Moravská filharmonie spojila hudbu Bedřicha Smetany, Karla Kovařovice a Antona Brucknera

Koncert pro klavír a orchestr f moll, Orchestr povede Robert Jindra

Na čtvrtek 12. ledna pozvala Moravská filharmonie cenami ověnčeného klavíristu Marka Kozáka, který přednese Koncert pro klavír a orchestr f moll Karla Kovařovice. Koncert s titulem Hledání kořenů a patriotismus v hudbě zahájí Předehra k opeře Tajemství, jedno z nejdokonalejších děl Bedřicha Smetany, zazní také Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera. Symfoniky povede dirigent Robert Jindra.

Moravská filharmonie v Redutě znovu přivítá jednoho z nejvyhledávanějších tuzemských dirigentů Roberta Jindru. Od sezony 2022/2023 je hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze a je také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Patří k nejoblíbenějším dirigentům jak olomouckého orchestru, tak publika.

Zakladatel moderní české národní hudby Bedřich Smetana sice nedosáhl takového mezinárodního uznání jako Dvořák, Janáček či Martinů, jeho tvorba se však ve zdejších zemích stala svrchovaným kulturním a politickým symbolem – byl nazván „duchem země“. Tuto skutečnost lze zdůvodnit zejména jeho schopností propojit své veřejné působení s aktuálním společenským děním a také jeho pečlivým výběrem námětů pro své opery, které zblízka znázorňují národní obsah. V létě roku 1877, kdy již zcela ztratil zbytky sluchových vjemů, se Smetana ujal dalšího libreta proslulé básnířky Elišky Krásnohorské. Vzniklá cituplná operní komedie o malých a velkých tajemstvích a o hledání skutečných pokladů. Opera Tajemství tehdy rozšířila námětový rozsah českých hudebně-dramatických děl o příběh z maloměstského prostředí, ve kterém vystupují rázovité postavy, jako jsou zedníci, děvečky, myslivci, družičky či pouťový zpěvák. Předehra k opeře Tajemství byla komponována jako poslední část díla, Smetana coby mistr polyfonních technik se do ní odvážil vložit rozsáhlou komplexní fugu. Ačkoliv je zřídka hranou Smetanovou operou, hudebními znalci je jednoznačně považovaná za skladatelovo stavebně nejdokonalejší a nejzralejší operní dílo.

Jméno skladatele Karla Kovařovice je širšímu publiku méně známo. Tento všestranný hudebník výtečně ovládal hru na klavír a také působil v mnoha českých orchestrech jako klarinetista či harfista. Není bez zajímavosti, že Kovařovic byl prvním interpretem Smetanova dua pro housle a klavír, a že 11. června 1881 při otevření nové budovy Národního divadla hrál klarinetové sólo za scénou ve Smetanově Libuši. Svou jedinou koncertantní kompozici Koncert pro klavír a orchestr f moll op. 6 napsal ve věku pětadvaceti let, a to pro svůj oblíbený nástroj – klavír. S olomouckým orchestrem jej přednese Marek Kozák: „Je to tak trochu unikát. Forma klavírního koncertu přilákala u nás v druhé půli 19. století pouze Antonína Dvořáka, Vítězslava Nováka a právě Kovařovice. Jeho koncert je dle mého názoru srovnatelný s ostatními velikány. Má vše, co pozdně romantická hudba může nabídnout,“ uvedl k dílu pianista.

Jméno Marka Kozáka je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro proporce a gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu. Hudební cesta devětadvacetiletého pianisty se dlouhodobě pojí s úspěchy v mezinárodních soutěžích. Nedávno se stal laureátem mezinárodní klavírní soutěže Gezy Andy v Curychu, jedné z nejprestižnějších a nejobtížnějších.

Koncert uzavře Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera. Skladatel se dočkal prvního značného veřejného uznání teprve ve svých pětasedmdesáti letech, kdy už měl na kontě pět symfonických děl a mnoho chrámových kompozic. Bylo to na premiéře jeho Romantické symfonie, kterou v únoru 1881 provedli Vídeňští symfonikové pod vedením slavného dirigenta Hansa Richtera. Úzkostlivý a nadmíru sebekritický skladatel začal dílo komponovat už v roce 1874. Zmíněným vídeňským orchestrem byla tato první verze skladby odmítnuta a označena za zmatenou a šílenou, pouze první věta se hráčům zdála životaschopná. Následovaly několikanásobné radikální úpravy symfonie, Bruckner dokonce znovu zkomponoval některé věty. Úpravy skladatele však neměly konce, nicméně verze z roku 1880 se stala nejčastěji uváděnou. Vídeňští symfonikové si tehdy uvědomili, že na notových pultech mají vskutku mistrovské dílo, publikum bylo zcela nadšené a potleskem vyvolávalo skladatele po každé odehrané větě, ovšem názory kritiků byly značně rozdělené. Hlavním důvodem zřejmě bylo Brucknerovo favorizování tvorby Richarda Wagnera, což mu „antiwagneriáni“ v čele s Eduardem Hanslickem nemohli odpustit. Není bez zajímavosti, že tvůrčí odkaz obou těchto skladatelů byl oblíben v nacistickém Německu, a že zrovna Brucknerova „Romantická“ zazněla jako poslední dílo před pádem Berlína a stala se tak symbolem pádu nacismu.

Koncert začíná v 19 hodin, veřejná generálka se uskuteční tentýž den od 9.30 hodin. Beseda s umělci se koná od 18.00 hodin v Mozartově sále. Provede jí Veronika Paroulková, předplatitelé na ni mají vstup zdarma.

Podrobný program a vstupenky naleznete na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín

Moravská filharmonie a sezona 2022–2023

Nový šéfdirigent Zsolt Hamar, budapešťský rodákem s mezinárodním renomé

Moravská filharmonie Olomouc v září zahájí svou již 77. koncertní sezonu. V několika koncertních řadách se bude věnovat hudbě různých stylových období od baroka po žhavou současnost, přivede do Olomouce renomované české i zahraniční sólisty a nezapomene ani na oblíbené vzdělávací aktivity pro děti. Velkou novinkou bude nejen pro abonenty změna na postu šéfdirigenta. Po třech letech vystřídá v této funkci Jakuba Kleckera maďarský dirigent Zsolt Hamar

Zsolt Hamar pochází z Budapešti, kde vystudoval hudební teorii, skladbu a dirigování orchestru na Hudební akademii Ference Liszta. Dirigování však v jeho kariéře brzy převážilo – stal se laureátem několika mezinárodních soutěží a jeho dirigentské schopnosti ocenil na základě spolupráce v roce 1995 i Yehudi Menuhin. Vedle profesora dirigování Ervina Lukácse jej nejvíce ovlivnili Jurij Simonov a Zoltán Kocsis. Cenné poznatky si odnesl i ze spolupráce s Lorinem Maazelem. Již v prvních letech své dirigentské dráhy začal na pozvání Zoltána Kocsise spolupracovat s Maďarskou národní filharmonií. U téhož tělesa, které je zároveň nejvýznamnějším maďarským orchestrem, zastával v letech 2017–2020 funkci šéfdirigenta. Zsolt Hamar dlouhá léta působí také jako operní dirigent – mimo jiné byl hudebním ředitelem divadla v německém Wiesbadenu a pravidelně hostuje v Curyšské opeře. Moravskou filharmonii povede nový šéfdirigent nejméně po tři následující sezony. Dosavadní šéfdirigent Jakub Klecker bude u orchestru nadále hostovat.

„Zsolt Hamar se s Moravskou filharmonií posluchačům poprvé představil na koncertu v listopadu 2021. Mezi ním a orchestrem okamžitě vznikl vřelý vztah. Jsem přesvědčen, že naváže na působení Jakuba Kleckera a Moravskou filharmonii bude nadále profilovat jako jeden z předních středoevropských klasicko-romantických symfonických orchestrů,“ uvádí ohledně změny v čele orchestru jeho ředitel Jonáš Harman. „Posluchači se mohou s panem dirigentem seznámit na sedmi koncertech, které jej v následující sezoně čekají, včetně inauguračního koncertu, jenž proběhne 27. října u příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu. Příležitostí poznat blíže jeho umělecký přístup budou také besedy před koncerty,“ dodává Jonáš Harman.

Základní osu dramaturgického plánu tvoří řada A s celkem osmi koncerty (její redukovanou verzí s nižším počtem koncertů je pak řada R). S Moravskou filharmonií na nich vystoupí významní umělci, jako jsou Christoph Croisé a Michaela Fukačová, houslisté Jan Mráček a Milan Paľa, klarinetistka Sharon Kam, klavíristé József Balog nebo Marek Kozák. Z hostujících dirigentů uvidí návštěvníci této řady například Roberta Jindru či Tomáše Braunera. Koncertům z řad A a R budou stejně jako v sezoně 2021–2022 předcházet besedy s umělci moderované Veronikou Paroulkovou či Jiřím Vejvodou, které se uskuteční o hodinu dříve v Mozartově sále.

„Dominantní myšlenkou dramaturgie řady A jsou zásadní životní hodnoty nás všech, které v této pohnuté době chceme prostřednictvím hudby oživit. Víru a biblický kontext nám přiblíží Schelomo Ernesta Blocha a o Velikonocích se rozezní Mahlerova Symfonie č. 2 „Vzkříšení“, kdy Moravskou filharmonii doplní Pražský filharmonický sbor. Protiválečný postoj projevíme českou premiérou skladby Nu.Mu.Zu Giji Kančeliho z roku 2015. Ráda bych rovněž upozornila na jedinou symfonii Edvarda Griega, kterou budeme hrát úplně poprvé. Po delší době bude v Olomouci možné slyšet také monumentální Symfonii č. 4 Es dur „Romantickou“ Antona Brucknera,“ dodává dramaturgyně Moravské filharmonie Ivana Kalina Tabak.

Koncertní řada P (Patriot) připomene umělecké osobnosti spjaté s Olomoucí, a to jak skladatele, tak interprety. Návštěvníci se tak mohou těšit například na díla Antonína Dvořáka a Wolfganga Amadea Mozarta či na klavíristku a olomouckou rodačku Marii Šumníkovou. Cyklus C (Crossover) vnese do koncertní sezony Moravské filharmonie větší žánrovou pestrost v podobě romské hudby, jazzu a swingu, muzikálových písní a filmových melodií. Sólisty čtveřice koncertů řady K (Komorní koncerty) s doprovodem komorního ansámblu složeného z členů Moravské filharmonie budou Jan Jakub Bokun, Dalibor Karvay, Barbara Maria Willi a Jan Talich. Koncerty zavedou posluchače mimo sál Reduty, a sice do Klášterního Hradiska – Vojenské nemocnice Olomouc a Husova sboru. Řada NR (Hudební podvečery pro nastávající rodiče) vychází z myšlenky muzikoterapie, NM (Nedělní matiné pro rodiče s dětmi) pak z hravého a přístupného seznamování dětí s hudbou. Již druhým rokem bude pokračovat také koncertní řada JAMU, která je založena na spolupráci s talentovanými absolventy hudebních fakult JAMU a AMU. Tyto pozdně odpolední koncerty (začínají v 17.00) představují vhodnou alternativu mimo jiné pro posluchače, kteří do Olomouce dojíždějí, případně pro ty, kterým návštěva večerního koncertu z jakéhokoli důvodu nevyhovuje.

Olomouckou koncertní sezonu 2022–2023 orámují dva festivaly, které Moravská filharmonie každoročně pořádá. 1.–15. září se zde bude konat Mezinárodní varhanní festival, 11.–27. května pak Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc.

Předplatné na sezonu je v prodeji od 6. června 2022 na internetových stránkách Moravské filharmonie www.mfo.cz. Nově je možné předplatné zakoupit také na pokladně Moravského divadla. Stávající předplatitelé mají svá místa z minulé sezony rezervována od pondělí 6. června do pondělí 26. června 2022. K obnovení je zapotřebí abonentní karta nebo voucher z předchozí sezony 2021/2022. Neobnovené rezervace budou od 4. července 2022 bez možnosti dalšího ovlivnění uvolněny do prodeje pro ostatní zájemce.

Klára Mars 

pro Taneční magazín