ANETA LANGEROVÁ i řada předních divadel v AZYLu

Konec kulturní karantény! Všechny umělecké žánry pod jedním šapitó v čele s Pražským komorním baletem a jejich „L.I.VE“

NEJEN TATA BOJS A DEKKADANCERS S PREMIÉROU „VELKÝ TŘESK!“, CIRK LA PUTYKA S NOVINKOU „RUNNERS“ A MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ S „DIKTÁTOREM“

Tata Bojs a taneční soubor DEKKADANCERS připravují audiovizuálně-taneční koncert „Velký třesk!“. Jeho premiéra proběhne 15. června v Azylu78. Dalším premiérovým lákadlem této letní scény Jatek78 bude pohybové představení Cirku La Putyka „Runners“ v režii Víta Neznala. Mezi novinkami se objeví také „Muž z Malty“, taneční one man show Štěpána Pechara nebo inscenace „Diktátor“ Městských divadel pražských s Filipem Březinou v hlavní dvojroli. Šapitó na Výstavišti Praha poskytne od května do září útočiště celkem 14 divadlům a další živé kultuře. Multižánrový prostor nabídne více než 25 jedinečných formátů od nového cirkusu přes činohru po tanec a koncerty. Otevření je naplánované na 25. května. Předprodej vstupenek je zahájen na webu Jatek78.

Ačkoli je situace kvůli neznámému tempu a míře rozvolňování stále nejasná, pořadatelé kulturních akcí nemohou čekat do poslední chvíle. „Míra frustrace z omezení soukromého a kulturního života dále narůstá. Lidé potřebují aktivně trávit volný čas. Rozhodli jsme se za každou cenu zveřejnit program a spustit předprodej i jako takový vzkaz plný naděje v to, že se vše bude moci odehrát, ale zároveň i jako gesto vlastní potřeby situaci řešit a podnikat konkrétní kroky,” uvedl za pořadatele ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta. On i jeho tým věří, že umožnění návštěv kulturních akcí je nejlepší možný postup při rozvolňování. Kulturní akce jsou organizované, evidované a mohou případně vyžadovat testování svých diváků, nošení respirátorů a dodržování rozestupů a dalších hygienických opatření.

V programu Azylu78 diváci najdou hned několik premiér. Tata Bojs a DEKKADANCERS uvedou představení „Velký třesk!“, jehož název pochází z nejnovější desky „Jedna nula“. Během originálního audiovizuálně-tanečního koncertu zazní skladby z tohoto alba i řada dalších. Horkou novinkou v novocirkusovém žánru budou „Runners“ Cirku La Putyka režiséra Víta Neznala o současné uspěchané době. Vystoupí v něm špičkoví akrobaté a tanečníci včetně Američanky Mandi Orozco, která několik let působila v Cirque du Soleil. Kromě toho Cirk La Putyka připravuje první pražské uvedení „Kabaretu Dynamit“ a pestrobarevnou show finského režiséra Maksima Komara „Kaleidoscope“. Na otevření nového prostoru, které je v tuto chvíli v plánu na 25. května, chystá principál Cirku La Putyka Rosťa Novák nový díl „Kabaretu Pot a Lesk“.

Z pražských scén se diváci mohou těšit na Divadlo pod Palmovkou, které odehraje v manéži hned čtyři své inscenace, „Bezruký Frantík“, „294 Statečných“, „Pusťte Donnu k maturitě“ a „Žítkovské bohyně“. V Azylu78 odehrajeme pecky z Palmovky. Zahrajeme inscenace, které se těší dlouhodobé oblibě a bývají pravidelně vyprodané. Osobně jsem zvědav například na Bezrukého Frantíka, který se ocitne v podstatě ve dvojitém šapitó. Přeji nám všem, aby se situace vyvíjela pozitivně a mohli jsme se v létě v Azylu78 osobně na divadle potkat,” uvedl ředitel Divadla pod Palmovkou Michal Lang. Novinku „Diktátor“ v hlavní dvojroli s Filipem Březinou nazkouší na srpen Městská divadla pražská.Cirkusové šapitó, pod kterým nezávislé divadlo poskytuje útočiště tomu zřizovanému, je skvělým příkladem harmonické spolupráce umělců z různých adres divadelní mapy,” říká ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl.

Z představení „Diktátor“ Městských divadel pražských

Za činohru se do manéže přestěhuje na jeden den z Brna také neotřelá hra Jiřího Havelky „Gádžové jdou do nebe“ Divadla Husa na provázku. Divadlo Na zábradlí zahraje v divadelním stanu crazy komedii „Zlatá pláž“ režiséra Jana Prušinovského. Studio Ypsilon si přichystá hudebně taneční revue „Kostky jsou vrženy aneb Don Juan a hlavně Pocta Jaroslavu Ježkovi“ v režii Jana Schmida. Komediální žánr přinese také svérázný divadelní happening „Souboj titánků“ v podání Vosto5. Divadlo Letí uvede provokativní incenaci bez cenzury „Homo40“ Daniela Špinara, která bude vyprávět o gayích po čtyřicítce. Konec srpna bude patřit divadlu Minor a jejich hře „Zá-to-pek!“, která získala Cenu Thálie 2020 v kategorii loutkové divadlo a je určena dětem a rodičům.

Součástí dramaturgie Azylu78 je i tanec. Unikátní komponovaný večer s názvem „L.I.VE – Loučení Igora Vejsady s taneční kariérou“ představí Pražský komorní balet v originální autorské choreografii Petra Zusky, Marka Svobodníka a Viktora Konvalinky. Pro příznivce tance mají DEKKADANCERS kromě premiérového „Velkého třesku!“ a „Muže z Malty“ také taneční gangsterku „Poslední večeře“.

 Fanoušky hudby potěší koncert Anety Langerová „Dvě slunce aneb Jak krásné je být“, který se koná v rámci jejího letního turné k novému albu. Hudební překvapení chystá v rámci svých aktivit v šapitó také režisér Viktor Tauš. „Amerikánky“ Terezu Rambu a Elišku Křenkovou. Každý večer hudebně doprovodí jiný speciální host. Městská divadla pražská chystají muzikálový koncert „Lazarus“, na kterém máte jedinečnou příležitost vidět oba představitele hlavní role – Igora Orozoviče a Ondřeje Rumla – na jednom pódiu. V menším stanu vedle šapitó či přímo venku na trávě se uskuteční i další koncerty v rámci doprovodného programu.

Značná část programu letní scény Azyl78 je společně s první fází předprodeje vstupenek (v omezeném počtu) nyní zveřejněna. Šapitó má kapacitu 500 až 800 diváků, v první vlně však půjde do prodeje na každé představení pouze 250 vstupenek. Při zakoupení vstupenek z tohoto dubnového předprodeje mají diváci největší možnou míru jistoty, že se na představení dostanou. Navýšení kapacity a uvolnění dalších vstupenek do prodeje bude souviset s vývojem koronavirové pandemie  a aktuálními vládními opatřeními.

Tady se bude hrát

___________________________________________________________

Na letní scéně Azyl78 vystoupí: Cirk La Putyka, berlínský Analog, Tata Bojs & DEKKADANCERS, Amerikánka Viktora Tauše, Městská divadla pražská, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Minor, Vosto5, Pražský komorní balet, PKF – Prague Philharmonia, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Letí, Studio Ypsilon, Aneta Langerová a další.

Pořízení stanu bylo podpořeno investičním grantem Magistrátu hlavního města Prahy.

Vstupenky a program naleznete na www.jatka78.cz nebo přímo na stránkách prodejního portálu GoOut.

 

 

 

Foto: Herbert Slavík a archiv Azylu78

Magdaléna Novotná

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečníkem, choreografem a vítězem StarDance JANEM ONDEREM

„Už se dokážu radovat, ale cesta k tomu byla delší…“

Tanečník a choreograf, pro kterého je práce také velkým koníčkem, Jan Onder třikrát tančil v oblíbené TV taneční soutěži „StarDance… když hvězdy tančí“. A s herečkou Danou Batulkovou a atletkou Kateřinou Baďurovou Janků soutěž vyhráli.

Ve StarDance působil také jako choreograf a poradce. Řadu let pracuje s dětmi a právě jim věnoval také knížku Kdo zachrání Pižďucha?“

Pocházíte z Lokte a vyrůstal jste s bratrem. Jak jste se dostal k tanci, kterému se věnujete od svých sedmi let?

Hrozně jsem si přál tančit! Do svých šesti let jsem si dělal freestyle doma na gramofonové desky a v druhé třídě jsem si doma prosadil taneční kroužek (taneční přípravku) společenských tanců v Sokolově. Rodiče mě podporovali ve všem, co jsem chtěl…“

Vystudoval jste Pedagogickou fakultu University Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a od svých 17 let trénujete děti. Pro děti jste také natáčel TV pořad Taneční hrátky s Ondrou. Co Vás na práci pro děti a s dětmi baví?

Miluji jejich upřímnost a spontánní nadšení pro cokoli. Mám rád, když děti nadchnu pro taneční blbnutí. Děti jsou upřímné, a když se jim to s Vámi líbí, ocení to více než dospěláci… i když je fakt, že poslední dobou se mi potvrzuje, že dospělé publikum si také rádo hraje a platí na dobrou společnost stejná pravidla. Bavič musí obecně zaujmout a ,zblbnout´ lidi. Bavič musí nadchnout a přesvědčit, že se nemusíme stydět bavit se jako děti 🙂 .“

S Vaší bývalou taneční partnerkou Lucii Hunčárovou jste patřili mezi nejlepší taneční dvojice. Někde jste řekl, že společenské tance jsou těžké všechny, jsou ale krásné, protože je to pro dva. Jaký tanec máte nejraději?

S Lucií Hunčárovou jsme byli v první desítce top v ČR, byli jsme širší špička u nás. Drželi jsme se dlouho a jezdili jsme hodně do zahraničí. Celou kariéru jsem měl mindrák, že jsme nebyli na ,bedně´, ale nebylo nám to přáno, měli jsme se možná ukázat jinde. Tahle etapa je za mnou, na parketě jsem strávil půl života a soutěžní kariéra mně stála hodně úsilí i hodně peněz…

Teď tančím s Natálií Otáhalovou, špičková tanečnice, 10ti násobná mistryně ČR ve společenském tanci. Je o hodně mladší a je super, že se od ní mohu učit novému a mladistvému přístupu k našemu stylu tance. Nejkrásnější tanec, který vypráví úplně o celém životě (tedy o vztahu muže a ženy) je jednoznačně Rumba!“

V TV soutěži StarDance… když hvězdy tančí, jste  tančil  3 x, a to s herečkou Danou Batulkovou, atletkou Kateřinou Baďurovou a s oběma jste kralovali tanečnímu parketu a vyhráli první místo a s bývalou Miss Taťánou Kuchařovou jste dotančili na druhé místo. Jak vzpomínáte na své taneční partnerky?  

Tuhle otázku dostávám často. Každá partnerka byla jiná a já se musel ,nacítit´ pokaždé jinak. Zvládl jsem to a nebylo to snadné. Jiná úspěšná žena znamenala odlišný přístup. Dana Batulková geniální herečka, pohybově talentovaná s velkou životní pokorou respektovala moje instrukce a dokázali jsme si z tance udělat legraci. Dana je moje nejlepší kamarádka a druhá maminka.

Katka Baďurová Janků, vicemistryně světa ve skoku o tyči…  Super žena, vzdělaná,  krásná, podnikatelka, milující matka a k tomu všemu atletka s neuvěřitelnou silou a rozsahem… To šlo samo. Máme dodnes svůj humor, a když si voláme, je to na hodiny…

Taťána Kuchařová nádherná žena, nesmírně talentovaná, nejen tanečně! ,Americká´ zdravá ambice, miliarda nápadů… hrozně mě inspirovala. Bezvadná holka, co umí všechny okouzlit na Vídeňském plese v Opeře a taky si umí dát pivo a utopence… měl jsem štěstí 🙂 . “

Ve StarDance jste působil také jako choreograf a poradce. Co Vám soutěž dala?

Naučil jsem hlavně televizní praxi! To je hodně důležité. Tahle práce má svoje specifika. Pochopil jsem také, že se často jedná o kompromis. Ne vždy je na práci dostatek času, peněz, talentu… zkrátka v prostředí showbyznysu musíte co nejrychleji a nejlevněji udělat to nejlepší na světě!!! Jinak je to obecně krásná práce, která je navždy zaznamenána a to je pro mne velmi cenné. Vystoupení na plese, nebo divadlo je za hodinu a půl navždy minulost, televize, film a hudba zůstává…“

Dostal jste se také na divadelní prkna a na scéně „Ypsilonky“ jste se představil jako legendární hollywoodský herec a tanečník Fred Astaire v inscenaci „Variéte“ a v roli Dona Juana ve hře „Kostky jsou vrženy“. Jak se cítíte na prknech, která znamenají svět?

