme v otevřené výzvě. Ta bude vyhlášena při příležitosti spuštění portálu. Samozřejmostí je, že vybrané rezidence budou finančně podpořeny. A to jak na straně místa poskytujícího prostor, tak umělci či umělecké skupiny. Vycházíme z dobře zaběhlého modelu Visegradského rezidenčního programu, který Nová síť za Českou republiku spravuje.

Formulář pro registraci rezidenčního místa vyplňujte do 15. 6. 2020.

Formulář pro registraci rezidenčního místa naleznete zde: https://bit.ly/2YaT1sn

Sdílet

Kontakt: Simona Rybová, Nová síť z. s., www.novasit.cz

a Magdalena Špačková, networking@novasit.cz,

Telefonní kontakt: 775 117 000

Nová síť

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festivalový rozhovor s PETREM POLOU, uměleckým ředitelem festivalu Malá inventura:

„Zrcadlíme nezávislou divadelní tvorbu v Praze“

TANEČNÍ MAGAZÍN připravil téměř v předvečer osmnáctého ročníku úspěšného festivalu Malá inventura rozhovor s člověkem, co se jeho týká jeho programu a náplně, asi nejpovolanějším. Jeho uměleckým ředitelem PETREM POLOU. Přibližme si teď s ním blíž tuto divadelní přehlídku nezávislých souborů:

Blíží se divadelní festival Malá inventura, který organizuje kulturní organizace Nová síť. Tak se nabízí otázka, co bylo dříve: „slepice a nebo vejce“? Nová síť nebo Malá inventura?

Malá inventura letos slaví osmnáctiny a má tak před Novou sítí zhruba roční náskok. V každém případě festival i neziskovka mají za sebou řadu vývojových fází a domnívám se, že lidé stojící u založení by je dnes úplně nepoznali“

Který výtvarník je autorem nepřehlédnutelného loga a prezentace festivalu s kuřetem?

Autorem je svérázný výtvarník a grafik, který vystupuje pod uměleckým jménem Kakalík. Jeho žluté kuře je s festivalem už asi sedmým rokem.“

Jak vznikal první ročník festivalu? Na kolika scénách probíhal?

Historií festivalu znám jen zběžně, nebyl jsem u jeho založení. Původně vznikla Malá inventura z iniciativy spolku Motus, který provozoval (a dodnes provozuje) divadlo Alfred ve dvoře. V prvním ročníku šlo o prezentaci pěti představení, která na této scéně vznikla. A proto i ten název Malá inventura.“

Předpokládám, že se ty scény každým ročníkem rozrůstaly. Jakým způsobem je vybíráte? Pamatuji i třeba udergroundové prostory bývalé tiskárny na Letné…

Před dvěma lety jsme se rozhodli udělat trochu odvážný krok. Festival se rozrostl do současné podoby, kdy rámcově reprezentuje nezávislou autorskou tvorbu v Praze. Prostory v Praze vznikají a zanikají. Některé scény jsou spojené s festivalem téměř po celou jeho historii. Ty vznikající scény monitorujeme průběžně během roku. V posledních letech se nově přidaly např. Divadlo X10, po svém přesunu do centra města, Petrohradská kolektiv ve Vršovicích nebo Cross Attic v Holešovicích.“

Je složité zvládnout festival paralelně probíhající na několika scénách i logisticky? Máte na to nějaký originální recept?

Zárukou hladkého průběhu je sehraný tým a dlouholetá spolupráce s většinou festivalových scén. Nepřestává mě překvapovat, s jakou důsledností dokážou členky (máme téměř ženský kolektiv) týmu zpracovávat obrovský objem informací, které se na ně hrnou ze všech stran. Zejména ředitelka festivalu Adriana Světlíková a produkční hlavního programu Tereza Rybová svým výkonem připomínají superženy. Můj obdiv nicméně patří všem kolegyním a kolegům, kteří drží festival na uzdě.“

Jakým způsobem festival, předpokládám postupně, získával renomé u diváků, odborníků i potenciálních účastníků.

Tak pokud se ptáte tímto způsobem, zřejmě si už určité renomé vybudoval (smích). Těžko ale na tuto otázku odpovědět z mé pozice. V posledních letech se snažíme festival nějak výrazněji strukturovat, dát mu jednotlivé sekce a zvýšit přehlednost prezentovaného programu. Domnívám se, že to je zásadní, protože na rozdíl od jiných festivalů, jeho dramaturgie není například nějak tematicky zaměřená. Rovněž rozsah festivalu se za poslední dva roky zdvojnásobil. Není to však důsledek pro dnešek tak běžného megalomanství. Pouze sledujeme hlavní cíl festivalu, tedy relevantně zrcadlit nezávislou divadelní tvorbu v Praze, která je nesmírně bohatá. Zdá se, že to funguje. Profesionálům z Čech i zahraničí festival slouží jako místo, kde se mohou porozhlédnout po stavu českého nezávislého divadla a vybrat si představení, pro běžného diváka je to pozvánka zažít divadlo jinak, svěže, vytrhnout se ze zaběhlých kolejí.“

Máte nějaký univerzální klíč k výběru inscenací, souborů?

Obávám se, že žádný klíč není a nemůže být. Pochopitelně bych mohl vyjmenovat nějaká kritéria jako jsou inovativnost, jedinečnost v rámci domácí divadelní tvorby, schopnost zaujmout mezinárodní publikum, ale i jistá přenositelnost z důvodu snahy o další uvádění v ČR i zahraničí. Ve výsledku však do výběru vstupuje více jemnějších odstínů, které není možné shrnout do nějakého univerzálního klíče. Důležitá je například i vyváženost celého programu, tedy jak už jsem zmiňoval, že festival nereprezentuje jednotlivé kusy, ale tvorbu, která vznikla za uplynulý rok a reflektuje nějakou širší situaci.“

A to tedy objíždíte ta předvybraná představení?

Samozřejmě, jinak by to nešlo. Pochopitelně nelze vše stihnout naživo, takže určitou, menší část inscenací vidíme pouze ze záznamu.“

Nedílnou součástí Malé inventury je i slavnostní předávání cen Česká divadelní DNA. Jak jste k němu dospěli?

Ceny Česká divadelní DNA vznikly relativně nedávno. Udílí se od roku 2012, vždy jednou za dva roky. Vznikly z potřeby upozornit na nezastupitelnou práci, kterou vykonávají jednotliví tvůrci a aktéři nezávislé scény, projevit jim úctu a veřejně je ocenit. V situaci, kdy jsou umělci, tvořící většinu nezávislé scény, na volné noze a stavěni na periferii i z hlediska celkového kulturního provozu marginalizovaní, tak je to vhodný způsob, jak je povzbudit. Zároveň však i vyslat společnosti jasný signál.“

Kdo laureáty cen DNA vybírá? Jak se případná komise shodne?

Oceněné vybírá užší vedení Nové sítě ve spolupráci s členy Českého kulturního networku Nová síť, kteří jsou poradním hlasem. Opět je to podobné jako v případě dramaturgie Malé inventury, zde ještě více s ohledem na potřebu vytvářet prostor pro spolupráci v kultuře, což je i hlavním posláním Nové sítě. A jak to už bývá, někdy je výběr snazší, jindy to skřípe…“

Uvažujete, v rámci festivalu, i o nějakých „kulatých stolech“ či besedách pro divadelní odborníky, respektive šéfy souborů?

Festival má sekci Industry, která nabízí prohlídky scén s jejich dramaturgy, pravidelný sobotní bazar projektů nebo například diskusi o progresivnější formě dramaturgie v různých regionech České republiky. Nezapomínáme ale ani na ostatní diváky, kteří se třeba chtějí po vybraných představeních setkat s tvůrci a podělit se o svou zkušenost.“

Jak vycházíte vstříc divákům? Vzpomínám si, že jste v minulých ročnících i nějak organizovali přejezdy mezi divadelními scénami.

Můžeme diváky uklidnit, že program sestavujeme tak, aby navazující představení bylo možné stihnout. V několika málo případech, kdy je to opravdu natěsno, nabízíme nějakou formu přepravy.“

Také se festivalu účastní i „Váš“ soubor Anička a letadýlko. Jak se dokážete „rozdvojit“? Nepoukazují někdy jiní, že se sám festivalu aktivně účastníte?

Divadlo Anička letadýlko je součástí letošního programu. Nicméně uvádělo své představení na festivalu dlouho před tím, než jsem na něm začal spolupracovat. Takže, v tomto necítím nějaké tenze. Nadto, v těchto nemnohých choulostivějších případech se většinou vzdávám posledního slova při výběru do programu.“

Na co speciálně byste Vy, jako aktivní divadelník (nikoli pouze z pozice organizátora), na letošní ročník diváky pozval?

To je vždy těžká otázka. Jako aktivní divadelník, bych musel zmínit jen jedno. Takže zůstanu spíš u toho organizátora. Řekněme, že z pozice kritického diváka, mě letos nejvíce překvapila ,Maryša (mlčí)´, ,Medúza´, ,Nepřestávej´, ,Aluminiová královna´, ,Virtual Ritual´, ,Šest příběhů o vzniku a zániku´, ,Tumor: Karcinogenní romance´, ,Zmrzačení´ anebo ,Press Paradox´…“

Z tiskové konference MALÉ INVENTURY, po Petrově levici sedí ředitelka festivalu Adriana Světlíková

A který soubor bylo (nejen pro letošní ročník) historicky nejsložitější na festival přemluvit?

Naštěstí přemlouvat nemusíme a doufám, že to tak zůstane i do budoucna.“

Tak nejen to Vám přejeme jménem čtenářů TANEČNÍHO MAGAZÍNU i do dalších ročníků festivalu!


Závěrem krátce představujeme zmiňovanou NOVOU SÍŤ:

Nová síť již šestnáctým rokem podporuje živé umění a spolupráci v kultuře. Jako otevřená kulturní organizace propojuje regiony ČR s Prahou i zahraničím, posiluje komunikaci mezi veřejnou správou a jednotlivými aktéry kulturního života, usiluje o decentralizaci, rozvoj a kultivaci občanské společnosti v ČR. Hlavními projekty Nové sítě jsou ČESKÝ KULTURNÍ NETWORK NOVÁ SÍŤ, festival nového divadla MALÁ INVENTURA, kulturní platforma mezi Prahou a Berlínem PRALIN a nový projekt na podporu rezidenčních pobytů ART-IN-RES.

 

Foto: Markéta Bendová a archiv Malé inventury

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN