Moravská filharmonie spojila hudbu Bedřicha Smetany, Karla Kovařovice a Antona Brucknera

Koncert pro klavír a orchestr f moll, Orchestr povede Robert Jindra

Na čtvrtek 12. ledna pozvala Moravská filharmonie cenami ověnčeného klavíristu Marka Kozáka, který přednese Koncert pro klavír a orchestr f moll Karla Kovařovice. Koncert s titulem Hledání kořenů a patriotismus v hudbě zahájí Předehra k opeře Tajemství, jedno z nejdokonalejších děl Bedřicha Smetany, zazní také Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera. Symfoniky povede dirigent Robert Jindra.

Moravská filharmonie v Redutě znovu přivítá jednoho z nejvyhledávanějších tuzemských dirigentů Roberta Jindru. Od sezony 2022/2023 je hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze a je také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Patří k nejoblíbenějším dirigentům jak olomouckého orchestru, tak publika.

Zakladatel moderní české národní hudby Bedřich Smetana sice nedosáhl takového mezinárodního uznání jako Dvořák, Janáček či Martinů, jeho tvorba se však ve zdejších zemích stala svrchovaným kulturním a politickým symbolem – byl nazván „duchem země“. Tuto skutečnost lze zdůvodnit zejména jeho schopností propojit své veřejné působení s aktuálním společenským děním a také jeho pečlivým výběrem námětů pro své opery, které zblízka znázorňují národní obsah. V létě roku 1877, kdy již zcela ztratil zbytky sluchových vjemů, se Smetana ujal dalšího libreta proslulé básnířky Elišky Krásnohorské. Vzniklá cituplná operní komedie o malých a velkých tajemstvích a o hledání skutečných pokladů. Opera Tajemství tehdy rozšířila námětový rozsah českých hudebně-dramatických děl o příběh z maloměstského prostředí, ve kterém vystupují rázovité postavy, jako jsou zedníci, děvečky, myslivci, družičky či pouťový zpěvák. Předehra k opeře Tajemství byla komponována jako poslední část díla, Smetana coby mistr polyfonních technik se do ní odvážil vložit rozsáhlou komplexní fugu. Ačkoliv je zřídka hranou Smetanovou operou, hudebními znalci je jednoznačně považovaná za skladatelovo stavebně nejdokonalejší a nejzralejší operní dílo.

Jméno skladatele Karla Kovařovice je širšímu publiku méně známo. Tento všestranný hudebník výtečně ovládal hru na klavír a také působil v mnoha českých orchestrech jako klarinetista či harfista. Není bez zajímavosti, že Kovařovic byl prvním interpretem Smetanova dua pro housle a klavír, a že 11. června 1881 při otevření nové budovy Národního divadla hrál klarinetové sólo za scénou ve Smetanově Libuši. Svou jedinou koncertantní kompozici Koncert pro klavír a orchestr f moll op. 6 napsal ve věku pětadvaceti let, a to pro svůj oblíbený nástroj – klavír. S olomouckým orchestrem jej přednese Marek Kozák: „Je to tak trochu unikát. Forma klavírního koncertu přilákala u nás v druhé půli 19. století pouze Antonína Dvořáka, Vítězslava Nováka a právě Kovařovice. Jeho koncert je dle mého názoru srovnatelný s ostatními velikány. Má vše, co pozdně romantická hudba může nabídnout,“ uvedl k dílu pianista.

Jméno Marka Kozáka je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro proporce a gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu. Hudební cesta devětadvacetiletého pianisty se dlouhodobě pojí s úspěchy v mezinárodních soutěžích. Nedávno se stal laureátem mezinárodní klavírní soutěže Gezy Andy v Curychu, jedné z nejprestižnějších a nejobtížnějších.

Koncert uzavře Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera. Skladatel se dočkal prvního značného veřejného uznání teprve ve svých pětasedmdesáti letech, kdy už měl na kontě pět symfonických děl a mnoho chrámových kompozic. Bylo to na premiéře jeho Romantické symfonie, kterou v únoru 1881 provedli Vídeňští symfonikové pod vedením slavného dirigenta Hansa Richtera. Úzkostlivý a nadmíru sebekritický skladatel začal dílo komponovat už v roce 1874. Zmíněným vídeňským orchestrem byla tato první verze skladby odmítnuta a označena za zmatenou a šílenou, pouze první věta se hráčům zdála životaschopná. Následovaly několikanásobné radikální úpravy symfonie, Bruckner dokonce znovu zkomponoval některé věty. Úpravy skladatele však neměly konce, nicméně verze z roku 1880 se stala nejčastěji uváděnou. Vídeňští symfonikové si tehdy uvědomili, že na notových pultech mají vskutku mistrovské dílo, publikum bylo zcela nadšené a potleskem vyvolávalo skladatele po každé odehrané větě, ovšem názory kritiků byly značně rozdělené. Hlavním důvodem zřejmě bylo Brucknerovo favorizování tvorby Richarda Wagnera, což mu „antiwagneriáni“ v čele s Eduardem Hanslickem nemohli odpustit. Není bez zajímavosti, že tvůrčí odkaz obou těchto skladatelů byl oblíben v nacistickém Německu, a že zrovna Brucknerova „Romantická“ zazněla jako poslední dílo před pádem Berlína a stala se tak symbolem pádu nacismu.

Koncert začíná v 19 hodin, veřejná generálka se uskuteční tentýž den od 9.30 hodin. Beseda s umělci se koná od 18.00 hodin v Mozartově sále. Provede jí Veronika Paroulková, předplatitelé na ni mají vstup zdarma.

Podrobný program a vstupenky naleznete na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín

Ohnivá klasika

Světoznámý slovenský orchestr Cigánski Diabli vystoupí s Moravskou filharmonií

Moravská filharmonie v pátek 11. listopadu zahájí svoji multižánrovou koncertní řadu s jedinečným slovenským seskupením Cigánski Diabli, držitelem třech ocenění Grammy Slovenské hudební akademie. Program Ohnivá klasika nabídne nejznámější melodie z Bizetovy Carmen a originální fúze mnoha hudebních žánrů pod vedením uznávaného slovenského dirigenta Adriána Kokoše.

O svatomartinském večeru spojí Moravská filharmonie své síly s orchestrem Cigánski Diabli v jejich autorském hudebním projektu Ohnivá klasika. Nadčasový příběh nešťastné lásky a Bizetův skladatelský um se přetavily do autorovy slavné opery Carmen. Tentokrát však toto dílo, jenž vyniká výraznými prvky španělského a cikánského temperamentu, ožije v podobě, v níž jsou Bizetovy romantické melodie mistrovským způsobem propojeny s prvky jazzu, flamenca, etna, gypsy music a dalších. Zpěv Silvie Šarközi realisticky vykreslí postavu jemné a zároveň vášnivé a nespoutané Carmen. „Multižánrovou řadu jsme založili před dvěma lety a stále ji považujeme za programovou novinku. Coby pořadatelé vnímáme tuto skutečnost jako značnou odpovědnost a rovněž si uvědomujeme, že diváci jsou plní očekávání. I z tohoto důvodu jsme vsadili na jistotu a pozvali do Olomouce špičkový ansámbl Cigánski Diabli, který je mezinárodně proslulý svým výjimečným interpretačním uměním,“ uvedla dramaturgyně Moravské filharmonie Ivana Kalina Tabak.

Celá první polovina koncertu bude mít podobu jakéhosi hudebního souboje. Symfonický orchestr bude totiž vystupovat v naprosto rovnocenném postavení jako soubor Cigánskich Diablů, a nebude tedy mít pouze doprovodnou funkci. Ono ideové „music battle“ mezi dvěma sólistickými tělesy pak dodá celému večeru neskutečnou energii a náboj. To vše za přispění neobyčejné virtuozity, která je neodmyslitelnou součástí uměleckého projevu Cigánskich Diablů.

Druhá část večera přinese melodie populární, klasické, filmové, lidové i hudbu žánru world etno. V rámci této části zazní kupříkladu virtuózní Znělka (parafráze a variace na Uherskou rapsodii č. 3 Ference Liszta a slovenskou lidovou píseň Macejko), virtuózní Valčík a Imprese pro cimbál, populární Montiho čardáš nebo Oscarem ověnčená hudba z filmu Schindlerův seznam. Nelze opomenout ani baladu nazvanou Pocta obětem Holocaustu, v níž zpěv a hudba velmi citlivě vyjadřuje snad všechny emoce, které se projevovaly v tak tragické situaci.

“Na Ohnivou klasiku ve spolupráci s Moravskou filharmonií se moc těšíme. Po výborné spolupráci před několika lety je skvělé se znovu dostat na jedno pódium. Tato filharmonie je jedním z výjimečných těles, které se dokážou flexibilně přizpůsobit a přenášet emoce, které cítíme, včetně temperamentu a virtuózních prvků aranží, které hrajeme, přímo do skladeb našeho projektu,“ řekl Jozef Farkaš, violista a zástupce orchestru. Ohnivá klasika v podání Cigánskich Diablů a Moravské filharmonie zazní pod taktovkou slovenského dirigenta Adriána Kokoše, který se jako jeden z mála slovenských dirigentů úspěšně věnuje spojování různých žánrů v hudbě. Je uznávaným interpretem a propagátorem slovenské vokálně-instrumentální hudby. Pravidelně se podílí na uměleckých pořadech pro rozhlas a Slovenskou a Českou televizi.

Koncert začíná v 19.00 hodin a je bez přestávky. Podrobný program a možnost zakoupení vstupenek jsou k dispozici na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín

Moravská filharmonie odehraje koncerty k zahájení předsednictví ČR v Radě EU

Tři koncerty a dva z nich pro chorvatské publikum

U příležitosti zahájení předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a oslav 100. výročí založení Svazu Čechů v Chorvatsku odehraje v červenci Moravská filharmonie celkem tři koncerty. Skladby významných českých skladatelů poprvé zazní 4. července v běžně nepřístupném prostoru nádvoří Hanáckých kasáren v Olomouci. Se stejným programem pak Moravská filharmonie vystoupí před chorvatským publikem – 7. července v koncertním sále Vatroslava Lisinského v Záhřebu a 8. července v kinosále v Daruvaru.

Olomoucký kraj a Moravská filharmonie Olomouc zvou v pondělí 4. července na klasickou hudbu do Hanáckých kasáren. Smyčce rozezní běžně nepřístupné nádvoří u příležitosti zahájení předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Akci udělil záštitu ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Celý výtěžek bude věnován na pomoc uprchlíkům, kteří pobývají v Olomouckém kraji. Vstupné je sto korun a volitelná je případná podpora uprchlíkům prostřednictvím přednastavených hodnot voucherů.

„Koncerty, které Moravská filharmonie ve spolupráci s dirigentem Debashishem Chaudhurim připravila k příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, staví na tradiční české hudbě a jejích největších skladatelských velikánech. Zazní skladby z pera Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Vítězslav Nováka, Oskar Nedbala a koncert zakončí nejhranější z děl našich skladatelů – Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka. Je pro nás velkou ctí, že první z koncertů, který bude mít také benefiční rozměr, můžeme nabídnout našim posluchačům v Olomouci, abychom následně reprezentovali město Olomouc a Olomoucký kraj v Chorvatsku na dalších dvou koncertech, a sice v Záhřebu a v Daruvaru, městě, kde sídlí nejstarší krajanský spolek Čechů v Chorvatsku,“ říká ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman.

Koncerty pro chorvatské publikum proběhnou pod záštitou ministra zahraničních věcí České republiky Jana Lipavského a předsedy vlády Chorvatské republiky Andreje Plenkoviće.. „Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a sté výročí Svazu Čechů v Chorvatsku jsou pro nás natolik významnými událostmi, že jsme se rozhodli si je připomenout takto slavnostním způsobem. Obě velmi dobře dokumentují náš aktivní přístup k rozvoji Evropské unie a budování společné budoucnosti, v níž mají mezilidské vztahy, vzájemný respekt a krajanské komunity zcela nezastupitelné místo. Děkuji všem, kdož se o organizaci takto náročného projektu zasloužili. Zvláštní poděkování patří Svazu Čechů v Chorvatsku. Má můj velký obdiv.  Nemohu opomenout také naše partnery, bez jejichž laskavé podpory by sen zůstal snem,“ uvedl velvyslanec Milan Hovorka.

Předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatské republice, paní Ana-Marie Štrumlová-Tučková, chorvatské turné Moravské filharmonie vítá slovy: „Posláním Svazu Čechů v Chorvatsku je udržet jazyk a kulturu našich prarodičů, kteří se před dvěma sty lety přistěhovali do těchto míst. Celé naší krajanské komunitě a všem příznivcům přeji, aby kulturně-osvětové ideály byly i nadále tou naší nejzákladnější hodnotou, která motivuje naše spolky, a aby Svaz byl jejich trvalým nositelem. Pro celou naši komunitu je oslava stého výročí velice významnou událostí. Těšíme se, že koncert Moravské filharmonie Olomouc budeme mít možnost vidět i u nás v Daruvaru – středisku české menšiny v Chorvatsku. Je nám ctí mít mezi sebou tak významné hudebníky a osobnosti. Děkuji všem, kteří přispěli k organizaci koncertů, a zejména pak panu velvyslanci Milanu Hovorkovi.“

Pod taktovkou dirigenta Debashishe Chaudhuriho zahraje Moravská filharmonie ryze český program. Na úvod zazní předehra k Prodané nevěstě Bedřicha Smetany. V opeře, která patří k základním dílům českého repertoáru, slyšíme názvuky českých lidových písní a řada čísel nezapře podobnost s rytmy lidových tanců. Inspirace přírodou a lidovými zvyky jihovýchodní Moravy bude zřejmá z navazující Slovácké suity Vítězslava Nováka, který byl stejně jako Josef Suk žákem Antonína Dvořáka na Pražské konzervatoři. Konkrétně se posluchači mohou těšit na čtvrtou a pátou část: Zamilovaní a U muziky. Následovat budou dva valčíky Oskara Nedbala – dlouholetého violisty světově proslulého Českého kvarteta, skladatele a dirigenta, jenž v roce 1930 zemřel v Záhřebu. Zazní jeho Slavičí valčík z baletu Andersen, inspirovaný postavami z pohádek Hanse Christiana Andersena, a Valse triste z baletu Pohádka o HonzoviPodle Nedbalova libretisty a přítele Ladislava Nováka zkomponoval skladatel tento melancholický valčík narychlo ve vlaku z Barcelony do Vídně. Dnes patří mezi jeho nejznámější melodie. Půvabnou valčíkovou melodii obsahuje i Fantastické scherzo Josefa Suka. Druhou půli koncertu vyplní monumentální Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“ Antonína Dvořáka, která se právem řadí k nejvýznamnějším symfonickým dílům všech dob.

„Tolik jsem slyšel o Chorvatsku od té doby, co jsem přišel do České republiky před dvěma dekádami! Je to tak oblíbená destinace pro Čechy, a přesto se mi ještě nikdy nepodařilo tuto krásnou zemi navštívit. Mezi oběma zeměmi existuje mnoho historických i kulturních spojení a já se opravdu těším, až zahrajeme českou hudbu pro místní publikum a tímto způsobem přineseme část Česka do Chorvatska,“ doplnil k chorvatským koncertům dirigent Debashish Chaudhuri.

Vstupenky na koncert 4. července na nádvoří v Hanáckých kasárnách lze zakoupit v síti Ticketportal: https://www.ticketportal.cz/event/Beneficni-open-air-koncert-Olomouckeho-kraje

Foto: Tino Kratochvíl 

Klára Mars

pro Taneční magazín

Smetanova Litomyšl hned dvakrát

Moravská filharmonie se po tříleté odmlce vrací

Moravská filharmonie Olomouc vystoupí na 64. ročníku Smetanovy Litomyšle na dvou koncertech pořádaných 10. a 19. června. Festival konaný k poctě slavného litomyšlského rodáka patří mezi nejvýznamnější kulturní události v zemi a pro Moravskou filharmonii je letošní účast již pátým hostováním za posledních devět let. Zatímco v minulých ročnících měly její litomyšlské koncerty často duchovní charakter, kterému vyhovovaly prostory piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže, letos předvede dva dramaturgicky pestré programy na zámeckém nádvoří. Oběma koncertům bude předcházet beseda s umělci v zámecké jízdárně.

Na prvním z obou koncertů zazní orchestrální úprava varhanního chorálu Wachet auf, ruft uns die Stimme BWV 645 Johanna Sebastiana Bacha v úpravě Eugena Ormandyho, orchestrální suita Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v úpravě Leopolda Stokowského a proslulá kantáta Carmina Burana Carla Orffa. Moravskou filharmonii s jejím šéfdirigentem Jakubem Kleckerem při této příležitosti doplní Pražský filharmonický sbor, dětský sbor Kantiléna a trojice sólistů: sopranistka Simona Šaturová, tenorista Martin Šrejma a barytonista Jiří Rajniš.

Program je pro posluchače atraktivní mj. kombinací poměrně vzácně hraných úprav s jedním z nejpopulárnějších děl hudební literatury. Bachův varhanní chorál Wachet auf, ruft uns die Stimme mají možnost slyšet v úpravě pro orchestr, jejímž autorem je Eugene Ormady, dlouholetý šéfdirigent Filadelfského orchestru, který byl známý svým smyslem pro zvukovou barevnost. „Na tuto orchestrální úpravu navážou Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. Dílo vzniklo jako klavírní suita, postupně se však objevila řada orchestrálních verzí, z nichž nejznámější je ta z pera Maurice Ravela. Moravská filharmonie zahraje v Litomyšli verzi, se kterou se na koncertních pódiích nesetkáváme tak často. Její autor, dirigent Leopold Stokowski – mimochodem předchůdce Eugena Ormandyho u Filadelfského orchestru – považoval Ravelovu úpravu za příliš ,francouzskou‘ a chtěl vytvořit takovou, která by měla více ,slovanský‘ charakter,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc. Program doplní kantáta Carmina Burana, k níž skladatele inspirovala sbírka středověkých básní pojednávajících o rozličných tématech – od vrtkavosti Štěstěny přes oslavu jara až po pijácké písně.

Koncert 19. června s názvem Sólo pro 100 smyčců navazuje na úspěšný projekt Smetanovy Litomyšle, při kterém se již dvakrát (poprvé v roce 2016 a podruhé v roce 2019) spojily smyčcové sekce tří orchestrů: Janáčkovy filharmonie Ostrava, Komorní filharmonie Pardubice a Moravské filharmonie Olomouc. Letos si v podání unikátního stočlenného smyčcového ansámblu pod taktovkou Leoše Svárovského budou návštěvníci moci poslechnout pestrou paletu skladeb z různých stylových období. Zazní díla Antonia Vivaldiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Ralpha Vaughana Williamse, Bély Bartóka, Georga Friedricha Händela, Johna Irelanda, Petra Iljiče Čajkovského, Jeana Sibelia, Isaaca Albénize, a dokonce i Freddieho Mercuryho.

Klára Mars

pro Taneční magazín