Štítek: Veronika Paroulková

Na čtvrtek 12. ledna pozvala Moravská filharmonie cenami ověnčeného klavíristu Marka Kozáka, který přednese Koncert pro klavír a orchestr f moll Karla Kovařovice. Koncert s titulem Hledání kořenů a patriotismus v hudbě zahájí Předehra k opeře Tajemství, jedno z nejdokonalejších děl Bedřicha Smetany, zazní také Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera. Symfoniky povede dirigent Robert Jindra.

Moravská filharmonie v Redutě znovu přivítá jednoho z nejvyhledávanějších tuzemských dirigentů Roberta Jindru. Od sezony 2022/2023 je hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze a je také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Patří k nejoblíbenějším dirigentům jak olomouckého orchestru, tak publika.

Zakladatel moderní české národní hudby Bedřich Smetana sice nedosáhl takového mezinárodního uznání jako Dvořák, Janáček či Martinů, jeho tvorba se však ve zdejších zemích stala svrchovaným kulturním a politickým symbolem – byl nazván „duchem země“. Tuto skutečnost lze zdůvodnit zejména jeho schopností propojit své veřejné působení s aktuálním společenským děním a také jeho pečlivým výběrem námětů pro své opery, které zblízka znázorňují národní obsah. V létě roku 1877, kdy již zcela ztratil zbytky sluchových vjemů, se Smetana ujal dalšího libreta proslulé básnířky Elišky Krásnohorské. Vzniklá cituplná operní komedie o malých a velkých tajemstvích a o hledání skutečných pokladů. Opera Tajemství tehdy rozšířila námětový rozsah českých hudebně-dramatických děl o příběh z maloměstského prostředí, ve kterém vystupují rázovité postavy, jako jsou zedníci, děvečky, myslivci, družičky či pouťový zpěvák. Předehra k opeře Tajemství byla komponována jako poslední část díla, Smetana coby mistr polyfonních technik se do ní odvážil vložit rozsáhlou komplexní fugu. Ačkoliv je zřídka hranou Smetanovou operou, hudebními znalci je jednoznačně považovaná za skladatelovo stavebně nejdokonalejší a nejzralejší operní dílo.

Jméno skladatele Karla Kovařovice je širšímu publiku méně známo. Tento všestranný hudebník výtečně ovládal hru na klavír a také působil v mnoha českých orchestrech jako klarinetista či harfista. Není bez zajímavosti, že Kovařovic byl prvním interpretem Smetanova dua pro housle a klavír, a že 11. června 1881 při otevření nové budovy Národního divadla hrál klarinetové sólo za scénou ve Smetanově Libuši. Svou jedinou koncertantní kompozici Koncert pro klavír a orchestr f moll op. 6 napsal ve věku pětadvaceti let, a to pro svůj oblíbený nástroj – klavír. S olomouckým orchestrem jej přednese Marek Kozák: „Je to tak trochu unikát. Forma klavírního koncertu přilákala u nás v druhé půli 19. století pouze Antonína Dvořáka, Vítězslava Nováka a právě Kovařovice. Jeho koncert je dle mého názoru srovnatelný s ostatními velikány. Má vše, co pozdně romantická hudba může nabídnout,“ uvedl k dílu pianista.

Jméno Marka Kozáka je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro proporce a gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu. Hudební cesta devětadvacetiletého pianisty se dlouhodobě pojí s úspěchy v mezinárodních soutěžích. Nedávno se stal laureátem mezinárodní klavírní soutěže Gezy Andy v Curychu, jedné z nejprestižnějších a nejobtížnějších.

Koncert uzavře Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera. Skladatel se dočkal prvního značného veřejného uznání teprve ve svých pětasedmdesáti letech, kdy už měl na kontě pět symfonických děl a mnoho chrámových kompozic. Bylo to na premiéře jeho Romantické symfonie, kterou v únoru 1881 provedli Vídeňští symfonikové pod vedením slavného dirigenta Hansa Richtera. Úzkostlivý a nadmíru sebekritický skladatel začal dílo komponovat už v roce 1874. Zmíněným vídeňským orchestrem byla tato první verze skladby odmítnuta a označena za zmatenou a šílenou, pouze první věta se hráčům zdála životaschopná. Následovaly několikanásobné radikální úpravy symfonie, Bruckner dokonce znovu zkomponoval některé věty. Úpravy skladatele však neměly konce, nicméně verze z roku 1880 se stala nejčastěji uváděnou. Vídeňští symfonikové si tehdy uvědomili, že na notových pultech mají vskutku mistrovské dílo, publikum bylo zcela nadšené a potleskem vyvolávalo skladatele po každé odehrané větě, ovšem názory kritiků byly značně rozdělené. Hlavním důvodem zřejmě bylo Brucknerovo favorizování tvorby Richarda Wagnera, což mu „antiwagneriáni“ v čele s Eduardem Hanslickem nemohli odpustit. Není bez zajímavosti, že tvůrčí odkaz obou těchto skladatelů byl oblíben v nacistickém Německu, a že zrovna Brucknerova „Romantická“ zazněla jako poslední dílo před pádem Berlína a stala se tak symbolem pádu nacismu.

Koncert začíná v 19 hodin, veřejná generálka se uskuteční tentýž den od 9.30 hodin. Beseda s umělci se koná od 18.00 hodin v Mozartově sále. Provede jí Veronika Paroulková, předplatitelé na ni mají vstup zdarma.

Podrobný program a vstupenky naleznete na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín