MFOpen, Dvořákova Olomouc letos neproběhne

Moravská filharmonie festival Dvořákovu Olomouc letos nenabídne. V květnu uspořádá třídenní program MFOpen

Pod názvem Dvořákova Olomouc pořádá Moravská filharmonie festival od roku 2001, kdy navázal na předchozí Olomoucké hudební jaro. Přestože poslední ročníky patřily k úspěšným, letos se filharmonie pořadatelství vzdá kvůli otázce financování. Od pátku 12. do neděle 14. května 2023 nabídne akci menšího rozsahu s názvem MFOpen, na jejíž dramaturgii se podílí šéfdirigent Zsolt Hamar. Filharmoniky povede na koncertě v pátek 12. května. Na programu nebude chybět Dvořákova hudba.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc patří k nejstarším hudebním událostem u nás. Pořadatel Moravská filharmonie ho ale v letošním roce nemůže nabídnout v dosavadní podobě a rozhodl se proto uspořádat menší akci MFOpen. Důvody blíže popisuje ředitel filharmonie Jonáš Harman: „Jako ředitel jsem stál před velmi těžkým rozhodnutím, ale jsem si vědom primárního úkolu Moravské filharmonie. Náš ekonomický výhled pro letošní rok ukázal, že bude nutné přehodnotit plán sezóny 2022/2023 a učinit opatření. Zrušení Dvořákovy Olomouce pro letošní rok se ukázalo jako to nejsmysluplnější řešení, díky kterému budeme moci garantovat zachování ostatní programové nabídky a její kvalitu. Jsme ve velmi úzkém kontaktu se zřizovatelem a víme, že problematika koncepčního financování Moravské filharmonie je aktuální téma. Věříme, že spolu s vedením města dojdeme k nejlepšímu možnému řešení.“

K situaci ohledně festivalu Dvořákova Olomouc se vyjádřil také náměstek primátora Viktor Tichák: „Vnímáme tradici festivalu, proto doufáme, že se jedná o provizorní řešení, které muselo vedení filharmonie učinit. Souběžně s tím pracujeme na dlouhodobém koncepčním řešení financování jak Moravské filharmonie, tak Moravského divadla, protože v současnosti jsme se dostali na hranici udržitelnosti. Fakt, že Moravská filharmonie za současných podmínek nedokáže uspořádat festival Dvořákova Olomouc, je jedním z důkazů.“

Díky iniciativě šéfdirigenta a členů orchestru vznikla myšlenka rozšířit společný plánovaný koncert, jenž měl původně být zahajovacím koncertem festivalu, a nabídnout posluchačům třídenní program pod názvem MFOpen. V rámci toho se více představí jednotliví členové, soubory, orchestr i přizvaní místní umělci. „MFOpen bude skutečnou oslavou Moravské filharmonie Olomouc a hudbymilovných Olomoučanů. Připravujeme akci, kde je hudba v centru pozornosti a jejíž hlavními aktéry budou skvělí hudebníci MFO. Společně oslavíme hudbu, která bude po tři dny zemi i světu dokazovat, že není nic krásnějšího, a že Olomouc může být na své fantastické hudebníky právem hrdá. Bude to ukázka nadčasových a věčných hodnot hudby, ale také důkaz, že klasická hudba může být moderní, progresivní a trendy. Věříme, že se této iniciativě dostane pozornosti a podpory,“ představil myšlenku akce její iniciátor, šéfdirigent Moravské filharmonie Zsolt Hamar.

Na MFOpen Moravská filharmonie nezapomene na děti, pro které chystá speciální nedělní program v Redutě.

Přesný program MFOpen bude představen ve středu 1. března 2023, současně bude zahájen předprodej vstupenek na www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín

Moravská filharmonie a sezona 2022–2023

Nový šéfdirigent Zsolt Hamar, budapešťský rodákem s mezinárodním renomé

Moravská filharmonie Olomouc v září zahájí svou již 77. koncertní sezonu. V několika koncertních řadách se bude věnovat hudbě různých stylových období od baroka po žhavou současnost, přivede do Olomouce renomované české i zahraniční sólisty a nezapomene ani na oblíbené vzdělávací aktivity pro děti. Velkou novinkou bude nejen pro abonenty změna na postu šéfdirigenta. Po třech letech vystřídá v této funkci Jakuba Kleckera maďarský dirigent Zsolt Hamar

Zsolt Hamar pochází z Budapešti, kde vystudoval hudební teorii, skladbu a dirigování orchestru na Hudební akademii Ference Liszta. Dirigování však v jeho kariéře brzy převážilo – stal se laureátem několika mezinárodních soutěží a jeho dirigentské schopnosti ocenil na základě spolupráce v roce 1995 i Yehudi Menuhin. Vedle profesora dirigování Ervina Lukácse jej nejvíce ovlivnili Jurij Simonov a Zoltán Kocsis. Cenné poznatky si odnesl i ze spolupráce s Lorinem Maazelem. Již v prvních letech své dirigentské dráhy začal na pozvání Zoltána Kocsise spolupracovat s Maďarskou národní filharmonií. U téhož tělesa, které je zároveň nejvýznamnějším maďarským orchestrem, zastával v letech 2017–2020 funkci šéfdirigenta. Zsolt Hamar dlouhá léta působí také jako operní dirigent – mimo jiné byl hudebním ředitelem divadla v německém Wiesbadenu a pravidelně hostuje v Curyšské opeře. Moravskou filharmonii povede nový šéfdirigent nejméně po tři následující sezony. Dosavadní šéfdirigent Jakub Klecker bude u orchestru nadále hostovat.

„Zsolt Hamar se s Moravskou filharmonií posluchačům poprvé představil na koncertu v listopadu 2021. Mezi ním a orchestrem okamžitě vznikl vřelý vztah. Jsem přesvědčen, že naváže na působení Jakuba Kleckera a Moravskou filharmonii bude nadále profilovat jako jeden z předních středoevropských klasicko-romantických symfonických orchestrů,“ uvádí ohledně změny v čele orchestru jeho ředitel Jonáš Harman. „Posluchači se mohou s panem dirigentem seznámit na sedmi koncertech, které jej v následující sezoně čekají, včetně inauguračního koncertu, jenž proběhne 27. října u příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu. Příležitostí poznat blíže jeho umělecký přístup budou také besedy před koncerty,“ dodává Jonáš Harman.

Základní osu dramaturgického plánu tvoří řada A s celkem osmi koncerty (její redukovanou verzí s nižším počtem koncertů je pak řada R). S Moravskou filharmonií na nich vystoupí významní umělci, jako jsou Christoph Croisé a Michaela Fukačová, houslisté Jan Mráček a Milan Paľa, klarinetistka Sharon Kam, klavíristé József Balog nebo Marek Kozák. Z hostujících dirigentů uvidí návštěvníci této řady například Roberta Jindru či Tomáše Braunera. Koncertům z řad A a R budou stejně jako v sezoně 2021–2022 předcházet besedy s umělci moderované Veronikou Paroulkovou či Jiřím Vejvodou, které se uskuteční o hodinu dříve v Mozartově sále.

„Dominantní myšlenkou dramaturgie řady A jsou zásadní životní hodnoty nás všech, které v této pohnuté době chceme prostřednictvím hudby oživit. Víru a biblický kontext nám přiblíží Schelomo Ernesta Blocha a o Velikonocích se rozezní Mahlerova Symfonie č. 2 „Vzkříšení“, kdy Moravskou filharmonii doplní Pražský filharmonický sbor. Protiválečný postoj projevíme českou premiérou skladby Nu.Mu.Zu Giji Kančeliho z roku 2015. Ráda bych rovněž upozornila na jedinou symfonii Edvarda Griega, kterou budeme hrát úplně poprvé. Po delší době bude v Olomouci možné slyšet také monumentální Symfonii č. 4 Es dur „Romantickou“ Antona Brucknera,“ dodává dramaturgyně Moravské filharmonie Ivana Kalina Tabak.

Koncertní řada P (Patriot) připomene umělecké osobnosti spjaté s Olomoucí, a to jak skladatele, tak interprety. Návštěvníci se tak mohou těšit například na díla Antonína Dvořáka a Wolfganga Amadea Mozarta či na klavíristku a olomouckou rodačku Marii Šumníkovou. Cyklus C (Crossover) vnese do koncertní sezony Moravské filharmonie větší žánrovou pestrost v podobě romské hudby, jazzu a swingu, muzikálových písní a filmových melodií. Sólisty čtveřice koncertů řady K (Komorní koncerty) s doprovodem komorního ansámblu složeného z členů Moravské filharmonie budou Jan Jakub Bokun, Dalibor Karvay, Barbara Maria Willi a Jan Talich. Koncerty zavedou posluchače mimo sál Reduty, a sice do Klášterního Hradiska – Vojenské nemocnice Olomouc a Husova sboru. Řada NR (Hudební podvečery pro nastávající rodiče) vychází z myšlenky muzikoterapie, NM (Nedělní matiné pro rodiče s dětmi) pak z hravého a přístupného seznamování dětí s hudbou. Již druhým rokem bude pokračovat také koncertní řada JAMU, která je založena na spolupráci s talentovanými absolventy hudebních fakult JAMU a AMU. Tyto pozdně odpolední koncerty (začínají v 17.00) představují vhodnou alternativu mimo jiné pro posluchače, kteří do Olomouce dojíždějí, případně pro ty, kterým návštěva večerního koncertu z jakéhokoli důvodu nevyhovuje.

Olomouckou koncertní sezonu 2022–2023 orámují dva festivaly, které Moravská filharmonie každoročně pořádá. 1.–15. září se zde bude konat Mezinárodní varhanní festival, 11.–27. května pak Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc.

Předplatné na sezonu je v prodeji od 6. června 2022 na internetových stránkách Moravské filharmonie www.mfo.cz. Nově je možné předplatné zakoupit také na pokladně Moravského divadla. Stávající předplatitelé mají svá místa z minulé sezony rezervována od pondělí 6. června do pondělí 26. června 2022. K obnovení je zapotřebí abonentní karta nebo voucher z předchozí sezony 2021/2022. Neobnovené rezervace budou od 4. července 2022 bez možnosti dalšího ovlivnění uvolněny do prodeje pro ostatní zájemce.

Klára Mars 

pro Taneční magazín

DURST

Festival Dvořákova Olomouc

Světová operní premiéra v bytě? Dvořákova Olomouc dokazuje, že to jde!

19. května budou mít návštěvníci Dvořákovy Olomouce příležitost zažít mimořádnou událost, která obsahem, formou i místem konání zcela vybočuje z dramaturgie festivalu. Jde o světovou premiéru experimentální komorní operyDurst. Za dílem, které zkoumá temnější stránky lidské povahy a (ne)schopnost vypořádat se se základními emocemi, stojí mezinárodní kolektiv tvůrců. Stěžejní trojicí je autorka celkového konceptu a režisérka opery Linda Samaraweerová, skladatel Robert Jíša a spisovatelka Elke Laznia, jež je autorkou libreta. Pro uvedení díla zvolil pořadatel – Moravská filharmonie Olomouc – neotřelé prostory Telegraph Loftu, jenž se nachází v budově bývalé továrny na výrobu telegrafů. 

Komorní opera Durst (Žízeň) s podtitulem Eine performative Oper über 6 Frequenzen má, jak už název napovídá, celkem šest částí. Poprvé byla uvedena v lednu tohoto roku ve vídeňském centru pro současnou choreografii a performativní umění Tanzquartier Wien, kvůli koronavirovým restrikcím však pouze online. Návštěvníci festivalu Dvořákova Olomouc tak mají jako první možnost vidět a poslechnout si toto dílo naživo. Tvůrci – včetně Laury Samaraweerové, jež stojí za návrhem videoinstalace a dramaturgií představení, a Violetty Ehnsperg s Karlem Karnerem, kteří navrhli kostýmy –, vytvářejí estetické, transdisciplinární experimentální prostředí, v němž jdou do hlubin lidského nitra s jeho iracionálními pohnutkami.

Durst zpochybňuje normy a současná kulturní tabu, jež tím, že vedou jedince k popírání sebe samých, umožňují, aby nabyla vrchu jejich emocionální stránka – a rozum tak byl nahrazen emocemi. Inspirací pro operu bylo šest světů, tak jak je popisuje tibetský buddhismus. Jde o šest dimenzí bytí, z nichž každá souvisí s jinou ,negativní‘ emocí,“ říká Linda Samaraweerová.

Čechorakušanka Linda Samaraweerová studovala na taneční škole P.A.R.T.S. v Bruselu, známé svým progresivním přístupem. Vytváří choreografie pro divadla, muzea a galerie inspirované sochařstvím, instalacemi, performativním uměním, tancem, divadlem, videoartem a filmem. Spolupracuje s řadou uměleckých institucí a festivalů. S jejími projekty se mohli seznámit lidé v Rakousku, ČR, Francii, Rumunsku, Itálii, na Srí Lance, v Ázerbájdžánu, Gruzii, Německu a Švýcarsku. Opera Durst je její v pořadí už několikátou spoluprací s Robertem Jíšou.

Skladatel Robert Jíša absolvoval prestižní Berklee College of Music v Bostonu. Za svou tvorbu v oblasti filmové hudby získal několik ocenění, mimo jiné za symfonickou skladbu The Illumination Voices. Vedle čistě uměleckých a filmových projektů se věnuje také skládání a natáčení relaxační, meditační a terapeutické hudby, kterou využívají i profesionální psychiatři a psychologové.

Libreto k opeře vytvořila Elke Laznia, spisovatelka žijící v Salcburku, u jejíchž textů kritika dlouhodobě vyzdvihuje zvukovou stránku. Elke Laznia se více než na vyprávění zaměřuje na obrazy, dech a rytmus slov. Za svou práci získala několik knižních ocenění.

Pěveckých partů se zhostí brazilský barytonista André Angenendt, ruská sopranistka Liia Krasilovskaia, britsko-německý kontratenorista Jean-Max Lattemann, ukrajinská sopranistka Maria Mysachenko, německo-turecká mezzosopranistka Denise Seyhan a rakouská mezzosopranistka Johanna Zachhuber. Doprovodí je šestice hudebníků souboru Musica Florea včetně jeho uměleckého vedoucího a současně violoncellisty Marka Štryncla. V taneční improvizaci se divákům představí německá tanečnice Verena Herterich.

„Loft je pojat jako byt milovníka umění – při jeho navrhování architekti hledali inspiraci v bytových salonech minulého století, ve kterých se scházela intelektuální smetánka. Jsme tedy moc rádi, že se zde zhmotní a odehraje opera Durst. Věříme, že díky spojení designu tohoto prostoru, hudebního a performativního umění návštěvníci prožijí krásný a povznášející zážitek,“ dodává k unikátnímu projektu Alžběta Smejkalová z Telegraphu.

Představení začíná v 19.00 hodin. Informace o vstupenkách jsou k dispozici na webových stránkách festivalu www.dvorakovaolomouc.cz

Klára Mars

pro Taneční magazín

„Neotřelé jazzové pojetí Beethovenovy „Deváté“

20. ročník Dvořákovy Olomouce

12.května začíná jubilejní 20. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc. První ze šestice koncertů, jež během dvou týdnů přivedou do Olomouce špičkové české i zahraniční umělce, představí amerického jazzmana Uriho Caina. Jazzový pianista a skladatel v Olomouci zahraje svou skladbu Nein!pro klavír a orchestr, kterou složil na motivy slavné Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Doprovodí jej Moravská filharmonie Olomouc pod vedením britského dirigenta Davida Roberta Colemana.

