Výstava plakátů Jana Schmida zahájena

Zajímavá výstava nejen plakátů inscenací populární „YPSILONKY“ v „GALERII VIHOHRADSKÁ 12“, v budově Českého rozhlasu, potrvá do konce října

Zahájení výstavy s názvem „DIVADELNÍ PLAKÁTY JANA SCHMIDA PRO STUDIO YPSILON“ proběhlo 1. 10. 2020 v „Galerii Vinohradská 12″, v budově Českého rozhlasu v Praze. Úvodní slovo na vernisáži, kterou otevřel malý koncert se zpěvy členů Studia Ypsilon, pronesl doc. PhDr. Jan Dvořák.

Interiér galerie po instalaci výstavy, ještě před samotnou vernisáží (Foto: Zdeňka Mlýnková)

Aktuální výstavu plakátů Jana Schmida jsme představovali těmito slovy: „Osobnost Jana Schmida –  k jehož jménu se váže hned několik (uměleckých) profesí, neboť je režisérem, dramatikem, spisovatelem, výtvarníkem, hercem, ale i profesorem pražské DAMU – se vyznačuje neobvyklou univerzalitou, širokým rozpětím a dostředností zároveň. Je z vzácného rodu lidí, kterým je vlastní merkuriální způsob myšlení. Lovec příznivých okamžiků. Provokatér nápadů, mistr nečekaných proměn se schopností orientace a rychlého rozhodování. Takto s myšlenkou „setrvávat vždy tam, kde se věci mění“ v roce 1963 založil ,STUDIO YPSILON´ – divadlo, jemuž svým originálním syntetizujícím způsobem vidění a chápání vtiskl nezaměnitelnou podobu, styl a poetiku, kterou od počátku, s důrazem na výrazové herectví, strategicky formuje a oživuje metodou improvizace, s využitím tvořivého potenciálu náhody. Jelikož Schmidova původní profese je výtvarnická, pro Studio Ypsilon v kontinuitě už více než padesáti let navrhuje také plakáty, jejichž nezaměnitelný rukopis, úzce provázaný s poetikou divadla, se stal neodmyslitelnou součástí vizuální image této dnes již legendární divadelní scény. Tentokrát se spíš menší výstava Schmidových afiší, odjakživa se pro svou výraznou osobitost zcela vymykajících běžné plakátové produkci, soustřeďuje především na autorovu tvorbu ze současnosti a nedávné minulosti, s jen malým doplněním o plakáty z raného období Studia Ypsilon jako připomínky souvislostí a kontinuity.“

Schmidovu výstavu uvedl někdejší šéfredaktor časopisu Scéna, divadelní teoretik i organizátor doc. PhDr. Jan Dvořák (Foto: Zdeňka Mlýnková)

K tomu vybíráme a volně citujeme z úvodní řeči Jana Dvořáka:Mám to štěstí, že plakáty Jana Schmida mohu sledovat již padesát let. Toto kontinuum považuji za zázrak, přičemž nejde pouze o jeho plakáty a výtvarnou publicitu spjatou s divadelním děním, ale i jeho knižní produkci. Asi bychom marně hledali v našem divadelnictví srovnání co do rozsahu a rozpětí tvorby, kterou je u Jana Schmida důležité vnímat jako celek. To se týká i jeho plakátů, které chápu jako tekutý seriál, který nemá analogii ani v předválečném, ani v pozdějším či současném divadelním kontextu. I díky nim se ,Ypsilonka´ v horizontu celé české kultury ukazuje už jako obrovitá stavba, jako navršený a nepřehlédnutelný mrakodrap, jehož nedílnou součástí je dosud stále kriticky nepojmenovaný fenomén šedesátých let.“

Záběry plakátů dvou inscenací populárního divadla (Foto: Eva Smolíková)
Z hudebního zahájení výstavy: v popředí zpívající herec Jan Jiráň a známý jazzový kontrabasista František Uhlíř (Foto: Zdeňka Mlýnková)

I v době koronavirové pandemie byla atmosféra vernisáže vynikající, byť k lítosti všech se autor sám, nečekaně „uvízlý“ na dálnici cestou z Brna, nedostavil a v kontaktu mohl být pouze telefonicky. Navzdory nepohodlným rouškám byla nálada uvolněná, k čemuž také přispělo živé „ypsilonské hudbaření“, tentokrát zastoupené jazzově odlehčenou hrou a zpěvem Jana Jiráně za doprovodu Františka Uhlíře, Jana Bradáče, Dominika Renče a Jana Nohy. Jako přídavek dále zazněla píseň „Chodidla“ v podání Jana Bradáče a Jana Večeři, který zde zazpíval také svou píseň „Mlynářka“. Družná nálada vernisáže se příjemně protáhla.

Herci populární Ypsilonky jsou nesmírně muzikální, což dokázali i na slavnostním zahájení výstavy Jana Schmida (v pozadí si všimněte historických rozhlasových artefaktů a rádii, jež jsou součástí trvalé expozice v „GALERII VINOHRADSKÁ 12″) (Foto: Eva Smolíková)

Na výstavě je představeno celkem šestadvacet plakátů, v počtu navíc zdvojených také nápaditým vystavením jejich rubových stran s programy k inscenacím. Dále je zde možné vidět i výběr ze Schmidových knih, jím také ilustrovaných, anebo zhlédnout dokument o Janu Schmidovi, který v roce 2010 natočil Aleš Kisil v rámci televizního cyklu „Česká divadelní režie“.

Plakáty byly vystaveny jednak z hlavní, pohledové, strany, ale byla odhalena i jejich rubová strana, která obsahuje informativní text i fotografie o inscenaci (Foto: Eva Smolíková)

Pro veřejnost bude výstava, v suterénu staré budovy českého rozhlasu, otevřena po celý říjen. A to každé pondělí od 12 do 18 hodin a každý čtvrtek od 12 do 14 hodin.

Foto: Eva Smolíková a Zdeňka Mlýnková

Připravila: Eva Kulová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pozn. TM: Text článku je převzat od PR oddělení „Studia Ypsilon“.

Koncert napříč staletími

Moravská filharmonie připravila koncert pro své příznivce

Moravská filharmonie připravila na 27. května komorní koncert Napříč stoletími. Živý přenos online koncertu přinese posluchačům hudební zážitek hned z několika období – zazní na něm skladby soudobé hudby, ale i barokní hudební „perly“ a známé kusy z období romantismu.  Posluchači se mohou těšit například na díla amerického skladatele Johna Carolla či Jima Pucketa, ale i na Čajkovského Barkarolu (Červen) z cyklu Roční doby op. 37 a jednu z nejznámějších melodií klasické hudby  Dvořákovu Humoresku č. 7 Ges dur op. 101.  Koncert bude k vidění 27. května od 19 hodin na webu Moravské filharmonie a jejím facebooku.

Koncert Napříč stoletími zahájí blok soudobé hudby 20. a 21. století. V jeho úvodu zazní sólová klavírní skladba amerického skladatele italského původu Johna Carolla v provedení klavíristky Lucii Kaucké, která s filharmonií dlouhá léta spolupracuje. Na ni naváže Nocturno pro tenorový saxofon a klavír amerického hudebníka a pastora Jima Pucketta. Tato skladba byla na americkém kontinentě mnohokrát oceňovaná zejména pro své nápadité využití jazzových prvků a poutavou souhru saxofonu a klavíru. Lucie Kaucká ji zahraje s uznávaným českým saxofonistou Pavlem Zlámalem. Jazzem byl ovlivněný i nejvyhledávanější britský skladatel 50. let – Sir Malcolm Arnold – první trumpetista Londýnské filharmonie a také významný tvůrce filmové hudby (složil například hudbu k filmu Most přes řeku Kwai). Jedna z nejznámějších komorních skladeb, jeho Divertimento pro flétnu, hoboj a klarinet op. 37, v provedení hudebníků Moravské filharmonie Elišky Honkové (flétna), Magdaleny Moníkové-Frankové (hoboj) a Jakuba Moníka (klarinet) potom blok soudobé hudby uzavře.

Další část koncertu sice ještě částečně odkazuje na Londýn, ale přenese posluchače do období baroka a nabídne jim první cellovou sonátu italského skladatele a politika Benedetta Marcella, která byla poprvé provedena právě v britské metropoli. Touto skladbou se představí členové smyčcové sekce Moravské filharmonie – violoncellista Marián Pavlík a kontrabasista Dalibor Teimer. Hravou Sonátu pro dva fagoty č. 1 d moll op. 40 dalšího barokního skladatele Josepha Bodin de Boismortiera pak provedou fagotisté Moravské filharmonie Petra Malá a Martin Kostelecký.

Období romantismu reprezentují na koncertu tři skladby – dvě původně věnované klavíru a poslední pro tři fagoty. Čajkovského Barkarola z cyklu Roční doby op. 37 přiblíží slunečný letní měsíc červen a za poslechu Dvořákovy Humoresky č. 7 Ges dur op. 101, jedné z nejznámějších melodií klasické hudby, se posluchači mohou pomyslně nechat unášet do nastávajícího léta vlakem. Obě tato populární díla zazní v úpravách pro violoncello a kontrabas. Program zakončí Tanec na venkovském hradě – Polka pro tři fagoty německého skladatele a fagotisty Juliuse Weissenborna v podání Petry Malé, Jana Dvořáka a Martina Kosteleckého z Moravské filharmonie.

Věřím, že koncert Napříč stoletími, který uzavírá naše online koncertování v době pandemie, najde u našich posluchačů stejně jako koncerty předchozí dobrou odezvu. Koneckonců je plný krásné hudby, té nejlepší z několika časových období,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, a doplňuje, „jsme rádi, že si hudba v provedení Moravské filharmonie našla cestu k posluchačům i online kanály, ale nesmírně se těšíme na osobní kontakt s publikem. Nechť je tento koncert i malou pozvánkou na naši živou hudební produkci, kterou připravujeme.

Program:

John Carollo: Etuda pro klavír č. 2 – Sightless

Jim Puckett: Nokturno pro tenorový saxofon a klavír

Malcolm Arnold: Divertimento pro flétnu, hoboj a klarinet op. 37

Benedetto Marcello: Sonáta pro violoncello F dur č. 1 op. 1

Joseph Bodin de Boismortier: Sonáta pro dva fagoty č. 1 d moll op. 40

Petr Iljič Čajkovskij: Barkarola (Červen) z cyklu Roční doby op. 37

Antonín Dvořák: Humoreska č. 7 Ges dur op. 101

Julius Weissenborn: Tanec na venkovském hradě – Polka

Účinkující:

Eliška Honková – flétna

Jakub Moník– klarinet

Pavel Zlámal – saxofon

Magdalena Moníková-Franková – hoboj

Petra Malá, Jan Dvořák, Martin Kostelecký – fagot

Lucie Kaucká – klavír

Marián Pavlík – violoncello

Dalibor Teimer – kontrabas

 

Andrea Pitronová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Májové hudební poděkování

Moravská filharmonie poděkuje svým posluchačům dalším online koncertem

Moravská filharmonie připravuje online koncert „Májové hudební poděkování“. Živý přenos koncertu z olomoucké Reduty v podání členů Moravské filharmonie zazní jako poděkování všem abonentům a posluchačům, kteří se rozhodli nenárokovat vrácení vstupného za koncerty neuskutečněné v důsledku koronavirové krize. Májové hudební poděkování, na kterém zazní skladby od „klasiků“ Antonína Dvořáka a Michaila Ivanoviče Glinky i předních soudobých autorů, jako jsou Sergio Cervetti, Bill Sherrill a další, bude k vidění na webu Moravské filharmonie a jejím facebooku 13. května od 19 hodin.

 „Koncert Májové hudební poděkování bychom chtěli věnovat našim abonentům a posluchačům, kteří projevili svou solidaritu, a my ji přijímáme s velkou pokorou,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc, a dodává, „patří jim velké poděkování, které přinášíme ve formě skvělého koncertu se špičkovými hudebníky naší filharmonie.“

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár: věnuje se především klasickému symfonickému repertoáru, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Program koncertu:

Sergio Cervetti: Sunset at Noon
Sarah Wallin Huff: The Reluctant Carnie
Chen-Hsin Su: Caprice-Hesitation
Bill Sherrill: Toccata
Antonín Dvořák: Terzetto
Michail Ivanovič Glinka: Patetické trio d moll pro klarinet, fagot a klavír

Účinkují:

Aleš Janeček – klarinet
Jan Dvořák – fagot
Lucie Kaucká, Jitka Křivánková – klavír
Vít Mužík, Igor Kopyt – housle
Dominika Mužíková – viola

Příjemný poslech

Andrea Pitronová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Rybí krev“ JIŘÍHO HÁJÍČKA

Světová premiéra v Jihočeském divadle

Poslední činoherní novinkou české sezóny bude světová premiéra inscenace „Rybí krev“ již renomovaného budějovického autora Jiřího Hájíčka. Na premiéru se mohou diváci těšit již 18. dubna.

Jiří Hájíček patří k nejúspěšnějším současným českým spisovatelům. Za romány „Rybí krev“ a „Selský baroko“ získal nejprestižnější české literární ocenění Magnesia Litera. Jeho knihy vychází v angličtině, němčině, italštině, maďarštině, chorvatštině, makedonštině, běloruštině, polštině
a bulharštině. V září 2016 měl premiéru celovečerní film natočený podle jeho knihy „Zloději zelených koní“. 

Rybí krev“ je součástí volné „venkovské trilogie morálního neklidu“. V knize jde o vzpomínky na necitlivé zásahy do krajiny a obyčejného lidského života. Příběh z přelomu 80. a 90. let se točí kolem stavby Jaderné elektrárny Temelín, které muselo ustoupit i několik vesnic. Jejich vysídlení tak zpřetrhalo stará pouta i kořeny. Hlavní hrdinka románu Hana se pokouší po patnácti letech strávených v cizině najít své tehdejší známé, přátele i rodinu. Režie se ujala mladá režisérka Natália Deáková, která preferuje právě takové texty, jež rezonují s problémy současné společnosti.

Hlavní postavou je oproti předchozím Hájíčkovým románům netradičně žena. “Zajímaly mě především osudy lidí, ne tak úplně ta gigantická stavba, její postup a všechny technikálie kolem. A ,Rybí krev je také románem o rozpadu jedné rodiny, nejen vesnice. Proto celý příběh sledujeme z pohledu mladé ženy, myslím, že ženy mají větší cit pro tyhle rodinné záležitosti, okolo kterých se román hlavně točí,” vysvětluje Jiří Hájíček.

V divadelní adaptaci Marie Špalové ztvární hlavní hrdinku Hanu Kamila Janovičová. V dalších ženských rolích se můžete těšit na Lucii Valenovou, Magdalénu Hniličkovou,  Jaroslavu Červinkovou a Natálii Drabiščákovou. V mužských rolích se představí: Dan Kranich, Václav Švarc, Jakub Koudela, Jan Dvořák, Tomáš Drápela, Petr Červinka a Jaroslav Kukrál.

Rybí krev / Jiří Hájíček

requiem za zbourané vesnice

Divadelní adaptace / Marie Špalová

Režie / Natália Deáková

Dramaturgie / Marie Špalová

Dramaturgická spolupráce / Olga Šubrtová

Scéna / Lukáš Kuchinka

Kostýmy / Jana Smetanová

Hudba / Jakub Kudláč

Představení řídí / Jan Saska

Text sleduje / Lenka Mejstříková

Světová premiéra 18. dubna 2019 v Jihočeském divadle
Délka představení: 2 hodiny 50 minut včetně přestávky.

Osoby a obsazení:

Hana / Kamila Janovičová

Olina / Lucie Valenová

Anna / Magdaléna Hniličková

Petr / Dan Kranich

Chozé / Václav Švarc

Honza / Jakub Koudela

Táta / Jan Dvořák

Mamka / Jaroslava Červenková

Strejda Venca / Tomáš Drápela

MUDr. Brejchová / Natália Drabiščáková

Pan Tušl / Petr Červinka

Lídr OF / Jaroslav Kukrál

Poděkování patří všem partnerům a příznivcům Jihočeského divadla.

Foto: Alexandr Hudeček


Mgr. Lenka Cimlová – Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN