Virtuóz Milan Paľa vystoupí s Moravskou filharmonií

Milan Paľa přednese houslový koncert Jeana Sibelia

Moravská filharmonie připravila na čtvrtek 16. a pátek 17. března program s názvem Jedinečnost hudební kompozice, který spojuje tvorbu Felixe Mendelssohna, Edvarda Griega a Jean Sibelia. Koncert pro housle a orchestr d moll posledního z trojice autorů přednese slovenský houslista Milan Paľa, jenž je odbornou veřejností řazen mezi elitu světových interpretů mladé generace. Orchestr povede dirigent Tomáš Brauner. Oběma koncertům bude předcházet beseda s umělci.

Dramaturgyně Moravské filharmonie Ivana Kalina Tabak propojila v nadcházejícím programu hlavní koncertní řady a její repríze díla, s jejichž zrodem se pojí pozoruhodné příběhy a okolnosti. „Na koncertě nazvaném ‚Jedinečnost hudební kompozice‘ představíme našemu publiku málo známou Symfonii c moll Edvarda Griega. Od své jediné symfonie se samotný autor distancoval a nepřál si její další uvádění, avšak půvab melodických myšlenek skladby nás přesvědčí o tom, o jak plnohodnotné dílo se jedná. I další skladba programu – Sibeliův houslový koncert, který je neoddělitelnou součástí repertoáru všech houslových mistrů, je ojedinělou kompozici svého druhu ve tvůrčím odkazu Jeana Sibelia,“ uvedla k programu Tabak.

Německý romantik Felix Mendelssohn se od dětství věnoval zhudebňování literárních děl, která si pro tyto účely vybíral s vytříbeným vkusem. Sedmiminutovou předehru Ruy Blas zkomponoval v roce 1839 na základě prožitku ze stejnojmenné veršované tragédie Victora Huga. Přestože autorovi Hugovo dílo připadalo krvavé, násilnické a naprosto opovrženíhodné, vytvořil na jeho základě brilantní kompozici.

Finský skladatel Jean Sibelius si v dětství zamiloval housle a toužil se stát virtuózem, a i když se nakonec věnoval skladbě, láska k nástroji ho neopustila. Potvrzuje to svým Koncertem pro housle a orchestr d moll, který zkomponoval v roce 1903. Zejména obě krajní věty koncertu obsahují řadu interpretačně náročných postupů a dávají sólistovi možnost naplno projevit virtuozitu. Zamyšlená lyrická melodika je silně ovlivněna finskou lidovou hudbou a má výrazně exotický, severský ráz. Publikum ho uslyší v podání houslisty Milana Paľy, který je jednou z nejvýraznějších osobností dnešní hudební scény. Unikátnost jeho hry je nepřehlédnutelná a mezinárodní pozornost si získal už během studií a na evropských soutěžích. S jeho jménem se dávno vžilo okřídlené úsloví „enfant terrible sólových houslí“. Je autorem unikátního rozsáhlého projektu nahrávek kompletní slovenské tvorby pro sólové housle a za tento historický počin mu bylo na Slovensku uděleno několik ocenění: Cena ministra kultury SR (2014), Cena Frica Kafendu (2015) a Cena Ludvíka Rajtera (2009). V současnosti se věnuje projektu Cantūs Moraviae, ve kterém mapuje a postupně nahrává kompletní tvorbu pro sólové housle a violu moravských skladatelů. Vystupuje na prestižních pódiích v oblasti nové hudby, z nichž mezi nejvýznamnější patří ISCM World New Music Days, 28. Muzički Bienale Zagreb či Arcus Temporum. Dráha sólisty ho přivedla ke spolupráci s dirigenty jako Theodor Guschlbauer, Howard Arman, Ondrej Lenard či Jakub Hrůša.

„Jsme velmi rádi, že na půdě MFO můžeme být svědky první spolupráce dvou výjimečných umělců – slovenského houslisty Milana Paľy, jenž svým interpretačním zápalem a technickou zdatností bourá veškeré obvyklé limity a skvělého dirigenta Tomáše Braunera, který s naší filharmonií naposledy vystoupil před více než pěti lety,“ doplnila Tabak.

Koncert uzavře symfonická prvotina nejznámějšího norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega, který studoval hru na klavír a hudební kompozici v německém Lipsku na tamní konzervatoři. Díky tomu poznal německé mistry Beethovena, Schumanna i Mendelssohna. Svou Symfonii c moll dokončil roku 1864 a následně byly uvedeny její samostatné věty. Na titulní stránku partitury napsal červeným perem „må aldrig opføres“ (nikdy nesmí být provedeno) – zejména kvůli německým vlivům, které jsou v Griegově raném díle cítit, a kvůli nedostatečné přítomnosti „norského tónu“, který doba vzniku díla vyžadovala. Zákaz byl respektován 113 let až do roku 1981, ani dnes se symfonie neobjevuje na koncertních pódiích příliš často, ale dostává přívlastky mladistvá, svěží a tematicky přitažlivá.

Koncerty začínají v 19 hodin.

Beseda s umělci se koná každý den před koncertem od 18.00 hodin v Mozartově sále. Provede jí moderátorka Veronika Paroulková, předplatitelé mají vstup na besedu zdarma.

Podrobný program a vstupenky naleznete na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz

Klára Mars

pro Taneční magazín