Skladba Neinvznikla na počest nedávného 250. výročí Beethovenova narození a těží z hudebního materiálu poslední věty jeho monumentální Deváté symfonie. Z Beethovenových hudebních motivů a melodií vytvořil Caine základ pro novou kompozici, v níž má místo i klavírní improvizace. „Někdy přepracovávám Beethovenovu hudbu rytmicky a harmonicky – a někdy je hudba parafrází originálu s prostorem pro improvizaci,“ říká o svém kompozičním přístupu autor. Na skladbu Nein! naváže Uri Caine svou verzí na Beethovenových Variací na Diabelliho valčík. Úprava vznikla v roce 2001 na objednávku hudebního festivalu v německém Kempenu.

Uri Caine (* 1956) pochází z Filadelfie, kde se mu po setkání s francouzským jazzovým pianistou Bertrandem Peifferem ve 12 letech otevřel svět jazzové hudby. Vystudoval skladbu na Pensylvánské univerzitě a postupně sbíral zkušenosti v kapelách slavných jazzových hudebníků, jako byl například bubeník Philly Joe Jones, saxofonista Hank Mobley či trumpetista Johnny Coles. Mezi proslulými jazzmany, se kterými spolupracoval v posledních letech, najdeme osobnosti jako Don Byron nebo Dave Douglas. Je držitelem řady ocenění v oblasti jazzu i klasické hudby. Za album Othello Syndrome, kde mu byla inspirací Verdiho opera Otello, získal nominaci na cenu Grammy. Album je příkladem specifického druhu crossoveru, kterému se Caine vedle jazzového mainstreamu věnuje: aranžuje a propojuje díla klasické hudby s jazzovou improvizací. Uri Caine vystupuje na prestižních festivalech, a to jak jazzové, tak i klasické hudby. Za všechny můžeme jmenovat například Monterey Jazz Festival nebo Salcburský festival.

Zahajovací koncert festivalu bude řídit dirigent a skladatel David Robert Coleman. Studoval hru na klavír, dirigování a skladbu na Royal College of Music v Londýně, v Cambridge pak obdržel magisterský diplom v oboru hudební věda. Od roku 1993 žije převážně v Německu. Řídil mnoho významných orchestrů po celém světě, včetně Londýnské filharmonie, Montrealského symfonického orchestru, orchestru Tokijského národního divadla či orchestru Berlínské státní opery. Pokud jde o skladatelskou část jeho hudební kariéry, jeho díla byla uvedena v nejvýznamnějších koncertních sálech světa – například na Salcburském festivalu, BBC Proms či v sále Berlínské filharmonie.

„Je nám ctí uvítat v Olomouci hned dva skvělé hudebníky – jazzového klavíristu a dirigenta – které spojuje skladatelská činnost. Olomoucké publikum se 12. května může těšit na atraktivní fúzi klasicismu a jazzu z pera Uriho Caina, v níž se však nepochybně odrazí také velký osobní vklad dirigujícího Davida Roberta Colemana,“ dodává k zahajovacímu koncertu ředitel Moravské filharmonie Jonáš Harman.

Koncert začíná v 19.00 hodin v Redutě. Moravská filharmonie jako pořadatel festivalu připravila pro návštěvníky také besedu s umělci, která se za moderace Jiřího Vejvody bude konat hodinu před koncertem v Mozartově sále. Informace o vstupenkách a programu dalších koncertů Dvořákovy Olomouce jsou k dispozici na www.dvorakovaolomouc.cz   

Klara Mars

pro Taneční magazín