Fred Astaire to je moje veliká radost! Moc děkuji řediteli studia Ypsilon profesoru Janu Schmidtovi, že mě oslovil a nabídnul mi nejprve choreografii představení a následně hned vlastně hlavní roli. Je pro mne naprosto úžasné, že si můžu vyzkoušet herectví v opravdovém divadle. Hraji ještě v inscenaci ,Kostky jsou vrženy´ a strašně si to všechno užívám.

Je tam úžasná parta, neviděl jsem tolik talentovaných mladých a multifunkčních lidí. Myslel jsem si o sobě, že jsem velmi dobrý ve vnímání rytmu a hudby… když jsem poprvé pracoval s lidmi z Ypsilonky, pochopil jsem, že zdaleka nejsem jediný.“

Spolu s maminkou Zuzanou (ilustrátorkou) jste napsal knížku pro děti „Kdo zachrání Pižďucha?“, Jak se Vám spolu pracovalo a co Vás  přivedlo k napsání právě knížky pro malé čtenáře?

Já s dětmi pracuji už mnoho let a mám je rád. Líbí se mi jejich představivost a energie. Když jsem dostal nabídku napsat knihu, bylo mi jasné, že to musí být netradiční pohádky. A protože je moje mamka geniální, první pohádku jsem musel první přečíst právě jí. Když jsem ji dočetl, řekla, že chce jednu jen tak napsat taky a začali jsme se „předhánět“, kdo napíše lepší… tak jich vzniklo 16 a od některých známých vím, že je děti milují. A když někdo vyroste zrovna na vašem pohádkovém příběhu, jedná se o veliké štěstí.“

Vy jste v jednom rozhovoru přiznal, že děláte práci, která je zároveň Vašim velkým koníčkem a tanec je Váš život. A Vašim motem je: „Když se chce, tak to jde.“  Platí to vše i dnes?

Ano, platí to stále a teď, v období korona krize se po nějaké době opět dostávám do pracovního módu a jedu. Mám veliké plány a věřím jim. Chci je, takže to klapne 🙂 .“

Umíte vypnout z práce? Jak rád odpočíváte?

Odpočívám prací a živ (mentálně) jsem z úspěchu… jinak si už dnes ale umím užít i obyčejnou procházku, nebo dobré jídlo. To jsem dřív neuměl. Učím se, sice pomalu, radovat se z maličkostí a z přítomnosti dobrých lidí. Konečně se dokážu radovat jen tak, ale cesta k tomu byla delší  🙂 .“

 

 Děkuji za rozhovor

Foto: archiv Jana Ondera 

  Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Výstava plakátů Jana Schmida zahájena

Zajímavá výstava nejen plakátů inscenací populární „YPSILONKY“ v „GALERII VIHOHRADSKÁ 12“, v budově Českého rozhlasu, potrvá do konce října

Zahájení výstavy s názvem „DIVADELNÍ PLAKÁTY JANA SCHMIDA PRO STUDIO YPSILON“ proběhlo 1. 10. 2020 v „Galerii Vinohradská 12″, v budově Českého rozhlasu v Praze. Úvodní slovo na vernisáži, kterou otevřel malý koncert se zpěvy členů Studia Ypsilon, pronesl doc. PhDr. Jan Dvořák.

Interiér galerie po instalaci výstavy, ještě před samotnou vernisáží (Foto: Zdeňka Mlýnková)

Aktuální výstavu plakátů Jana Schmida jsme představovali těmito slovy: „Osobnost Jana Schmida –  k jehož jménu se váže hned několik (uměleckých) profesí, neboť je režisérem, dramatikem, spisovatelem, výtvarníkem, hercem, ale i profesorem pražské DAMU – se vyznačuje neobvyklou univerzalitou, širokým rozpětím a dostředností zároveň. Je z vzácného rodu lidí, kterým je vlastní merkuriální způsob myšlení. Lovec příznivých okamžiků. Provokatér nápadů, mistr nečekaných proměn se schopností orientace a rychlého rozhodování. Takto s myšlenkou „setrvávat vždy tam, kde se věci mění“ v roce 1963 založil ,STUDIO YPSILON´ – divadlo, jemuž svým originálním syntetizujícím způsobem vidění a chápání vtiskl nezaměnitelnou podobu, styl a poetiku, kterou od počátku, s důrazem na výrazové herectví, strategicky formuje a oživuje metodou improvizace, s využitím tvořivého potenciálu náhody. Jelikož Schmidova původní profese je výtvarnická, pro Studio Ypsilon v kontinuitě už více než padesáti let navrhuje také plakáty, jejichž nezaměnitelný rukopis, úzce provázaný s poetikou divadla, se stal neodmyslitelnou součástí vizuální image této dnes již legendární divadelní scény. Tentokrát se spíš menší výstava Schmidových afiší, odjakživa se pro svou výraznou osobitost zcela vymykajících běžné plakátové produkci, soustřeďuje především na autorovu tvorbu ze současnosti a nedávné minulosti, s jen malým doplněním o plakáty z raného období Studia Ypsilon jako připomínky souvislostí a kontinuity.“

Schmidovu výstavu uvedl někdejší šéfredaktor časopisu Scéna, divadelní teoretik i organizátor doc. PhDr. Jan Dvořák (Foto: Zdeňka Mlýnková)

K tomu vybíráme a volně citujeme z úvodní řeči Jana Dvořáka:Mám to štěstí, že plakáty Jana Schmida mohu sledovat již padesát let. Toto kontinuum považuji za zázrak, přičemž nejde pouze o jeho plakáty a výtvarnou publicitu spjatou s divadelním děním, ale i jeho knižní produkci. Asi bychom marně hledali v našem divadelnictví srovnání co do rozsahu a rozpětí tvorby, kterou je u Jana Schmida důležité vnímat jako celek. To se týká i jeho plakátů, které chápu jako tekutý seriál, který nemá analogii ani v předválečném, ani v pozdějším či současném divadelním kontextu. I díky nim se ,Ypsilonka´ v horizontu celé české kultury ukazuje už jako obrovitá stavba, jako navršený a nepřehlédnutelný mrakodrap, jehož nedílnou součástí je dosud stále kriticky nepojmenovaný fenomén šedesátých let.“

Záběry plakátů dvou inscenací populárního divadla (Foto: Eva Smolíková)
Z hudebního zahájení výstavy: v popředí zpívající herec Jan Jiráň a známý jazzový kontrabasista František Uhlíř (Foto: Zdeňka Mlýnková)

I v době koronavirové pandemie byla atmosféra vernisáže vynikající, byť k lítosti všech se autor sám, nečekaně „uvízlý“ na dálnici cestou z Brna, nedostavil a v kontaktu mohl být pouze telefonicky. Navzdory nepohodlným rouškám byla nálada uvolněná, k čemuž také přispělo živé „ypsilonské hudbaření“, tentokrát zastoupené jazzově odlehčenou hrou a zpěvem Jana Jiráně za doprovodu Františka Uhlíře, Jana Bradáče, Dominika Renče a Jana Nohy. Jako přídavek dále zazněla píseň „Chodidla“ v podání Jana Bradáče a Jana Večeři, který zde zazpíval také svou píseň „Mlynářka“. Družná nálada vernisáže se příjemně protáhla.

Herci populární Ypsilonky jsou nesmírně muzikální, což dokázali i na slavnostním zahájení výstavy Jana Schmida (v pozadí si všimněte historických rozhlasových artefaktů a rádii, jež jsou součástí trvalé expozice v „GALERII VINOHRADSKÁ 12″) (Foto: Eva Smolíková)

Na výstavě je představeno celkem šestadvacet plakátů, v počtu navíc zdvojených také nápaditým vystavením jejich rubových stran s programy k inscenacím. Dále je zde možné vidět i výběr ze Schmidových knih, jím také ilustrovaných, anebo zhlédnout dokument o Janu Schmidovi, který v roce 2010 natočil Aleš Kisil v rámci televizního cyklu „Česká divadelní režie“.

Plakáty byly vystaveny jednak z hlavní, pohledové, strany, ale byla odhalena i jejich rubová strana, která obsahuje informativní text i fotografie o inscenaci (Foto: Eva Smolíková)

Pro veřejnost bude výstava, v suterénu staré budovy českého rozhlasu, otevřena po celý říjen. A to každé pondělí od 12 do 18 hodin a každý čtvrtek od 12 do 14 hodin.

Foto: Eva Smolíková a Zdeňka Mlýnková

Připravila: Eva Kulová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pozn. TM: Text článku je převzat od PR oddělení „Studia Ypsilon“.